Branice
Dalsi
Seznam
Predchozi
Autor: Tuttle (GOOGLE.COM RULEZ!) on 'Branice'
Cas: Pa 25.5.2001 10:57.52
Titulek: Lars Wirzenius: Anekdoty o Linuxu

                                                                                 
 
 Verze tohoto dokumentu s cestinou najdete tez na   |
 http://bbs.cvut.cz/~tuttle/linux-anecdotes.cz.html |
 http://bbs.cvut.cz/~tuttle/linux-anecdotes.il2.txt |
 ---------------------------------------------------'
 
 
   Anekdoty o Linuxu
 
   Lars Wirzenius
 
   liw@iki.fi
   
   Resume
   
   Toto je serie anekdot o Linuxove historii pohledem dlouholeteho
   uzivatele. Ostycha se technickych detailu a je prolozena osobnimi
   vzpominkami.
 
     _________________________________________________________________
 
   
   Predneseno na Linux Expo v roce 1998.
 
     _________________________________________________________________
 
 
   Kdo jsem a proc jsem zde
 
           Vypada to, ze jsem ziskal v linuxove komunite jiste jmeno, a
   to nehlede na svou snahu zustat v ustrani, abych nedostaval prilis
   mnoho dotazu od zacatecniku.
   
           Povest o mne mimojine tvrdi, ze znam Linux fakt dobre, coz ma
   svuj puvod v dobach, kdy jsme s Linusem Torvaldsem (predpokladam, ze
   vite, o kom mluvim) sdileli jednu kancelar na Helsinske univerzite. Ve
   skutecnosti az tak dobre Linux neznam. Kuprikladu se mi jednou pri
   upravach jadra povedlo vytvorit chybu, kterou vystopovat a opravit
   trvalo tri roky a musel to udelat nejaky borec pres OS/2. Mam na mysli
   funkci sprintf v jadre.
   
           Napsal jsem sprintf v lete 1991. Linus potreboval nejak
   jednoduse vypisovat zpravy jadra a nevedel, jak pouzivat mechanismus
   stdarg pro promenny seznam funkcnich argumentu. Vidim nektere z vas
   potrasat hlavami. Ano, je to tak. Byly doby, kdy ani Linus nevedel
   vsechno. Vazne. Verte mi. Byl jsem tam.
   
           No a tak jsem pro Linuse jednoduche sprintf napsal, abych mu
   ukazal, jak se to dela a on to v kernelu po nejakych upravach pouzil.
   Chyba se tykala zpracovani hvezdicky jakozto promenne delky vystupniho
   pole. Zapomnel jsem za ni zvysit ukazatel a tak zde nebyla zadna
   moznost, aby to fungovalo. Vubec zadna moznost. Bylo to zrejme
   komukoli, kdo to zkusil. Ja to samozrejme neudelal, coz znamena, ze
   bych patrne nemohl byt zamestnan jako programator. V roce 1994, o tri
   roky pozdeji, si jisty Friedemann Baitinger chyby vsiml a poslal mi
   patch (opravu). Pouzival totiz me sprintf behem ladeni nejakeho
   ovladace pro OS/2.
   
           Nicmene zpet k tomu, kdo jsem. Byl jsem Linusuv kamarad jeste
   predtim, nez Linux vubec existoval. Potkali jsme se jakozto studenti v
   prvaku v roce 1988. Kdyz zacal psat Linux, sledoval jsem to prirozene
   se zajmem a jistou zavisti. Krome zmineneho sprintf jsem se na nem
   vlastne nepodilel, protoze jsem jen radoby guru. Kdyz Linux a jeho
   komunita rostli, ucastnil jsem se ruznych nezbytnych netechnickych
   ukolu. Napriklad jsem pomahal vytvorit Linux Documentation Project a
   spolumoderoval comp.os.linux.announce (znamo tez jako cola).
   
