Hrac rozestavil figurky na sachovnici. Bily pesec zapocal Hru, cerny mu
hned prispechal v ustrety. Dva spojenci? Hra pro mne jeste nezacala. Do
boje vyjizdi Kun i Strelec, Kraluv pritel. Kral je v bezpeci. Nikdo jej
nemuze ohrozit. Zatim o tom nevi.
Kral pohlednuv do strany spatril mne, Vez. Citil ze mne silu a
oporu. Ano, bude to ona, kdo jej ochrani a bude vzdy s nim. Ja jsem citila
totez.
Prisel cas rosady. Kral a Vez se ocitli tvari v tvar, prosli kolem sebe,
jejich pohledy se setkaly. Cosi v nas vzplanulo. Nahle a necekane. Ackoli
nikdo nic nepoznal, planouci rude srdce zustalo skryto pod cernou
maskou. Oba jsem citili, ze na sachovnici jsme jen my dva, ostatni jakoby
nebyli. Ve Hre zavladla harmonie.
Kral citil, ze ja, Vez, jsem pro nej dulezita, ze ve me vzdy najde oporu
a silu, ze jej nezklamu. To byla i ma touha. Predchazel si me, lichotive
mi rikal: "Ma draha Pani Cerne Veze".. Hra se zdala byt zabavna.
Hrac musel zaplatit za svou chybu, jeden spatny krok a prisel o
Kralovnu. Cerna matka vojsk odesla. Minuty ubihaly. Kralovna nebyla sama,
nasledovaly ji dalsi figurky na obou stranach.
Najednou se pro mne stala Hra dramatickou. Branici Krale ocitla jsem se
sama v ohrozeni. Bala jsem se o svuj osud, bala jsem se o sveho Krale.
Snad poprve jsem o Krali zapochybovala.
Sleduji Cerneho pesce, ma ponekud neforemny tvar a sisatou hlavicku,
prosel az k velitelske rade Bileho Hrace. Mel kuraz. Kral se vsak musel
rozhodnout. Jeden tah a z sisateho pesce se stane Cerna Dama, ztrati vsak
svou Cernou Vez. Ma moznost volby. Jeden tah a zachranil by svou Pani
Cerne Veze, ale prisel by o vyhodu danou pescem. Rozhodovani se zdalo
nekonecne. A tohle je prece Hra.
Konecne Hracova ruka. Uzkostlive ji sleduji... ach, miri ke me. Zavrela
jsem oci a septala slova diku Krali. Vtom ruka zmenila smer a uchopila
kriveho Cerneho pesce. Chvili jej hrac drzel proti svetlu zarovky, v tom
jasnem svetle byl pesec jeste komictejsi. Ani pro zarovku to nebyl
prijemny pohled, na chvilku zablikala a zaprskala.
V nemem uzasu jsem otevrela oci. Ach ne! Rana provazejici dopad pesce na
posledni pole byla pro mne ohlusujici. Ave, a z pesce je Cerna Kralovna..
At zije Kral.
Tah soupere... a mne postavili mezi ostatni vyrazene bokem od
sachovnice. Muj odchod provazel Kraluv tahly smutny pohled. Snad si byl
vedom toho, co udelal. A jeho duse se stala jeste cernejsi.
Hra jeste neskoncila.. ne, jeste zdaleka ne. Cerna Vez sleduje dal deni,
otupela vlastni bolesti vidi jen kontury postav.. tolik, tolik by chtela
vratit se zpet a byt u sveho Krale. Chtela vratit cas, jeste stale byla
uvnitr ruda zarem, ale na dusi uz padl stin.
A Kral? Uz ji nevnimal. Hraje se prece na sachovnici, Vez byla mimo ni,
pryc ze Hry, pryc z jeho zivota, ale Hra jde dal a on je v ni hlavnim
hrdinou, to on je ve stredu pozornosti, bavi se...
Cerna Dama uz se v poli zabydlela. Neni jako jeji predchudkyne Kralovna
matka vojsk z pocatku Hry. Byla Nikdo... je Nikdo. Nema kralovske chovani,
zustala jen malou lstivou figurkou v plasti Damy, na kterou si jen
hraje. Neni skutecna jako neni skutecna jeji kralovska duse. Prestoze nosi
jeji plast, skutecnou Kralovnou nikdy nebude.
Nebude ani silna jako Vez, ani oddana a bojovna jako Bila Kralovna,
ackoli i ona uz Hru sleduje se mnou z povzdali. Cerna Dama ma dusi jako
jeji plast. Se vsemi si hraje, je zla, proradna, zlomyslna, a to i vuci
Krali. Ale on jediny ji ve sve pyse neprohledl.
Vez se zda byt Hrou znechucena. Poodesla jsem jeste vic stranou. Jeste
pevneji se halim do sveho plaste, jako bych se snazila ukryt sve bolave
srdce, jeste vic se halim do sveho nitra. Nemohu nemyslet na sveho Krale,
Cernou Damu, jez ho ovlada. Kral mne nicil svou bezohlednou
preziravosti. Sledovala jsem jej stale. Ano, Krale Hra bavila, ale videla
jsem, jak se tu a tam na okamzik zadival kamsi daleko za okraj
sachovnice. Tvar se mu zastrela jakymsi stinem.. snad premital, zda Vez
neobetoval zbytecne. Vzdy to byla jen chvilka a hned jej znovu Hra
pohltila.
Kral si rozhneval i sveho pritele Strelce. Sam odesel mezi vyrazene. Buh
vi, ze toho bude Kral litovat, a jen Buh vi, zdali se mu jeho pratelstvi
podari ziskat zpet. Strelec stoji s napjatou pazi, jen... dokaze Kral
prekonat svou hrdost?
Hra uz mne nezajimala, sledovala jsem sice dal pohyb figur, ale ma mysl
byla jinde. Bolest byla vetsi a jeste vetsi, kdyz jsem si uvedomila, ze ja
se v Cernou Kralovnu nikdy nezmenim.. ani v dalsich Hrach... Ne, Kralove a
Veze si nejsou souzeni. Kralove a Veze si nejsou.. nejsou souzeni. K
Cernemu Krali.. Cerna Vez?.. ne, i kdyz bych si to stokrat prala. K
Cernemu Krali... Cerna Dama s cernou dusi?
Myslenky ji pronasledovaly. Ne, tady uz neni pro Vez misto. Posledni
pohled na Cernou Damu objimajici Cerneho Krale.
Hrac ten letmy dotek ani necitil. Vez se polozila na bok a pomalu se
kutalela k okraji stolu. Pad byl mekky, vysvobozujici. Cerny Kral byl
pryc... i Cerna Dama. Hra jeste neskoncila.
Co me ceka?.. Snad v nektere pristi Hre si mne vsimne Pan Bile Veze, muz
silny a pevny... ten, ktery dobre zna sve postaveni ve Hre i mimo
ni... Snad...
|
