Myslim si ze problem dobra a zla vsichni berou prilis jednoznacne.
Vnimani dobra a zla muze byt dvoji:
Pro osoby ktere v neco veri (boha, narod, nejake eticke principy ap.)
je dobrem to ce prospiva tomu cemu veri a zlo vse ostatni.
Pro ne je dobro a zlo absolutni a jakakoli relativizace dobra a zla
nepripustna (viz napriklad krestanstvi).
V zasade pro tyto lidi plati ze dobro a zlo vztahuji pouze k sobe
a ignoruji mineni ostatnich, i kdyz je dokazi pochopit, vzdy stavi moralku sve
viry (a tedy svoji) nad moralku ostatnich nazoru.
Pak jsou tu osoby ktere v nic neveri, takzvani pragmatici.
Nejsou to osoby ktere neveri vubec v nic, veri vsak pouze tomu co sami vidi.
Takovi lide se obvykle snazi pochopit nazory ostatnich a mohou na ne pohlizet
pomerne nezaujate, nebot nemaji vlastni nazor ktery by preferovali.
Pragmatici dobro a zlo relativizuji, nebot vedi ze co je dobre pro jednoho je
spatne pro jineho.
Ja sam uznavam spise pohled pragmatiku, i kdyz v nekterych situacich jsem v
zajmu zjednoduseni situace ochoten prijmout za svuj verici nazor.
Tajemstvi je v tom nepredstavovat si zlo a dobro jako neco co objektivne
existuje. Kdyz vidime zrcadlo z jedne strany, vidime svou tvar. Vidime-li
zrcadlo z druhe strany, vidime matnou plochu. Je to vsak vzdy zrcadlo a
stejne tak i zlo a dobro jsou jednou stranou stejne mince - cinu. Jestlize
nekdo neco ucini, ucini zaroven dobro i zlo.
Dam jeste jeden priklad. Predstavte si lezici spalek dreva, prez nej dame
prkno takze vznikne neco jako houpacka. Na jednu stranu houpacky polozime
kamen. Co se stane? Pro toho kdo stoji na strane kamene kleslo prkno k zemi.
Pro toho kdo stoji na druhe strane prkno stouplo vzhuru. Ti dva by se take
mohli hadat donekonecna jestli prkno kleslo nebo stouplo, pokud by se
nepodivali na celou houpacku, na obe strany problemu.
Stejne je to s cernou a bilou magii - z pohledu Zidu byl Mojzis bilym magem,
jehoz kouzla dana od Boha je zachranila z egyptskeho zajeti.
Z pohledu egyptanu to byl temny mag ktery na ne prostrednictvim ciziho boha
svrhl nestesti a utrpeni.
Presto jsou skutky ktere povazujeme za jednoznacne dobre. Je to proto ze bud
napravuji stare chyby - to znamena ze jsou pokracovanim skutku ktery uz
prinesl zlo (chybu) i dobro (pouceni z ni) a nebo jsou to skutky ktere sice
ublizi, ale jen nekomu nebo necemu co toto "zlo" nevnima. Prikladem je
upeceni chleba - cin jednoznacne kladny, ktery nikomu neskodi (ani tomu obili
nebot to by stejne na podzim shnilo), ovsem tento cin zpusobil ze se
usporadana hmota (obili) premenila na mene usporadanou (chleb) a ta se pak
stane jeste mene usporadanou az ho clovek sni. Timto cinem se zvysila entropie
vesmiru a priblizil se tak tepelny konec vesmiru. Je to dobre ci spatne?
Musim tedy do urcite miry dat za pravdu idealistum i pragmatikum -
dobro a zlo je relativni, ale existuji dobre skutky a zle skutky.
(rozumej: spise dobre a spise zle skutky).
Richi
|
