UsvitVeku

[UsvitVeku] Poklady Bretonska

Oryx — Fri, 08 Feb 2002 22:12:47 GMT

Posted By: Oryx (Nevermore) on 'UsvitVeku'
Date:      Fri 8.2.2002 23:12.47
Title:     Poklady Bretonska

     Nimue se nahrbila, kolem ramen si pritahla Merlinovu medvedi kuzi a 
zacala vypravet.
"Poklady," rekla, "nam zanechali bozi. Stalo se to uz davno, kdyz jeste 
Bretonsko bylo uplne samo na celem svete. Nebyly jeste zadne jine zeme, jen 
Bretonsko a sire more, ktere se ztracelo ve velike mlze. Bylo tu tehdy dvanact 
bretonskych kmenu, dvanact kralu, dvanact hodovnich sini na jejich sidlech a 
jen dvanact bohu. Ti bozi chodili po zemi tak jako my a jeden z nich, Bel, se 
dokonce ozenil s lidskou zenou. Ale ostatni bozi, kteri zarlili na tech 
dvanact, co vladli Bretonsku, sestoupili z hvezd a pokouseli se Bretonsko tem 
dvanacti bohum vzit. V jejich bitvach stradalo i tech dvanact bretonskych 
kmenu. Jedno kopi, vrzene bohem, dokazalo zabit az stovku lidi a meci boha 
nemohl odolat zadny pozemsky stit. Proto tech dvanact bohu, kteri bretonsko 
milovali, dalo dvanacti kmenum dvanact Pokladu. Kazdy Poklad se mel ulozit a 
strezit na kralovskem sidle a jeho pritomnost mela zadrzet kopi bohu, aby na 
to sidlo kdykoliv a kdekoliv nedopadala. Nebyly to zadne skvele veci. Kdyby 
nam tech dvanact bohu rozdalo nejake skvosty, pak by si jich ostatni bozi 
vsimli a uhodli by, k cemu drahocennosti slouzi a ukradli by je pro svou 
vlastni ochranu. Byly to tedy docela obycejne predmety tech dvanact daru: mec, 
kosik, roh, vozik, ohlavka, nuz, brousek, kazajka s rukavci, plast, miska, 
hraci deska a valecnicky prsten. Bozi od nas nechteli nic jineho, nez abychom 
ty veci s laskou opatrovali, uchovavali je v bezpeci a prokazovali jim uctu, a 
krome toho, ze nam poskytovaly ochranu, mohl jeste kazdy kmen s pomoci Pokladu 
povolat sveho boha. Jednou za rok bylo povoleno boha povolat, pouze jedenkrat, 
ale v te hrozne valce bohu davalo tohle opravneni povolat boha urcitou moc.    
  Kmeny tedy mely sve Poklady, ale Bel, protoze tak nasmirne miloval svoji 
pozemskou divku, ji dal trinacty Poklad. Dal ji kotel Cauldron a rekl ji, ze 
kdykoli pociti, ze zacina starnout, staci, aby naplnila kotel vodou, ponorila 
se do nej a zase omladne. A tak se bude moci porad prochazet po Belove boku v 
cele sve krase. Kotel Cauldron je nadherny, ze zlata a stribra a daleko 
krasnejsi, nez by dokazala udelat lidska ruka. Ostatni kmeny to ale videly a 
zacaly zarlit, a tak propukly valky mezi Bretonci. Bozi valcili ve vzduchu a 
kmeny na zemi a jeden za druhym byly Poklady uchvacovany nebo smenovany za 
kopiniky, a bozi se rozhnevali a odepreli nam svoji ochranu. I kotel Cauldron 
byl ukradeny a Belova milenka zestarla a zemrela a za to nas Bel stihl 
kletbou. Tou kletbou byla existence ostatnich zemi a jejich lidu, ale Bel nam 
take slibil, ze pokud jednou, o svatku Samainu, shromazdime na jednom miste 
vsech dvanact Pokladu a trinacty Poklad naplnime vodou, kterou zadny muz 
nepije, ale bez niz zadny clovek nemuze zit, prijde nam vsech dvanact bohu 
znovu na pomoc." 
     Nimue zmlkla a podivala se na Galahada. "Takze kvuli tomu, krestane, jsi 
sem prinesl svuj mec." 
                 

Oryx
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Nevermore, nevermore...proc se me vsichni ptate, co to znamena?
           Nikdy vic...vsechno a nic...je to jen jmeno.:)

[UsvitVeku] Beowulf - pokracovani

Oryx — Tue, 29 Jan 2002 09:51:28 GMT

Posted By: Oryx (wokna mam, na mys setrim) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 29.1.2002 10:51.28
Title:     Beowulf - pokracovani

Jednou, po dlouhych (50) letech Beowulfovy vlady, kdyz jiz byl star, jisty 
drak zacal ohrozovat zemi v nocnich hodinach. Byl mu totiz odcizen vzacny 
pohar z pokladu, jehoz byl strazcem. Rozzureny drak hledal pachatele, v zizni 
po pomste prichazel k lidskym pribytkum a chrlil na ne ohen. Nikoho z lidi 
nesetril. Beowulf se rozhodl, ze pro blaho sveho lidu draka zabije. Dal 
zhotovit ohromny stit ze zeleza proti drakovu ohni. V tezkem boji se Beowulfuv 
mec odrazel od supin plazovych. Kral byl obklopen ohnem a trpel. Jeho mladi 
druhove nemeli odvahu mu pomoci a prchali. Jen jeden z nich, Wiglaf, uchopil 
stit a mec cvych predku a vrhl se za svym kralem do bitvy. Jeho stit brzy 
shorel a mladik se musel kryt za stitem krale, ktery dosud bojoval. Bohuzel, 
opet Beowulfuv mec selhal. pravem se rikalo, ze Beowulf byl silnejsi v boji 
holyma rukama nez mecem. Obema, Beowulfovi i drakovi bylo souzeno v bitve 
zemrit. Pri tretim drakove utoku byl Beowulf uchvacen za krk jeho nicivymi 
drapy. Ale Wiglaf jiz zasahl mecem plazovo telo a chrleni ohne ustalo. Kral 
vytrhl dyku a rozparal drakovi bricho. Tak s Wiglafem spolecne zdolali 
nepritele. Smrtelne zraneny Beowulf projevil prani videt poklad, ktery takto
ziskali pro svou zemi. Protoze nemel vlastniho syna, odkazal vladu nad zemi
Wiglafovi. Podle jeho psoledniho prani byla na miste jeho pohrebni hranice
postavena mohyla, viditelna moreplavcum an zamlzenem mori (ze by prvni
majak?:) Kral byl pohrben se vsi slavou mu prislusejici a tryzna trvala
nekolik dni...

A bonbonek pro anglofily:),uryvek (jedna se o popis Grendela):

Walking to the hall came this warlike creature
condemned to agony. The door gave way,
toughened with iron, at the touch of those hands.
Rage-inflamed, wreckage-bent, he ripped open
the jaws of the hall. Hastening on,
the foe then stepped onto the unstained floor,
angrily advanced: out of his eyes stood
an unlovely light like that of fire.
                                  
                     Oryx               

     Staci kym tu si, iba dalej bud, nic viac nemusis...

[UsvitVeku] Legenda o Beowulfovi

Oryx — Tue, 22 Jan 2002 09:29:01 GMT

Posted By: Oryx (Chtel bysem bit chitri) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 22.1.2002 10:29.01
Title:     Legenda o Beowulfovi

