Ted tu mame novy hit "opice nebo buh".
'Ted' je poslednich 150 let, ale to neni dulezite. Problem je v tom, ze ja
to
vidim spise jako "veda nebo pohrdani vedou". Nekdo to muze videt, jako "buh
nebo pohrdani bohem".
Nebo taky jako "pragmaticky vs. dogmaticky pristup k bohu". Teologie se da
delat na hrane vedecke metody. Samozrejme, cilem vedy je poznavani a
vysvetlovani sveta, zatimco cilem teologie je poznavani a vysvetlovani boha,
coz je cil sam o sobe diskutabilni. Nicmene je mnoho teologu, kteri napr.
interpretuji Bibli, aby nebyla ve sporu s vedeckymi poznatky. Muzeme si
myslet, ze je to pitomost (ja sam si nemyslim, ze je to pitomost, ale uplne
jisty si nejsem), nicmene porad je to lepsi nez interpretovat vedu, aby
nebyla ve sporu s Bibli.
Mozna prijde nekomu tento spor jako banalni, ale az se iracionalni
pristup rozsiri natolik, ze treba nejaky prezident bude tvrdit, ze napadnou
jiny stat mu schvalil Buh (a nikdo se nad tim ani nepozastavi), pak mozna
bude
cas si uvedomit si, ze neni uplne vsechno v poradku. Snad se ale nikdy nic
tak prostoducheho nestane.
Tak nevim, jestli se nad tim nekdo pozastavil, nebo ne, ale:
http://www.guardian.co.uk/world/2005/oct/07/iraq.usa
(fotka Bushe se svatozari je taky povedena)
dema.
vitas
@;;
|
