Nazdarek, snad se to jeste hodi, ten post jsem nejak nezahledla, az Covexova
reakce me trkla.
Bezici kun mi evokuje silu a radost z pohybu. Naopak jak rikal Covex, jedno
spojeni se smutnym zviretem - konske oci jsou proste tak nejak synonymem
smutnych oci.
Kun ve mne vyvolava touhu pohladit ho a poplacat, proste se kamaradit. Jako
dvanactileta jsem cas od casu byla u koni a nejlepsi pocit jsem mela, kdyz mi
to ohromne zvire podalo nohu, abych mu vycistila kopyto. Proste parada, ta
duvera (oboustranna), ze si nechceme ublizit.
Poveru znam asi jen tu, co tu zaznela, kdyz pominu klasickou viru v silu
podkovy coby magnetu na stesti.
Srovnavani koni a lidi ...nevim, setkala jsem se s konmi hodnymi, linymi,
zlymi i nevypocitatelnymi, takze v tomhle asi moc rozdilu neni. Nicmene ve
vztahu kun-clovek si myslim, ze je kun mnohem trpelivejsi a tolerantnejsi.
Jezdci (co si pamatuju) mivaji tendenci kone furt za neco peskovat, idealne i
za svoje chyby.
Mozna to cloveka na koni oslovuje, ze ma v podstate podobnou dusi s ruznou
smesi vlastnosti. Zaroven toho ale moc nenakeca, takze si clovek odpocine, ale
pritom si ma s kym sam pokecat :)
beepee
-------~~~~~-------~~~~~-------~~~~~-------~~~~~-------~~~~~-------
You know, you come from nothing - you're going back to nothing.
What have you lost? Nothing!
|
