Jednou jsme hrali zvlastni variantu DrD:
Do jeskyne plne nastrah a nestvur byly vpusteny dve druziny s cilem pobit
jedna druhou. Hrali jsme v ruznych mistnostech, Pidzejove porad behali z jedne
do druhe, jestli se nahodou nevidime.
Kdo to nezkusil, neuveri, jak skvela hra to je. Uz jenom ta priprava byla
uzasne vzrusujici, napr. ktera kouzla se naucit, planovani, co udelam az se
potkame apod.
Kdyby se to povedlo zorganizovat, coz by bylo dost tezke, rad bych si to
jeste nekdy zahral, treba i po inetu. Ale obavam se, ze hra by trvala dlouho a
po Inetu jde vsechno pomaleji.
Pavel J.
*******************************************************
Pan Jeskyne: Nasli jste nejaky svitek.
Pavel_J:Podivam se, co je na nem.
PJ:Nejaky reci o temnote ... {ja to hodne zestrucnim}
(Po chvili:)
PJ: Potkali jste nejakeho cerneho humanioda ...
Valecnik: Utocim
PJ: Nezranitelny
P_J: Mentalni souboj
PJ: Sebral Ti vsechny magy.
P_J: Ctu svitek. Treba je to ochranne kouzlo pred tou bestii.
PJ: Nic se nestalo.
Pak jsme prchali, potkali jsme jeste jednoho, tak jsme prchali jeste
rychleji. Pak jsme si dali pauzu, aby se srovnal hraci cas mezi nasi druzinou
a tou druhou, co jsme meli pobit. Pritom jsem z okna zaslechl kouzelnika
nepratelske druziny:
Standa Dobry: Zatraceny pitomy cerny bestie. Hnusni odporni darebaci. Tolik
magu mi sebrali ...
Pan Jeskyne te druhe druziny: Za to podekuj Pavlovi. On ty nestvury vyvolal
svitkem.
|
