Vazeny pane Hornicku. dnes rano, pred par hodinami, jste byl vysvobozen
ze sve tezke nemoci. Bohuzel zpusobem, diky kteremu uz nikdy nenapisete zadnou
skvelou knizku, neprectete do radia zadnou ze svych zabavnych povidek.
Nemel jste rad slovo bavic, ja to chapu, protoze svym mistrovstvim
slovniho humoru jste uroven vsech dnesnich bavicu va "bavicu" vysoce
prevysoval, alespon pro mne. Pouhy ton a dikce vaseho hlasu ve mne vzbuzovali
veseli a nadeji, ze ted prijde sranda. Ano, sranda... to slovo z vasich ust
znelo moc hezky. Proto bych vas rad nazval srandistou, ktereho jsem si
nanejvys vazil.
Dekuju za vsechno, vazeny pane Hornicku. Doufam, ze se mate lip tam, kde
jste se ocitl a doufam, ze za vas tu dole nekdy najdeme alespon chabou nahradu.
Vas obdivovatel,
Vlada Macek
|
