Slunce se prodiralo skrz koruny stromu a dlazdilo zem svetlymi skvrnami.
Padalo v sirokych pruzich na zem a vyhrivalo sedive balvany na malych
mytinach. V prohratem vzduchu vonela pryskyrice a mnoho dalsich vuni, ktere
jsem neumel pojmenovat. Bylo horko, a okolni ticho ted nerusilo skoro nic.
Na vlasatou travu najednou padl stin. Zvedl jsem hlavu a uvidel jsem zvlastni
stvoreni. Podivala se na me tazavym pohledem, pak se otocila a pomalu
odchazela pryc. Sel jsem za ni.
Sla porad dal, svetlo z korun stromu ji padalo na cerne vlasy. Pokazde,
kdyz se ke me otocila, si je odhrnula z obliceje. Napul dovadivym, napul
vyzyvavym pohledem me zvala dal, nekam dal dovnitr lesa, jakoby nekam jiste
mirila.
Vila, bytost, ktera se vynorila z lesa, nebo holka z vesnice? Dosel jsem ji a
zastavil se. Postavila se proti me a podivala se na me. "Jak se jmenujes?"
Neodpovedela a sklopila oci. Hned je zase zvedla a podivala se na me. Zase
ten vyzyvavy usmev. Zlehka jsem ji prejel po vlasech, ona se dotkla moji
ruky, pak se otocila a sla dal. Sel jsem za ni a pozoroval hru svetla okolo.
Ona se nahle zastavila, dosel jsem k ni a sevrel jeji ramena. Sehnula hlavu a
ja ji pohladil po siji. Skubla sebou, vytrhla se mi a utikala pryc. Koukal
jsem za ni dokud nezmizela mezi stromy.
Otocil jsem se a pomalu jsem se vracel. Sel jsem lesem, dokud mezi stromy
nevysvitla silnice. Vysplhal jsem na nasep a loudal se po krajnici. Zkousel
jsem mavat na projizdejici auta, a treti mi zastavilo. Dobehl jsem ke dverim
velkeho kamionu a nastoupil dovnitr. Ridic, dobracky vypadajici chlapik se
zeptal: "Kam chces?"
- "A kam jedete?"
- "Tohle vezu do Prahy"
- "Nechci az do Prahy. Ja vam reknu, az budu chtit zastavit."
Podival se na me udivene, pak zaradil rychlost a rozjel se. Pustil radio a
mlcel. Mlcel jsem taky a premyslel jsem o tom, co jsem prave videl.
Najednou se zeptal: "Tak co, kde chces vyhodit?"
Zvedl jsem hlavu a nechapave koukal na kolonu aut pred nami. koncila u
semaforu.
- "Sme v Praze, no. Hele, tamhle je metro, jestli chces, tak vylez, dokud je
cervena"
- "Tak jo. Diky"
Vystoupil jsem a dosel k metru. Byl docela hezky letni podvecer, i kdyz v
Praze to neni moc videt. Sesel jsem dolu a cekal na nastupisti, dokud metro
neprijelo. Nastoupil jsem. "Ukoncete nastup a vystup, dvere se zaviraji.
Pristi stanice ..."
|
