Sedela na okne... malicka, schoulena, uplne v koutku, kde nefoukal ten
osklivy, studeny vitr. Nedivila jsem se, nebylo nejtepleji. A sedela tam uz
rano... ehm vlastne temer v poledne, kdyz jsem prisla. Ani jsem ji poradne
nezaregistrovala a otocila se zpatky k pocitaci. Sedela tam jeste za
hodinu... to uz mi to nedalo a podivala jsem se zblizka. Nacepyrena,
zavrene oci....zrejme odpocivajici. Ale tak dlouho? Otevrela jsem okno...
nic. Natahla jsem ruku az k ni... ani se nehnula. Dotkla jsem se lehce
prstem maleho telicka... videt me matinka, urcite mi vynada, ze nemam sahat
na kdeco. Telicko se opet nepohnulo... to uz mi bylo jasne, ze neco neni v
poradku.
A teprve potom jsem si vsimla zaschlych stop krve na zdi vedle.
Doletela......malicka sykorka.......az k memu oknu.....doletela tam
........umrit.
|
