Co je to vlastně ten klub KPP tady vysvětlovat nebudu ... koneckonců má své vlastní stránky.
Akce začínala srazem na Václavském náměstí. Já se o celé akci dozvěděl vlastně jen náhodou od Alnagona, který se účastnil pravděpodobně jen jako pozorovatel. Rozhodně jsem neviděl jiný účel jeho přítomnosti.
Z Václaváku se pak prováděl převážně pěší (mi, co jsme nechtěli zmoknout v začínajícím lijavci, jsme jeli radši tramvají) přesun do spodní stanice lanovky na Petřín (Újezd). Tam jsme vklidu všichni počkali na poslední opozdilce.
Ačkoli by se mohlo zdát, že jsme jeli nahoru lanovkou, není to pravda. Nástupní stanice lanovky byla zvolena jako nejrozumnějčí útočiště před deštěm. Nahoru na Petřín se šlo pěšky. Nutná byla samozřejmě zastávka u sochy K. H. Máchy, která měla pro další událostí fatální význam.
Pod sochou Máchy se proneslo mnoho slov (možná i 2000 slov :). Největší úspěch ale měly Stodmanovo dárečky. Malé dítě by mělo dojem, že rozdával balónky, ale mi zralejší víme, že se to používá k něčemu jinému. Na druhou stranu, když si uvědomím podstatu KPP, asi to byly vážně jen balónky :) Tak jako tak jich nejvíc ukořistili Alnagon s Gábinou.
Z petřína jsme se pak přesunuli pěšky do pizzerie u Tučňáka (kousek od Anděla), kde jsme se všichni pořádně nasitili. Teda, v mezích normy. Cestou do té pizzerie jsme dostali střeštěný nápad, jak naštat Alnagona ... vletět do kostela a nechat se oddat. Měl kliku, bylo zamčeno :) U pizzerie nás ještě zastavili nějací turisté s dotazem, že chtějí tam a tam a kde že to vlastně jsou. Načež vytáhli mapu ČR v měřítku 1:250 000, kde praha měla velikost krabičky od sirek. Ukázal jsem mu prstem, kde to jsme (přitom jsem zakryl Prahy 1 a 2, kousek Prahy 3 a 4 a půl Prahy 5 :). Tázající se pochopili, že to chce podrobnější mapu. Na té jsem jim již dokázal s přesností určit, kde jsou a kam mají jet.
Už ani nevím, jak to celé zkončilo. Pamatuji si pouze to, že jsme se s Gábinou shodli na tom, že se nedívíme tomu, že členové jsou stále členy ...