Ja mam taky historku z metra. Dneska rano, na prestupu z C na A, stala
dole pod jezdicimi schody slecna o berlich. Oslovila nekolik lidi...
lec bezvysledne. Zastavila jsem se u ni a zeptala, jestli chce pomoct.
Nesmele pipla, jestli bych ji vzala pod pazdi, ze sama na ty schody
nevleze. Pomohla jsem ji az nahoru a ona mi strasne moc dekovala. Kdyz
jsem se ohradila, ze to snad je samozrejme, odvetila, ze to neni
pravda, ze tam stala uz temer 10 (!) minut... Pripadalo mi to naprosto
neuveritelne, ale pak jsem si vzpomnela na dobu, kdy jsem jezdila
s kocarem. Pro lidi, co sli okolo, jsem byla pruhledna...
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~Salome~~~~~~~~~~~~~~
... a zatim kolem bezel cas a mne unikly souvislosti
no nedivte se prosim vas
v takovy krasny spolecnosti...
|
