Slunce palilo a kopecek zmrzliny lezici na vyhratem asfaltu se pomalicku
roztekal a zacinal tvorit tenoulinky potucek smerujici ke kanalu. Nad touto
pohromou postavalo male snede devcatko a usedave plakalo.
Nedalo mi to, zasel jsem do nedalekeho stanku a koupil tam zmrzlinu jinou.
Vratil jsem se a podal ho devceti, to jen otrelo oci a nudli, ktera se mu
vyloupla u nosu a pocalo zmrzlinu vdecne lizat. Stacilo mi to ke spokojenosti
a odesel jsem. Odesel jsem aniz bych se dozvedel, ze ta cikanecka rychle
dolizala zmrzlinu ode mne a opet se rozplakala nad tou rozteklou, kterou tam
kdosi upustil nebo zahodil. Az prilis dospela na svuj roztomily vek.
Alnagon
<Pomalu nadchazi cas louceni, ale ja to nemam rad, tak zmizim v tichosti
a nadeji, ze ne na dlouho. Pratele, mam vas rad.>
|