                    Legenda o Beowulfovi

V daleke zemi danske zil a vladl - spravedlive a statecne - kral Hrotgar. Po
mnoha a mnoha viteznych bitvach vystavel nadhernou hodovni sin Heorot.
Spousta slavnych rytiru a urozenych hosti poctilo ji navstevou a okusilo
Hrotgarovych vybranych pokrmu. Presto ale jednu chybicku na krase ta nadhera
mela. V mocalech nedaleko zil Grendel, obrovsky a strasny netvor s telem
pokrytym tak hustou srsti, ze se dosud nepodarilo nikomu probodnout jej
ostepem ani sipem. Jelikoz to byl nepritel vsech lidi a velmi krvelacny,
byly mu vrcholne odporne zvuky, vychazejici z hodovni sine pri Hrotgarovych
hostinach. Msti se, jak mu jeho zlotrila povaha kaze, v noci po hostine
napada spici hodovniky a pozira je.
V zemi Gaetu zil tou dobou Beowulf z kralovskeho rodu, muz velke sily a
obratnosti. Nikdy nezabil sveho druha v pitce, nebot neni krveziznivy. Zato
pro opravdovou bitvu chova dar od boha, neohrozenost a silu.
Kdyz se dozvedel o zlu pachanem strasnym Grendelem, odplouva se
svymi nejlepsimi muzi do Danska a nabizi Hrotgarovi pomoc. Po hostine na
Beowulfovu pocest, kdyz hodovnici usinaji, vtrhne Grendel do Heorotu a
chysta se vsechny do rozbresku sporadat. Nicmene bdely Beowulf je na strazi
a kdyz ho uchopi, poznava Grendel, ze s muzem tak nevidane sily se dosud
nesetkal. Chce uteci, bojovnik ho ale nepusti...litym zapasem se otrava
hodovni sin, po dlouhem, nejistem a umornem souboji Beowulf vitezi. Grendel
odtahne smrtelne ranen, bez paze, kterou mu rek vyrval.
Nasleduje bohata hostina, kde Hrotgar pronasi dikuvzdani za Beowulfovo
vitezstvi a bohate hrdinu obdarovava. Za doprovodu hudby bard zpiva baladu o
Finnovi. Po hostine se kral odebere do sve komnaty a i Beowulfovi je
vyhrazena komnata k dukladnemu odpocinku. V sini se hodovnici ukladaji ke
spanku...blizi se vsak dalsi, neocekavany uder. Grendelova matka, zijici tez
ve vodach jezera, prichazi pomstit sveho syna. Vnika do hodovni sine, ale
bojovnici na ni berou sve vzdy pripravene mece a ona utika. Predtim vsak
stihne zabit Hrotgarova radce. Hrotgar znovu prosi Beowulfa o pomoc a
slibuje dalsi velkou odmenu.
Beowulf dostava od kralova recnika Unfertha mec Hrunting, ktery nikdy v
bitve nezklamal. Pak odchazi k jezeru kypicimu hady a ozivlemu plameny a
vrha se do jeho vln. Skoro cely dne mu trva cesta ke dnu, do sine, kam voda
nepronika. Zde se Beowulf setkava s vodni carodejnici a pouziva sveho
kouzelneho neselhavajiciho mece. Jeho ostri je ale neskodne...Hrunting selhal.
Beowulf tedy zacne priseru premahat rukama, tolik silny ale precejen neni.
Kdyz se na neho vrhne s dykou, spatri Beowulf na zdi ohromny mec, jenze je
pro neho prilis velky, ale v zoufalem usili zachovat si zivot se jej chopi a
jedinym machnutim carodejnici zabije. Pak jeste usekne hlavu z mtrvoly
Grendelovy, kterou nalezne pobliz a oboji odevzdava Danum. Hrotgar dekuje
Beowulfovi a ten se s pracne vybojovanou domenou vraci zpet do sve zeme.
Protoze je veskrze cestny a krali svemu oddany, veskete dary od Hrotgara
redava svemu krali Hygelacovi a dal zije svuj prosty zivot. Jednoho dne se
ale Hygelac ani jeho syn nevrati z lovu domu. Po kratkem rozvazovani je
kralovstvi svereno do silnych a moudrych rukou Beowulfa. Rohodnuti je
opravdu stastne, vladl rozumne celeho pul stoleti...

Pokracovani priste...:)
                                  
                     Oryx               

     Staci kym tu si, iba dalej bud, nic viac nemusis...

[UsvitVeku] Garfield na obrazovkach !

Spancha — Thu, 10 Aug 2000 11:33:24 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Thu 10.8.2000 13:33.24
Title:     Garfield na obrazovkach !

     Ahoj lidicky:) Mam pro milovniky teto nadherne kreslene postavicky jednu 
dobrou zpravu! Garfieldovy prihody zacne vysilat Ceska televize na prvnim 
programu kazdou nedeli rano od 9. rijna tohoto roku!!!

     A ted neco o historii teto postavicky (kdyz uz jsem na tomto boardu.)
     Stalo se to pred dvaadvaceti lety. Tehdy privedl na svet kreslir Jim 
Davids tlusteho cynickeho kocoura, milovnika testovin a zavileho nepritele 
pondelku, pojmenovaneho podle autorova dedecka.     
     Je to asi nejznamejsi kocour na svete - jeho pribehy sleduje at uz v 
podobe novinoveho stripu, barevnych pulstrankovych pribehu v casopisech, ci 
kresleneho televizniho serialu vice nez 220 milionu fanousku po celem svete a 
jejich pocet stale roste. Garfield neni jen nejakou kreslenou postavou. Je to 
fenomen. A take drzitel prestiznich cen - napriklad v oblasti televizni 
zabavy ziskal Emmy.
     Kratce po zahajeni vysilani v USA poskytl Garfield, ktery podle Davisova
odhadu vazi 7,5 kg, rozhovor vyznamnym denikum:
     Novinar:  Jak se citis?
     Garfield: Hladove!
     Novinar:  Proc v serialu chybi sex a zlocin?
     Garfield: Nikdo neni dokonaly!
     Novinar:  Nestoupne ti slava do hlavy?
     Garfield: Ne, proc? Stejne jsem prece nejlepsi.

     Uz jen statistika spojena s comicsem a stripy, jejichz je Garfield hlavnim
hrdinou, pusobi impozantne. Otiskuje je 2550 deniku po celem svete a alb se 
sebranymi pribehy se prodalo uz vice nez 100 milionu. Kazdy tyden zhledne 
pribehy slavneho kocoura jen v USA 14 milionu divaku, a co se tyce predmetu 
vyuzivajicich Garfieldovy popularity, muzete sehnat cokoli od zachodoveho 
prkenka az po privesek ke klicum. A ma vlastni zabavni park. Ten byl loni v 
kvetnu otevren na dvanacti hektarech v Heartlandu a brzy by mel pocet 
navstevniku dosahnout dvou milionu.
     Na Garfieldove slave se krome jeho tvurce dnes podili nejmene 50 dalsich 
lidi - kresliru, animatoru i vyrobcu loutek. Jim Davids vdeci kocce s 
nadvahou za uspesny a bohaty zivot na farme v Indiane s manzelkou a 
dvacetiletym synem Jimem. Carolyn ma bohuzel alergii na kocky, takze jedina, 
ktera se v dome vyskytuje, je kreslena.

[UsvitVeku] Alternativni prehled historickych udalosti

pharook — Sat, 24 Jun 2000 18:49:56 GMT

Posted By: pharook (the thin man) on 'UsvitVeku'
Date:      Sat 24.6.2000 20:49.56
Title:     Alternativni prehled historickych udalosti

Alternativni prehled nejdulezitejsich historickych udalosti
"""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
   (Chvili jsem uvazoval, jestli sem, nebo na Branici, nakonec jsem se rozhodl 
to s mirnymi revizemi uverejnit zde, protoze to neni zase az tak uplne 
vzdalene skutecnosti. :*)
   Autor neznamy, nicmene talentovany, preklad Mirco.)

3050 pr.n.l
   Jeden Sumeran vynalezl kolo. Do tydne byl napad ukraden a zduplikovan 
dalsimi Sumerany, cimz byl do budoucna polozen zaklad obchodni etice.

2900 pr.n.l.
   Podiv nad tim, proc Egyptani nazvali tu divnou vec "Sfinga" se stal prvnim 
ze sedmi divu sveta. 

1850 pr.n.l.
   Britoni prohlasili operaci Stonehenge za uspech. Konecne se jim podarilo ty 
sutraky seskupit v dostatecne pitomem tvaru, aby tim dokazali vedce mast po 
cela staleti. 

1785 pr.n.l.
   Prvni kalendar, sestavajici z roku s 354mi dny, byl predstaven Babylonskymi 
vedci. 

1768 pr.n.l.
   Babylonane zjistili, ze je neco spatne, kdyz zima zacala v cervnu.

776 pr.n.l
   Prvni penize na svete se objevily v Persii, coz melo za nasledek, ze hned 
druhy den se v Persii objevil prvni padelatel na svete. 

525 pr.n.l.
   Byly usporadany prvni Olympijske hry na svete. Ukazalo se, ze jsou podobne 
tem modernim, s tim rozdilem, ze Rusove se nesnazili zapsat dvoumetrovou osobu 
s knirkem do zenskeho vrhu kouli. Misto nich to udelali Egyptani.

410 pr.n.l.
   Rim ukoncil praxi uvrhnuti dluzniku do otroctvi, cimz odstranil nejvetsi 
prekazku vzniku kreditni karty. 

404 pr.n.l
   Peloponeska valka trvala uz dvacaty sedmy rok, protoze ani jedna ze stran 
nedokazala najit pisare, schopneho do mirove smlouvy spravne napsat
pelopono... pelepo... pelono... sakrys, poprve se mi to povedlo!

214 pr.n.l.
   Desetitisice Cinanu pracovaly desitky let na vystavbe 2 800 kilometru 
dlouhe Velke Cinske zdi. A po tom vsem se ukazalo, ze ta vec nedokaze udrzet 
venku ani sousedovic cokla.

1 pr.n.l
   Vyrobci kalendaru zjistili, ze se absolutne nemohou shodnout na tom, jak se 
bude nazyvat pristi rok. 

