V sest hodin vecer vyjde z kavarny ve Stepanske ulici v Praze skupina lidi a
zamiri za sluncem. Pujde do te doby, nez slunce zapadne, pak se zastavi a
rozhledne se kolem sebe.
Temer cela skupina sla celou dobu pohromade a dosla na stejne misto. Az na
nekolik jedincu, rekneme, ze jsou dva, kteri dosli na zcela jine misto, oba
na stejne, ale kazdy jinou cestou.
Jednim z tech dvou je Alnagon.
Clovek, ktery jde za cilem, mozna stejnym, jako ostatni, ale dojde jinam.
Clovek, ktery mozna dojde ke stejnemu cili, ale voli odlisne prostredky.
Clovek, ktery je ochoten jit vpredu, ale kdyz se otoci a zjisti, ze je sam,
nevadi mu to.
Clovek, ktery, nez se nadeje, ma na sobe vsechny starosti sveta, aniz si to
pripousti.
Clovek, kteremu nestaci stat si za vlastnim nazorem.
Clovek, ktery musi svuj nazor dostatecne zverejnit.
Clovek, ktery se snazi priblizit sve nazory ostatnim.
Clovek, ktery se snazi primet ostatni, aby sve nazory priblizili jemu.
Clovek, ktery je nespokojen, kdyz neco nevi.
Clovek, ktery je nespokojen sam se sebou.
Clovek, ktery je nespokojen s ostatnimi.
Clovek, ktery je ve spolecnosti bud na vrcholu nebo zcela mimo.
Clovek, ktery, kdyz nechce, nechape.
Clovek, ktery je velmi agresivni, i kdyz to popira.
Samotar, ktery spolkl moudrost sveta a nevi o tom.
Blazen, ktery se marne snazi sjednotit nekolik svych zivotu.
Mag, pro ktereho jsou slova obcas jen bubliny.
Muz, ktery pod maskou uprimnosti a pravdy skryva to, ceho se boji.
Ten, ktereho si vazim.
A s kym se neshodnu.
Nechci, aby se zmenil.
Ale rekl si o to.
Obsese ho sezere.
Queen,
M.K.
|
