<=====================================8<=====================================>
Posted By: Rubic (.........................) on 'Zamysleni'
Date: Thu 1.8.2002 21:29.50
Title: Kulka do mozku a do srdce
Je li clovek strelen do srdce umira. Je li clovek strelen do mozku umira.
TO je fakt.
Me zajima, na co vlastne v kazdem z tech dvou pripadu zemre. Zna na to nekdo
odpoved?
_____
/__/__/\
/__/__/\/\ Rubic
\__\__\/\/
\__\__\/
(c) Maniakus
<=====================================8<=====================================>
Posted By: KrupickaM (Guest to no BBS.) on 'Zamysleni'
Date: Thu 1.8.2002 21:37.01
Title: Re: Kulka do mozku a do srdce
Je li clovek strelen do srdce umira. Je li clovek strelen do mozku umira.
TO je fakt.
Me zajima, na co vlastne v kazdem z tech dvou pripadu zemre. Zna na to
nekdo odpoved?
_____
/__/__/\
/__/__/\/\ Rubic
\__\__\/\/
\__\__\/
(c) Maniakus
Rubic neco huli, to je fakt.
A me by zajimalo co :)
<=====================================8<=====================================>
Posted By: Gawain (smarja, chytte ho nekdo!) on 'Zamysleni'
Date: Fri 2.8.2002 11:19.57
Title: Re: Kulka do mozku a do srdce
Je li clovek strelen do srdce umira. Je li clovek strelen do mozku umira.
TO je fakt.
Me zajima, na co vlastne v kazdem z tech dvou pripadu zemre. Zna na to
nekdo odpoved?
Rubic
v obou pripadech se jedna o takzvanou akutni otravu olovem ;-)))
--------------------------=============================-----------------------
Mame doma slunicko, Gawain
jmenuje se David
**** MAILTO: gawain@moje.cz **** WEBpage: http://www.moje.cz/~gawain ****
<=====================================8<=====================================>
Posted By: rire (Le Petite Rire) on 'Zamysleni'
Date: Fri 2.8.2002 13:42.15
Title: Re: Kulka do mozku a do srdce
Je li clovek strelen do srdce umira. Je li clovek strelen do mozku umira.
TO je fakt.
Me zajima, na co vlastne v kazdem z tech dvou pripadu zemre. Zna na to
nekdo odpoved?
/__/__/\/\ Rubic
*** Zajimave a prakticke tema. Vhodne na stredoskolskou uvahu >:)
Pri zasahu do srdce clovek v dusledku soku ztrati vedomi, tlak v tepnach
(jak prekvapive), a umre na nedostacujici distribuci okyslicene krve organum.
Teoreticky i po prustrelu srdce, aplikovalo-li by se okamzite srdce umele, sel
by jeste clovek resuscitovat. Podstatne je jak dlouho zustane mozek bez
kysliku - pres dve minuty a zacina nevratne umirat mozek. Teprve mozkova smrt
se oznacuje za definitivni, po 3 az 5 minutach uz resuscitace nema cenu,
mozek je poskozen za jakoukoli hranici opravy. 3 minuty jsou kriticky cas.
Pri zasahu do mozku je podstatne CO kulka v hlave udela. Vetsina kulek se
po prustrelu lebecni kosti zplosti a v lebecni dutine rozemele mozek na kasi.
Kulka s ocelovym plastem se zplosti o neco mene, ale protoze pri pruchodu
DOVNITR prijde o ostrou spicku, tak pri pruchodu ven vyrve podstatne vetsi
cas kosti a odnese s sebou taky velky kus mozku. (Proto se v "gangsterskych"
filmech tak doporucuje strilet do temene - touto cestou se dovnitr hlavy kulka
dostane temer bez potizi a nezplosti se, tudiz pri vyletu ven udela pomerne
malou dirku.)
Pri zasahu tvrdou strelou o velmi velke prubojnosti je tu mala, ale
nezanedbatelna pravdepodobnost, ze strela (pokud ma maly prurez - razi)
neposkodi zivotne dulezita centra v mozku. Jsou zdokumentovane pripady kdy si
delnik na stavbe prohnal hlavou ocelovou trubku o prumeru 2 cm (schvlane si to
namerte) a nejenze to prezil, ale ani neztratil vedomi. V Prazskem metru
nedavno byl pripad, kdy kluk jezdici na plosince mezi vagony, narazil hlavou
na prekladovou trubku, resp. ta trubka mu za jizdy urazila vrsek lebky i s
kusem mozku. Prezil - a jezdi dal.
Mozek je porad velmi nezdokumentovana soucast cloveka. Myslim, ze
nejmodernejsi postoj ke zdokumentovani funkce mozku je holograficke projekce.
V podstate v mozku vsechno souvisi se vsim. Rozdelovat mozek na centra pro
videni, rec, koordinaci pohybu - to je zastarale zjednoduseni.
Pri zasahu do mozku (juu, ted to bude spekulativni, tesim se na odpovedi)
zalezi na tom, jestli se trefi do duse (zivotne dulezity kousek), a nebo ne.
Kdyz se trefim dum-dum kulkou, tak je pravdepodobnost zasahu duse 100% -
udelat z mozku ruzovouckou presnidafku mu moc neprospiva.
---------------------------------------------------------------------
Le Petite Rire
Q: kvilim ozran (--.-)
/excerptum z pijanske morseovky)
<=====================================8<=====================================>
Posted By: KrupickaM (Guest to no BBS.) on 'Zamysleni'
Date: Fri 2.8.2002 19:43.25
Title: Re: Kulka do mozku a do srdce
No dobre, tak to taky trosku seriozneji, jen me ta rubicova otazka ponekud
zarazila :)))
Srdce je zcela jasne, prestane honit krev v tele, utrum, nedostatek krve v
mozku, mozek do 5 minut mrtev na nedostatek kysliku.
Kulka v mozku - zajimavejsi tema, kamarada nasli s prostrelenou hlavou, nevim
v jakem smeru, mam dojem, ze ze spanku na druhou stranu, "pouze" oslepl,
jinak bez problemu (co muzu soudit).
Zcela smrtici je zasah "starsich" casti mozku - tj. vse mimo predni mozek,
takovy ten nejvetsi, ten premysli, takze tam se da minout neco duleziteho,
ale vse ostatni ridi zivotne dulezite funkce, takze mozecek, prodlouzena
micha a dalsi... Mozna i proto se v gangsterkach strili do tyla - zrusis
tyhle dulezite casti.
Ucinek bude zaviset, jak jiz nekdo rikal, na tvarove odolnosti strely, pokud
by to bylo neco hodne tvrdeho, ze by se to nesplostilo, tak bys mel skoncit z
dirou valcoviteho tvaru, diky rychlosti strely snad i se zauhlenatenymi
cevami, takze by to nekrvacelo.
Cimz me napada jeste jedna komplikace - kdyz strela blbe porusi nejakou
vetsi cevu v mozku, tak mozna sekundarni nasledky na krvaceni do mozku, ale
kdyz je tam dira, kterou to muze odtykat, tak to mozna nebude tak zavazny
problem.
Martin
<=====================================8<=====================================>
Posted By: Libb (Libb) on 'Zamysleni'
Date: Sat 3.8.2002 9:03.38
Title: Re: Kulka do mozku a do srdce
No dobre, tak to taky trosku seriozneji, jen me ta rubicova otazka ponekud
zarazila :)))
Srdce je zcela jasne, prestane honit krev v tele, utrum, nedostatek krve v
mozku, mozek do 5 minut mrtev na nedostatek kysliku.
