Verze tohoto dokumentu s cestinou najdete tez na |
http://bbs.cvut.cz/~tuttle/linux-anecdotes.cz.html |
http://bbs.cvut.cz/~tuttle/linux-anecdotes.il2.txt |
---------------------------------------------------'
Anekdoty o Linuxu
Lars Wirzenius
liw@iki.fi
Resume
Toto je serie anekdot o Linuxove historii pohledem dlouholeteho
uzivatele. Ostycha se technickych detailu a je prolozena osobnimi
vzpominkami.
_________________________________________________________________
Predneseno na Linux Expo v roce 1998.
_________________________________________________________________
Kdo jsem a proc jsem zde
Vypada to, ze jsem ziskal v linuxove komunite jiste jmeno, a
to nehlede na svou snahu zustat v ustrani, abych nedostaval prilis
mnoho dotazu od zacatecniku.
Povest o mne mimojine tvrdi, ze znam Linux fakt dobre, coz ma
svuj puvod v dobach, kdy jsme s Linusem Torvaldsem (predpokladam, ze
vite, o kom mluvim) sdileli jednu kancelar na Helsinske univerzite. Ve
skutecnosti az tak dobre Linux neznam. Kuprikladu se mi jednou pri
upravach jadra povedlo vytvorit chybu, kterou vystopovat a opravit
trvalo tri roky a musel to udelat nejaky borec pres OS/2. Mam na mysli
funkci sprintf v jadre.
Napsal jsem sprintf v lete 1991. Linus potreboval nejak
jednoduse vypisovat zpravy jadra a nevedel, jak pouzivat mechanismus
stdarg pro promenny seznam funkcnich argumentu. Vidim nektere z vas
potrasat hlavami. Ano, je to tak. Byly doby, kdy ani Linus nevedel
vsechno. Vazne. Verte mi. Byl jsem tam.
No a tak jsem pro Linuse jednoduche sprintf napsal, abych mu
ukazal, jak se to dela a on to v kernelu po nejakych upravach pouzil.
Chyba se tykala zpracovani hvezdicky jakozto promenne delky vystupniho
pole. Zapomnel jsem za ni zvysit ukazatel a tak zde nebyla zadna
moznost, aby to fungovalo. Vubec zadna moznost. Bylo to zrejme
komukoli, kdo to zkusil. Ja to samozrejme neudelal, coz znamena, ze
bych patrne nemohl byt zamestnan jako programator. V roce 1994, o tri
roky pozdeji, si jisty Friedemann Baitinger chyby vsiml a poslal mi
patch (opravu). Pouzival totiz me sprintf behem ladeni nejakeho
ovladace pro OS/2.
Nicmene zpet k tomu, kdo jsem. Byl jsem Linusuv kamarad jeste
predtim, nez Linux vubec existoval. Potkali jsme se jakozto studenti v
prvaku v roce 1988. Kdyz zacal psat Linux, sledoval jsem to prirozene
se zajmem a jistou zavisti. Krome zmineneho sprintf jsem se na nem
vlastne nepodilel, protoze jsem jen radoby guru. Kdyz Linux a jeho
komunita rostli, ucastnil jsem se ruznych nezbytnych netechnickych
ukolu. Napriklad jsem pomahal vytvorit Linux Documentation Project a
spolumoderoval comp.os.linux.announce (znamo tez jako cola).
Me moderovani coly je duvodem, proc jsem tu. Kdyz jsem to
delal jiz pet let, to jest do tohoto prosince, rozhodl jsem se odejit
a najit nastupce. V dopise na rozloucenou jsem tam v zertu napsal, ze
bych nic nemel proti tripu (vyletu) kolem sveta, kdyby mi nekdo nejaky
poslal. To uz je tak, ze jsou lide, kteri nerozumi vtipum, a Marc
Ewing je asi jednim z nich. Sdelil mi, ze bych mohl prijit sem a
promluvit a ze odpoved ne se neprijima. Pokud vas tedy uz nudim, tak
vite, na kom to visi.
_________________________________________________________________
Buh Linus
Vy vsichni znate Linuse, alespon z doslechu. Podivuhodne dite.
Programator kouzelnik. Hackersky buh. Nu, vzdy tomu tak nebylo. Co se
chystam rict mozna sokuje ty nejoddanejsi Linuxaky z vas, ale je to
vsechno pravda. Tohle je svobodna zeme, presto mi ale slibili
policejni ochranu.
Uz jsem vam rikal, ze Linus nevedel vzdycky vsechno. Ja
nerikam, ze ted neni vsevedouci. Konec koncu, ted muze byt bohem a ja
se blesku neubranim. Takze budu mluvit pouze o starych casech a on mi
urcite promine.