79 n.l.
   Nakup pozemku v Pompejich se ukazal jako dosti pitoma investice.

432 n.l.
   Svaty Patrik prinesl do Irska krestanstvi, cimz dal domorodcum zajimavy 
duvod k vzajemnym masakrum po cely zbytek jejich zaznamenane historie.

1000 n.l.
   Leif Ericsson objevil Ameriku, ale rekl si, ze to ani nestoji za zminku.

1125 n.l.
   Arabske cislice byly poprve predstaveny v Evrope, coz dovolilo rolnikum 
vyresit jejich nejvice matouci problem: Kolik dluzite na danich z MMMDCCCLX 
lir, kdyz jste zarazeni v XXXVI procentni danove skupine? 

1233 n.l.
   Je zavedena Inkvizice, aby mucila a zabijela kazdeho, kdo by nesouhlasil se 
zakony Cirkve svate. Avsak tyto praktiky jsou tak nekrestanske, ze je ji 
dovoleno pokracovat jenom pristich 600 let. 

1297 n.l.
   Prvni burza na svete otevrena, ale nikdo nebyl tak proziravy, aby kupoval 
akcie Xeroxu a IBM. 

1433 n.l.
   Portugalsko odstartovalo obchod s africkymi otroky, coz ukazalo, co dokaze 
mala ambiciozni zemicka s troskou duvtipu a spoustou zlych umyslu! 

1456 n.l.
   Anglicky soudce revidoval pripad Johanky z Arku a zrusil rozsudek smrti. 
Bohuzel pro obzalovanou, rozsudek byl vykonan jiz v roce 1431.

1492 n.l.
   Kolumbus dokazal, jak moc se ztratil, kdyz pristal na Bahamach, pojmenoval 
je San Salvador a mistni obyvatele nazval Indiany. 

1497 n.l.
   Amerigo Vespucci se stal osmym nebo devatym objevitelem skutecnosti, ze se 
jedna o Novy Svet, avsak prvnim, ktereho napadlo nazvat ho po sobe... Spojene 
Staty Vespuccijske, tusim.

1508 n.l.
   Michellangelo konecne souhlasil s tim, ze vymaluje strop v Sixtinske kapli, 
ale pry potom tvrdosijne odmital umyvat po sobe zaflakana okna. 

1522 n.l.
   Vedci, kteri dobre vedeli, ze svet je placaty, ucinili zaver, ze Magellan 
uskutecnil cestu kolem nej tak, ze se plazil po jeho spodni strane. 

1568 n.l.
   Smutny nad pospinenim sveho dobreho jmena, vyvrazdil Ivan Hrozny dalsich 
100 000 rolniku, aby ho prestali nazyvat Ivanem Hroznym. 

1618 n.l.
   Pristi generace byly odsouzeny k zahube, kdyz Anglicane popravili Sir 
Walter Raleigha, ale jeho tabakove rostlinky nechali na pokoji.

1642 n.l.
   Devet studentu obdrzelo uplne prvni tituly bakalare umeni na americkem 
kontinente a okamzite zjistili, ze nejsou zadna volna mista pro chlapce s 
pokrokovym umeleckym vzdelanim. 

1670 n.l.
   Puritani byli natolik zabrani do upalovani falesnych carodejnic, ze ani 
neoslavili kulate vyroci ziskani sve nabozenske svobody. 

1755 n.l.
   Samuel Johnson vydal prvni anglicky slovnik, cimz aspon malym detem poskytl 
knizku, ve ktere mohly najit vsechna sprosta slova. 

1758 n.l.
   New Yersey je vybrano, jako misto pro prvni americkou Indianskou rezervaci. 
To melo Indianum ukazat jak nuzny zivot je od teto chvile v podobnych 
zarizenich ceka. 

1763 n.l.
   Francouzsko-Indianska valka skoncila. Jak Francouzi, tak Indiani prohrali.

1770 n.l.
   Zastreleni tri lidi behem Bostonskeho masakru zazehlo plamen revoluce. O 
200 let pozdeji by zastreleni tri lidi v Bostonu bylo povazovano za prumer pro 
sobotni noc. 

1773 n.l.
   Koloniste v bostnoskem pristavu nahazeli do more naklad caje. Britove tento 
cin nazvali barbarstvim, protoze k tomu nikdo nepridal mleko. 

1776 n.l.
   Napoleon se rozhodl udrzovat neutralni postoj k Americke revoluci. Primarne 
proto, ze mu bylo teprve sedm let. 

1779 n.l.
   John Paul Jones Britum oznamil "Teprve ted zacinam bojovat!", nacez se 
zacal citit ponekud trapne po zjisteni, ze jeho lod se potapi. 

1793 n.l.
   Nejslavnejsi vetou , kterou Marie Antoinetta rekla bylo: "Dejte jim nazrat 
olova!". Bylo to taky posledni diplomaticke prohlaseni, ktere kdy pronesla. A 
taky posledni vec kterou vubec pronesla. 

1799 n.l.
   Preklad napisu na rosettskem kameni konecne ucencum prozradil dulezitost 
sdeleni, psaneho egyptskymi hyeroglyfy: "Drahy Ramsesi, jak valcis?" "Cau 
cudlo, ale jo, v mezich moznosti..." atp.

1805 n.l.
   Robert Fulton vynalezl torpedo.

1807 n.l.
   Robert Fulton vynalezl parnik, takze mel konecne neco, co mohl vyhodit do 
povetri torpedem. 

1815 n.l.
   Jsou stanovena pravidla Postovni sluzby. Stalo se tak pote co Andrew 
Jackson zvitezil v bitve o New Orleans mesic po skonceni valky 1812-1814,
o cemz ho mel spravit dopis, ktery vsak dostal az po bitve. 

1850 n.l.
   Henry Clay prohlasil: "Davam prednost tomu mit pravdu, nez se stat 
prezidentem", coz vyvolalo bouri smichu, neb to prohlasil clovek, ktery na 
prezidenta neuspesne kandidoval petkrat. 

1859 n.l.
   Charles Darwin napsal "O puvodu druhu". Ma to zhruba stejnou zapletku jako 
"Planeta opic", ale rozhodne to nevydelalo tolik penez. 

1865 n.l.
   Unionisticti vojaci celili nejtezsimu ukolu cele valky: Udrzet generala 
Granta natolik strizliveho, aby prijal Leeovu kapitulaci. 

1894 n.l.
   Thomas Edison promitl prvni pohyblive obrazky. Divactvem prijato s 
nadsenim, filmova kritika reagovala rozpacite.

1903 n.l.
   Otevreni Transsibirske magistraly umoznilo cestujicim z Moskvy dosahnout 
Vladivostoku za 8 dni, coz je mnohem rychleji, nez se tam vetsina z nich kdy 
chtela dostat. 

1910 n.l.
   Zalozeni Mladych Americkych Skautu se stalo spatnou zpravou pro stare damy, 
ktere by radeji prechazely ulice samy. 

1911 n.l.
   Roland Amundsen dosahl Jizniho Polu a s nelicenym zklamanim uvedl, ze jeho 
podezreni se potvrdilo: Jizni pol vypada zatracene stejne jako ten Severni! 

1912 n.l.
   Lide s rezervacemi na zpatecni cestu Titaniku dostali sve penize zpet.

1920 n.l.
   Osmnacty dodatek Ustavy USA postavil piti alkoholu mimo zakon, takze s tim 
kazdy prestal. Tedy s vyjimkou tech 40ti milionu, kteri neprestali.

1924 n.l.
   Hitler byl propusten z vezeni o ctyri roky drive na cestne slovo, ze se 
uplne zmenil a ze s nim uz nebudou zadne potize. 

1928 n.l.
   Herbert Hoover slibil "kure v kazdem hrnci a auto v kazde garazi", ale 
opomnel dodat, ze brzo bude vetsina americanu bez hrncu a bez garazi.

1930 n.l.
   Objeveni Pluta. Ne toho cokla, troubo, planety. Na tom kreslenym psisku 
zacali vydelavat 1938. 

1933 n.l.
   Nemecke hospodynky zjistily, proc se ten blaznivy tapetar s knirkem uz 
nikdy nevratil, aby dodelal svou praci. 

1933 n.l.
   Hitler zalozil Treti risi a vyhlasil, ze bude trvat tisic let. S vyvojem 
udalosti se ukazalo, ze se sekl jen o 988 let. 

1938 n.l.
   Velka Britanie a Nemecko podepsaly mirovou smlouvu, cimz odvratili i to 
nejmensi nebezpeci vzniku Druhe svetove valky. 

1944 n.l.
   Hitleruv slib, ze kdyz vyhraji valku, dostane kazdy Nemec Volkswagena se 
ukazal byt slabsim stimulem, nez Vudce ocekaval.  

_______________________________________________________________________pharook_
 "Mesic je dulezitejsi nez Slunce", reklo dite. "Protoze sviti, kdyz je tma."

