Jel jsem tramvaji do prace. Jeste rozespaly a lehce mi v hlave zvonily
myslenky. Nebyly nic moc, ale aspon se hybaly, takze jsme mel preci jen
pocit, ze uz nespim. Jedu si to z Palackeho namesti po nabrezi a zda se mi,
ze auta zrovna moc nejedou, vzdy tak o centimetr a dost. Tramvaj 10 minut
stala, ale pak se tramvajak poptal na dispecinku a pustil nas ven.
Bylo to nekde u galerie Hollar. Kracel jsem tedy smerem k pravnicke fakulte
a kdyz jsem byl u divadla na zabradli (dneska bez zabradli tusim), tak jsem
ho uvidel. Stal tam v prujezdu pro tramvaje a vztekle a nestastne vrtel
ocaskem. Nemohl ani tam ani zpet. Dopravaci prave premysleli, jak ho dostat
ven, kdyz pred prujezdem, takovym tim co jim jezdi tramvaje a hned za nim je
predmosti Karlova mostu, kdyz vsude stala auta. Dopravu ridili zatim tak, ze
pousteli auta jen tim jednim prujezdem, ale tramvaje samozrejme poustet
nemohli, takze se kalamita neustale zvetsovala.
Okolo se vytvoril uz docela slusny hloucek. Asi nikdo z nas jeste nevidel
tak velikanskeho ruzoveho slona. Jeden duchodce nahlas kricel, co to je za
lumparnu ucpavat slonem tunely a ze za jeho mladych let by slona vezli
vrtulnikem. Dobre jsem si ho prohledl, tahlo mu na devadesat, tak jsem mu do
toho nemel to srdce kecat.
Jak to dopadlo nevim, musel jsme jit do prace. Mozna kdyz si pospisite, tak
ho tam jeste uvidite zaklineneho. Pak mi prosim reknete jak to dopadlo.
A pak ze v Praze neni sranda ...
IMHOwgh \/ * * * *
* Jsem RadOOmek * * * *
* ^^ Tedy aspon si to myslim * * ... nekdy *
* a nekdy taky ne * Ale jeden vlastne nevi jestli si neco mysli *
* ... a tak * * ... mozna ani nejsem * *
* A tak se na me prosim nezlobte * * * *
|
