Ahoj,
Veda je zde proto, aby nam rekla o fyzikalnich zakonech, abychom mohli
vypocitat, kdy bude zatmeni Slunce, abychom vedeli, kolik ma pavouk nohou a
jak funguje lidske telo.
To je vsechno hrozne skvele... Vira je zde z jinych duvodu.
Tak jako je smesne divat se na Biblicke stvoreni doslova, je smesne a
tragicke snazit se zase naopak vedou odpovidat na otazky eticke, moralni,
existencni
Zda se mi, ze tohle je blizko k necemu cemu se rika NOMA (Non-overlaping
magisteria -- neprekryvajici se oblasti pusobnosti), neboli ze kazdy (veda,
vira) ma svuj pisecek a ty se nemychaji.
Myslim si ale, ze nektera tvrzeni viry (vyberu si treba 'neposkvrnene poceti')
mohou byt predmetem zkoumani vedy. Treba. Treba se v budoucnosti najde DNA
Jezise a z ni vyplyne, ze opravdu nemel biologickeho otce. I kdyz se nam ted
muze zdat abusrdni, ze by toto tvrzeni ('neposkvrnene poceti')
mohlo byt nejak po tech tisiceletich vedecky overovano, stale to muze byt
chapano jako vedecka otazka. A mozna nebude za naseho zivota zodpovezena. A
mozna nebude zodpovezena vubec (*). Ale to neni duvod vedu z moznosti na ni
odpovidat vyloucit predem.
Myslis, ze teologove nad dukazem neposkvrnenho poceti jen mavnou rukou, a
reknou: 'ale co je nam po tom, vira je tu z jinych duvodu, hlavne z moralnich,
etickych a existencnich, po tom co rika veda nam nic moc neni.' Nemyslim si.
A takovych otazek, v soucasnosti spojovanych vyhradne s virou, na ktere by ale
principalne mohla odpovidat i veda, je imho vicero. Nektere
z nich pro Tebe mohou byt jeste klicovejsi nez ono poceti, a jejich
rozhodnutelnost vedou se muze zdat jeste nepravdepodobnejsi.
No veda na ne zatim nedokaze odpovedet, ale kdyby na ne odpovedela ve sporu
s virou co to znamena pro tvou viru? Zavrhnes vedu? Posunes hranici alegorie?
Neber to jako provokacne-chytrolinske otazky s cilem nejak te dostat.
Asi by me to vazne zajimalo.
Saruman
(*) obcas se proste neco zda nemozne: Francouzky myslitel Auguste Comte v
roce 1835 pry prohlasil, ze nikdy nebudeme schopni zkoumat chemicke slozeni
hvezd. Dokonce vsak, uz predtim, nez tato slova rekl, zacal nemecky optik
Joseph von Fraunhofer zkoumat absorbcni spektralni cary ve
svetle ze Slunce.
vitas
@;;
|