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 41" (1995,1996)

ok — Tue, 07 Mar 2000 11:19:33 GMT

Posted By: ok () on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 7.3.2000 12:19.33
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 41" (1995,1996)

>      Stredni Evropu, zejmena pak Moravu, postihly povodne.

Mluvi-li se o katastrofickych povodnich, ktere naprklad v Prerove zacaly 7.7. 
a postihly nejen Moravu, ale i Polsko a Nemecko, pak to bylo o rok pozdeji - 
7.7.1997 

ok

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 39" (1990,1991,1992)

Rubic — Tue, 07 Mar 2000 10:09:24 GMT

Posted By: Rubic (Stejne neznate:-)....) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 7.3.2000 11:09.24
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 39" (1990,1991,1992)

> 
> >      V lete tohoto roku svet zazil sok: Irak napadl Kuvajt, zacala valka v
> 
> > Perskem zalivu.
> 
>      Nechci porad rypta, ale... operace Poustni boure se nekonala? :)
> 

  Konala Daimone;-), ale jako spravnej pametnik by si mel vedet, ze tusim do 
15.ledna 1991 mel Irak ultimatum, ktere nedodrzel, a o den pozdeji tusim v 
noci z 16 na 17. 1 bylo zahajeno letecke bombardovani. 

> 
> (desatnik) Daimon
        _____
      /__/__/\
     /__/__/\/\            Rubic
     \__\__\/\/         
      \__\__\/     
                          (c) Maniakus

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 40" (1993,1994)

Daimon — Tue, 07 Mar 2000 08:28:07 GMT

Posted By: Daimon (Ecce daimon...) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 7.3.2000 9:28.07
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 40" (1993,1994)

> 
>      1 9 9 4
>      -------
>      Dalsi valka, tentokrat ve Rwande. Neoficialni odhady udavaji kolem dvou
> 
> milionu uprchliku. 

     A pres milion mrtvych... obcanska valka ve Rwande, ve skutecnosti
prosty nezdareny pokus o vyvrazdeni jednoho naroda druhym. Pul milionu
lidi bylo zabito - vetsinou zavrazdeno v ramci genocidy za nekolik malo
tydnu - z casoveho hlediska se tedy jedna o nejstrasnejsi konflikt
a nejmasovejsi genocidu v dejinach lidske civilizace, nad kterou bledne
i vyvrazdovani Zidu za druhe svetove valky, stejne jako radeni Rudych
Kmeru (kdyz uz jsme u nich, mimochodem, vite, kdo je podporoval?)
     Je primo otresne, ze nase sdelovaci prostredky zacaly mluvit
o vyvrazdovanem narodu (ted uz si presne nevzpomenu nazev toho kmene)
jako o revolucionarich, kteri se snazi rozvratit zemi. Pritom slo jen
o lidi, kteri hajili a nakonec uhajili holou existenci sveho naroda.
Myslim, ze kdyby se genocida povedla a vice nez milionovy narod by
zmizel beze stopy, nikdo v Evrope by se o tom vubec nedozvedel.
A pak mluvime o veku informacni exploze...


(desatnik) Daimon

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 39" (1990,1991,1992)

Daimon — Tue, 07 Mar 2000 08:14:03 GMT

Posted By: Daimon (Ecce daimon...) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 7.3.2000 9:14.03
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 39" (1990,1991,1992)


>      V lete tohoto roku svet zazil sok: Irak napadl Kuvajt, zacala valka v 
> Perskem zalivu.

     Nechci porad rypta, ale... operace Poustni boure se nekonala? :)


(desatnik) Daimon

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 38" (1987,1988,1989)

Daimon — Tue, 07 Mar 2000 08:10:47 GMT

Posted By: Daimon (Ecce daimon...) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 7.3.2000 9:10.47
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 38" (1987,1988,1989)

>      Kanadsky atlet Ben Johnson vytvoril v behu na sto metru fantasticky 
> svetovy rekord casem 9,83 sekundy. Rekord byl anulovan, protoze se podarilo 
> prokazat, ze Johnson dopoval.


     Nevim, jak v roce 1987, ale v roce 1988 na olympiade v Soulu zabehl
Ben Johnson cas 9,79 (doufam ze ten cas je spravny), coz vzhledem k tomu,
ze tehdejsi svetovy rekord byl tusim 9,90 vyvolalo opravdovou senzaci.
Jen do te chvile, kdy se ovsem zjistilo ze Johnson dopoval. Byl zbaven
rekordu, olympijskeho zlata a moznosti nadale zavodit. O nekolik malo
let pozdeji ovsem startoval znovu, vykony byly ovsem uz nekde jinde
a Johnson znovu sahl po dopingu, za coz uz dostal dozivotni zakaz.
     Pokud by Johnson dopoval uz v roce 1987, pak me neni naprosto
jasne, jak by mohl a/ v SOulu vubec startovat, za b/ jak by mohl 
startovat po Soulu (za opakovany doping se dava dozivotni zakaz).
     Nevi nekdo, jak to tedy ve skutecnosti bylo?



(desatnik) Daimon

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 41" (1995,1996)

Spancha — Mon, 06 Mar 2000 08:39:13 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Mon 6.3.2000 9:39.13
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 41" (1995,1996)

     1 9 9 5
     -------
     Udalosti roku bylo bezesporu soudni preliceni s O. J. Simpsonem, 
podeziranym z vrazdy byvale manzelky a jejiho pritele. Drive slavny sportovec 
a take herec byl porotou osvobozen. Nutno dodat, ze jeho obhajcem byl Barry 
Schack, ktery sve pripady neprohrava.
     Australsky stat Severni teritorium povolil eutanazii (uz o rok drive se 
tak stalo v americkem Oregonu a v roce 1993 v Nizozemsku). Zdravotnictvi se 
tyka take jedna z nejvetsich udalosti roku: objevil se virus Ebola, ktery 
behem deseti tydnu usmrtil 245 nemocnych. Priblizne ve stejne dobe ma v 
kinech premieru americky film Smrtici epidemie s Dustinem Hoffmanem v 
hlavni roli.
     Sonda Galileo dorazila k Jupiteru.
     Byl to rok teroristickych utoku. Japonsko zazilo sok. Teroristi z 
nabozenske sekty Om Sinrikjo rozptylili v tokijskem metru sarin. Dvanact lidi 
zemrelo, pet a pul tisice bylo zdravotne postizeno. O mesic pozdeji zazilo 
Japonsko dalsi utok - plynem. V dubnu vybuchla bomba na parkovisti oklahomske 
osmipatrove budovy federalnich uradu, pri tom prislo o zivot 169 lidi. 
Jicchaka Rabina zastrelil zidovsky extremista.
     Krasobruslar Sergej Grinkov podlehl srdecni nemoci, kterou lekari 
neodhalili. Svet opustilo mnoho znamych spisovatelu: Gerald Durell, Patricia 
Highsmithova, James Herriot, Kingsley Amis...

     1 9 9 6
     -------
     Situace ve Rwande se dale zhorsila. Byla oznamena (nikoli poprve) smrt 
Pol Pota, vudce Rudych Khmeru.
     Na summitu v Dublinu byla poprve predvedena nova mena: euro.
     Rusno bylo ve "vyssi spolecnosti". Zpevacka Madonna se stala matkou. John 
F. Kennedy mladsi se ozenil s Carolyn Bessetovou. Herecka Melanie Griffithova 
se tajne provdala za Antonia Banderase.
     Pri olmypijskych hrach v Atlante se osamely terorista pokusil o bombovy 
utok na parkovisti. A v Belgii radil pedofil Marc Dutroux.
     Stredni Evropu, zejmena pak Moravu, postihly povodne.
     Zacina se mluvit o nemoci silenych krav.
     V Parizi zemrel idol mnoha zen Marcelo Mastroianni.

[UsvitVeku] Akademicke tituly

Spancha — Wed, 01 Mar 2000 16:33:55 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Wed 1.3.2000 17:33.55
Title:     Akademicke tituly

     Historicky vzato je skutecnym akademickym titulem pouze jediny, a to 
doktor, jehoz vznik spada do 12.stol. Tehdy se zacal pouzivat na Bolonske 
univerzite a pozdeji se tez pridaval jako cestny privlastek pro vynikajici 
ucence, takze prosluly Tomas Akvinsky byl oznacovan jako doctor angelicus.
Z Bolone se rozsiril i na dalsi univerzity, mezi jinymi tez na prazskou 
Karlovu. Jeste v 18.stoleti vedle sebe existovali jednak doktori prav a 
mediciny, jednak magistri teologie a svobodnych umeni cili filosofie, ale 
behem dalsich desetileti titul magistr zanikl a zustal jen doktor.
     Tradicne ziskavali na univerzite doktorske tituly teologove (ThDr. neboli 
theologiae doctor), pravnici (JUDr. neboli puvodne iuris utriusque doctor, 
tedy doktor obojiho prava - civilniho a kanonickeho, od 70.let minuleho 
stoleti iuris universi doctor, tedy doktor veskereho prava). Doktoraty 
ziskavali i lekari (MUDr. cili medicinae universae doctor) a filozofove 
(PhDr. neboli philosophiae doctor). Predchazelo jim slozeni prisne zkousky, 
rigoroza a zkousky statni, ovsem samotne slozeni statnic pravo na titul 
nezakladalo.
     Ve 2.pol.19.stol. pribylo vysokych skol a s nimi i titulu. Bohuzel 
nebyly ojedinele ani spory o jejich povahu. Jeste za prvni Ceskoslovenske 
republiky nebyl titul inzenyr (ing.) povazovan za akademicky, ale "pouze"  za 
stavovsky, a obdobne tomu bylo i s tituly architektu.
     Postupne se vsak tyto rozdily stiraly a veskere absolventske 
vysokoskolske tituly se oznacovaly jako akademicke.

