Sel jsem ted od doktorky z mesta a cestou do prace jsem se, bohuzel sam,
zastavil U kulate baby, znamym dobre zname hospody. Mel jsem strasny hlad,
nebot jsem od rana nejedl. Byla tam moje mila sefova:
"Cau, sedni si, maly?"
"Jo, jedno maly a neco k dlabani."
"No jasne!"
Na otocku k pultu, kde uz na ni cekalo moje pivicko a jidelak. Postala u
mne, hned jsem si vybral plnenou papriku, protoze se mi otacela pred ocima uz
pul hodiny (fakt nahodicka).
"Tak tadyten lusk a... se sedmi."
"Jasne, zname."
"Mozna bude vic..."
"Jasne, kolik tam stoji, padesat ctyri, ze jo? Takze to mame padesat
devet a pivo."
Napsala, odbehla. Za pet minut vysla z kuchyne a stradovala ke mne.
"Si myslis, ze ti budu behat pro dalsi, co? Tuhle! Trinact jich mas."
No, pratele, co prede mne postavila za petikorunovy priplatek - malem
jsem spadl ze zidle, nehlede na to, ze jsem sedel na lavici a jeste k tomu u
zdi. Chechtala se mi!
Prvni sousto bylo neuveritelne lahodny, mozna to znate, kdyz hladovi
pomalu rozkousate mnamozni prvni sousto...
Tlacil jsem to do sebe a kdyz jsem byl v pulce, kouknul jsem k pultu s
blazenym vyrazem a vrchni, co se opiral o pult se mne s veselym vyrazem zeptal:
"Stavicku?"
Zakoulel jsem ocima, maje prave plnou pusu knedliku s omackou.
Nakonec jsem to do sebe nacpal, za vydatne pomoci povoleneho pasku a pivka a
za chvili se z hospody vykutalel. To vam tedy bylo neco...
PS: Pro spicku jsem se ale jeste zastavil. Ted se tu na mne smeje, na horsi
casy. :)))
Tuttle
Splachovadla vynalezl milovnik priboje. (Jiri Zacek)
|