Proc teda clovek pada k zemi okamzite po zasahu? Aspon podle filmu, v realu
jsem to nastesti jeste nevidel. Podle me by mel byt schopny jeste nevim - 30
vterin - vegetovat? Nebo mozek potrebuje tak velky prisun krve ze okamzite po
poklesu tlaku vypadne? Ale i tak by rana do srdce znamenalaaz petiminutove
umirani, ale rana do mozku okamzitou smrt...
A kdyz uz jsme u toho - jak je mozne, ze otrava cyankali zpusobuje tako
okamzitou smrt? Je mi jasne, jak ten jed pusobi, ale neni mi jasne, proc tak
rychle?
Kulka v mozku - zajimavejsi tema, kamarada nasli s prostrelenou hlavou,
nevim
Tady je mi to jasne...
Libb
<=====================================8<=====================================>
Posted By: rat (cernobily zahradnik) on 'Zamysleni'
Date: Sat 3.8.2002 12:34.13
Title: y
No dobre, tak to taky trosku seriozneji, jen me ta rubicova otazka ponekud
zarazila :)))
Srdce je zcela jasne, prestane honit krev v tele, utrum, nedostatek krve v
mozku, mozek do 5 minut mrtev na nedostatek kysliku.
Proc teda clovek pada k zemi okamzite po zasahu? Aspon podle filmu, v realu
jsem to nastesti jeste nevidel. Podle me by mel byt schopny jeste nevim - 30
vterin - vegetovat? Nebo mozek potrebuje tak velky prisun krve ze okamzite
po
poklesu tlaku vypadne? Ale i tak by rana do srdce znamenalaaz petiminutove
umirani, ale rana do mozku okamzitou smrt...
Mno, mohu-li mluvit z vlastni zkusenosti ;) - u toho padu nejde ani tak o ten
mozek jako spis o to, ze prestanou fungovat svaly. Mozek je jeste chvilku
schopen bez kysliku vydrzet pri vedomi, ale jakakoli snaha o pohyb ci jen
udrzeni svalu v nejakem stavu selze.
Jinak, co se tyce druhe casti, tak mezi bezvedomim a odumrenim mozku je prece
jen velky rozdil.
A kdyz uz jsme u toho - jak je mozne, ze otrava cyankali zpusobuje tako
okamzitou smrt? Je mi jasne, jak ten jed pusobi, ale neni mi jasne, proc tak
rychle?
Jed, ktery pusobi primo na nervovou soustavu?
Libb
Krysa
Kein Signatur, klar?!
<=====================================8<=====================================>
Posted By: ok () on 'Zamysleni'
Date: Mon 5.8.2002 15:42.26
Title: Re: Kulka do mozku a do srdce
by jeste clovek resuscitovat. Podstatne je jak dlouho zustane mozek bez
kysliku - pres dve minuty a zacina nevratne umirat mozek. Teprve mozkova
smrt se oznacuje za definitivni, po 3 az 5 minutach uz resuscitace nema
cenu, mozek je poskozen za jakoukoli hranici opravy. 3 minuty jsou kriticky
cas.
Domnivam se, ze ty casove udaje nejsou az tak ostre, nebo jsou dost
individualni. Kazdopadne co se tyce prvni pomoci, tak resuscitovat se musi
zacit (a pokracovat) vzdy (a stale) dokud na miste neni nekdo schopny
konstatovat smrt jiste (lekar).
Kulka s ocelovym plastem se zplosti o neco mene, ale protoze pri pruchodu
DOVNITR prijde o ostrou spicku, tak pri pruchodu ven vyrve podstatne vetsi
cas kosti a odnese s sebou taky velky kus mozku. (Proto se v "gangsterskych"
filmech tak doporucuje strilet do temene - touto cestou se dovnitr hlavy
kulka dostane temer bez potizi a nezplosti se, tudiz pri vyletu ven udela
pomerne malou dirku.)
Nevim sice jakou motivaci k doporuceni tyla maji gangsterske filmy. Ale ja
bych tyl doporucoval jednak proto, ze tam clovek obvykle miva jamku, odkud
hlaven nezklouzne, a druhak proto, ze je tam prodlouzena micha, toliko
centrum starajici se o synchronizaci dychani a tlukotu srdce. Tzn. jeji
poskozeni vede k okamzite zastave dechu a tepu, tudiz jiste smrti.
neposkodi zivotne dulezita centra v mozku. Jsou zdokumentovane pripady kdy
si delnik na stavbe prohnal hlavou ocelovou trubku o prumeru 2 cm (schvlane
si to namerte) a nejenze to prezil, ale ani neztratil vedomi.
Takovych pripadu je vicero. V hlave totiz neni jen dutina mozkova, ale jeste i
dutiny dalsi. Nemluve o vysoke redundanci v mozku. Takze je nekdy az
neprijemne snadne minout zivotne dulezite casti.
Pri zasahu do mozku (juu, ted to bude spekulativni, tesim se na odpovedi)
zalezi na tom, jestli se trefi do duse (zivotne dulezity kousek), a nebo ne.
Kdyz se trefim dum-dum kulkou, tak je pravdepodobnost zasahu duse 100% -
udelat z mozku ruzovouckou presnidafku mu moc neprospiva.
Kdyz uz pominu spekulativnost pojmu "duse"...
Duse je pojem zalozeny na sebeuvedomeni se. A sebeuvedomovani patri mezi vyssi
mozkovou cinnost, kterouzto se vyznacuje predni mozek, toliko vyvojove
nejnovejsi cast mozku. A jak uz tu rekl KrupickaM, prave tahle cast je z
hlediska preziti organismu nejzbytecnejsi, zivotne dulezite funkce totiz ridi
casti vyvojove starsi, ktere clovek podedil od bezduchych zvirat.
Le Petite Rire
ok
<=====================================8<=====================================>
Posted By: ok () on 'Zamysleni'
Date: Mon 5.8.2002 15:49.42
Title: Re: Kulka do mozku a do srdce
Proc teda clovek pada k zemi okamzite po zasahu? Aspon podle filmu, v realu
jsem to nastesti jeste nevidel. Podle me by mel byt schopny jeste nevim - 30
vterin - vegetovat? Nebo mozek potrebuje tak velky prisun krve ze okamzite
po poklesu tlaku vypadne? Ale i tak by rana do srdce znamenalaaz
petiminutove umirani, ale rana do mozku okamzitou smrt...
Jelikoz jsem nikoho zasazeneho do srdce nevidel, troufam si rict, ze filmy
muzou prehanet.
Takova rakouska princezna Sissi byla zavrazdena bodnutim do srdce.
Sla po nabrezi a chystala se nastoupit na lod, kdyz do ni vrazil neznamy muz.
Omluvil se a odbehl, princezna v klidu nastoupila na lod. Po par minutach se
ji udelalo nevolno a slabo. Jeji pobocnice si vsimla jejich potizi, princeznu
odvedli zpet na breh, tam ji polozili na zem a pritomny lekar ji rozdelal
korzet. Teprve pak si vsimli, ze onen muz princeznu pri srazce bodl - primo
do srdce. Ovsem jeji korzet ji natolik stahoval, ze branil vylevani krve ze
srdce ranou ven a tak ji o par minut prodlouzil zivot. Princezna zemrela az
po uvolneni korzetu, kdy se krev mohla v klidu vylit a srdce se na nasledky
zraneni zastavilo.
Libb
ok
<=====================================8<=====================================>
Posted By: ok () on 'Zamysleni'
Date: Tue 6.8.2002 21:53.10
Title: Re: Kulka do mozku a do srdce
do lodi se dopotacela. Korzet ji uvolnili na lodi nikoli na brehu. Co se
tyce toho zraneni nejsem si jist, ale myslim, ze rana sla POD srdce.
Pravda cetl jsem to uz pred nejakou dobou, takze se za nepresnosti
omlouvam.
