Dnes jsem si ale uvedomil jeste dalsi vec. Ovlada-li clovek na slusne urovni
vice jazyku, drive nebo pozdeji prijde na to, ze cim jsou jazyky od sebe
vice
vzdaleny, tim je i vzdalenejsi uvazovani jejich rodilych uzivatelu o
nejruznejsich oblastech zivota.
Coz je korelace, nikoli kauzalita.
Vliv jde pochopitelne obema smery. Nevim, jestli to sociologive si lingviste
zkoumali, ale ze zkusenosti se mi zda, ze charakter spolecnosti - formovany
geografii a historii - ma na jazyk vetsi vliv nez naopak.
Nedavno v cyklu Ceske televize Sbohem Ceskoslovensko zaznelo, ze Cesi a
Slovaci maji diky velmi podobnemu jazyku vyhodu toho, ze si _rozumeji_ na
hlubsi urovni. Bez dlouheho vysvetlovani Slovak chape, co je "za slovy"
Cecha,
ktera slysi -- co "tim mysli". Rozumi-li Cech slovenstine (coz je dnes uz
mene caste nez obracene), plati to taky.
Nepochybne, slovenstine rozumi Cech lepe nez nemcine. Ale tomu porozumeni
napomaha podobna mentalita (i kdyz preci jen ne stejna) spise nez stejny
jazyk.
Ze zase otravuju s tim Svycarskem: pres vsechny kulturni a jazykove rozdily,
kolikrat rozumi francouzsky mluvici Svycar nemecky mluvicimu Svyacrovi mnohem
lepe nez Nemec - otazka spolecne kultury, instituci, historicke zkusenosti.
Tam se totiz casto dozvim pohled cloveka, ktery vyrustal ve zcela jine
spolecnosti, na predmet nahlizi jinak, jine aspekty jsou pro nej dulezite.
Je to znacne obohacujici, dalsi vec, ve ktere je Wikipedie unikatni
a bezprikladna.
Nepochybne.
T.
To je ovsem bida ceske populace, ktera umi cesky, slovensky, a pak? nekteri
jeste rusky, nekteri bidne anglicky - a plytkost politicke diskuse pak
vyplyva z toho, ze lidi ctou jenom cesky a vubec nerozumeji svetu, ktery je
obklopuje.
(Myslim, ze kdo si trochu zvykne na kvalitni americke, britske, nemecke,
francouzske noviny, ten uz nikdy neotevre Mladou frontu dnes.)
dema.
|