     Nejvetsi pocet zmen lze zaznamenat po roce 1948, kdy doslo nejprve v 
50.letech k pokusu nahradit tradicni univerzitni akad. tituly oznacenim 
promovany pravnik, lekar a podobne. Verejnost je vsak neprijala a nadesla 
doba navratu k tradicnim titulum, pro jejichz ziskani se v zasade vyzadovalo 
rigorozum. To znamena sepsani prace, ktera musi splnovat urcite pozadavky, a 
slozeni ustnich zkousek z vybranych oboru. Podminky se ovsem mnohokrat menily.

     Dalsi zmenu prinesl zakon o vysokych skolach z roku 1990, na ktery 
navazuje platny zakon z roku 1998. akademicke tituly na univer. fakultach 
jsou nahrazeny spolecnym nazvem magistr (Mgr.). Vyjimku tvori lekarske 
fakulty, kde byl zachovan titul MUDr. Magistry jsou take absolventi vysok.skol 
umeleckych (MgA.). Na technickych, ekonomickych, zemedelskych, lesnickych a 
vojenskych vys.skolach byl ponechan titul inzenyr (Ing.) a na vysokych 
skolach veterinarnich MVDr. Tem, kdo absolvovali obsahove ucelenou cast 
studii a slozili prislusnou zkousku, se krome toho priznava titul bakalar 
(Bc., v oblasti umeni BcA).
     Absolventi magisterskeho studia, kteri vykonali statni rigorozni zkousku, 
ziskavaji opet titul JUDr., PhDr., RNDr. (doktor prir.ved), PhamDr. (doktor 
farmacie) a ThLic. (licenciat teologie) nebo ThDr.

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 39" (1990,1991,1992)

queen — Tue, 29 Feb 2000 15:25:23 GMT

Posted By: queen (dite Lenapu) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 29.2.2000 16:25.23
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 39" (1990,1991,1992)

>      1 9 9 0
>      -------
>
> Zemrel rovnez velky dirigent a skladatel Leonard Bernstein. 

A tez velky ucitel. L. Bernstein mel rakovinu, zemrel 14. rijna, ve ctvrt na 
sedm odpoledne, na srdecni zachvat.
Newyorska filharmonie spustila vlajky na pul zerdi.

Leonard Bernstein, homosexual, chasid a predevsim Clovek, zemrel v 72 letech.
Dirigoval, kouril a pil, dokud mohl. A mohl dlouho.


Queen.
Takovyho troubu jako jsem ja stejne neceka nic dobryho.
A to je prave to krasny.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 40" (1993,1994)

Spancha — Tue, 29 Feb 2000 13:42:02 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 29.2.2000 14:42.02
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 40" (1993,1994)

     1 9 9 3
     -------
     Snad nejvetsi udalosti roku bylo zahajeni procesu usmirovani mezi 
Izraelem a Palestinou. OOP a izraelsky stat uzavrely mirovou smlouvu o vraceni 
pasma Gazy do rukou Palestincu.
     V Kambodzi se po desetiletich genocidy konaly prvni svobodne volby. V 
Bosne se nadale valcilo.
     V unoru si svet poprve v devadesatych letech pripomnel Titanic: u brehu 
Haiti se potopil preplneny trajekt Neptun. Zemrelo nejmene dvanact set lidi 
(presny pocet pasazeru nikdo neznal).
     Svet se jen tak vyhnul netusene katastrofe. Kolem nasi planety proletela 
v blizkosti 150 000 kilometru planetka. Tak blizko se zatim zadna nikdy 
nepriblizila.
     Eurotunelem pod kanalem La Manche projel prvni testovaci vlak.
     Uz v lednu zemrel Rudolf Nurejev (rusky tanecnik a choreograf), ve stejny 
den i trumpetista Dizzy Gillespie. O dva tydny pozdeji skonala Audrey 
Hepburnova. Koncem unora zemrela Lilian Gishova, jedna z poslednich hvezd 
nemeho filmu. A v prosinci se svet rocku rozloucil s Frankem Zappou.

     1 9 9 4
     -------
     Dalsi valka, tentokrat ve Rwande. Neoficialni odhady udavaji kolem dvou 
milionu uprchliku. Stale se valci v Bosne. I priroda se ozyva - zemetresenim 
v Los Angeles. A jeste jedna prirodni katastrofa. V Rio de Janeiru napadly 
dav lidi utocne vcely - jeden clovek neprezil, vice nez stovka byla zranena.
     Svet se obaval take masozraveho streptokoka, ktery se objevil ve Velke 
Britanii (tam zanechal dvacet mrtvych).
     Z Kuby uprchlo neobycejne mnoho osob: od pulky srpna do poloviny zari 
opustilo "ostrov svobody" tricet pet tisic lidi - nejvice od masoveho exodu v 
roce 1980.
     Irak se opet chystal napadnout Kuvajt, tentokrat k valce nedoslo.
     Zemrel inspektor Kojak, vlastnim jmenem Terry Savalas, take statni 
navladni zvany Tlustoch, jinak William Conrad. Kurt Cobain spachal sebevrazdu.
Ayrton Senna zahynul na trati zavodu formule 1.
     Nobelovu cenu miru ziskala zajimava trojice: Jasir Arafat, Jicchak Rabin 
a Simon Peres.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 39" (1990,1991,1992)

Spancha — Tue, 29 Feb 2000 13:19:25 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 29.2.2000 14:19.25
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 39" (1990,1991,1992)

     1 9 9 0
     -------
     Udalosti roku bylo pro svet osvobozeni Nelsona Mandely, ktereho 
jihoafricka vlada veznila od 12.cervna 1964. Dny apartheidu byly oficialne 
secteny.
     V lete tohoto roku svet zazil sok: Irak napadl Kuvajt, zacala valka v 
Perskem zalivu.
     Nemecko se po mnoha desetiletich sjednotilo, v dalsich zemich se k moci 
dostali predstavitele demokratickych sil. Staty takzvaneho sovetskeho bloku 
zazivaly obrozeni provazene nadsenim. Jednotlive zeme SSSR zacinaji vyhlasovat 
nezavislost.
     V Iranu  zurilo zemetreseni o sile 7,3 stupne Richterovy skaly (vyzadalo 
si ctyricet tisic obeti). Zapad Evropy v unoru postihly prudke boure, take pri 
nich byly obeti na zivotech.
     V tomto roce svet opustila velka herecka Greta Garbo i jeji kolegyne Ava 
Gardnerova. Zemrel rovnez velky dirigent a skladatel Leonard Bernstein. 

     1 9 9 1
     -------
     V srpnu se definitivne bouri i tehdejsi Sovetsky svaz, puc proti 
Gorbacovovi je vsak potlacen. Skutecnym vitezem se stava Boris Jelcin, do 
nehoz jeste lide vkladaji velke nadeje.
     V pobaltskych zemich probihaji demonstrace a krute srazky. Na zaklade 
plebiscitu se od nekdejsiho Sovetskeho svazu odtrhuji dalsi zeme.
     Varsavska smlouva je konecne rozpustena.
     Ani tento rok se neobesel bez prirodni katastrofy. Banglades postihly 
obrovske zaplavy, ktere si vyzadaly az sto ctyricet tisic obeti.
     Nemoc AIDS v tomto roce pripravila o zivot nezvykle mnoho lidi, mezi 
jinymi i zpevaka skupiny Queen Freddieho Mercuryho.