Ovsem tim, ze rana zasahla srdce si su dost jisty. Overim to hned jak se
dostanu k te knizce.
To potvrzuju, bylo to primo do srdce (pred dvema tydny jsme byli na
v jejim zamecku v dolnim Bavorsku na vystave o zivote a smrti tehle damy a
ty vrazde byla venovana cela jedna mistnost). Jinak ale myslim, ze ma mirco
pravdu, prehlidnout, resp. necitit bodnuti do tela se IMHO moc neda.
Tak, jelikoz jsem u rodicu nasel kyzenou knizku (V.P.Borovicka: Atentaty,
ktere mely zmenit svet), dovolim si s jeji pomoci opravit vsechny predesle
nepresnosti.
Abych neporusoval autorsky zakon (@#$*&$^@&#%^) budu muset vlastnimi slovy.
Sissi vysla spolu se svou dvorni damou z hoteli Beau Rivage v Zeneve ve 12:13.
Presli pres ulici smerem k nabrezi. Tam do ni (s rozbehem) vrazil neznamy muz
(Luigi Luccheni) a zmizel za rohem ulice. Sissi upadla. Jeji spolecnice za
pomoci kolemjdouciho chodce ji zvedaji. Sissi se potaci, ale rika, ze se ji
nic nestalo a vse je v poradku. Damy presli lodni mustek a nastoupily na lod.
To bylo ve 12:32, tri minuty po incidentu. Lod vyplula. Sissi stoji se svou
spolecnici u zabradli. Pote se ji udela nevolno a podlamuji se ji kolena.
Pozada o sednuti si. Sissi si sedne a stezuje si na bolest hrudi, pote omdli.
Prijde kapitan a mezi cestujicimi se najde osetrovatelka, ktera navrhuje
rozepnout snerovacku. Zaroven s tim Sissi probudi z bezvedomi pomoci etheru
nakapaneho na cukr, Sissi je ujistuje, ze je ji docela dobre. Osetrovatelka
dorozepne snerovacku a najde krev na spodnim pradle. Kapitan otaci lod.
Ranenou odnesli z lode zpet do hoteloveho pokoje. Privolany lekar se ji snazil
vysetrit a pote konstatoval smrt. To bylo ve 14:40. Provedena pitva
prokazala, ze cisarovnu zasahl utocnik bodnou ranou srkz ctvrte zebro a levou
srdecni komoru. Rana byla 8,5 cm hluboka.
Takze shrnuto: Sissi odesla na lod aniz by si vsimla sveho zraneni. Zhroutila
se az nekolik minut pote, zemrela podle techto udaju dokonce snad az dve
hodiny po incident. Snerovacka ji byla rozepnuta jeste na lodi, ovsem zemrela
jiz na brehu v hotelovem pokoji, kam ji prenesli.
Mmch. kdyz jsem u rodicu tu knizku hledal, vypravel mi tata prihodu. Jedna
zenska pry delala u pasu nejake draty ci co. Jeden z dratu vystrelil a prosel
ji srdcem (nevim zda v rane zustal nebo prosel skrz). Zena prezila.
Bye Mirco
ok
Oryx
ok
<=====================================8<=====================================>
Posted By: Covex (o'geneze) on 'Zamysleni'
Date: Fri 16.8.2002 19:55.03
Title: Re: Kulka do mozku a do srdce
Proc teda clovek pada k zemi okamzite po zasahu? Aspon podle filmu, v realu
jsem to nastesti jeste nevidel. Podle me by mel byt schopny jeste nevim - 30
vterin - vegetovat? Nebo mozek potrebuje tak velky prisun krve ze okamzite
po
poklesu tlaku vypadne? Ale i tak by rana do srdce znamenalaaz petiminutove
umirani, ale rana do mozku okamzitou smrt...
Mno debata je to zajimava a vysvetleni zcela srozumitelne a jednoduche, lec
jak to tak v prirode byva nic neni tak jednoduche jak to vypada.
Kulka do srdce v pripade ze se nejedna o strely ala dum/dum nemusi vubec vest
k zastave strdce, jak tu jiz dalsi naznacili. Kdyz vam nekdo prostreli stehno
take to neznamena ze s nim nemuzete hybat. Dovolil bych si tedy tvrdit ze ke
smrti dojde v dusledku bud soku (ktery je nejcastejsi pricinou umrti pri
vetsine urazu), a/nebo ztrate krve a nasledne otrave mozku a dalsich
organu vlastnimi splodinami atd.
Sok take vysvetluje ono "okamzite po". Podstata soku je vycemene psychicka a
dale ji tu rozvadet nebudu - da se tedy rici ze zasazeny se do jiste miry
zabije sam.
A kdyz uz jsme u toho - jak je mozne, ze otrava cyankali zpusobuje tako
okamzitou smrt? Je mi jasne, jak ten jed pusobi, ale neni mi jasne, proc tak
Za jak dlouho po poziti poradneho panaka pocitis stav opilosti? Tak zhruba
stejne "okamzite" pusobi cyankali podane ustne. Pri vpichu je ucinek
samozrejme stejne rychly jako ucinek drog. O jedech ktere se vdechnou -
vdechnout cokoli je nejkratsi neinvazivni cesta do krve. V dusledku
koncentracniho spadu pronika v plicich do krve ne jen O2 ale take jakekoli
dalsi latky schopne vzhledem ke svym rozmerum difuze do krve. Kolik krve je v
plicich a jak rychle se vymenuje v tele doklada ze staci nekolik tepu a jed
je roznesen temer do kazde bunky v tele.
Hodne stesti pri otravach.
Covex
<=====================================8<=====================================>
Posted By: Covex (o'geneze) on 'Zamysleni'
Date: Sun 18.8.2002 15:52.03
Title: Povodne a zaplavy
Vcera jsem jezdil jako rychla spojka pro povodnovy stab, a tak jsem toho ne
jen v celku dost videl, ale take jsem mel hodne casu na premysleni.
("No jesli uz nebude pozde pani. ... Takova rychla spojka to vite, to
nevim tedy, no zkusime to. ... Spojko? Vy mate ale stesti, prave se pripravuje
pred jizdou.")
Muj prvni postreh se tyce katastrof domu, ktere jsem videl. Ac preferuji
drevo jakozto prirodni material, musim rici, ze behem povodni se stalo nemalym
cinitelem naruseni statiky domu. Jak znamo, drevo je dobry plavec a tak
vztlak dreva mnohdy utrhl strechu. Kde byl dreveny pristenek dobre pridelam k
domu, vyrval ci poboural cast stavby a co se stalo s jinymi prevazne
drevenymi stavbami uz budou vedet asi jen v Hamburku. V tomto smeru me tedy
poprve drevo jakozto prirodni material hrube zklamalo. Ciste betonove stavby
totiz obstali vetsinou bez problemu. Snad jen stropni dekorace jsou zniceny
plavajicimi stoly, zidlemi a jinymi drevenymi kusy nabytku.
Druhy postreh se tyka vzniku povodni samych. Povodne se pro me totiz v jistem
smyslu staly zajimavou strategickou hrou zvanou Vltavska kaskada. Nezavidim
postaveni orlickemu "povodnemu", ktery musel dat prikaz k vypousteni 3000m3
vody za sekundu smerem na Prahu s vedomim, ze zaplavy nekolik casti mesta a
nejednu vesnici, potazme pres Labe zbytek Evropy.
