Podle meho nazoru hodne zalezi na pristupu zaka k vyuce a
na jeho vedomostni urovni vzhledem k uciteli.
Pokud zak nema moc zajem se neco naucit (deti na zakladce),
tak musi ucitel predevsim zaujmout, zapalit jiskricku zvedavosti
a zajmu v zakove dusicce - protoze bez ni to proste nejde.
Pokud ma zak sam zajem se neco dozvedet, tak jsou naroky na
pedagogickou uroven ucitele nizsi. (Pokud se tetelim touhou
dozvedet se neco o probiranem tematu, tak hltam slova i v
tichem monotonnim vykladu, u ktereho bych za jinych okolnosti
urcite usnul:)
Kdyz uz ma zak zajem se neco naucit (at uz "vlastni", nebo
vyvolany dobrym pedagogem), bylo by dobre mit se _co_ naucit.
Ucitel musi byt odbornik. Tim nemyslim to, ze ma nabiflovane
vzorecky, ktere predrikava zakovi. Musi tomu rozumet, mit prehled,
zkusenosti z praxe, znat aplikaci danych poznatku.
Bohuzel tohle je spis vyjimka; mel jsem mel par ucitelu,
co si nekde neco precetli, napsali o tom skripta a ta pak predrikavali
(a zkouseli), aniz meli vubec potuchy, o cem to vlastne je.
(kodovani a-es-ce dva [ASCII] je pak jen perlicka pro zasmani)
Pro me osobne (jako silne motivovaneho zaka) je naprosto prioritni
odbornost ucitele. Klidne z nej budu aktivne tahat rozumy, nebo
se necham servat, kdyz neco udelam spatne, ale musi mit
(po vecne/odborne strance) co nabidnout.
Keson
* * * * * * * * * * * * *
a stejne je hezky :-)
* * * * * * * * * * * * *
|
