Pratele, chtel bych vam vypravovat, co se mi vcera prihodilo - o jednom
ridici jednoho fara, ktery mne jaksi ... vzal... :)
19:25 Loucim se s Endifem polibkem na celicko v Tabore pred jejich
domem a odchazim na doporucene stopovaci misto. Rychle se stmiva.
19:35 Dorazim na most za mestem, nahradni plan - vlak - jede za dve
hodiny. Stmiva se skoro az na kost, poulicni lampy se vsak stale
nerozsvecuji. S ulisne usmevavym vyrazem natahuji ruku, ve ktere
drzim drahym Endifem na posledni chvili nacmaranou cedulku PHA.
19:45 Auta projizdeji a zacinaji mi zarit do oci a na ceduli. Hlasite,
spis s humorem, ale hlavne s viditelnou mimikou komentuji genitalie
tech, kteri, projizdejice kolem mne, hlasite zrychluji.
19:55 Zacina mne to nebavit, preslapuji, stepuji, kroutim rukou.
20:05 Za uplne tmy zastavuje Tuttlovi (kdo mne znate osobne, doplnte si
telesne udaje) cervene postarsi auto, stopujici si nevsiml ani
znacky auta ani SPZ. Urychlene uprostred silnice skacu s baglem a
spacakem na kline dovnitr. Skouknu interier a krome ridice, pohodove
vyhlizejiciho tricatnika s culikem a malymi lennonkami na velke
hlave, nikoho nevidim. Ptam se za sileneho zrychleni a hukotu motoru:
"Muzu si ty bagly dat dozadu?"
"Jo, eee, vlastne ne, jsou tam psi, posun-" (podiva se na mne)
"-posunte si sedacku."
Otacim se a ostrim na zadni sedacky, ktere jsou najednou zcela
obsazeny dvema velkymi psimi tely (milackove v prubehy cesty s
oblibou strkaji cumaky mezi sedacky, aby se ujistili, ze panicek je
porad pritomen).
Posouvam sedacku a nechavam si tedy bagl u nohou a spacak na kline.
20:06 Ridic vypina techno mixovanou muziku z radia a satra ve sporem
svetle palubnich zarovek ve vyklenku po kazete. Konecne ji nachazi a
premotava na zacatek. Pta se:
"Vy bydlite v Praze kde?"
"Na Kamyku, na jihu."
"Aha, takze na ceste."
A to je cely rozhovor - prozatim. Nastava ticho.
20:08 Kazeta je premotana a sama se spousti, ridic zhlasuje zvuk jeste
behem zavadeciho pasku - sumi mi v hlave. Rychle zpivana anglictina,
asi mozna primo rap [ ;) ] mne uderi do usi. Jako by cele auto
sevrely reproduktory velikosti kola od traktoru a zacaly spolu
soutezit; ten zvuk vychazel odevsat a snad i ze mne. Doted jsem
nevedel, ze takovahle hudba vubec existuje.
Sahl jsem si na simrajici prave koleno a zjistil jsem, ze mi do nej
duni reprak ze dveri. Pak jsem uvidel vec! Podsviceni displeje
autoradia pravidelne poblikavalo v rytmu bicich. Rikam si, to nebude
jen tak, opatrne jsem se otocil a potom, co jsem se vyhnul polibku
na studeny cumak psa cernejsiho nez noc jsem pohledl dozadu.
A v dalce, mezi operkami na hlavu zadnich sedacek vam pratele lezely
dve reprobedny z Hifi veze svazane horolezeckym lanem! Chvilku jsem
se jim dival do chrtanu, ze kterych se mi smaly chroptivym hlasem
cernosskeho zpevaka a to oliznuti sejdrem pres oblicej jsem vskutku
potreboval.
20:10 Ridic si poprve zapaluje a mne zapaluje, ze si stejne nemuzu moc
vybirat, byl jsem jediny stopar, ktereho jsem ten vecer videl.
20:25 Konci jedna "skladba". Do prostredi ne tak nepristupnemu k tomu,
aby v nem byl slyset rev cloveka, ktery se na neco pta, jsem
vyhrkl s palcem klimbajicim se smerem dozadu: "Kdo to prosimvas je?"
Ridic vyrazne tisi zacinajici pisnicku a se zasnenym vyrazem rika:
"Tohle? To je kus historie. Ja jsem byl v Kongu a desne sme se tam
vozrali. Zavreli nas tam na jednu noc a s nami tam zavreli i celou
tuhle skupinu. Pak jsem od nich dostal tuhle kazetu." A zase ji
vehementne zhlasuje a zacina si pobrukovat.
Pokracovani v dalsim prispevku...
|