Na Vltavske kaskade me zarazi jedna vec: byla udelana aby zabranovala
povodnim. S Varvarou uz sme diskutovali, ze zjevne vetsinou svuj ucel splnuje,
nebot povodne v Praze jsou jev velmi ridky, nicmene vychazeje z udaje, ze
jeste zhruba den pred hlavnim vzedmutim hladiny, v televizi uvadeli vcelku
sebevedome tvrzeni, ze v Orliku je 4m rezerva a pritok 300m3/s pri odtoku
80m3/s a rozloze prehrady 1mil m2 - si snadno spocitate ze to byla rezerva na
3,5dne. To ze se behem kratke doby zvedl pritok na 2300m3/s je jina vec. Me
spis zajima, zda by se byvalo nedalo zabranit rekordnimu prutoku Vltavy
vcasnym vypoustenim napr. prave Orliku - kdyby se totiz misto 80m3 zacalo
vypoustet 2000m3, ktere by v te dobe znameno sice plne nabrezi, ale ne
zatopenych nekolika "ctvrti", byl by to pak odtok udrzitelny i po dobu
pritoku 2300m3/s do Orliku. Tedy receno vice matematicky - dle meho soudu by
se dala sestavit diferencialni rovnice, ktera by pri zachovani objemu vody
prosleho Prahou mela hladsi prubeh vysky hladiny nez ten ktery nakonec byl.
Nejsem znalec pomeru panujicich na vodnich tocich ani nevim, zda je lepsi
vice, ale po kratsi dobu nebo mene, po delsi dobu a take je mi jasne, ze po
bitve je kazdy general - nehodlam nikoho obvinovat -jde mi ciste o to, zda
zaplavy bylo mozne pri jine strategii zvladnout lepe. Vi nekdo neco co by k
zodpovezeni teto otazky mohlo prispet?
Covex
<=====================================8<=====================================>
Posted By: ok () on 'Zamysleni'
Date: Sun 18.8.2002 22:27.53
Title: Re: Povodne a zaplavy
Ad. Orlik: Nechcu polemizovat s tvymi vypocty, jenom bych rad podotkl, ze
znacna cast zaplavove vody prisla do Prahy z Berounky.
ok
<=====================================8<=====================================>
Posted By: KrupickaM (Guest to no BBS.) on 'Zamysleni'
Date: Sun 18.8.2002 23:41.27
Title: Povodne I.
Ahoj,
navazu na Covexe, jehoz post me inspiroval k tomu, abych se taky pridal se
svymi zkusenostmi. K povodnim jsem se dostal tak, ze jsme se sli minly tyden
v nedeli podivat na vodu, jak nam to pekne zacina stoupat, precejen prutok
stolete vody se nevidi denne. Ovsem prochazeli jsme pres Kampu, ve vecernich
hodinach, kde bylo narvano lidma na namesti, kde se pytlovalo a byly tam
kamery, kdezto na druhe strane se s tim drelo par lidi. Takze jsme se pridali
tam a pomohli neco napytlovat.
To uz jsme se rozhodli, ze se do toho trosku zaclenime, takze jsme se pridali
k nejakym par lidem, kteri tam byli a dali jsme se do pochodu z Kampy,
slyseli jsme, ze je potreba neco napytlovat na Frantisku, takze jsme si
chteli informaci overit. Ani po opakovanych zadostech na policii, jak
mestskou, tak statni, jsme narazili na naprostou neochotu a nevybavenost -
"Nemame vysilacky"/"Nemame nabite vysilacky"/"Nemuzu se k nim dovolat". Takze
jsme se natvrdo sebrali a sli tam. Na Frantisku tedy jiz bylo vse
napytlovano, ale postavaly tam 2 hasicske sbory, ktere se chystaly ke stavbe
hlinikovych sten okolo nabrezi. Pockali jsme tedy s nimi, az privezou
material. Objevili se tam 2 tahace s kontejnery, jesterka a chlapi s
pneumatickymi vrtackami. Zaclo to najednou litat, hasici se do toho obuli a
nutno rici, ze jsme jim moc platni nebyli, ale aspon neco jsme tam udelali.
Pak se ovsem zjistilo, ze v teto casti nabrezi mela byt stena osazena pouze 3
radami desek, kdezto logika veci (bylo tam na to misto) velela, dat tam 4
kousky. Takze hasici rikali, ze to predelaji, kdezto nas asi 15-20
dobrovolniku se ma premistit do pritaveneho autobusu, ktery pojede totez
vytvaret na nabrezi k Manesu. V autobuse byl pripraveny teply caj, teply
br.gulas, chleba, voda. Tam jsme se dostali asi kolem druhe hodiny ranni.
Problem byl s otviranim "slotu" pro slupice (nosne profily tvaru I, do kterych
se zasouvaji desky, urcite je prazsti znaji :). Nakonec se to nejak darilo.
Takze zatimco se otviralo, tak se z kontejneru rucne roznaseli desky (lehky
hlinik, nebyl problem, slupice byly rozvezeny vozikem po nabrezi, ty jsou
hodne tezke). V prubehu noci asi hodinu foukal docela ostry vitr s destem, v
autobuse se dalo jaks taks ohrat. Nakonec okolo pate hodiny stena stala,
nebyt problemy s otviranim (je potreba kladivo a sroubovak, byla pouze jedna
sada, takze to trvalo dlouho), tak se dal cely Manes postavit za zhruba
hodinu a pul. Tohle proste bylo vymakane az na jeden problem, ze byly presne
spocitane srouby, kterymi to drzelo, takze v noci a za chladu se par sroubku
zakutalelo, takze 3 slupice nebylo mozno vztycit. V prubehu noci byl autobus
obohacen o velice dobry gulas normalni. Pak jsme se tedy rozesli do domovu,
vymenili si telefony a sli se poradne umyt, najist a zahrat. Musim rict, ze
me velice kladne prekvapila technicka pripravenost reseni hlinikovych sten,
ktere se daly stavet jak lego, bez problemu se dala vetsina veci odnosit
rucne, slo to velice rychle a bylo to organizacne zajistene. Naprosto jsem
odepsal policajty, jakozoto slozku, ktera byla naprosto k nicemu, nic
nevedeli, nic nedelali, proste hotovo. Naopak vyborna spoluprace byla s
hasici, kteri ocenili nasi, byt chabou pomoc, nevyhaneli nas (asi toho meli
taky uz dost), meli fungujici system vysilacek, proste pohoda.
Tak skoncil den prvy... :)
Dalsi cast - popis cinnosti na Praze 5, stavba hrazi.
Dale se teste na - horror na Praze 8 - Karlin, zrejme z pera me drahe
poloviny.
A zatim posledni planovana cast - Pobyt v Blatne (Jizni Cechy), odkud jsem se
na 1 den odkutalel do Prahy z pracovnich duvodu, proto taky muzete cist tento
canc.
Martin
<=====================================8<=====================================>
Posted By: Oryx (:-)) on 'Zamysleni'
Date: Mon 19.8.2002 9:30.09
Title: Re: Povodne a zaplavy
Ahojda,
Na Vltavske kaskade me zarazi jedna vec: byla udelana aby zabranovala
povodnim. S Varvarou uz sme diskutovali, ze zjevne vetsinou svuj ucel
tak tohle bych videla jako kruty omyl. Nekdy v patek jsem slysela v
radiu rozhovor s ministrem zivotniho prostredi nevimjaksejmenuje a ten
tvrdil, ze kaskada byla postavena v prvni rade pro vyrobu elektriny, v druhe
rade za ucelem rekreacnim. Az za temito funkcemi stoji zabranovani zaplavam.
Cemuz odpovidaji regule, ktere tam meli. Takze v podstate ten clovek priznal,
ze kdyby kaskada byla vypustena a pripravena, byl;a by schopna zaplavy
zpomalit a i zmirnit. Jenomze v souladu s predpisy tomu tak nebylo...
A samozrejme, "nikdo necekal, ze te vody bude tolik." Navic je pravda, ze
hlavni povodnova vlna prisla taky z Berounky.
