OTESANEK
Byl jeden muz a jedna zena; zustavali na konci vesnice pod lesem
v jedne chalupe. Byli chudi - muz nadenicil a zena predla na prodej -
a prece porad rikali: "Jen kdybychom meli nejake detatko!"
"Budte radi, ze vam ho panbuh nedal," mluvili jini lide, "vsak sami
nemate co jist!"
Jednou kopal ten muz v lese parezy a vykopal parizek, vyhlizel
zrovna jako male detatko: hlavicka, tilko, rucicky, nozicky - potreboval
jen teminko trochu sekyrou otesat, aby bylo kulate a hladke, a korinky
na rucickach a na nozickach prisekat, aby vyhlizely jako prsticky,
a bylo detatko, jen zaplakat! Muz prinesl ten parizek domu a povida
zene: "Tuhle mas, cos chtela mit - dite Otesanka." Zena zavinula detatko
do perinky, hejckala je na rukou a zpivala mu.
Najednou zacalo se dite v perince hybat a dalo se do kriku: "Mamo, ja
bych jed!" Zena nevedela radosti, kam driv skocit a bezela varit kasi.
Otesanek ji vsecku snedl a potom zase kricel: "Mamo, ja bych jed!"
Matka prinesla plny uchac mleka. Otesanek pil, jen hltal a kdyz vypil,
kricel zas, ze by jed. Matka se tomu divila, ale sla a vydluzila si
pecen chleba, polozila jej doma na stul a vysla pak zase ven, postavit
k ohni vody na polivku. Sotvaze vykrocila ze svetnice, Otesanek, vida na
stole chleb, vymotal se z perin, skocil na lavici a v okamziku bochnik
pohltil. A zase kricel: "Mamo, ja bych jed!" Mama prisla, chtela nadrobit
pod polivku; ohlizi se po chlebe - ten tam! V koute stal Otesanek jako
kadecka a vyvaloval na ni oci. "Panbuh s nami, Otesanku, snad jsi ten
bochnik nesned?!" "Sned, mamo - a tebe taky snim!" Otevrel hubu, a nez se
mama nadala, byla v nem.
Za chvili prisel tata domu; jakmile do dveri vkrocil, volal Otesanek:
"Tato, ja bych jed!" Tata se ulekl, vida pred sebou telo jako kamna,
otviralo to hubu a koulelo ocima. Tata rekl: "Kde je mama?"
"Sned jsem ji - a tebe taky snim!" Vtom otevrel hubu a v okamzeni mel
tatu v sobe. Ale cim vic Otesanek snedl, tim vice se mu chtelo jist.
V chalupe uz nic nebylo, i sel do vsi po necem se podivat. Potkal
devecku, vezla z pole plny trakar jetele. "Tys musel asi toho snist, ze
mas tak velky brich!" rekla devecka s podivenim. Otesanek odpovedel:
"Jed jsem, sned jsem:
kasi z rendlika,
uchac mlika,
pecen chleba,
mamu - tatu -
a tebe taky jeste snim!"
Priskocil, a devecka i s trakarem zmizela v jeho brise.
Potom potkal sedlaka, vezl z louky seno. Otesanek postavil se mu
v cestu a kone zustali stat. "Coz se nemuzes vyhnout, netvoro? Pujdu-li
na te -!" kricel sedlak a naprahoval bic. Ale Otesanek si toho ani
nevsimnul a zacal povidat:
"Jed jsem, sned jsem:
kasi z rendlika,
uchac mlika,
pecen chleba,
mamu - tatu -
devecku s jetelem -
a tebe taky jeste snim!"
A nez se sedlak nadal, ocitl se i s konmi a vozem v jeho brise.
Potom sel Otesanek dal. Na poli tam pasak pasl svine. Otesanek dostal
na ne chut a spolykal je vsechny i s pasakem. Potom uvidel ovcaka se
stadem ovci: "Kdyz uz jsem tolik sned, taky ty jeste snim!" Sel a vsecko
to do sebe vhazel: ovce, ovcaka i se psem Voriskem. Pak se zas kolibal
dal, az prisel k jednomu poli; nejaka babicka tam okopavala zeli.
Otesanek se dlouho nerozmyslel: sel a zacal zelne hlavky vytahovat a
polykat.
"Coz mi tu, Otesanku, skodu delas?" rekla babicka, "vsak jsi toho snedl,
mohl ses uz najist!" Otesanek se na ni zaskaredil a povida:
"Jed jsem, sned jsem:
kasi z rendlika,
uchac mlika,
pecen chleba,
mamu - tatu -
devecku s jetelem -
sedlaka se senem,
pasaka s prasaty,
ovcaka s jehnaty -
a tebe taky jeste snim!"
I chtel ji spolknout. Ale babicka byla ciperna, uhodila Otesanka
motyckou do bricha a rozparala mu brich. Otesanek se svalil na zem - byl
mrtev. A ted jste to meli videt! Z bricha mu napred vyskocil pes Vorisek
a za nim ovca a za ovcakem skakaly ovce. Vorisek je sehnal dohromady,
ovcak zapiskal a uhanel domu. Potom z bricha vybehlo hejno prasat, za
nimi vyskocil pasak, prasknul bicem a hnal se za ovcakem. Pak vysli
kone, tahli plnicky vuz sena; sedlak cukal oprati, klel a jel za pasakem
taky ke vsi. Za vozem vyjela devecka s jetelem a za deveckou vyskocili
z bricha ten muz se zenou a nesli si pod pazi domu ten vydluzeny pecen
chleba. A ten muz se zenou potom uz nikdy nerikali: "Kez bychom meli
detatko!"
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~Salome~~~~~~~~~~~~~~
... a zatim kolem bezel cas a mne unikly souvislosti
no nedivte se prosim vas
v takovy krasny spolecnosti...
|