           Me moderovani coly je duvodem, proc jsem tu. Kdyz jsem to
   delal jiz pet let, to jest do tohoto prosince, rozhodl jsem se odejit
   a najit nastupce. V dopise na rozloucenou jsem tam v zertu napsal, ze
   bych nic nemel proti tripu (vyletu) kolem sveta, kdyby mi nekdo nejaky
   poslal. To uz je tak, ze jsou lide, kteri nerozumi vtipum, a Marc
   Ewing je asi jednim z nich. Sdelil mi, ze bych mohl prijit sem a
   promluvit a ze odpoved ne se neprijima. Pokud vas tedy uz nudim, tak
   vite, na kom to visi.
 
     _________________________________________________________________
 
   
   Buh Linus
 
           Vy vsichni znate Linuse, alespon z doslechu. Podivuhodne dite.
   Programator kouzelnik. Hackersky buh. Nu, vzdy tomu tak nebylo. Co se
   chystam rict mozna sokuje ty nejoddanejsi Linuxaky z vas, ale je to
   vsechno pravda. Tohle je svobodna zeme, presto mi ale slibili
   policejni ochranu.
   
           Uz jsem vam rikal, ze Linus nevedel vzdycky vsechno. Ja
   nerikam, ze ted neni vsevedouci. Konec koncu, ted muze byt bohem a ja
   se blesku neubranim. Takze budu mluvit pouze o starych casech a on mi
   urcite promine.
   
           Netoliko na tom, ze Linus nevedel vse o cecku, on take nevedel
   vsechno o PC. Kdyz jsem ho potkal poprve, ani zadne nemel. Kdyz si sve
   prvni PC koupil, ani se v nem nezacal hned stourat. Misto toho paril
   hry, zvlaste jednu, ktera se jmenovala nejak jako Prince of Persia.
   Tohle jsem na nem nikdy nepochopil. Mam na mysli, co je to za
   pocitacovou hru, kdyz nesimuluje hraci karty? Kdepak, kdyz uz si mam
   hrat s pocitacem, dejte mi Solitaire.
   
           Dokonce i o par let pozdeji, v dobach, kdy Linux uz byl
   uspesny, Linuse stale fascinovaly prastene pocitacove hry jako Doom a
   Quake. To uz byl natolik spolecensky zdatny, aby vedel, ze zalibu v
   pocitacovych hrach nepriznava nikdo po dvanactce. A tak kdyz paril
   Dooma, obvykle tvrdil, ze ladi a provadi zatezove testy spravce pameti
   a X serveru.
   
           Kdyz se Linus rozhodl, ze se neco nauci, opravdu to udelal a
   obvykle rychle. Proto je mozne, ze ted uz je vsevedouci. Vzpominam si,
   ze jednou se po nas chtel nejaky domaci ukol z matiky. Ja shodou
   okolnosti vedel, ze Linus jej neudelal, ale on smele oznamil, ze jej
   ma. I stalo se, ze ho ucitel vyvolal, aby ukazal tride sve reseni. Na
   ceste k tabuli si Linus problem precetl, postavil se na sekundu dve
   pred ni a predvedl reseni, ktere ten ucitel nepochopil. Linus umi byt
   takhle otravny.
   
           Jednou, kdyz byl Linus v cizine na nejake konferenci nebo cem,
   upravil moje shellove login skripty tak, ze kdyz jsem se prihlasil,
   tak to vypadalo, ze jsem v MS-DOSu. Byla to pochopitelne sranda, ale
   volala po pomste. To se stalo, kdyz jsme byli spolu v jedne kancelari
   na univerzite. Linus si vybehl pro neco k piti nebo tak. Vytvoril jsem
   mu alias na startx, ktery nejdriv spustil skutecne startx a pak vypsal
   chybovou hlasku kernelu 'Oops'. Kdyz to Linus videl poprve, trochu ho
   to znervoznilo, ale odhlasil se a smazal si to prilis rychle, takze to
   neprecetl. Podruhe uz ho to zacalo opravdu trapit. Byla to chybova
   hlaska zkopirovana z linuxoveho kernelu a samozrejme se do Linusova
   systemu nehodila. Dostal se az tak daleko, ze tu zpravu dekodoval
   rucne a mumlal si neco jako "Proc to tady pada? To nemuze padat
   tady!". To uz jsem vybuchl smichy a rekl mu, co jsem provedl. Docela
   se mu ulevilo a uz na mne tyhle zertiky nikdy nezkusil.
 