Jinak moje dojmy jsou ty, ze leccos ze zvladlo opravdu nad ocekavani uspesne,
diky spouste obetavych lidicek bylo minimum mrtvych, uchranilo se spousta
pamatek, MHD se se situaci vyrovnala IMHO velmi dobre (z me strany je to
jejich prvni pozitivum) a informovanost byla taky dobra, i kdyz trosku
zkreslena. Co me fascinovalo, byla organizace materialni pomoci prazskeho
magistratu, to bylo naproste silenstvi.:( Oproti tomu cerveny kriz to
zvladal dost s prehledem.
Covex
Oryx
Nemuzu si vzpomenout, ze na tebe mam zapomenout
<Memento>
<=====================================8<=====================================>
Posted By: Melkor (In coelum ascendam) on 'Zamysleni'
Date: Mon 19.8.2002 10:19.06
Title: Re: Povodne a zaplavy
Jo povodne ... docela sranda, rodice maji konecne barak na (v)
Balatonu ... bydli kousek od Litomeric. A kdyz tam vcera byli tak jim nebyl
nikdo schopen nic rict, jen policajt slovy odejdete odsus, zde neni nic k
videni ...... dalsi policejni hlidka ani nevedela ze tam nejaka takova
vesnice je, meli jen zabranit aby tam nikdo nechodil .. ovsem kde je
infocentrum nebo tak neco ... to uz nerekli .... No a uklidnujte si rodice,
kteri maji jeste metr vody v obyvaku a omlouvejte policisty ze maji hodne
prace, vysvetlujte jim ze budou muset obehat asi pet ruznych uradu aby se
vyprosili aspon nejake pomoci, ze to jinak nejde, ze informace v mediich jsou
dost neuplne, ale hlavne at jsou v pohode .... no uz mam tech povodni taky
dost, a to se jeste muzu pripravit na odklizeni bordelu u nich na baraku (no
mozna odklizeni baraku) a muzu vam rict ze je tezke se neudrzet a taky si
nezanadavat, nehledat chyby, ale co rikam celou dobu, kdyz znate reseni a
vite o problemu .. reste ho PREDEM a v rane se pak zbytecne nehnipejte (Cimz
nechci rict, ze by patologie nebyla potrebna a zasluzna veda ) proste mi to
cele prijde na urednika postavene ... kdyz se to vezme kolem a kolem tak za
povodne muzeme vsichni ... kazdy si doma sviti elektrinou, kazdy pouziva
sumavske lesy at uz nacokoli ..... osobne si myslim ze tady je kamen urazu
...mame malo lesu, rozhodne jich ubylo od vystavby kaskad .... nojo no
A.Melkor
<=====================================8<=====================================>
Posted By: Marwin (Zemrit. V desti.) on 'Zamysleni'
Date: Mon 19.8.2002 10:45.36
Title: Re: Kulka do mozku a do srdce
smrti dojde v dusledku bud soku (ktery je nejcastejsi pricinou umrti pri
vetsine urazu), a/nebo ztrate krve a nasledne otrave mozku a dalsich
organu vlastnimi splodinami atd.
Myslim, ze pri zasahu kulkou do tela dochazi k jakemusi ? hydrodynamickemu ?
soku, diky ketreho se da umrit i na zasach do konectiny. Jak to funguje
netusim, ale sto ji to imho na fyzice...
M.
Sok take vysvetluje ono "okamzite po". Podstata soku je vycemene psychicka
a
dale ji tu rozvadet nebudu - da se tedy rici ze zasazeny se do jiste miry
zabije sam.
Hodne stesti pri otravach.
Covex
'Vzdyt si promokl do nitky!' smal se samuraj. 'Ano,' odvetil klidne minch,
'ale uvnitr jsem zustal suchy.'
--------------------------------------------------------------------------
Some are born to sweet delight,
I am born to endless night.
<=====================================8<=====================================>
Posted By: rire (Le Petite Rire) on 'Zamysleni'
Date: Mon 19.8.2002 16:52.50
Title:
Myslim, ze pri zasahu kulkou do tela dochazi k jakemusi ? hydrodynamickemu ?
soku, diky ketreho se da umrit i na zasach do konectiny. Jak to funguje
netusim, ale sto ji to imho na fyzice...
M.
co jsem o tom cetl (a slysel) tak bunky popraskaji - nevim jestli imploze
tlakem na bunecnou stenu, tekutina vevnitr ... jdu to najit na netu
---------------------------------------------------------------------
Le Petite Rire
Q: kvilim ozran (--.-)
/excerptum z pijanske morseovky)
<=====================================8<=====================================>
Posted By: rire (Le Petite Rire) on 'Zamysleni'
Date: Mon 19.8.2002 16:57.11
Title: Re: Kulka do mozku a do srdce
tak info o tom vsem najdete na :
ve slovencine s ohledem na obranu cloveka
http://www.sis.sk/303186000.asHtml
v cestine s ohledem na vrazdeni zvere
http://www.silvarium.cz/myslivost/2001/12/clanek10.html
---------------------------------------------------------------------
Le Petite Rire
Q: kvilim ozran (--.-)
/excerptum z pijanske morseovky)
<=====================================8<=====================================>
Posted By: KrupickaM (Guest to no BBS.) on 'Zamysleni'
Date: Tue 20.8.2002 0:38.50
Title: Re: Povodne II.
Tak a ted prijde to horsi :)
Okolo pate rano, o den pozdeji, nam volal kamos, ze litaji nekde s hasici,
nicmene nakonec, at dorazime k zeleznicnimu mostu na smichove, ze se tam
pytluje. Jeho jsme nenasli, zato jsme narazili na jinou bandu, ke ktere jsme
se pridruzili. Tam jsme narazili na prvni politicky problem, ktery me
znechucoval od te doby jiz stale. Par lidi stalo po pas ve vode a na pokyn
asi mistostarosty zacli stavet zed, ktera oddelovala vodu vpravo od vody
vlevo, proste uprostred vody. Duvod - ve sklepe tam sidli firma, ktera
sponzoruje mestskou cast, tak aby bylo videt, ze se tam neco delalo. Od
tohoto jsem se jiz distancoval, protoze zbytecnou praci delat nebudu. Tam se
ztratilo aspon pul hodiny touhle volovinou. Pak jsme se prepravili na druhou
stranu smichova, tedy dale po proudu okolo nabrezi. Tam se zacli stavet
bariery, ktere snad by mohly trosku pomoct, kdyby se ovsem vedelo, jak vysoko
vystoupa voda. Jednu z nich potkal podobny osud, jako tu vyse uvedenou -
mela chranit sklep, ve kterem je trafacka. Ovsem byla blbina to tam stavet -
jednak kvuli kanalum, kteryma ta voda stejne tekla do sklepu, druhak to tam
neslo postavit kvuli leseni, ktere branilo. Takze se to nakonec postavilo o
kus dal.
Pak se jeste zatesnovalo zabradli lesenarskyma podlazkama (napodobenina
hlinikoveho hrazeni na protejsim brehu), coz ovsem bylo uplne k nicemu, ale
vypadalo to pekne, takze se to delalo. Pak se jeste stavely uplne zbytecne
bariery, ktere voda obtekla z druhe strany, ale nemelo cenu jim to
rozmlouvat, par povodni a oni se to nauci.
Chvilku jsme to tam kontrolovali a pak odejeli zpet k pivovaru. Tam jsme
potkali provozovatele sokolovny, ktery skoro brecel (ani se mu nedivim), ze
mel pytlema s piskem obestavene dvere a diry do sklepa a ty pytle mu nekdo
ukrad. Tak jsme mu to kvalitne zaskladali a rekli mu, at si to chvili hlida.