Netoliko na tom, ze Linus nevedel vse o cecku, on take nevedel
vsechno o PC. Kdyz jsem ho potkal poprve, ani zadne nemel. Kdyz si sve
prvni PC koupil, ani se v nem nezacal hned stourat. Misto toho paril
hry, zvlaste jednu, ktera se jmenovala nejak jako Prince of Persia.
Tohle jsem na nem nikdy nepochopil. Mam na mysli, co je to za
pocitacovou hru, kdyz nesimuluje hraci karty? Kdepak, kdyz uz si mam
hrat s pocitacem, dejte mi Solitaire.
Dokonce i o par let pozdeji, v dobach, kdy Linux uz byl
uspesny, Linuse stale fascinovaly prastene pocitacove hry jako Doom a
Quake. To uz byl natolik spolecensky zdatny, aby vedel, ze zalibu v
pocitacovych hrach nepriznava nikdo po dvanactce. A tak kdyz paril
Dooma, obvykle tvrdil, ze ladi a provadi zatezove testy spravce pameti
a X serveru.
Kdyz se Linus rozhodl, ze se neco nauci, opravdu to udelal a
obvykle rychle. Proto je mozne, ze ted uz je vsevedouci. Vzpominam si,
ze jednou se po nas chtel nejaky domaci ukol z matiky. Ja shodou
okolnosti vedel, ze Linus jej neudelal, ale on smele oznamil, ze jej
ma. I stalo se, ze ho ucitel vyvolal, aby ukazal tride sve reseni. Na
ceste k tabuli si Linus problem precetl, postavil se na sekundu dve
pred ni a predvedl reseni, ktere ten ucitel nepochopil. Linus umi byt
takhle otravny.
Jednou, kdyz byl Linus v cizine na nejake konferenci nebo cem,
upravil moje shellove login skripty tak, ze kdyz jsem se prihlasil,
tak to vypadalo, ze jsem v MS-DOSu. Byla to pochopitelne sranda, ale
volala po pomste. To se stalo, kdyz jsme byli spolu v jedne kancelari
na univerzite. Linus si vybehl pro neco k piti nebo tak. Vytvoril jsem
mu alias na startx, ktery nejdriv spustil skutecne startx a pak vypsal
chybovou hlasku kernelu 'Oops'. Kdyz to Linus videl poprve, trochu ho
to znervoznilo, ale odhlasil se a smazal si to prilis rychle, takze to
neprecetl. Podruhe uz ho to zacalo opravdu trapit. Byla to chybova
hlaska zkopirovana z linuxoveho kernelu a samozrejme se do Linusova
systemu nehodila. Dostal se az tak daleko, ze tu zpravu dekodoval
rucne a mumlal si neco jako "Proc to tady pada? To nemuze padat
tady!". To uz jsem vybuchl smichy a rekl mu, co jsem provedl. Docela
se mu ulevilo a uz na mne tyhle zertiky nikdy nezkusil.
_________________________________________________________________
Rane casy
Vratme se k jaru 1991. V lednu si Linus koupil PC. Predtim
pouzival Sinclair QL, ktery byl, jako vetsina pocitacu puvodem z
Britanie, genialni a temer nepouzitelne odlisny od vseho ostatniho.
Jako kazdy hacker, ktery si sam sebe vazi, si Linus napsal nejake
vlastni vyvojove prostredky; myslim, ze editor a assembler. Taky
trosku upravil hardware QL nahrazenim vadne klavesnice a pridanim
disketove mechaniky kompatibilni s PC. Jakmile si koupil PC, napsal si
ovladac pro QL a tak mohl prenaset data z QL na PC.
Kdyz si uzil rychlosti PC a hrani Prince of Persia, zacal se
ucit pro PC programovat. A to obzvlaste v assembleru, nebot jazyky
vyssich urovni pouzivaji jenom zoufalci. Vzpominam si na jeden den,
kdy byl celkem hrdy na napsani funkce strlen v assembleru. Jeje,
udelal na me dojem.
Jak jsem rikal, kdyz se Linus rozhodl se neco naucit, opravdu
se to naucil. O par tydnu pozdeji mi ukazal dva proste soubezne
procesy. Jeden tiskl A tak rychle, jak mohl a druhy B. Bylo to na
pohled daleko zabavnejsi nez to jeho strlen, ale myslim, ze ne hned
tak pouzitelne.
Jak sel cas, pridal Linus ovladace klavesnice a portu a tak
mohl pouzivat svuj modem od PC. Kdokoli normalni by pouzil jeden z
tuctu jiz existujicich terminalovych emulatoru, ale Linus si musel
napsat svuj vlastni. Potom stravil dlouhou dobu pouhym ctenim netnews.