     _________________________________________________________________
 
   
   Rane casy
 
           Vratme se k jaru 1991. V lednu si Linus koupil PC. Predtim
   pouzival Sinclair QL, ktery byl, jako vetsina pocitacu puvodem z
   Britanie, genialni a temer nepouzitelne odlisny od vseho ostatniho.
   Jako kazdy hacker, ktery si sam sebe vazi, si Linus napsal nejake
   vlastni vyvojove prostredky; myslim, ze editor a assembler. Taky
   trosku upravil hardware QL nahrazenim vadne klavesnice a pridanim
   disketove mechaniky kompatibilni s PC. Jakmile si koupil PC, napsal si
   ovladac pro QL a tak mohl prenaset data z QL na PC.
   
           Kdyz si uzil rychlosti PC a hrani Prince of Persia, zacal se
   ucit pro PC programovat. A to obzvlaste v assembleru, nebot jazyky
   vyssich urovni pouzivaji jenom zoufalci. Vzpominam si na jeden den,
   kdy byl celkem hrdy na napsani funkce strlen v assembleru. Jeje,
   udelal na me dojem.
   
           Jak jsem rikal, kdyz se Linus rozhodl se neco naucit, opravdu
   se to naucil. O par tydnu pozdeji mi ukazal dva proste soubezne
   procesy. Jeden tiskl A tak rychle, jak mohl a druhy B. Bylo to na
   pohled daleko zabavnejsi nez to jeho strlen, ale myslim, ze ne hned
   tak pouzitelne.
   
           Jak sel cas, pridal Linus ovladace klavesnice a portu a tak
   mohl pouzivat svuj modem od PC. Kdokoli normalni by pouzil jeden z
   tuctu jiz existujicich terminalovych emulatoru, ale Linus si musel
   napsat svuj vlastni. Potom stravil dlouhou dobu pouhym ctenim netnews.
   Pardon, chtel jsem pochopitelne rict, ze ctenim netnews ladil svuj kod
   emulujici terminal. Ten emulator tvorily dva procesy. Jeden cetl
   klavesnici a psal na seriovy port a druhy ten port cetl, psal na
   obrazovku a emuloval terminal.
   
           Nekdy behem te doby se Linus rozhodl, ze chce doma system
   podobny Unixu a zrejmou volbou byl tehdy Minix, protoze to byla jedina
   vec, kterou si mohl dovolit. I stalo se, ze Linus nebyl s Minixem
   prilis spokojeny a tak dal zdokonaloval svuj emulator terminalu a
   upravoval ho tak, aby se stal spis operacnim systemem. Shodneme se,
   myslim, ze se mu to povedlo.
   
           Uspech Linuxu nebyl samozrejmy a udalosti se mohly dit jinak.
   Treba kdyby byl Hurd dokoncen o par let driv, Linux by dnes asi
   neexistoval. Na trhu volnych operacnich systemu mohla take prevladnout
   vetev BSD.
   
           Avsak stalo se, co se stalo, a Linuxu se darilo. Uspech
   vyustil ve slavu a hmotne odmeny vcetne penez. Jedna z prvnich odmen
   vsak nebyly penize, nybrz virtualni pivo. Mozna jste ten vyraz uz
   slyseli, protoze se dodnes pouziva, ale uz je to jen obecna fraze,
   kterou se blahopreje. Puvodne mela velmi betonovy, ehm konkretni:),
   vyznam. Dva chlapci z Oxfordu v Anglii, kteri si rikali Oxford Beer
   Trolls, chteli Linuse pozvat na pivo, ale protoze by bylo neprakticke
   fyzicky premistovat bud sebe, Linuse nebo pivo, pozadali me, jestli
   bych nemohl prijmout mailem penize a to pivo za ne koupit. A tak se
   stalo. Takze virtualni pivo ve skutecnosti znamena penize, nejlepe
   poslane mne.
   