Ovsem ti $#@!! lidi, kteri tam jeste byli (nevim, co tam jeste delali) kradli
pytle i nam, nejak nechapali, ze kdyz neucpem kanaly, tak se to tam behem par
minut napusti zespodu, takze nam to odtahavali z kanalu. V te casti smichova
teda byly bariery asi 1,5m vysoke, obcas blbe postavene, takze se mirne
bortily, ale vydrzely, nastesti. Ovsem opet policajti zabodovali, meli tam
motorovy clun, a zatimco hasici jezdili na vesla, byt meli motor, pripadne
velmi pomalu, tak policajti se plnou parou prehnali kolem hraze, udelali
pulmetrovou vlnu, kterou smetli lidi z cele hraze, proste blbci.
V teto casti smichova asi jako v jedine byly ty hraze k necemu, rozdil hladin
asi metr, sice to zbesile obtekalo barakama, ale to se jaks taks ucpalo.
Na smichove opet nutno pochvalit zazemi, bylo tam vicemene porad co jist a
pit, sekana, sladkosti, vody, obcas gulas nebo parky, ovsem casto zneuzivane
divnymi individui.
Martin
<=====================================8<=====================================>
Posted By: janikula (Pis,pis,pis...) on 'Zamysleni'
Date: Tue 20.8.2002 8:03.38
Title: Re: Povodne a zaplavy
doporucuju k precteni clanek na
http://pes.eunet.cz/clanky/2002/08/23993_0_0_0.htmll
ono se o nebezpeci velke vody (alespon v odbornych kruzich vi), jen se proti
tomu nic nedela :(
Alfi
Clanek velmi zajimavy...
Jenze znas to: pokud jim nehrozi realne nebezpeci, ze jim to vyplavi vlastni
barak, tak nic nedelaji (a tim nebezpecim mam na mysli to, ze to maji skoro
jiste, protoze diky stesti byly predchozi desitky let klidne). Proste
si mysli, ze "nam se tohle stat nemuze". Navic celym generacim se tlouklo do
hlavy, ze prehrady nas zachrani pred povodnemi. Divis se, ze tomu lide
uverili? Kdo nema pristup k informacim podobnym tem v clanku, tezko se to
dozvi a uveri (kdyz ti to nekdo rekne jen tak, uveris cernym vizim?). Navic
urednici si urcite rekli, ze "no jo, ti vedci, zase nam vypocitali nejake
jobovky, kdo by jim veril?".
Ostatne nepoucili se ani z povodni pred 5 lety na Morave. Kde myslis, ze si
postavili lide nove baraky? Samozrejme na tech stejnych mistech, jako staly
predtim. Jeste to trochu pochopim, pokud tam staveli v behem minulych 50 let,
to byla obrovska euforie ve stylu "porucime vetru, desti...", lide tomu
verili, ze diky prehradam, regulacim vodnich toku atd. se nemuze nic stat,
proste verili tomu, co jim bylo prezentovano. Ovsem nepoucit se z tak krute
zkusenosti jako byla pred lety ta na Morave, to uz je hrube ignorantstvi
vlastniho majetku a bezpecnosti. A nektera media je v tom jeste podporuji,
napr. zrovna vcera jsem videla v TV rozhovor s manzeli, kteri si postavili v
Troubkach barak nemlich na tom samem miste, a ty zabery vyznely, jak jsou
statecni, ze se nebali tam zacit znovu... Kdyz nam v roce 1997 po povodnich
nas kantor v Ochrane vod rikal, ze dobre tak tem lidem, co si staveli baraky v
zaplavovem uzemi, nesouhlasila jsem s nim proto, ze v te dobe se lidi o to
nezajimali prave z toho duvodu, ze se vseobecne predpokladalo a prezentovalo,
ze u nas povodne vlastne uz nehrozi. A lidi kolikrat ani nevedeli, kde podobne
udaje zjistit. Ovsem postavit si ted barak na stejnem miste, to nechapu.
Ze by si lide rikali, ze ted maji zase na sto let pokoj? Asi zapomneli, ze ta
stoleta voda znamena (podle definice, kterou do nas tloukli v hydrogeologii),
ze se STATISTICKY vyskytne jednou za sto let. Vsichni vime, ze posledni
byla (kdyz nepocitame tu letosni) pred vice nez sto lety. A ze nikde neni
psano, ze stejna povoden se nemuze vyskytnout treba znovu pristi rok (ostatne
nebyl by to jediny pripad, kdyby se v kratke dobe vyskytla velka povoden v
rozestupu nekolika malo let). Ostatne taky vime, ze statisticke vypocty sedi
az pri velkych souborech dat... Nevim, jak velky soubor dat (nejsem statistik)
by bylo potreba, nevim, jestli necela tisicovka let se da povazovat za
dostatecne dlouhe obdobi pro stanoveni zakonitosti pro stoletou vodu...
Tolik muj soukromy nazor, doufam, ze jsem nikoho neunavila :-).
Preju stastnejsi zitrky,
***** JANIKULA ******
------------------------------------------------------------------------
"Poust je krasna prave tim, ze nekde skryva studnu...," rekl maly princ.
(A. de Saint-Exupery, Maly princ)
------------------------------------------------------------------------
<=====================================8<=====================================>
Posted By: janikula (Pis,pis,pis...) on 'Zamysleni'
Date: Tue 20.8.2002 8:31.37
Title: Re: Povodne a zaplavy
Jeste jsem zapomnela dodat, ze v dusledku klimatickych zmen se navic pocasi
"chova" obcas trochu nevypocitatelneji nez drive. Ze odlesnovanim a
narusovanim puvodni prirodni rovnovahy, misty uplnou antropogenizaci se
snizila schopnost krajiny zadrzovat vlahu a tim i snizovat dusledky pripadnych
privalovych destu, to je taky znama vec. Takze aniz bych chtela nadnaset
nejake cerne myslenky, muze se treba stat, ze jednou se vsechny zaporne vlivy
a shody okolnosti sejdou ve stejny okamzik, jejich vlivy se jakymsi zpusobem
sectou a nastane soumrak srandy... a ackoli si asi leckdo rika, ze jemu se to
urcite nestane a "po nas at prijde potopa", tak by se to asi melo brat v
uvahu. Jednak se vi, ze prevence je levnejsi nez likvidace nasledku a taky
lepsi je pocitat s horsi variantou, byt na ni pripraven a pak byt jen mile
prekvapen.
Ale abych uvedla i neco kladneho. Podle meho dojmu (osoby primo nezucastnene
na prubehu ani nasledcich zaplav - nastesti) to tady v Praze v ramci moznosti
celkem zvladli - aspon co se tyce konecnych vysledku v porovnani s moznostmi,
navic kupodivu doprava v Praze sice byla znacne chaoticka v tom, ze nikdo
nevedel, co jak jezdi, ale obdivuhodne pruzne byla zajistena dopravni
obsluznost vsech mist, kde nebyla voda.
Takze tak :-)
Hezky den,
***** JANIKULA ******
------------------------------------------------------------------------
"Poust je krasna prave tim, ze nekde skryva studnu...," rekl maly princ.
