Mlady, petadvacetilety Zid si prisedne v rychliku ke starsimu panovi, rovnez
Zidovi. Po nekolika minutach jizdy se mlady Zid zepta starsiho:
"Nevite, kolik je hodin?"
Starsi Zid mlci a neodpovida. Mlady Zid si rika - zrejme cizinec.
Zopakuje svou otazku nemecky, anglicky, francouzsky a v jidis. Ale starsi
Zid na nic nereaguje. Tesne pred cilovou stanici vstoupi do vagonu pruvodci a
oznami:
"Blizi se konecna, budeme vystupovat."
Starsi Zid povida:
"Dekuji, pane pruvodci."
Mlady Zid se na neho rozhorcene obrati:
"Se mnou, clovekem stejne viry nekomunikujete, a s pruvodcim ano?"
Starsi Zid klidne odpovi:
"Podivejte, mlady muzi. Vy jste se me zeptal, kolik je hodin. Kdybych vam
odpovedel, zeptal byste se me, kam jedu. Rekl bych vam, ze jedu na
konecnou. Oba ale vime, kde tento vlak konci, tak byste to hned uhodl.
Urcite byste se chtel u me ubytovat na noc. A vzhledem k tomu, ze mam doma
hezkou dceru, urcite byste si s ni chtel neco zacit. A uznejte sam: muzu ja
dat svou jedinou dceru Zidovi, ktery v petadvaceti letech nema sve vlastni
hodinky??!"
|
