Vsimli jste si, co se po prezidentsych volbach v USA casto deje? Vitez dava
svym porazenym protivnikum vysoke urady. Podle meho vzdaleneho pohledu to ma
radu vyhod pro vsechny:
- Spolecne dulezite nazory a cile. Naznacuje to uznani osobnosti a postoju
protivnika. Vitez dava najevo, ze ne vse, co protivnik rikal, povazuje za
nesmysl. Naznacuje take uznani, ze protivnik by tez byl dobrym vitezem, ci
uctu k volicskym hlasum pro porazeneho. Tim vitez zvysi svuj zdravy kredit.
- Spolecnost neni tolik polarizovana. Volici stojici za porazenym tezko muzou
jen tak nadavat "co voni zas provedli". Maji nadeji, ze jejich nazory a prani
dojdou sluchu.
- Porazeny neni zcela porazeny. Osobni uplatneni je pro politika vec velmi
dulezita. Kdyz se dostal tak vysoko/daleko, naznacuje to znacne politicke
schopnosti, ktere mohou byt spolecnosti vyuzity dobrym smerem. Znacna mira
exhibicionismu ci egoizmu je u politika veci prirozenou a ja to a priori
nezatracuju. Jde o zadouci nasmerovani techto motoru osobniho rozvoje.
Je mi jasne, ze na celou vec je mozno nahlizet i pesimisticteji, ze lze nalezt
i mene rozjuchane aspekty. Mne to ale neni blizke. :-)
V Cesku mame jiny politicky system, ale zajimavy je princip: Jak dobre si
predstavite, ze novy premier, predseda jedne strany, da v kabinetu kreslo
predsedovi opozicni strany, ktera skoncila druha? Ti dva panove se casto
do morku kosti osobne nenavidi, a to bohuzel rozdeluje celou spolecnost.
Statisice lidi si o dalsich stovkach tisic mysli, ze jsou to magori, kteri
nevidi, co je zjevne.
Je to jedna z veci, ktera mi na nasi politice vadi nejvic: Jenom nase strana
ma pravdu absolutne ve vsem. Cokoli, co udelala strana z druheho "tabora
stran", patri zkritizovat jako zpatecnicke nebo dokonce zlocinne.
Nikdo nikdy nema vzdy pravdu a nikdo nikdy jen nepodvadi a nelze.
T.
|