(A. de Saint-Exupery, Maly princ)
------------------------------------------------------------------------
<=====================================8<=====================================>
Posted By: ok () on 'Zamysleni'
Date: Tue 20.8.2002 10:16.47
Title: Re: Povodne a zaplavy
Ostatne nepoucili se ani z povodni pred 5 lety na Morave. Kde myslis, ze si
postavili lide nove baraky? Samozrejme na tech stejnych mistech, jako staly
predtim. Jeste to trochu pochopim, pokud tam staveli v behem minulych 50
let, to byla obrovska euforie ve stylu "porucime vetru, desti...", lide
tomu verili, ze diky prehradam, regulacim vodnich toku atd. se nemuze nic
stat, proste verili tomu, co jim bylo prezentovano. Ovsem nepoucit se z tak
krute zkusenosti jako byla pred lety ta na Morave, to uz je hrube
ignorantstvi vlastniho majetku a bezpecnosti. A nektera media je v tom jeste
podporuji, napr. zrovna vcera jsem videla v TV rozhovor s manzeli, kteri si
postavili v Troubkach barak nemlich na tom samem miste, a ty zabery
vyznely, jak jsou statecni, ze se nebali tam zacit znovu... Kdyz nam v roce
1997 po povodnich nas kantor v Ochrane vod rikal, ze dobre tak tem lidem, co
si staveli baraky v zaplavovem uzemi, nesouhlasila jsem s nim proto, ze v
te dobe se lidi o to nezajimali prave z toho duvodu, ze se vseobecne
predpokladalo a prezentovalo, ze u nas povodne vlastne uz nehrozi. A lidi
kolikrat ani nevedeli, kde podobne udaje zjistit. Ovsem postavit si ted
barak na stejnem miste, to nechapu.
Lide se usidluji v udolich rek uz par tisic let (vzpomenme staroveky Egypt).
Bud jim za tu dobu nedoslo, ze u reky byvaji povodne, nebo nevyhodu povodni
prekryji vyhody udolniho zivota. V soucasne dobe se k tomu pridava vybudovana
infrastruktura a zakony. Nemuze si stavet kdo chce co chce kde chce a na
ornou pudu, ktera je tady prakticky vsude okolo zastavby mest a vesnic,
stavebni povoleni jen tak nedostanes.
Tedy otazka zni: kde by sis predstavovala, ze si postavi nove baraky? V
Prerove to smetlo par baraku a lidi je postavili presne na tomtez miste
znovu. Misto aby je postavili treba na druhe strane ulice na skolnim hristi
mistni ZS. Copak si myslis, ze se Troubecaci meli jako jeden muz zvednout a
prestehovat celou dedinu o par kilometru dal? Nemluve o Prerovu nebo
Otrokovicich nebo Olomouci nebo Ostrave. Prestavi se v Praze Kampa na
Strahov, aby byla priste povodni usetrena?
Ano, dobre tak lidem, ze si stavijou sidliste v udolich, je to riziko
podnikani. Ovsem na horach zase padajou laviny (jak by mohli vypravet v
Chamonix pred par lety) a v pousti neni co k piti.
***** JANIKULA ******
ok
<=====================================8<=====================================>
Posted By: Oryx (:-)) on 'Zamysleni'
Date: Tue 20.8.2002 14:07.33
Title: Re: Povodne a zaplavy
Ahoj,
Taky jsem psala, ze nechapu, proc si lide ZNOVU STAVI baraky tam, kde je to
jednou vyplavilo. O prestavbe ci premisteni stavajici zastavby taky nepadlo
Janikulo, bez ironie, vazne si myslis, ze lidi, kteri prijdou (skoro) o
vsechno, maji na to, aby si jeste koupili novy pozemek nekde jinde? A tenhle
si drzeli pro paradu nebo prodali hluboce pod cenou?
Nemluve o tom, ze spousta postizenych lidi byli stari lide, kteri by radi
dozili tak kde jsou zvykli a samotna povoden pro ne predstavuje dostatecny
sok, ktery by se jeste znasobil stehovanim...
To co pises mi pripada leda jako zajimava utopie.
Jeste taky by lide nemohli bydlet treba na svazich, aby je nesplachla voda
zeshora (mezi postizenymi povodnemi byla i jedna vysoko polozena vesnice,
ktera tenhle problem mela) a u letist, aby na ne nespadlo letadlo (v male
vysce neni manipulovatelne) a nepochybne tech omezeni by se naslo vic.
A jak uz jsem psala, podobna povoden muze klidne prijit znovu pristi rok - a
Ano, to bohuzel muze.:(
hodne stavim za to, aby stat ci ruzne dalsi organizace, banky, firmy atd.
podporily lidi, kteri prisli o bydleni, pripadne jim bylo znacne poskozeno.
Ovsem pokud si nekdo za statni prispevek postavi barak znovu na stejnem,
cili potencialne ohrozenem miste, pak jsem rozhodne proti, aby v pripade,
ze se neco znovu stane, mu bylo jakkoli pomozeno! Ostatne myslim, ze i
Fakt mas pocit, ze za ten statni prispevek koupi novy pozemek? Nemluve o
tom, ze na samotne staveni uz mu nic nezbyde.
***** JANIKULA ******
Oryx
Nemuzu si vzpomenout, ze na tebe mam zapomenout
<Memento>
<=====================================8<=====================================>
Posted By: ok () on 'Zamysleni'
Date: Tue 20.8.2002 14:40.48
Title: Re: Povodne a zaplavy
Pokud je mi znamo, staroveci Egyptane naopak ze zaplav zili, protoze jim
"pohnojily" obdelavanou pudu. Z toho, ze zaplavy kazdorocne vyuzivali,
soudim, ze i znali, kde zhruba je puda zaplavena, a tam nic nestaveli...
Ano, jejich zaplavy byly kazdorocni. Tyhle kazdorocni nebyly ani nahodou. Kdyz
prisla nejaka extremne velka voda, jiste to smetlo i par chajd drahych
Egyptanu.
Bud jim za tu dobu nedoslo, ze u reky byvaji povodne, nebo nevyhodu
povodni
prekryji vyhody udolniho zivota. V soucasne dobe se k tomu pridava
vybudovana
infrastruktura a zakony. Nemuze si stavet kdo chce co chce kde chce a na
ornou pudu, ktera je tady prakticky vsude okolo zastavby mest a vesnic,
stavebni povoleni jen tak nedostanes.
Tedy otazka zni: kde by sis predstavovala, ze si postavi nove baraky? V
Prerove to smetlo par baraku a lidi je postavili presne na tomtez miste
znovu. Misto aby je postavili treba na druhe strane ulice na skolnim
hristi
mistni ZS. Copak si myslis, ze se Troubecaci meli jako jeden muz zvednout
a
prestehovat celou dedinu o par kilometru dal? Nemluve o Prerovu nebo
Otrokovicich nebo Olomouci nebo Ostrave. Prestavi se v Praze Kampa na
Strahov, aby byla priste povodni usetrena?
Ano, dobre tak lidem, ze si stavijou sidliste v udolich, je to riziko
podnikani. Ovsem na horach zase padajou laviny (jak by mohli vypravet v
Chamonix pred par lety) a v pousti neni co k piti.
ok
Psala jsem o ZAPLAVOVEM UZEMI, ne o udolich rek, coz je ponekud rozdil.
Jaky je to rozdil? Co znamena "zaplavove uzemi" je to uzemi zatopene
kazdorocne, jednou za 5 let, jednou za 10, za 20, 50, 100? Tohle bylo uvadeno
jako vice_nez_stoleta voda, na Morave to byla stoleta voda. Takova Prazska
regulace 20-ti, 50-ti letou vodu nejspis snese, takova Prerovska taky. Takze
co je to to "zaplavove uzemi"?
Taky jsem psala, ze nechapu, proc si lide ZNOVU STAVI baraky tam, kde je to
jednou vyplavilo. O prestavbe ci premisteni stavajici zastavby taky nepadlo
ani slovo (samozrejme, ze premistit historicka centra mest je nesmysl)
Baraky v Prerove, ktere jsem zminoval spadly dva uprostred ulice (tzn. bloku
domu). Vsechny ostatni staly. Totez se zcela jiste stalo na mnoha jinych
zaplavenych mistech (treba bych si tipl ty Karlinske baraky). Zaplavenych
bylo radove vic baraku nez zborenych. Takze mame zborit ty nezborene nebo
postupne cekat az to vyboura vsechny baraky v ulici a po jednom, jak budou
padat, je presouvat nekam jinam nebo jak? rekl bych, ze kompletni zastavba
nebyla znicena nikde. Ani v Troubkach, ani v te dedine u soutoku Vltavy a
Labe.
