Jak uz jsem naznacil v predchozim postu, tak sem dojezdil. Ale k tomu
se dostanu. Po tom co jsem se dockal ridicaku jsem konecne mohl
zamavat autobusum, kterymi jsem jezdil do Prahy snad deset let. A ze
uz mi to lezlo pekne na nervy. Ze zacatku to bylo docela drina, auto
bylo jine, ale to se rychle podalo, dalsi tyden jsem si uzil dovolenou
v Ceskem Svycarsku a rychle prekonal prvni tisicovku kilometru. Uspora
casu a svoboda pohybu je fantasticka.
Ze zacatku jsem to bral jako prostredek prepravy, ale postupem casu,
kdy jsem ziskal dojem, ze to auto ovladam jsem si to jezdeni zacal
docela uzivat. Zacal jsem jezdit ponekud rychleji, sem tam jsem
provedl nejakou pitomost. Predevsim v zatackach, parkrat mi to
ustrelilo, parkrat jsem to docela nezvladl. To vzdycky trochu to
sebevedomi srazilo k zemi, ale nakonec sem zase jezdil svizneji. No
nastesti me nikdy nepoustila soudnost a pred misty kam nebylo videt
jsem dostatecne brzdil.
Je ted az morbidni legrace procitat si na Liane na boardu CZflames
"debatu" se subjectem "kreteny na silnicich". Cast sem cetl pred tim,
nez jsem zdemoloval auto, a docela daval za pravdu tem co priznavaji,
ze obcas jedou rychleji nez 90/130km. Taky jsem si uzival rychlou
jizdu. Nevidel jsem proc se do te debaty pridavat, preci jen mych 3500
kilometru je prilis mala zkusest, no taky je to CZflames. ;) Ted sem
tu zkusenost rozsiril o deset metru letu, a o to se se podelim. Treba
si to precte jeden clovek, ktery si uvedomi, ze neumi ridit stejne
jako to neumim ja.
V patek svitilo slunicko, bylo sucho a bylo dobre videt, projel jsem
Cernym Volem, minul krizovatku na Horomerice a v prvni lehke
levotovcive zatacce smerem na Suchdol jsem tuknul o krajnici srovnal
to, v protismeru jela auta a asi sem mel dojem, ze jedu prilis proti
nim, dalsim prudkym trhnutim volantem jsem se dostal zpatky na
krajnici, auto se rozkyvalo a uz sem nic nedokazal udelat. Potom si uz
jen pamatuju naraz, chvili letu nebo neceho co popsat nedokazu. A pak
byla realita ponekud otocena a ja lezl z auta leziciho na boku prednim
sklem. Ten okamzik byl tak kraticky, ze jsem nedokazal ani zacit
brzdit. Kdyz jsem si to pak prochazel a dival se na nacrtek co udelali
policajti, tak jsem temer pokracoval rovne a vyletel ven.
Protijedouci zastavili, zavolali zachranku a hasice. Primeli me
nepobihat chaoticky kolem, pomohli vyndat veci z auta, z kteryho zacal
jeste lehce vytejkat benzin. Zachranka dorazila za chvilinku, v zapeti
dorazili hasici. Doktori me prohlidli nacpali do sanitky a uz jsem se
vezl pekne rychle do Motola. Clovek si to s tou houkackou, v leze a s
limcem na krku moc neuzije. Par rengenovych snimku a dalsich nutnosti,
vemte si z toho ponauceni a nashledanou.
Mel jsem skoro neuveritelny stesti! Nikomu jsem nic neudelal a sam
jsem prezil bez ujmy. Auto je zruseny, ale ja odesel po svych. Mam
lehce natlucenou hlavu, odreny rameno od bezpecnostniho pasu,
narazenou a odrenou pravou ruku a narazenou bederni oblast takze
chozeni neni az tak uplne v poradku. Trochu se obavam, ze jsem tim
vycerpal zvytek stesti, ktere mi bylo prideleno.
Palici mam tvrdou... ale snad sem to konecne pochopil.
Ted si dam pauzu, ale uz premyslim kde ziskat nejaky penize navic
abych si mohl zase nejaky vozitko koupit. Doufam, ze uz na jare si
zase budu vozit zadek. :)
Semik
ten co jezdil jako hovado
|