           Ale ouvej, lide zacali Linusovi posilat penize primo. Nejsem
   si jisty, jestli to delali z vdecnosti, nebot obvykle posilali osobni
   seky ze Spojenych statu. A jak se Linus rychle poucil, finske banky
   opravdu, ale opravdu nesnaseji seky. Obzvlaste osobni seky. Presneji
   osobni seky ze Spojenych statu. Vymysleji vsechny druhy byrokratickych
   zadrhelu, pravidel a poplatku, aby ztizily a zdrazily pouzivani seku.
   Pokud chcete Finovi zpusobit problemy, poslete mu osobni sek z US. To
   neni vtip.
   
           Linus obdrzel postou i ruzne veci. Treba par 40 megabajtovych
   hard disku, coz bylo opravdu mile, protoze konecne mohl zalohovat.
   Jasne, ne ze by to delal. Jeden z jeho znamych citatu: "Zalohuji jenom
   becka. Kdo je pasak, natlaci svoje data na FTPcko, aby je vsichni
   mohli mirrorovat." To rekl dokonce az potom, co se dovolal na svuj
   hard disk.
   
           Jednou totiz Linus implementoval soubory pro zarizeni v /dev.
   Chtel se dovolat univerzitnimu pocitaci a znovu ladit kod sveho
   terminaloveho emulatoru. A tak ten emulator spustil a zadal mu k
   pouzivani /dev/hda, coz vsak melo spise byt /dev/ttyS1. Jejda. Nyni
   jeho master boot record (prvni a zavadeci cast hard disku) zacinal
   "ATDT" a nasledovalo telefonni cislo univerzitniho modemu. Hadam, ze
   dalsiho dne pridelal kontrolu opravneni.
   
           Jmeno "Linux" nevymyslel Linus sam, coz zni divne lidem, kteri
   prisli do styku s jeho samolibosti. Prisel s nim Ari Lemmke, spravce
   ftp.funet.fi, ktery poprve zpristupnil Linux na FTP. Bylo na nem, aby
   vymyslel jmeno, nebot Linus nebyl schopen zadne rozumne dodat. A tak
   Ari prisel s timhle, ktere sedlo.
   
           Par dni potom, co byl Linux poprve vystaven na ftp.funet.fi,
   Linus vzrusene bublal, nebot mu Ari poslal prvni statistiky stahovani
   Linuxu. Byly tam doslova desitky downloadu! Oho, uspech je sladky.
 
     _________________________________________________________________
 
   
   Me linuxove zacatky
 
           Ta je docela nudna. Poprve jsem si Linux nainstaloval na 109
   megabajtovy hard disk, kde jiz byl MS-DOS a SCO Xenix. Bylo tam
   ponekud tesno a tak jsem se zbavil nejdriv SCO Xenix a nasledne i
   MS-DOSu, kdyz uz jsem je k praci nepotreboval. Nicmene 109 MB neni
   dost ani pro Linux a tak jsem koupil novy pevny disk a prisel ke sve
   prvni hlasce "kernel panic". Mel jsem jiste problemy s tim, aby mi oba
   hard disky pracovaly spolecne a tak jsem iteroval ruzne kombinace tech
   jejich sedmi jumperu. Tech kombinaci bylo mnoho a kabely byly nedbale
   pripojeny. V jednu chvili mi podjela zidle, trefil jsem se kolenem do
   pocitace, kabel se rozpojil a Linux zpanikaril. Opravdu sranda.
   Nicmene se mi nikdy nepodarilo tyhle dva disky donutit, aby pracovaly
   vedle sebe.
   
