Prepsano z tusim Veda a technika z HN ... kecy orezany ...
(omlouvam se za pravopis ale pisu to pod NT ...)
Pred . mld let ... Vulkany chrlily lavu, v atmosfere zurily nepredstavitelne
boure a honily se cpavkove a metanove mraky. Jak mohl v tomto prostredi bez
kysliku vzniknout zivot?
Am. chemik S. Miler se kdysi pokusil napodobit tyto podminky. V pistove
aparature smisil vodu a plyny prapuvodni atmosfery (H,metan a cpavek) plus
elektricke vyboje. V teto prapuvodni "polevce" se vytvorila tmava usazenina z
organickych sloucenin. (kzselina mravenci, octova, jednoduche molekuly,
nejake aminokyseliny - zakladni stavebni kameny bilkovin). Dnes je tento pokus
vedecka legenda jak se dostat na stopu zivota. Nikdy vsak nebyly nalezenz
latky jako DNA ani RNA a to ani pri jinych pokusech napodobujicich davne
podminky.
Dnes vedci vychazeji z toho ze tehdejsi atmosfera mela JINE slozeni, blizke
patrne plynum, ktere vystupuji z dnesnich vulkanu.
Cokoli yiveho musi vytvaret sve kopie. Otazka je jak na praveke Zemi se mohl
vytvorit Zivot, kdyz v praoceanech nemohla vzniknou DNA. Vyvstala otazka zda
tato molekula neni sama prapuvodni molekulou.
Vychodisko z teto slepe ulicky ukazal T. Cech (Colorado U.), izoloval z
jednoducheho (poz. Radoomek: asi neco jako trabant mezi auty, ale i trabant
je nekonecne slozitej pokud ho mam brat jako vzorek ) organismu tetrahymena
9pribuzny nalevnika) urcity druh RNA, ktery mohl sehrat roli pramolekuly a
byt soucasne planem stavby i stavitelem.
RNA z jednobunecneho organizmu se vyviji sama a z reakce nevychazi nezmenena,
napsal T.C. Tak se ukazalo, ze nikoli DNA ale RNA je (poz Rad. asi:)
prapredkem zivota.
Otazkou ovsem zustava jak RNA vznikla. Nektere chemicke zakladni kameny mohou
byt sice ve zkumavce stvoreny, ale vytvoreni molekuly, ktera sama sebe
kopiruje, je spojeno s nekterymi nepostizitelnostmi.
(poz Rad: jako treba to, ze abz to zacalo aspon minimalne fungovat, tak uz to
musi byt hotove ... kousky trabanta taky nepojedou i kdyz budou v perfektnim
stavu).
Na jendo vychodisko poukazal G. Wachterhauser. To co se nepodari v prapolevce,
se muze vyvinout jako dechovitz prganicky povlak na povrchu pyritu. Na
podporu tohoto nazoru hovori skutecnost, ze sirta a zelezo, ktere tvori
pyrit, hraji vyznamnou ulohu pri biologockych reakcich latkove premeny. I
cetne biologicke enzymy obsahuji siru. Je zde moznost (poz Rad: spekulativni
:), ze krystaly pyritu nabite jako elektricka baterie zasovbovaly nahodne
naplavenou molekulu energii. Casem vytvorily tenky organicky povlak z
komunikujicich biomolekul (poz Rad: vsadim se ze ten kdo psal tento clanek to
docela slusne prekrucoval:) reagujicich na podnetz prostredi a schopnych se
mnozit. Energie poskytnuta nezivou hmotou probudila .... atd.
Kdyz se pak molekuly osamostatnovaly, pamatovaly si na szmbiozu s pyritem bla
bla bla ...
musim jit:) polemika priste
IMHOwgh \/ * * * *
* Jsem RadOOmek * * * *
* ^^ Tedy aspon si to myslim * * ... nekdy *
* a nekdy taky ne * Ale jeden vlastne nevi jestli si neco mysli *
* ... a tak * * ... mozna ani nejsem * *
* A tak se na me prosim nezlobte * * * *
|