     1 9 9 2
     -------
     Rok, v nemz uz zase vypukla v Evrope valka - tentokrat v Bosne. Zacal 
dlouhy, nekolikrat preruseny konflikt, ktery trva na Balkane cela devadesata 
leta.
     Prezidentem Spojenych statu americkych byl zvolen demokrat Bill Clinton. 
     V Maastrichtu se jednalo o vytvoreni jednotne Evropy.
     Zemrela dalsi velka filmova hvezda davne minulosti - Marlene Dietrichova.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 38" (1987,1988,1989)

Spancha — Thu, 10 Feb 2000 07:10:19 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Thu 10.2.2000 8:10.19
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 38" (1987,1988,1989)

     1 9 8 7
     -------
     Na Rudem namesti pristala cessna, kterou ridil devatenactilety Mathias 
Rust.
     V USA je schvalen AZT neboli azidothymidyn - lek proti AIDS. Nemoc sice 
nevyleci, dokaze vsak potlacovat jeji nastup a projevy.
     Tina Turnerova se vratila do sveta velkych hvezd. Zahajila turne po 
Nemecku.
     Kanadsky atlet Ben Johnson vytvoril v behu na sto metru fantasticky 
svetovy rekord casem 9,83 sekundy. Rekord byl anulovan, protoze se podarilo 
prokazat, ze Johnson dopoval.
     Zemrel Andy Warhol.

     1 9 8 8
     -------
     V Polsku se uz zase bouri obyvatelstvo. Stavkuje se a demonstruje. K 
prvnim, i kdyz zatim mensim demonstracim dochazi i v Praze. Pripomina se 
dvacate vyroci sovetske okupace.
     Soveti se zacinaji stahovat z Afghanistanu, Madarsko ma po volbach 
noveho premiera - Miklose Nemetha, v Chile je donucen odstoupit Augusto 
Pinochet.
     Nad Lockerbie spadne letadlo se 359 osobami na palube.
     Zimni olympijske hry se konaji v Calgary, letni v Soulu za mimoradnych 
bezpecnostnich opatreni - Severni Korea a Kuba hry bojkotuji.
     OOP v cele s Jasirem Arafatem vyhlasila v listopadu vytvoreni 
nezavisleho palestinskeho statu.
     Armenie zazila nicive zemetreseni. Pocet obeti presahl 55 000.

     1 9 8 9
     -------
     Udalosti roku je zbourani berlinske zdi, takzvana sametova revoluce v 
Ceskoslovensku, masakr na namesti Nebeskeho klidu - komunisticke rezimy se 
zacinaji hroutit. Gorbacov se setkava s papezem a v prosinci pak s novym 
americkym prezidentem Georgem Bushem, aby oficialne ukoncili studenou valku.
     V breznu najel na melcinu u brehu Aljasky ropny tanker Exxon Valdez. Do 
more vyteklo priblizne deset milionu galonu ropy.
     Ajatollah Chomejni vyhlasuje, ze kterykoli muslim ma povinnost zabit 
autora Satanskych versu Salmana Rushdieho. Ve stejnem roce Chomejni zemrel.
     Mirne pozdvizeni vyvola film Martina Scorseseho, ktery se rozhodl 
natocit kontroverzni dilo Nikose Kazantzakise Posledni pokuseni Krista.

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 37" (1985,1986)

myself — Thu, 03 Feb 2000 17:17:42 GMT

Posted By: myself (myself) on 'UsvitVeku'
Date:      Thu 3.2.2000 18:17.42
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 37" (1985,1986)

> >      1 9 8 5
> >      -------
> >      V Rusku se po smrti Konstantina Cernenka dostava do cela Michail 
> > Gorbacov, jenz se pozdeji stal prvnim sovetskym prezidentem.
>                                  ^^^^^^
> urcite byl prvni? :-))) to cekali skoro 70 let na prezidenta? :-)
> ja myslel, ze byl spis posledni... ;-)

Byl prvnim i poslednim. SSSR nikdy prezidenta nemel - fakticky vladli sefove 
(na konci generalni tajemnici, jaky titul meli predtim nevim) KSSS, a 
nejvyssi oficialni predstavitel byl predseda prezidia Nejvyssiho Sovetu - 
cili v podstate predseda parlamentu. Ovsem tim byval onen generalni. :-) Taky 
Gorbacov byl v 85em zvolen generalnim tajemnikem a predsedou prezidia, 
prezidentskou funkci zavedl a byl do ni zvolen az pozdeji (88? 89?)

myself 
 
>                                            Alfi
> 
 
 
Who is myself? No prece Ja! :-)
Na pamatku jedne z mych nejoblibenejsich pohadkovych postav, krale Ja I.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 37" (1985,1986)

Spancha — Wed, 02 Feb 2000 14:04:23 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Wed 2.2.2000 15:04.23
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 37" (1985,1986)

     1 9 8 5
     -------
     V Rusku se po smrti Konstantina Cernenka dostava do cela Michail 
Gorbacov, jenz se pozdeji stal prvnim sovetskym prezidentem.
     Znamenim tohoto roku by mohly byt unosy letadel: 14.cervna je uneseno 
letadlo Trans World Airlines na trase z Athen. Letadlo se 153 pasazery je 
prinuceno pristat v Bejrutu. Unosci zadaji Izrael, aby propustil vezne.  
V listopadu je uneseno egyptske letadlo opet na lince z Athen, tentokrat vsak 
do Kahiry. Zahynulo 57 osob. K nejvetsimu nestesti doslo pri letecke 
katastrofe. Zritil se Boeing 747 spolecnosti Air India - ve vodach Atlantiku 
blizko Irska zahynulo vsech 329 lidi. V tomto roce doslo k dalsimu unosu: 
tentokrat je obeti italska vyletni lod Achille Lauro s vice nez peti sty 
cestujicimi na palube.
     Americko-francouzsky tym lokalizoval vrak Titaniku. 
     V Mexiku doslo k mimoradne silnemu zemetreseni. Zemrelo pri nem pres pet 
tisic lidi. 
     Kona se sedmnactihodinovy rockovy koncert Live Aid, ktery zorganizoval 
Bob Geldof - ucastnici vystupuji v Londyne a ve Filadelfii.
     Na bruselskem fotbalovem stadionu doslo k dalsi tragedii: pri finale PMEZ 
mezi Liverpoolem a Juventusem Turin zde bylo umackano 38 lidi.
     Boris Becker poprve vyhrava Wimbledon.

     1 9 8 6
     -------
     Udalosti roku je jaderna havarie v cernobylske elektrarne. Zprava o 
nehode je zverejnena az po peti dnech, staty vychodniho bloku jsou 
informovany pouze o "male, nevyznamne nehode". Chystaji se prece oslavy 1.maje.
     O nic mene se v tomto roce nemluvi o dalsi velke udalosti: pruletu 
Halleyovy komety. Tentokrat prilis velke divadlo nepredvedla.
     AIDS je oznacena za pristi pandemii, uz se prestava  mluvit o "nemoci 
homosexualu" (loni v rijnu zemrela prvni "slavna obet" - americky herec Rock 
Hudson).
     Minutu po startu explodoval raketoplan Challenger. Pred televiznimi 
kamerami zahynulo vsech sedm clenu posadky.
     Na divadelnich prknech spolu vystupuji Rudolf Nurejev a Michail 
Barysnikov. Vladimir Horowitz navstivil po jedenasedesati letech svou rodnou 
vlast (nyni SSSR) a porada zde koncert.
     V Parizi zemrela Simone de Beauvoirova.
     V rijnu pokoril Reinhold Messner posledni osmitisicovku sveta.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 36" (1983,1984)

Spancha — Wed, 02 Feb 2000 13:26:09 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Wed 2.2.2000 14:26.09
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 36" (1983,1984)

     1 9 8 3
     -------
     Opet je zivo predevsim v Polsku. Papez Jan Pavel II. prijizdi na navstevu 
a na soukrome audienci prijme i Lecha Walesu, kteremu je v zaveru roku 
udelena Nobelova cena miru. Polska vlada oficialne vyhlasuje konec 
vyjimecneho stavu.
     V Americe se 20.listopadu promita dvouhodinovy televizni film Den pote.
Na Broadwayi je dosazen novy rekord: muzikal Chorus Line je jendele hranou 
show. V americke televizi se vysila posledni epizoda serialu MASH, videlo ji 
priblizne 125 milionu divaku.
     V Helsinkach se kona prvni mistrovstvi sveta v lehke atletice. Uspechu se 
dockala predevsim ceska vyprava (prestoze vice zlata ziskaly tradicne NDR, 
USA a SSSR).

     1 9 8 4 
     -------
     SSSR a nasledne dalsi staty "vychodniho bloku" (krome Rumunska) 
bojkotuji XXIII. letni olympijske hry v Los Angeles. K nejvetsim hvezdam na 
nich patri American Carl Lewis (zlata medaile v behu na 100 m, na 200 m, na 
4x100 ma ve skoku do dalky.)
     V Indii zemrela Indira Gandhiova - zastrelili ji clenove jeji vlastni 
osobni straze. V Indii doslo v tomto roce jeste k dalsi tragedii, ktera se 
osobne dotkla mnohem vetsiho poctu lidi, a to k nestesti v tovarne Union 
Carbide. Unikl smrtelny plyn metylizokyanat a zamoril dve huste obydlene 
chudinske ctvrti v Bhopalu. Vice nez dva tisice lidi zemrelo.
     Poprve se narodilo dite ze zmrazeneho embrya. V dubnu izolovali 
Francouzi i Americane virus HIV.
     Firma Apple Computer zavadi Macintosh.
     Vychazi roman Jmeno ruze Umberta Eca. Do kin se chodi na Amadea Milose 
Formana.

