Pekny den vespolek
Jak se jednou skupina zavislaku vypravila do vzdalenych krajin
...
Kdyz tu se znovu potkali. Druha skupina, zjevne pokorena neuprosnym stale
hrejivym sluncem, pokojne dokracela az pred vrata hradeb. V nadeji, ze si
odpocinou a snizi svou telesnou teplotu na prijatelnych 50 stupnu zastavili
ve stinu znacky ,,zakaz vstupu na kole''. Prvni skupina vsak v nadeji, ze
druha skupina bude mit opet motivaci zrychlit sve tempo, v case cekani
vyrobila ceduli, zminujici se o nedalekem hostineci s chlazenymi napoji. Po
prohozeni dvou slov se prvni skupina zvedla a krokem takovym, ze sotva noha
nohu minula se vydala po smeru sipky k udajnemu hostinci. Za prvni zatackou
ovsem zjistila, ze druha skupina je opet v nedohlednu. Chvili setrvali na
miste a vyckavali. Tu se za zatackou obevili postavy. Usmev na jejich tvari,
vyvolany blazenou myslenkou, ze preci jen se jim podarilo trochu zrychlit
tempo druhe skupiny, byl zmrazen ve chvili kdy rozpoznali tvary osob a
predmetu vychazejici ze zatacky. Ano pohled na duchodce o berlich, kteri
zjevne predbehli druhou skupinu nebyl moc povzbuzujici. A tak se vydali dal
svou prochazkouvou chuzi.
...
Z casopisu ,,Udalosti z vyletu na Ameriku''
volne prevypravel
dabel
|
