V ceskych zemich se otazkou pohlavni vychovy zabyval uz filozof a matematik
B. Bolzano (1781 1848).
V ceskem skolstvi se ji jako prvni venoval A. Parizek (1748 1821); roku 1790
vydal preklad Prakticke knihy rucni s doporucenim poucovat mladez o pohlavnim
zivote.
V roce 1853 vysel spis Zdravoveda od S. Kodyma, v nemz autor doporucoval
rozvijeni telovychovy mladeze, aby se fyzickou vycerpanosti predchazelo onanii.
Nicmene viktorianska pruderie se snazila prostrednictvim pseudovedeckeho
straseni omezit zajem spolecnosti o sexualitu.
Ten vzrostl az pocatkem 20. stoleti, ale snahy o prosazeni pohlavni vychovy
do skol narazely stale na odpor laicke i odborne verejnosti. Presto vsak do
skol pronikla.
Zduvodneni jednoho ze zastancu vyuky F. Naprstka znelo v roce 1920 velmi
pokrokove i poeticky: Zakladni pohlavni rozdily i funkce mohou byti objasneny
detem v dobe nevinnosti detske, pred desatym rokem veku, kdy z pozorovani
rostlin, z prenaseni pylu vetrem a hmyzem, z oplozovani ryb, motylu, ptactva
i zvirat stane se zrejmym, ze rozmnozovani zivota rostlinneho i zivocisneho
umozneno jest jedine tim, kdyz dvojpolovy element biologicky setkava se
k rozkvetu noveho zivota. (Zdroj: text doc. Kamila Janise na kongresu
Spolecnosti pro planovani rodiny a sexualni vychovu, 2006)
-- http://www.vitalia.cz/clanky/tabule-s-kosoctverci-a-ruda-rustinarka/
|
