Již v podstatě tradiční akce v Liberci. Já osobně na ní byl teprve dvakrát, přesto si mě personál České besedy (alespoň myslím, že se tak ta hospoda jmenuje) pamatuje. Dokonce tam někde visí i fotka z mé produkce.
Osobně jsem dorazil stopem do Liberce asi o tři hodiny dříve, tak jsem rozeslal pohledy, zkontaktoval Melkora a upíchul se.
Jak jsem již konstatoval, začátek byl opět na standardním místě v České besedě. Zase nás tam bylo plno. Jedlo se, pilo, povídalo, navazovali nové kontakty v reálném životě (ti, co tam byli a všimli si mě, vědí, proč to tu uvádím :))). Prostě vše bylo tak, jako dřív a přeci jinak.
Následoval obvyklý večer u Melkora, kde se hrála mafie, povídalo se a tak podobně. Probíhali bitky jen tak pro srandu (třeba Ozzy se musel ohromně bavit, když se na něm pral Melkor a Feldon :))), ale i z praktických důvodů ... o místo na spaní. Já si nakonec vybojoval místo vedle Dráčka. .oO Jak krásně se mi spinkalo. To byl začátek ...
Na sobotu bylo v plánu uskutečnění dvou paralelních výletů. Jeden směřoval na nějaký hrad (tam jsem nebyl) a ten druhý do Bozkovských jeskyní.
Do Bozkovských jeskyní se jelo tramvají do Jablonce, vlakem přes Tanvald do Jeseně (či tak nějak) a pěšky do kopců. Tou cestou jsem si uvědomil jednu drobnůstku ohledně té osůbky, vedle níž jsem spinkal ... to sem ale nepatří :))) Ale abych nebyl mrcha, tak ťuknu. Jde o to, že sny dokáží lecos předpovědět ... a tady jsem si to uvědomil i já ...
Do jeskyní jsme šli na etapy, bylo nás moc. Bylo to nádherné. Někdy bych chtěl být v takových jeskyních sám. Lehnout si tam a jen poslouchat ticho. Dokonce už vím, proč mě normálně ticho deprimuje ... není to skutečné ticho. Opravdové ticho je úžasné.
Po jeskyních se šlo pěšky na nádraží a jelo se do Tanvaldu. Od tamtud se jelo nahoru do Harrachova. Tam z nás asi nádražáci byli paf, protože jsme se jen vyvalili z vlaku a začali se koulovat sněhem z hromady na nástupišti. Po vyblbnutí jsme opět nastoupili do téhož vlaku a čekali na odjezd :))) Žádnej stres :)))
Cestou dolů jsem já, ano, opravdu já a nikdo jiný (musim se pochválit sám ... co si člověk neudělá sám, to nemá :), zařídil to, že jsme, někteří vyvolení z přední kabiny motoráku a někteří, méně vyvolení, dveřmi, koukali na zoubky na trati. A že nevíte, pro koho jsem to hlavně dělal :)))
Z Tanvaldu jsme jeli už zpátky do Liberce, bez pár kousků jedoucích do nějaké Pivrncovi hospody, kde nás pár šlo na večeři do kultůráku. Z kutůráku se šlo do kina, kam se dostali jen 4 z nás. Kdo přesně, to již nevím, ale určitě si pamatuji Piráta :))) .oO moc se mu nechtělo ...
Večer u Melkora již probýhal standardně ... mafie, papání, bumbání, polehávání, povídání ... postupně přicházeli další a další. Já si potom už pamatuji jen to, že jsem usínal, když někdo hrál na kytaru, s Dráčkem v náruči a že jsme se asi instinktivně večer přikrili ...
Ráno, asi tak v osm jsem se probudil, ale byl jsem evidentně jediný, komu se chtělo vztávat, tak jsem neprovokoval. V půl deváte jsme ale se Smilem, Pirátem a Dráčkem vztali a vyrazili k bazénu. Tam ale Pirát zjistil, že už to nemá cenu, že mají málo času, odloučili se od nás a jeli s Dráčkem domů ...
Já a Smile jsme počkali na ostatní a šlo se blbnout do vody. Musím jen podotknout, že minule mě bazén bavil víc. Bůh ví proč ...
Po bazénu už následovala standardní pizzerie a loučení. Já jsem se vrátil ještě k Melkorovi domů, zbalil jsem si a ... kdo tam byl, ví, kdo ne, tomu to je jedno.
Domů jsem jel já, Jixipen (oba jsme se vešli jen tak tak) a Vzoromil a ... autobusem. Pak už jen metro a kolej a samota a povinnosti ....
Když se nad tím zamyslím, tak mají všechny NLS stejný scánář. Děje se vždy to samé v pátek a v neděli a jen sobota mívá pokaždé jiný program. Ale je to vlastně jasné proč. Jen v sobotu je na to celý den ...