Pardon, chtel jsem pochopitelne rict, ze ctenim netnews ladil svuj kod
emulujici terminal. Ten emulator tvorily dva procesy. Jeden cetl
klavesnici a psal na seriovy port a druhy ten port cetl, psal na
obrazovku a emuloval terminal.
Nekdy behem te doby se Linus rozhodl, ze chce doma system
podobny Unixu a zrejmou volbou byl tehdy Minix, protoze to byla jedina
vec, kterou si mohl dovolit. I stalo se, ze Linus nebyl s Minixem
prilis spokojeny a tak dal zdokonaloval svuj emulator terminalu a
upravoval ho tak, aby se stal spis operacnim systemem. Shodneme se,
myslim, ze se mu to povedlo.
Uspech Linuxu nebyl samozrejmy a udalosti se mohly dit jinak.
Treba kdyby byl Hurd dokoncen o par let driv, Linux by dnes asi
neexistoval. Na trhu volnych operacnich systemu mohla take prevladnout
vetev BSD.
Avsak stalo se, co se stalo, a Linuxu se darilo. Uspech
vyustil ve slavu a hmotne odmeny vcetne penez. Jedna z prvnich odmen
vsak nebyly penize, nybrz virtualni pivo. Mozna jste ten vyraz uz
slyseli, protoze se dodnes pouziva, ale uz je to jen obecna fraze,
kterou se blahopreje. Puvodne mela velmi betonovy, ehm konkretni:),
vyznam. Dva chlapci z Oxfordu v Anglii, kteri si rikali Oxford Beer
Trolls, chteli Linuse pozvat na pivo, ale protoze by bylo neprakticke
fyzicky premistovat bud sebe, Linuse nebo pivo, pozadali me, jestli
bych nemohl prijmout mailem penize a to pivo za ne koupit. A tak se
stalo. Takze virtualni pivo ve skutecnosti znamena penize, nejlepe
poslane mne.
Ale ouvej, lide zacali Linusovi posilat penize primo. Nejsem
si jisty, jestli to delali z vdecnosti, nebot obvykle posilali osobni
seky ze Spojenych statu. A jak se Linus rychle poucil, finske banky
opravdu, ale opravdu nesnaseji seky. Obzvlaste osobni seky. Presneji
osobni seky ze Spojenych statu. Vymysleji vsechny druhy byrokratickych
zadrhelu, pravidel a poplatku, aby ztizily a zdrazily pouzivani seku.
Pokud chcete Finovi zpusobit problemy, poslete mu osobni sek z US. To
neni vtip.
Linus obdrzel postou i ruzne veci. Treba par 40 megabajtovych
hard disku, coz bylo opravdu mile, protoze konecne mohl zalohovat.
Jasne, ne ze by to delal. Jeden z jeho znamych citatu: "Zalohuji jenom
becka. Kdo je pasak, natlaci svoje data na FTPcko, aby je vsichni
mohli mirrorovat." To rekl dokonce az potom, co se dovolal na svuj
hard disk.
Jednou totiz Linus implementoval soubory pro zarizeni v /dev.
Chtel se dovolat univerzitnimu pocitaci a znovu ladit kod sveho
terminaloveho emulatoru. A tak ten emulator spustil a zadal mu k
pouzivani /dev/hda, coz vsak melo spise byt /dev/ttyS1. Jejda. Nyni
jeho master boot record (prvni a zavadeci cast hard disku) zacinal
"ATDT" a nasledovalo telefonni cislo univerzitniho modemu. Hadam, ze
dalsiho dne pridelal kontrolu opravneni.
Jmeno "Linux" nevymyslel Linus sam, coz zni divne lidem, kteri
prisli do styku s jeho samolibosti. Prisel s nim Ari Lemmke, spravce
ftp.funet.fi, ktery poprve zpristupnil Linux na FTP. Bylo na nem, aby
vymyslel jmeno, nebot Linus nebyl schopen zadne rozumne dodat. A tak
Ari prisel s timhle, ktere sedlo.
Par dni potom, co byl Linux poprve vystaven na ftp.funet.fi,
Linus vzrusene bublal, nebot mu Ari poslal prvni statistiky stahovani
Linuxu. Byly tam doslova desitky downloadu! Oho, uspech je sladky.