A predpokladam, ze u nas extremni varianta stavby na horach
typu Chamonix (s vyjimkou lavinovych svahu v Krkonosich) nebo poustich (jak
uvadel ok) nehrozi, proste z toho duvodu, ze je jaksi na uzemi nasi
republiky nemame :-)
Ano, ta poznamka byla myslena obecne. Lidi proste obecne stavi sva sidliste v
udolich rek. Uz od Praveku. Udolni bydleni u rek je proste vyhodnejsi.
Musime s rizikem pocitat a branit se. Presouvani sisdlist nema smysl,
presuneme je o kus vis, zmeni se klima, prijde nejaka ta doba ledova a v zime
bude najednou ve mestech -50, co pak, pujdeme zase zptaky, kde nas to na jare,
az snih sleze, vyplavi?
Co se tyka existujici, prip. dostupne infrastruktury, tak samozrejme jeji
dostupnost je dulezita, nicmene predpokladam, ze az na vyjimky v
extremnich inzenyrsko-geologickych podminkach zase neni takovy problem
NOVOU STAVBU posunout o par metru vyse.
Existuji cele dediny, ktere nemaji vlastni kanalizaci a rozvody vody, plynu a
pod. Skutecne si nemyslim, ze je tak snadne posunout barak o kus vedle a
menit inzenyrske site. Nemluve o zminovanem stavebnim povoleni a orne pude.
A ze to nemusi byt zrovna o moc dal, ale tech par vyskovych metru muze
znamenat hodne, bylo videt krasne napr. zrovna ted na Palmovce a v okoli.
Jaky obrovsky rozdil dela pouhy jeden az dva vyskove metry!
Troubky lezi na Hane. Hana je misto, kde 20km kazdym smerem je placka.
Doslovna placka. Posunout tady barak o kilometr nezmeni nadmorskou vysku ani o
metr. Nejblizsi kopce jsou Jeseniky a Hostynske vrchy (predhuri Beskyd).
Mmch. jeden az dva vyskove metry znamenaji v obvykle zastavbove oblasti
nejmene takovych 25-100 metru vzdalenostnich. Na Hane, jak jsem rikal, aji par
kilometru (a u soutoku Vltavy a Labe bych si tipl tak asi stejne).
Ostatne minimalne majitele zaplavenych provozoven (napr. potraviny,
reznictvi, ktere jsou naproti tramvajove zastavce Palmovka ve smeru na
Kobylisy) zcela urcite zavideli tech par desitek centimetru vyskoveho
rozdilu majitelum obchodu pouze na protejsim rohu krizovatky...
Zavidet mozes co chces, ale kam si tu provozovnu asi premistis?
Samozrejme, existujici vystavbu nelze v 99% pripadu premistit, tady pak
nezbyva nez udelat maximum pro jejich ochranu, pokud je alespon neco mozne
(proti prusakum zvysene hladiny spodnich vod se asi chrani dost tezko, je-li
to vubec mozne). A nebo pak riskovat podobnou katastrofu, jako prave
probehla.
Ano, nezbyva nam nez se smirit s tim, ze zijeme v udolich rek, ktere cas od
casu tecou trochu vic. Ze nase umisteni ma velmi padne duvody. A prestat
zbytecne reptat, prestat z toho delat svetovou a zivotni katastrofu (i kdyz
to samozrejme nepotesi a nikomu neudela radost, kdyz mu odplave barak se vsim
co mel), zvednout se zpatky na nohy a postavit co uplavalo nove, jeste jednou
a lepe.
Samozrejme chapu, ze nektere podniky, ktere pro sve technologie vyzaduji
dostatecny prisun vody, se snazi postavit co nejblize vodnich zdroju, jde
tady ciste o ekonomicke hledisko. Tady pak je nutne si spocitat, co je
drazsi: delsi doprava potrebne vody, surovin atd. nebo pripadne poniceni
podniku (po odecteni toho, co vyplati pojistovna)? Ale jeste tady vstupuji
do hry dve okolnosti, ktere se netykaji jen podniku samotneho, ale sirokeho
obyvatelstva: pripadne ohrozeni v dusledku poskozeni technologie ci
skladu podniku (pripad chemicek atd.) a taky pripadnou nutnost zasahu
specialnich odborniku, zachranaru atd. kvuli likvidaci tohoto rizika, at uz
behem povodni nebo likvidace pripadnych skod po opadnuti vody - a to stoji
dost penez take statni pokladnu, cili danove poplatniky. Bohuzel v dnesni
dobe uz vetsina podniku stoji, myslim, ze maloco podobneho se nove stavi,
takze tady se toho uz asi moc neudela, opet lze jen maximalizovat ochranu.
Ano, nic jineho nez maximalizovat ochranu pred pristi velkou vodou,
zemetresenimi (ty jsou i u nas!) a vubec prirodnimi katastrofami (takove
kroupy jiste prichazi casteji nez velka voda), se delat neda.
K tem chemickam: v Prerove to vyplavilo chemicku vyrabejici Titanovou belobu.
Vyplavilo ju to kompletne, takze kyselina sirova a haldy modre skalice jsou
ted nekde vesele v Cernem moru. A nikdo ani nepipl, v televizi nebyla jedina
zpravicka.
Totez plati o varovani - ja jsem se o povodni dozvedel az kdyz jsem pro vodu
nemohl domu. Elektrika nam nesla okamzite jakmile trochu stoupla hladina.
Tyden nesla v celem meste, totez pitna voda, tyden jsme chodili - cele mesto,
protoze povoden zaplavila nadrze odkud mesto bere pitnou vodu - pro pitnou
vodu do cisteren. A jeste mesic po povodni netekla nikde tepla voda.
Takze k pouceni roczhodne doslo. Na vetsine toku Berounky i Vltavy se na
povoden pripravovali. Hasici a vojaci byli na mistech driv nez voda prisla.
Vetsina Prahy vubec nepoznala, ze nejde elektrika, voda. Jen problem s
dopravou. Sumasumarum povodne byly tentokrat zvladnute vyrazne lepe, nez pred
peti lety.
A jak uz jsem psala, podobna povoden muze klidne prijit znovu pristi rok - a
jak to nas uz tak hodne neslavny statni rozpocet utahne?
V tomto pripade se hodne stavim za to, aby stat ci ruzne dalsi organizace,
banky, firmy atd. podporily lidi, kteri prisli o bydleni, pripadne jim bylo
znacne poskozeno. Ovsem pokud si nekdo za statni prispevek postavi barak
znovu na stejnem, cili potencialne ohrozenem miste, pak jsem rozhodne proti,
aby v pripade, ze se neco znovu stane, mu bylo jakkoli pomozeno! Ostatne
myslim, ze i pojistovna mu to asi podstatne draz pojisti, pokud mu to vubec
pojisti...
Jak nas statni rozpocet utahne posunuti zastavby za hranice 150-ti lete vody?
A co kdyz prijde 200 leta? A zustava nezodpovezena otazka: Kam jinam se teda
ty zborene baraky maji postavit?
Pojistovny mozna zvysi pojistne, ale pouze proto, aby se napakovaly, pripadne
vynahradili ztratu vznklou plnenim, nebo pod vlivem vseobecne povodnove
hysterie. Kazda rozumna pojistovna samozrejme s rizikem povodni pocita a
podle toho pojistne dava. Tim, ze povodne ted prisli, se naopak jejich
pravdepodobnost v pristich par letech statisticky rapidne snizila, tzn.
snizilo se i riziko plneni.
***** JANIKULA ******
ok
|
