ahojda lidicky....
Takovy maly pribeh ze zivota....
Prave vcera jsem byl se svou druhou polovickou plavcit. Asi tak po
hodince stravene spise pod vodou ;) odesla smerem k satnam.
Jak byva mym dobrym zvykem, natahl jsem si ploutvicky v domneni
desetiminutoveho slastneho brouzdani pod vodni hladinou, nebot jsem o onech
10 minut vetsinou rychlejsi v satne.... ehmm.
Presel jsem divny pohled kolemplavajicich a uz jsem zamiril dolu.
Trpelive prohlizim dno a najednou zahlednu neco, co se nepodoba znamemu
pohledu na masle. Ano skutecne trpyti se to. Prstynek to je, ale jaky!
Snubni, pansky, veliky, zlaty!
Nevaham a uz si to sinu nahoru. Sundam ze sebe vsechno mozny, krome
plavek;) a uz klepu u plavcika.
Oteviram, ale co to vidim, misto plavcika je tam slecna. Prekvapenim
vyhrknu: "Dobry den, tady Vam nesu snubni prstynek".
Tu reakci bych vam pral videt.:))) Po navraceni klasicke barvy obliceje
jsem ji to vysvetlil.
Jeste pri odchodu jsem slysel jeji hlas:"Nechcete tu nechat adresu, kdyby
se nahodou ten majitel nenasel?". Pri myslenkach o snubnim prstynku jsem
zavrtel hlavou a odesel do saten.
Mejte se krasne
podvodnik
|
