Richard Wagner (22. 5. 1813 - 13. 2. 1883)
******************************************
Narodil se v Lipsku. O hudbu se dlouho nezajimal, po stredni skole studoval
filosofii na lipske univerzite, tam se nakonec stal Weinligovym zakem. V
roce 1834 (uz ma za sebou prvni operu, zcela podruzneho vyznamu) se stava
kapelniekm divadla v Magdeburgu, v roce 1837 se stal kapelnikem v Rize. Z
Rigy uprchl kvuli dluhum do Parize, ani tam se ale nevedlo dobre. Do Nemecka
(Drazdan) se vraci v roce 1842, z politickych duvodu v roce 1848 odchazi do
Svycarska, pak nemel nekolik let trvale pusobiste.
V roce 1864 nastoupil na bavorsky trun Ludvik II., ktery mel pro Wagnerovo
dilo pochopeni a umoznil mu provedeni oper, ktere jiz dlouho lezely v
supliku. Zeni se s dcerou F. Listza a stehuje se do Bayreuthu, kde zaklada
divadlo.
Tezko rict, nakolik byl nekdejsi revolucionar a anarchista rasistou a
fasistou, kam vlastne zasahoval jeho ideal nadcloveka. Neminim to tu
rozpitvavat.
Hudebne obohatil 19. stoleti rozsirenim chromaticnosti melodiky, novymi
harmoniemi a hlavne tzv. nekonecnou melodii, sirokych pasem, ve kterych se
vaze jeden motiv na druhy.
Wagnerovo dilo je predevsim operni, jmena jeho oper uz zname. Zajimave, ze ke
vetsine z nich si Wagner sam psal libreta. Z dalsich skladeb uvedme predehry
(napr. Ouvertura Polonia, Faustovska) a Idylu o Siegfriedovi. Vyznamne jsou i
jeho teoreticke spisy (Kunst und Revolution, Oper und Drama, Das Judentum in
der Musik a dalsi).
Neco malo k nekterym operam:
Rienzi - posledni rimsky tribun, ktery vzdoruje cisari i papezi
Bludny Holandan - putuje po morich na sve proklete lodi, dokud nebude
vykoupen vernosti zeny, ktera mu obetuje svuj zivot
Lohengrin - rytir slouzici svatemu gralu
Tristan a Isolda - o marne lasce rytire k choti krale
Mistri pevci norimbersti - komicka, "ocesana verze" Tannhausera
Queen, M.K.
|
