O recku se mluvi jako o temer krachujicim statu a velmi p[odobna cisla ma
Italie, Island, Belgie, co je na tom tak jine ? (vsechno je v prepoctu na
HDP, takze odpovida tomu jak slape ekonomika)
Ztrata duvery.
Recky statni aparat vyrabel podivne triky nebo dokonce primo lhal vlastni i
zahranicni verejnosti o stavu statnich financi. Kdyz se to provalilo,
investori ztratili duveru v Recko.
Statni pujcky jsou zalozene na duvere, ze jde o "jistou" investici, neboli ze
je temer nulove riziko platebni neschopnosti dluznika. Za tuto jistotu jsou
ti, kdo penize maji, ochotni je pujcit za nizsi urokovou sazbu. Napr. v
Nemecku dostane vlada penize pujcit za 3,1 %, v bidnem Spanelsku za 3,9 % a v
Recku kolem 6 %. Tento rust urokovych sazeb pochopitelne zvysuje naklady na
statni dluh a tim jeste horsuje pozici Recka, atd.
Neboli Recko ma problem: v nejblizsich dvou mesicich si potrebuje pujcit 20
mld. euro. Pokud se to nepodari, bude muset vyhlasit bankrot. Pokud se
investory nepodari presvedcit, ze Recko bude dluh schopne splacet, nepodari
se pujcit tolik penez za financovatelnou urokovou sazbu. Do uvahy pripada
take pujcka od EU (v Nemecku to prohlasil ustavni soud za nelegalni) ci od
Mezinarodniho menoveho fondu. Ti by ale patrne kladli podminky, a sice s
cilem zajistit splaceni takove pujcky.
Problem Recka je take v tom, ze nemuze devalvovat menu, jelikoz zadnou nema.
Devalvace by pomohla konkurenceschopnosti reckych vyrobku na vyvoz a snizila
hodnotu dluhu vyjadrenych ve vlastni mene.
Zajimavym prikladem, jak se s dluhem da zit, je Japonsko: statni dluh je cca
200 % rocniho HDP, ale existuje dostatek vnitrostatnich zajemcu o vladni
obligace, takze jejich urokova sazba je kolem 1,3 %.
dema.
|
