To je dost vagne receno. Bylo by zajimave videt podrobnosti tohoto vyzkumu,
Wikipedie rada doda podrobnosti o Kohlbergove teorii, nemela jsem cas to
vypisovat a ani si to presne nepamatuju. Ale treba zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kohlbergova_st%C3%A1dia_mor%C3%A1ln%C3%ADho_v%C3%B
Dvoje
Koukam, ze s 20% jsem byla jeste optimista, je to 15. Vyzkum probihal na
zaklade povidek, ktere obsahovaly moralni dilemata. O nich se hovorilo ve
skupine pokusnych osob a K. zkoumal a analyzoval odpovedi. Nektere ty
povidky jsou zname, treba ty o Heinzove zene. (Je smrtelne nemocna, muze ji
zachranit pouze drahy lek, na ktery nemaji a neni cas ani moznost sehnat
penize napr. pujckou. Ma Heinz lek ukrast a zenu zachranit nebo ne?) Presne
podrobnosti si ale uz nepamatuju.
Ovsem pozor, K. zkoumal, jak lide vnimaji, ze by se meli chovat, ne jak se
doopravdy zachovaji, napr. zda maji na to odvahu.
Na Kohlberga existovala kritika, nejznamejsi je asi vyzkum Gillianove,
predpokaldam ze se da taky najit ve wikipedii. Presto se ale obecne uznava
jeho teorie pro moralni vyvoj jedince.
Jedna namitka je, ze prece kazdy ma _nejake_ zasady, takze vyzkum
vychazejici
z toho, ze lidi rozdelime na dve skupiny: na ty, co se ridi jen zakony, a na
ty, co se ridi jen moralkou, a pak zmerime velikost skupin, tak takovy
Viz popis a link vyse, tak jednoduche to neni.
dema.
Oryx
*** Lide zapomenou, co jste rikali.
***** Zapomenou dokonce i to, co jste vykonali.
*** Ale nikdy nezapomenou, jak se vedle vas citili.
|
