Velka cast mych kilometru pada na cestu za nejakym zajimavym cilem,
povetsinou
za hezkou prirodou kde chci stravit nekolik hodin nebo dnu. Podle me je
takova
cesta zabavna uz jen tim prislibem budoucich hezkych zazitku, kdyz by mela
nejak obtezovat, tak cela ta anabaze a pousta penez podle me ztrati smysl.
to je ale neco jineho. Kdyz jedu prirodou, v klidu, zazivam to, co popisujes,
ale nevyjel bych asi jen kvuli te jizde. Tak mne pripadlo, ze to prezentujes.
"v nejakem case" je castym zdrojem trapeni a nastvani lidi v kolone aut.
Ocekavat, ze autem se dostanes nekam v cas je blahove. Ja se snazim aby na
case dojeti do cile nezalezelo a kdyz to nejde tak pocitam s velkou
rezervou.
Potom mi nic nebrani si cestu uzit i v ty kolone, treba s hudbou z radia.
V autobuse by mi bylo hur :)
tim "v nejakem case" jsem ani tak nemyslel na konkretni cas, ale spis treba co
jsem potreboval nedavno: cas 18.00, prede mnou ukol dopravit nekoho z mista
vzdaleneho 130km k nam domu, tzn. 260km cesty vecer, v desti. Cim driv to
ujedu, tim driv pujdu spat, samozrejme se splnenim podminky bezpecne jizdy.
Kdyz jedu mestem, s kolonami pocitam a davam si tak velkou rezervu, ze si
pomalu vychutnam i ten pocit, ze stojim v kolone a pritom se nerozciluju
Doufam, ze si z tyhle my slohovky vezmes aspon to ponauceni, ze jsou lidi
kteri rizeni maji radi a neberou ho jako nutnost v podstate za zadnych
okolnosti AND nejsou to vytunenci litajici dveste v meste ;)
OK, asi jsem ulitnul, nejspis je to tim, ze znam spis lidi, kteri si pod
pojmem "vychutnat si jizdu" predstavuji neco, co oba vnimame negativne.
Semik
Libb
Libb
|
