Hezky den vsem.
Clovek tak premysli a uvazuje, az najednou zjisti, ze se potaci v
miste, odkud uz dal nemuze... at uz kvuli tomu, ze ma malo informaci,
nebo proto, ze na to sam nestaci. A rekne si, mozna je to jenom proto,
ze znam malo nazoru, ze uz sam sobe dal oponovat nemuzu.
Reknete mi... jaky je vas nazor na vztahy?
Hraje se i v tehle neosobni dobe jeste na vernost ve vztahu? A na
lasku? Maji dnes jeste nejakou hodnotu?
Nebo se hraje uz jenom na lasku na prvni pohled, a kdyz ta vyprcha,
jdeme dal, hledat dalsi?
Nebo na volne vztahy, kdy spolu dva ziji, ale oba si nechavaji
svobodu, v sexu i v dalsich vecech...?
Nebo na "vztahy na kost"... mit co kolem sebe, pod sebe, nad sebe,
do sebe, na sebe a vedle sebe? Vyspat se s ni/m, ale jen zadne
duvernosti?
Zajimaly by me (a mozna i ostatni) Vase nazory... jak to citite ve
vlastnim pripade... a jak to citite kolem sebe, pod sebe... :*) Zijeme
na divnem prelomu stoleti, ktery je mozna prelomem veku - spousta
hodnot se bori a hori, meni a vytvari znovu... i tech zakladnich...
_______________________________________________________________________pharook_
"Mesic je dulezitejsi nez Slunce", reklo dite. "Protoze sviti, kdyz je tma."
|