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 35" (1980,1981,1982)

Daimon — Sat, 29 Jan 2000 22:52:35 GMT

Posted By: Daimon (Ecce daimon...) on 'UsvitVeku'
Date:      Sat 29.1.2000 23:52.35
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 35" (1980,1981,1982)

>      1 9 8 0
>      -------
>      Amerika a SSSR sice jednaly o podpisu druhe smlouvy o jadernem 
> odzbrojeni, ale SSSR uz v lednu obsadil Afghanistan. Vysledkem krome jineho 
> byl i bojkot XXII. letnich olympijskych her v Moskve ze strany americkych 
> sportovcu. Valcilo se i jinde: Irak napadl Iran.


     Dve male poznamky: bojkot olympiady v Moskve nebyl ani tak pro obsazeni
Afghanistanu, ale na protest po sestreleni jihokorejskeho dopravniho letadla
Rusy (v ramci tajne spionazni akce USA se letadlo odchylilo od kursu a vletelo
do sovetskeho vzdusneho prostoru v oblasti jistych zakladen, Americane si
zrejme mysleli, ze civilni letadlo s cestujicimi na palube Rusove nesestreli.
Inu, sestrelili.). No a druha poznamka je asi takova, ze bojkot nebyl jen
ze strany USA, ale vetsiny zapadnich zemi. Socialisticky tabor jim to zase
oplatil u olympiady v roce 1984. Tak se stalo, ze kvuli politickym
cachrum se konala prvni "opravdova" olympiada 80. let az v Soulu r. 1988.


Daimon

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 35" (1980,1981,1982)

Spancha — Thu, 27 Jan 2000 09:35:00 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Thu 27.1.2000 10:35.00
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 35" (1980,1981,1982)

     1 9 8 0
     -------
     Amerika a SSSR sice jednaly o podpisu druhe smlouvy o jadernem 
odzbrojeni, ale SSSR uz v lednu obsadil Afghanistan. Vysledkem krome jineho 
byl i bojkot XXII. letnich olympijskych her v Moskve ze strany americkych 
sportovcu. Valcilo se i jinde: Irak napadl Iran.
     Prezidentem USA byl zvolen Ronald Reagan. 
     Ve state Washington vybuchla sopka Hora svate Heleny. 
     V Americe se odehraje jeste jedna udalost, ktera zaskoci cely svet: v 
prosinci je v New Yorku zastrelen John Lennon.
     Na Islandu byla do cela statu poprve zvolena zena: prezidentkou se stava 
Vigdis Finnbogadottirova.

     1 9 8 1
     -------
     Rok atentatu. V breznu je Ronald Reagan strelen do prsou atentatnikem 
Hinckleyem, ktery je prohlasen za nesvepravneho a umisten na psychiatrii. 
Dalsi atentat prezije papez Jan Pavel II., atentatnik se jmenuje Ali Agca - 
dostava dozivoti. V rijnu je zastrelen egyptsky prezident Sadat.
     Francie ma noveho prezidenta - socialistu Mitterranda.
     Veda zaziva uspesny rok: je vyrobena umela pokozka pro obeti popaleni, 
Voyager II vysila k Zemi obrazky Saturnovych prstencu. Do vesmiru vzletl 
americky raketoplan Columbia.
     Stavka profesionalnich hracu baseballu (trvala 49 dni) pripravila 
Americany o jejich nejvetsi vasen.
     V lete nabizi televize nejvetsi podivanou roku: svatbu britskeho 
naslednika trunu Charlese s lady Dianou Spencerovou.

     1 9 8 2
     -------
     V Polsku, kde se uz delsi dobu bouri delnici, jeste stale neni klid. Uz 
loni zavedla vlada vyjimecny stav. V kvetnu pochoduje ulicemi Varsavy na 
padesat tisic protestujicich, kteri vyjadruji podporu Solidarite. Nasleduje 
zakaz nocniho vychazeni, rusi se kulturni a spolecenske akce, je zakazan 
pohyb soukromych automobilu v ulicich... V rijnu je zakazana i Solidarita.
     Udalosti roku vsak je britsko-argentinska valka o Falklandske ostrovy. 
Valci se jako vzdy i na vychode. Tentokrat predevsim Izrael s Libanonem.
     V Moskve umira Leonid Breznev, jeho nastupcem se na rok stava Jurij 
Andropov, po jeho smrti C~ernenko.
     V Nemecku se stal kanclerem Helmut Kohl.
     V Utahu byla provedena prvni transplantace umeleho srdce. Pacient bude 
zit priblizne ctvrt roku. Zacina se mluvit o nove nemoci, ktera ziska oznaceni 
AIDS - ziskane selhani imunity organismu.
     Do kin vstoupily dva velke hity: Gandhi a E.T., na jevisti se objevil 
muzikal Cats.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 34" (1978,1979)

Spancha — Fri, 21 Jan 2000 17:30:02 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Fri 21.1.2000 18:30.02
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 34" (1978,1979)

     1 9 7 8
     -------
     V breznu ztroskotala obrovska naftova lod Amoco Cadiz. Je znecisteno 360 
km pobrezi, do vod se dostalo 220 000 tun nafty. Soudne bude tato zalezitost 
uzavrena teprve po patnacti letech.
     V cervnu se narodilo prvni dite ze zkumavky - Louise Brownova.
     V Italii unesli a nasledne zavrazdili clenove teroristicke organizace 
Rude brigady Alda Mora (nevite nekdo kdo to je?)
     Nejrusnejsi je tento rok ve Vatikanu. V srpnu zemrel papez Pavel IV. Jeho 
nastupce Jan Pavel I. vsak mesic po svem zvoleni zemrel. Nakonec se stal 
papezem Jan Pavel II.
     Evropa proziva mimoradne krutou zimu, jednu z nejhorsich v historii.
     John Irving vydava Svet podle Garpa, filmovymi hity roku se stavaji 
Superman a Horecka sobotni noci.
     V Guyane spacha pres devet set clenu americke sekty Svatyne lidu masovou 
sebevrazdu.
     Zemrela Golda Meirova (izraelska politicka).

     1 9 7 9
     -------
     V Iranu vyhlasuje ajatollah Chomejni takzvanou islamskou republiku. 
Popravy, transporty, teroristicke akce, obsazeni americke ambasady - tak si 
predstavuje boj ve jmenu Allaha.
     Matka Tereza ziskava Nobelovu cenu za mir.
     Margaret Thatcherova se stava ministerskou predsedkyni Velke Britanie.
     Cina navazala diplomaticke styky s USA.
     V cervenci se ve Strasburku poprve schazi Evropsky parlament.
     Sonda Voyager II. posila na Zemi prvni obrazky z Jupiteru a jeho mesicu.
     Ve Vidni podepsali Jimmy Carter a Leonid Breznev smlouvu SALT 2.
     Rudi Khmerove v Kambodzi jsou porazeni. 
     Sovetska vojska vstoupila do Afghanistanu.
     Kulturni svet se rozloucil s architektem P.Luigim Nervim.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 33" (1976,1977)

Spancha — Fri, 21 Jan 2000 17:06:31 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Fri 21.1.2000 18:06.31
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 33" (1976,1977)

     1 9 7 6
     -------
     S odstupem casu byla nejvetsi udalosti roku smrt Mao Ce-tunga.
     V Jihoafricke republice propukaji velke rasove nepokoje. 
     V Polsku se bouri lid proti zdrazovani potravin.
     Palestinci unesli letadlo a drzeli 103 rukojmich na letisti v ugandskem 
Entebbe. 
     V italskem Sevesu doslo k ekologicke katastrofe (unik dioxinu do ovzdusi).
     Na Marsu pristavaji dve sondy Viking. Posilaji na Zemi nejen snimky, ale 
analyzuji take vzoky pudy.
     Ve Filadelfii se schazi Americka legie - dvacet devet ucastniku zemre a 
sto padesat je hospitalizovano v dusledku zahadne "legionarske nemoci".
     Concorde zahajuje pravidelny komercni provoz - spojeni Evropy s 
Washingtonem trva tri a pul hodiny.
     Je to rok castych zemetreseni, ktera si ve svete vyzadaji asi 690 000 
zivotu, z toho naprosta vetsina pripada na cinskou provincii Che-pej (650 
000).
     V Montrealu na letni olympiade zazari mladicka Rumunka Nadia Comaneciova 
- je prvni gymnastkou, ktera od rozhodcich dostala znamku 10.
     V tomto roce zemrelo mnoho vyznacnych osobnosti: Agatha Christie, 
italsky reziser Lucchino Visconti, malir a grafik Max Ernst, filozof Martin 
Heidegger, herec Jean Gabin, spisovatel Andre Malraux, skladatel Benjamin 
Britten, sochar Alexander Calder... vycet se zda nekonecny.

