Nahlas nic nerekl.
Ale v duchu pripil vsem. Tem, ktere znal, i vsem ostatnim. Tem, co mu pomohli.
Tem, co ublizili. Tem, kteri budou vzpominat, i tem, kterym to bude jedno.
Prikradl se Strach. Zacal naseptavat. Naseptavac Strach. Naseptaval a nedal
se odbyt. Prisel ale pozde.
Cekal spoustu myslenek. Objevnych. Treba i obycejnych, ale myslenek. Nic.
Cekal, ze se mu promitne pred zavrenyma ocima cely zivot. Zrychleny film,
dulezite momenty. Nic. Absolutni prazdno.
Jedine, co stacil, byl ten pripitek. Tak aspon to.
Strach se ztratil a na jeho misto nastoupila Odvaha a Touha. Otevrit oci a
podivat se. Videt a nejenom slyset.
Otevrel oci a uvidel tmu. Stejne vykrikl. Snad to nejak vytusil, snad citil
vuni mokreho asfaltu, ktery se rychle blizil.
Zvuk siren vystridal rachejtle az k ranu.
Queen.
|
