Nerada cestuju nocnim autobusem. Ale sejde se nekdy spolecnost, ze
odklusat na posledni metro je hrich.. Va stredu jsem tedy po dlouhe
dobe do nocniho busu na Vltavske nastoupila a v duchu se modlila, aby
nenastoupil nikdo "zavadny". Postupne nastoupilo jen par lidi, dost
unavenych, coz v tu hodinu ani neprekvapilo. Po par zastavkach
pristoupil znacne unaveny muz. Ztezka dosedl - a zacala jeho nelehka
cesta za vytycenym cilem, tj. zapalit si cigaretu. Verte mi, nemaji
to ti kuraci jednoduche.. Jen pripravne prace - z kapsy u kosile
vyndat krabicku, vyseparovat z ni cigaretu, cigaretu umistit do toho
spravneho otvoru na obliceji, krabicku ulozit a v kapse objevit i vec
napadne pripominajici zapalovac - mu trvaly temer ctvrt hodiny. Ani
ted ovsem nemel vyhrano. Kymaceje se na vsechny svetove (a asi tri jine)
strany zacal cvakat zapalovacem. Po zhruba deseti minutach patrne na tu
cvakajici vec zanevrel, zcela zhnusen ji odhodil na podlahu a zacal
v aktovce a po kapsach hledat neco, co by se k nemu a stale nehorici,
i kdyz v ustech pevne sedici, cigarete chovalo o neco privetiveji. Marne.
Kazdy druhy by propadl beznadeji, ne tak tento cilevedomy clovek.
Se znacnymi obtizemi sebral z podlahy ten nevlidny zapalovac (pokud to
opravdu zapalovac byl) a jeho sysifovska prace zacala nanovo. Asi
spravne tusite, ze po dobu me pritomnosti v autobuse se tomu nezdolnemu
muzi jeho cile dosahnout nezadarilo, ovsem jela jsem s nim pouhou
necelou trictvrtehodinku.
Jak rikam - nekamenujte kuraky, nemaji to snadne..
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~Salome~~~~~~~~~~~~~
... tak zavru oci a necham to bejt ...
|