_________________________________________________________________
Me linuxove zacatky
Ta je docela nudna. Poprve jsem si Linux nainstaloval na 109
megabajtovy hard disk, kde jiz byl MS-DOS a SCO Xenix. Bylo tam
ponekud tesno a tak jsem se zbavil nejdriv SCO Xenix a nasledne i
MS-DOSu, kdyz uz jsem je k praci nepotreboval. Nicmene 109 MB neni
dost ani pro Linux a tak jsem koupil novy pevny disk a prisel ke sve
prvni hlasce "kernel panic". Mel jsem jiste problemy s tim, aby mi oba
hard disky pracovaly spolecne a tak jsem iteroval ruzne kombinace tech
jejich sedmi jumperu. Tech kombinaci bylo mnoho a kabely byly nedbale
pripojeny. V jednu chvili mi podjela zidle, trefil jsem se kolenem do
pocitace, kabel se rozpojil a Linux zpanikaril. Opravdu sranda.
Nicmene se mi nikdy nepodarilo tyhle dva disky donutit, aby pracovaly
vedle sebe.
Poprve jsem Linux instaloval z disketoveho paru boot a root,
na ktery pametnici vzpominaji se slzou v oku. Ja si na to moc
nepamatuju, pouze vim, ze se musely upravit offesty 508 a 509 te boot
diskety, cimz se nastavil hlavni souborovy system. Kdyz jsem to delal
poprve, nemel jsem binarni editor a tak jsem pouzil neco jako Emacs,
kteremu binarni editace nastesti nedelala problemy, i kdyz jsem musel
ty offsety pocitat rucne.
Pozdeji, kdyz prichazely prvni distribuce, vyzkousel jsem je.
Bylo to drobet namahave, protoze jsem mel pouze modem s rychlosti 2400
bit/s. A tak jsem vtrhl do univerzitnich pocitacovych uceben nebo na
alespon pul tuctu pocitacu, ktere pro me formatovaly diskety a
paralelne stahovaly data z FTP. Pak jsem pritahl tech asi padesat
disket domu a zkusil nainstalovat Slackware nebo co to bylo z nich.
Jako obvykle se jedna nebo dve z nich cestou domu pokazily a tak jsem
musel stravit par hodin stahovanim souboru po modemu. Muj dnesni stav
s linkou o rychlosti 10Mbit/s na ftp.sunet.fi mi opravdu vyhovuje vic.
Vice mi vyhovoval i puvodni ovladac klavesnice, a to proto, ze
jsem ho nemusel prizpusobovat finstine. Opravdu nechapu, proc se Linus
rozhodl, ze vychozi rozlozeni bude americke.
_________________________________________________________________
Obhajoba
V roce 1993, kdyz byl Linux jeste mlady, jsem udelal nejake
vizitky, na kterych stalo, ze jsem linuxovy fanatik. Z toho me
vylecilo setkani s opravdovymi linuxovymi fanatiky. Pokud jste jeste
nemeli to pochybne poteseni, reknu vam, neni to sranda. Toto povidani
ma byt vtipne a tak tohoto tematu uz necham.
_________________________________________________________________
Budoucnost
Zda se, ze kazdy pohled do linuxove historie vyusti v pohled
do budoucnosti. Myslim, ze i tento by mel.
Pripada mi, ze jadro operacniho system Linux je relativne
dokoncene. Porad zbyva spousta prace, opravovani chyb, psani ovladacu,
prenaseni na jine architektury, ale toho je docela malo. Uz to nejsou
ty drivejsi obri zmeny, jako demand paging, sitovani nebo port pro
Alphu.
Na distribucich postavenych na Linuxu je jeste mnoho prace,
ale vetsina z ni je proste potreba udelat. Zbyvaji nejake rozsahle
projekty, treba dobra graficka prostredi, ale na tech se pracuje,
takze i na teto fronte to vypada dobre.
Kam se bude Linux ubirat dal? Myslim, pokud se nad tim
zamyslite, odpoved je zrejma: chlupate hracky.
Co je to, co Linux ma a ostatni ne? Tuliveho, roztomileho a
prastene vypadajiciho maskota. Kdybychom to dobre zahrali, linuxovy
tucnak by mohl byt dalsim obrovskym obchodnim hitem. Dokazete si
predstavit, jak proti nasemu tucnakovi soutezi windowsova vlajka?
Nikoli, tentokrat pan Gates rozhodne zahodil mic a my jsme presne v te
pozici, abychom jej zvedli. Zapomenme na Microsoft, je minulosti.
Zacneme se obavat Mattela a panenky Barbie!
_________________________________________________________________
Stazeno z http://liw.iki.fi/liw/texts/linux-anecdotes.html.
S autorovym laskavym svolenim v kvetnu 2001 do cestiny prelozil
Vlada Macek <tuttle@bbs.cvut.cz>.
Dekuji Varvare, pharookovi a Salome za pomoc s opravami prekladu.
|
