Tajemstvi cloveka je v tom, ze kdyz ho opusti mila, je cely zoufaly, ale
kdyz sam prestane milovat nebo ctit risi, nic o svem ochuzeni nevi. Proste si
rekne: ,Nebyla tak krasna, nebo tak mila, jak jsem snil...` a odchazi, kam ho
nahoda zanese. Ale svet pro neho uz neni zazrakem. A jitro uz neni jitrem
navratu ci jitrem probuzeni v jejim naruci. Noc uz neni velikou svatyni
lasky. Uz neni tim velikym pastyrskym plastem, pod kterym oddechovala spici
mila. Vsechno zesedlo. Vsechno ztvrdlo. Ale clovek o svem nestesti nevi a
neplace pro svou ztracenou plnost. Raduje se ze svobody, ktera je svobodou
nebyti.
Antoine de Saint-Exupery, Citadela
|
