Pulnocni besneni jedne zavislacky
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Tak sem sem vlezl, abych tu byl sam o pulnoci a tak ....
A upir vstal ze sve truhly, ze si trosku protahne sve stare kosti a
porozhledne se po starych oblibenych mistech. A v tom si vzpomel, jak mu drive
byvalo dobre na jednom malem zastrcenem Piskovisti. Upirovi to nedalo a
zamiril si jej zase jednou prohlednout. Vsak jake bylo jeho zdeseni!
... a tady je plno lidi ...
Od starych dob, kdy zde bylo pusto a prazdno, kdy se jen obcas naskytla
nejaka osamela obet, ktera se nejdrive poradne utocila na kolotoci a o to mela
sladsi krev, se tu mnohe zmenilo.
Se sirenim elektriny doslo svetlo i sem a tak jiz lidem nevadi prochazet
se tu v noci. Ba naopak, pritmi je tak vhodne pro atentaty na ostatni. Staci
si jen najit vhodne bomby, ktere se vali na kazdem kroku. I upir se tak musel
stale vyhybat spouste svetel a vybuchu. Byl to totiz upir, ktery nema rad
svetlo.
/a je prekvapen a zmaten.
Ufff... skoro do jednoho cloveka narazil.... I kdyz.... nekde v pritmi
chytit nekoho vhodneho, to by nebylo spatne. Lidske krve jiz neochutnal snad
300 let. Aaa! tamhle je vhodna obet. Uz se na ni jdu vrhnout!
Ale co to? On to neni clovek. Je to tvor me podobny...
"Ahoj tvorecku! Copak tu delas? Taky ti vadi to mnozstvi lidi, z nichz si s
tebou nikdo nechce hrat? "
"Jeje! ted jsi me vylekal. Jojo... kde jsou ty stare casy, kdy tu clovek
potkal jen zname a mile tvory. Ale vzdyt ja te znam! Kolik noci jsme si uz
spolu povidali... a jak je to davno."
Copak lidi vazne nespinkate?:)
Nespinkame, protoze si povidame .... Uz se tu vylidnilo, vsichni sli spat...
jen malo tu zustalo.... a cekame na Tebe, ty vsak uz taky spis.
Tak dobrouuuuu:)
Doufam, ze se ti zdaji krasne sny.
IMHOwgh \/ * * * *
* Jsem RadOOmek * * * *
* ^^ Tedy aspon si to myslim * * ... nekdy *
* a nekdy taky ne * Ale jeden vlastne nevi jestli si neco mysli
*
* ... a tak * * ... mozna ani nejsem * *
* A tak se na me prosim nezlobte * * * *
Jixipen
---------------------------------------------------
Mozna, ze nemam vychovani
a utrzim jeste mnoho ran
pro svoje jedno velke prani
byti sam sebou a nikdy nebyt sam.
Seneca
|
