Nejdriv lezela na posteli a plakala.
A ja si rikal: Ta holka je zrala na sebevrazdu. Jo, chlapce, nevim, co s tim
udelas, ale neco s tim delej, protoze ta holka chce skocit z mostu.
Pak se posadila a potvrdila mi to.
A ja si rikal: Tak je to tady, chlapce, tva spatna predtucha se splnila.
Takze delej. V hlave jsem si prehraval, jak by pokracoval nas rozhovor,
kdybych rekl tohle a tamto. Pokazde spatne. Tak jsem radeji mlcel.
Nakonec me z toho obvinila.
A ja si rikal: Uz je pozde, chlapce, promarnils svou sanci, ted uz tezko muzes
neco rict. Ted uz mas na krku sebevrazdu a nic s tim neudelas.
A ted odesla.
Co bude dal? Kam jsem se to zritil? Na co cekam?
Nevim.
A je mi z toho smutno a vzletno.
Queen.
Takovyho troubu jako jsem ja stejne neceka nic dobryho.
A to je prave to krasny.
|