           Poprve jsem Linux instaloval z disketoveho paru boot a root,
   na ktery pametnici vzpominaji se slzou v oku. Ja si na to moc
   nepamatuju, pouze vim, ze se musely upravit offesty 508 a 509 te boot
   diskety, cimz se nastavil hlavni souborovy system. Kdyz jsem to delal
   poprve, nemel jsem binarni editor a tak jsem pouzil neco jako Emacs,
   kteremu binarni editace nastesti nedelala problemy, i kdyz jsem musel
   ty offsety pocitat rucne.
   
           Pozdeji, kdyz prichazely prvni distribuce, vyzkousel jsem je.
   Bylo to drobet namahave, protoze jsem mel pouze modem s rychlosti 2400
   bit/s. A tak jsem vtrhl do univerzitnich pocitacovych uceben nebo na
   alespon pul tuctu pocitacu, ktere pro me formatovaly diskety a
   paralelne stahovaly data z FTP. Pak jsem pritahl tech asi padesat
   disket domu a zkusil nainstalovat Slackware nebo co to bylo z nich.
   Jako obvykle se jedna nebo dve z nich cestou domu pokazily a tak jsem
   musel stravit par hodin stahovanim souboru po modemu. Muj dnesni stav
   s linkou o rychlosti 10Mbit/s na ftp.sunet.fi mi opravdu vyhovuje vic.
   
           Vice mi vyhovoval i puvodni ovladac klavesnice, a to proto, ze
   jsem ho nemusel prizpusobovat finstine. Opravdu nechapu, proc se Linus
   rozhodl, ze vychozi rozlozeni bude americke.
 
     _________________________________________________________________
 
   
   Obhajoba
 
           V roce 1993, kdyz byl Linux jeste mlady, jsem udelal nejake
   vizitky, na kterych stalo, ze jsem linuxovy fanatik. Z toho me
   vylecilo setkani s opravdovymi linuxovymi fanatiky. Pokud jste jeste
   nemeli to pochybne poteseni, reknu vam, neni to sranda. Toto povidani
   ma byt vtipne a tak tohoto tematu uz necham.
 
     _________________________________________________________________
 
   
   Budoucnost
 
           Zda se, ze kazdy pohled do linuxove historie vyusti v pohled
   do budoucnosti. Myslim, ze i tento by mel.
   
           Pripada mi, ze jadro operacniho system Linux je relativne
   dokoncene. Porad zbyva spousta prace, opravovani chyb, psani ovladacu,
   prenaseni na jine architektury, ale toho je docela malo. Uz to nejsou
   ty drivejsi obri zmeny, jako demand paging, sitovani nebo port pro
   Alphu.
   
           Na distribucich postavenych na Linuxu je jeste mnoho prace,
   ale vetsina z ni je proste potreba udelat. Zbyvaji nejake rozsahle
   projekty, treba dobra graficka prostredi, ale na tech se pracuje,
   takze i na teto fronte to vypada dobre.
   
           Kam se bude Linux ubirat dal? Myslim, pokud se nad tim
   zamyslite, odpoved je zrejma: chlupate hracky.
   
           Co je to, co Linux ma a ostatni ne? Tuliveho, roztomileho a
   prastene vypadajiciho maskota. Kdybychom to dobre zahrali, linuxovy
   tucnak by mohl byt dalsim obrovskym obchodnim hitem. Dokazete si
   predstavit, jak proti nasemu tucnakovi soutezi windowsova vlajka?
   Nikoli, tentokrat pan Gates rozhodne zahodil mic a my jsme presne v te
   pozici, abychom jej zvedli. Zapomenme na Microsoft, je minulosti.
   Zacneme se obavat Mattela a panenky Barbie!
 
     _________________________________________________________________
 
   
   Stazeno z http://liw.iki.fi/liw/texts/linux-anecdotes.html.
   S autorovym laskavym svolenim v kvetnu 2001 do cestiny prelozil
   Vlada Macek <tuttle@bbs.cvut.cz>.
   Dekuji Varvare, pharookovi a Salome za pomoc s opravami prekladu. 
 

Dalsi Seznam Predchozi


[ Domu | Prstik | O Piskovisti | Deticky | Nastenky | Koutky ]