Zdar, prvnich asi 25 let svyho zivota jsem v Praze nemel vlastne vubec zadnou
zkusenost s vericimi a nabozenstvim. Po prestehovani k Liberci pred >10 lety
se to zmenilo.
Dlouho trvalo, nez si v novem miste najdete nove zname a kamarady, pres deti
to jde pak snadneji. Jak se to darilo, postupne jsme zjistovali, ze ti
nejblizsi kamaradi, otevreni, pratelsti, neodsuzujici byli temer bez vyjimky
verici, a to katolici.
Od zacatku letosniho roku jsem se dostal do spolecnosti trochu jine, zpivam
ve sboru, ktery vedou lide z cirkve protenstantske. A s nimi citime blizkost
jeste vetsi. Mluvim ovsem o tech vericich, kteri jsou iniciativnejsi, maji
vlastni nazory, maji blizko k vedeni svych sboru nebo je primo vedou.
Nezistne pomahaji ostatnim, usmivaji se, i kdyz sami treba maji velmi tezky
osud. Ti ostatni, vetsina vericich, byvaji jina zalezitost a cirkvim se jako
zadnym lidskym spolecenstvim nevyhyba zavist, zast, bigotnost ci pokrytectvi.
Nedovolil bych si rict o vire, ze to je slabost. JiMovu prestavu o tom, ze
verici je alibista, u svych kamaradu nepozoruju. (Nevim, s kolika vericimi
a jakych smeru a inteligence ma JiMo zkusenost.) Nezesmesnuju ani v nejmensim
jejich viru, protoze ji dobre nerozumim. Myslim, ze casto zesmesnuje ten, kdo
je sam slaby, aby mel pocit vlady nad situaci. (Vim, ze JiMo nezesmesnuje,
snazi se pochopit a zaver jeho prvniho postu je mi blizky.)
Chci o vericich co nejvice zjistit, porozumet. Rad se o tom s nimi bavim
a oni vypadaji, ze se radi bavi se mnou. Mluvime o sobe navzajem jako nikde
jinde, cteme treba pribehy s moralnim poselstvim a diskutujeme o nich, je mi
to velmi blizke. Jsem ostrazity k manipulaci a pri rozhovorech stale opakuju,
ze nejsem clovek hledajici Boha, nemam potrebu. Ze verim v lidi a v jejich
osobni zodpovednost. Ale zivotni zasady s nimi sdilim.
Mimochodem, pochybuju, ze lide sami budou nekdy schopni objektivne posoudit
viru a neviru, protoze je to tolik niterna zalezitost. Hodnoceni vsech
pozorovani budou podle me vzdy zaujata. Mame naznaky, zadne absolutni
interpretace. Napr. prof. Koukolik zminuje experiment, ktery ukazuje, ze vira
v mozku aktivuje stejne oblasti bez ohledu na to, CO je predmetem viry (v
Boha, jeho neexistenci, neoliberalismus, globalni oteplovani)... vyhledejte
si vic.
V posledni dobe si zacinam uvedomovat, co jsou dva zasadni faktory v zivote
vericiho: Jednak spolecenstvi souvercu (ve skutecnosti jsou dve: tech, kterym
staci slepe verit a byt vedeni a pak tech samostatnejsich, kteri vice miluji
svobodu), to tvori silne pouto, druhou, vetsi rodinu. A za druhe, Buh je
v jejich pohledu nekdo nekonecne dobry, kdo je porad s nimi. Predstavte si to,
uplna oboustranna duvera.
Ani jednu z techto dvou veci my "neverici" obycejne nemame. Kdyz se podivate
na dnesni globalni vesnici, nebude nam to cim dal vic chybet?
Bojujte proti predsudkum a jednoduchym pravdam.
T.
|
