Snezi.
Registruji to uz delsi dobu, ale pohled z okna kancelare byl klidnejsi a ja
jsem byl vyrovnanejsi nez tady, uprostred snehu a vetru. Vitr fouka proti mne
a proti vsem, protoze jsem tu jediny.
A prece najednou registruji v cerstvem snehu stopy v protismeru. Usuzuji na
muze, a kdyz porovnavam sve krokz s temi stopami, dodavam - bezici muz. Kam
bezel, uz se nikdy nedozvim, a tak alespon pokracuji v tom protismeru a
snazim se vystopovat, odkud ten zahadny bezec prichazi.
Pred sebou vidim povalene kolo na zemi a hned je mi jasne, co se tu odehralo.
Ale vedle kola nikdo nelezi a bezcovy stopy jsou stale stejne daleko od sebe.
Pred prvni krizovatkou se mi zacinaji ztracet. Vitr odfoukava snih a privava
zase novy. Snad uz jsou ty stopy prilis stare, sned ten muz bezel uz drive,
nez zacal padat snih... S capkovskymi uvahami prichazim na holou nekrytou
plan. Rukou si musim pridrzovat kapuci. Vlocky snehu se meni na droboucke
krupky hnane vetrem vpred. Za chvili uz zaviram prave oko a snazim se chranit
si leve, aby nedopadlo podobne. Jeste dvacet minut cesty.
Stopy se mi uz davno ztratily, ale narazil jsem zase na jine. Moc si jich
nevsimam, spise se snazim nesejit z chodniku. Prvni podchod vyuzivam k
drobnemu odpocinku. Otviram prave oko. Pretahuju bundu i pres rukavice, aby mi
netrpela zapesti.
Mezitim se vitr trochu stocil a usilovne se me snazi shodit do prikopu. Na
Capka uz ani nevzpomenu, vitr je tak divoky, ze me stopy zustavaji ostre jen
nekolik sekund. A nahle - jeden a vzapeti druhy clovek na kole. Sotva se
drzi, zachumlani, ale usilovne slapou; to nejsou vecerni projizdky, to jsou
navraty domu. Vzdyt jeste rano byla snehova boure 200 km odtud.
Druhy podchod je znamenim, ze jsem nesesel z cesty. Posledni usek cesty uz
temer nevnimam, jen se dopotacim ke dverim a za chvili uz jsem na svem pokoji
a malem tomu nemohu verit.
Prekvapuje me, kolik snehu vyklepavam z bundy, z hloubi kapes, odevsad.
Je pondeli vecer. Zitra bude na silnicich kalamita, protoze pluhy uz nejsou
koncem brezna v pohotovosti. Ve stredu uz bude teplo a slunecno a nikdo na
snih ani nevzpomene.
Jeste tak v pulce dubna, rikaji mistni, a to pry bude snehu mnohem vic. A
znudene dodavaji, ze leto cekaji zacatkem cervna.
Loni bylo od uterka do soboty.
Queen.
Takovyho troubu jako jsem ja stejne neceka nic dobryho.
A to je prave to krasny.
|
