Jedna anglicka dama chtela pred valkou stravit nejaky cas na jistem
letnim byte v Nemecku. Napsala tedy tamnimu venkovskemu uciteli a v dopise
se tazala na vse, i na pohodli. Tez chtela vedet, maji-li v tom dome, kde
chtela bydlet, WC.
Ucitel dobre neovladal anglictinu a neznal vyznam teto zkratky.
Zeptal se starosty, avsak ani ten nevedel. Po dlouhem uvazovani dosel k
zaveru, ze patrne jde o Wesley Church (kostel). A takto odepsal:
"WC se nachazi sedm mil od naseho domu, v prekrasne krajine, uprostred
jedloveho haje. Jest otevren dvakrat tydne, vzdy v utery a ve ctvrtek. Chapu,
ze je to pro Vas neprijemne, je-li Vasim zvykem chodit pravidelne, ale
zajiste se presvedcite, ze je to krasny vylet. Mnozi si ssebou berou obed
a zustavaji tam pres cas. V lete je obycejne navstevnost velika, a proto
bych Vam radil, abyste chodila brzy. Je tam sedesat mist k sezeni, ale v
pripade opozdeni je tam dosti mista i na stani. Doporucuji Vam navstevy
ctvrtecni, nebot je v ten den varhani doprovod. Po celem okoli jsou slyset
i ty nejjemnejsi zvuky. Opatrim Vam s radosti to nejlepsi misto a bude mne
potesenim sedavat vedle Vas.
P.S.: Opomenul jsem dodat, ze zpevniky visi na dverich."
|