     1 9 7 7
     -------
     Jednou z nejvetsich udalosti roku je srazka dvou boeingu na ostrove 
Tenerife, k niz doslo 28. brezna a ktera zpusobila smrt 583 lidi. Sedesat 
osob prezilo.
     Teroristum se podarilo unest dalsi letadlo, tentokrat to byl stroj 
nemecke spolecnosti Lufthansa. Letadlo se nahle ocitlo na letisti v Mogadisi.
     V Ceskoslovensku vznikla Charta 77.
     Sovetska vlada naridila disidentum na Den lidskych prav domaci vezeni.
     V Indii byla ve volbach porazena Indira Gandhiova.
     V USA byl do prezidentskeho uradu uveden James Earl Carter.
     Astronomove zjistili, ze Uran obklopuji prstence.
     V Somalsku se objevuji posledni pripady nestovic. Pristi rok bude tato 
nemoc oznacena za vymycenou. 
     V recke Vergine je odhalena bohate zdobena hrobka - archeologove ji 
oznaci za hrobku makedonskeho krale Filipa II.
     Do kin vstupuji Hvezdne valky a take Blizka setkani tretiho druhu.
     Tento rok opustilo svet take mnoho osobnosti: Nemecky filozof Ernst 
Bloch, operni pevkyne Maria Callasova, britsky herec a reziser Charles Spencer 
Chaplin, americky zpevak Elvis Aaron Presley, cesky filozof Jan Patocka ...

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 32" (1974,1975)

Mirco — Thu, 13 Jan 2000 12:03:21 GMT

Posted By: Mirco (I DO hate Budejovice.) on 'UsvitVeku'
Date:      Thu 13.1.2000 13:03.21
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 32" (1974,1975)

> SSSR. Nixon podal demisi, stejne tak Willy Brandt a Golda Meirova (dusledek 
> valky Jom Kippur z minuleho roku. - nevite nekdo co to je?). Izraelskym 
> premierem je jmenovan Jicchak Rabin.

Jom Kipur jsou pomerne velmi dulezite zidovske nabozenske svatky. Trvaji 
nekolik dni a behem nich byla cast armady v neaktivnim stavu a cela 
spolecnost prestala byt ostrazita. Takze se v hlavach par arabskych vudcu 
zrodil napad, co trochu Izrael prekvapit a jednou zase pro zmenu vyhrat. 
Pokud vim, Izrael byl napaden Egyptem a Syrii (ale mozna se pletu). Nicmene 
ani moment prekvapeni jim nebyl moc platny a Izrael znovu utocniky odrazil a 
jmenovite Syrie prisla o sve Golandske vysiny. 
                                         Bye Mirco
                                  (Mam chut nekoho pitvat)

Jeste neco: Chci videt "Neffa batmaniciho s J.F.Kennedym na zabradli Titaniku"

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 32" (1974,1975)

Spancha — Thu, 13 Jan 2000 07:23:25 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Thu 13.1.2000 8:23.25
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 32" (1974,1975)

     1 9 7 4 
     -------
     V Portugalsku vypukla revoluce. Alexandr Solz~enicyn byl vypovezen ze 
SSSR. Nixon podal demisi, stejne tak Willy Brandt a Golda Meirova (dusledek 
valky Jom Kippur z minuleho roku. - nevite nekdo co to je?). Izraelskym 
premierem je jmenovan Jicchak Rabin.
     Indie vlastni atomovou bombu (jako sesty stat na svete).
     Na Kypru propukla krize a v Recku je ustanovena republika.
     V Asii radi prirodni zivly. Zaplavy a po nich nasledujici epidemie 
(predevsim nestovic) stoji stovky tisic zivotu.     
     V tomto roce zemrelo mnoho znamych osobnosti. Francouzsky prezident 
Georges Pompidou, argentinsky prezident Juan Peron, letec Charles August 
Lindberg, Duke Ellington (amer. dzezovy klavirista a skladatel) ... 

     1 9 7 5
     -------
     V Kambodzi sili pozice Rudych Khmeru, kteri tak mohou zahajit nejvetsi 
genocidu od konce druhe svetove valky.
     V cervnu je konecne znovu otevren Suezsky pruplav. Smeji tudy plout 
vsechny lode s vyjimkou izraelskych. Uplynulo presne osm let od okamziku, kdy 
Egypt po vypuknuti arabsko-izraelske valky pruplav uzavrel.
     Vietnamska valka je oficialne ukoncena kapitulaci jihu.
     USA maji dalsi skandal, tentokrat jde o akcie CIA, ktera protiustavne 
sledovala a ovlivnovala zivot takrka celych Spojenych statu. O dva roky 
pozdeji se skandal prohlubuje: CIA financne podporovala jordanskeho krale 
Husajna a pravdepodobne jeste nekolik dalsich osob ovlivnujicich svetove 
dejiny.
     Sojuz 19 se spojil s Apollem 18.
     Na divadelnich prknech zari muzikal Chorus Line Michaela Benneta.
     Pocet obyvatel planety prekrocil ctyri miliardy. 
     V Amsterodamu rozrezal jakysi vandal Rembrandtuv obraz Nocni hlidka.
     Ve Spanelsku zemrel diktator Franco, byla obnovena monarchie v cele s 
kralem Juanem Carlosem. 
     V USA zemrel spisovatel Thornton Wilder.

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 31" (1972,1973)

Alfi — Mon, 10 Jan 2000 09:35:29 GMT

Posted By: Alfi (zase ve skole...) on 'UsvitVeku'
Date:      Mon 10.1.2000 10:35.29
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 31" (1972,1973)

>      1 9 7 2
>      -------
>      Ve Francii je predveden TGV (nevite nekdo co to je?).

TGV je franzouzsky rychlovlak, dosahujici v beznem provozu rychlosti 
az 300 km/hod - ta umoznuje dostat se napriklad z Parize ke Stredozemnimu mori 
asi za ctyri hodiny :-)

vice informaci je treba na http://mercurio.iet.unipi.it/tgv/tgvindex.html


                                              Alfi

Na svete pouziva Windows zhruba 200 milionu uzivatelu...
To znamena, ze celych 5 miliard lidi si svuj operacni system jeste nevybralo :)

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 31" (1972,1973)

Spancha — Mon, 10 Jan 2000 08:42:30 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Mon 10.1.2000 9:42.30
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 31" (1972,1973)

     1 9 7 2
     -------
     Tento rok je vyznamnymi udalostmi primo nabit. V Mnichove se konaji 
neslavne proslule olympijske hry, v jejichz prubehu dojde k unosu a zabijeni.
     Amerika zije skandalem Watergate.
     Nixon prijizdi do Ciny, pote navstevuje Moskvu (jako prvni americky 
prezident v historii). V rijnu je ve Washingtonu  podepsana smlouva SALT 
(pozdeji oznacovana jako SALT 1 - jednani o omezeni strategickych zbrani 
mezi SSSR a USA). Americane odchazeji z Vietnamu.
     Ve Spojenych statech konci vojenske odvody. Take je zde vysvecena prvni 
rabinka a ke knezskemu uradu v americke episkopalni cirkvi je pripusteno 
jedenact zen.
     Richard Leaky objevil nedaleko Rudolfova jezera v Keni fragment lebky, 
ktere naznacuji, ze clovek obyval tuto planetu mnohem drive, nez se puvodne 
myslelo. Zacina nova era antropologie.
     Ve Francii je predveden TGV (nevite nekdo co to je?).
     V rimskem chramu sv. Petra nejaky silenec poskodil Michelangelovu Pietu.

     1 9 7 3
     -------
     V lednu je v Parizi podepsan vietnamsky mir. V breznu propuka celosvetova 
krize. Nejprve USA devalvovaly dolar o deset procent, pak postihla Evropu 
monetarni krize a zaviraji i japonske banky. Velke mezinarodni smenarny 
zustanou zavrene az dva tydny.    
     Senat USA zahajuje slyseni ve veci skandalu Watergate, ktere vyusti v 
takzvany impeachment, prezident je nakonec donucen vzdat se uradu.      
     V Chile doslo ke statnimu prevratu. K moci se dostal Augusto Pinochet.
     Je vyvinuta vakcina proti vztekline, provedena synteza vitaminu B12 (po 
jedenactiletem usili).      
     V Sydney je otevrena budova opery, jejiz stavba zacala v roce 1957, a v 
Chicagu je dokoncena Sears Tower, ktera se stava nejvyssi stavbou na svete.
     Do kin vstupuje kontroverzni Posledni tango v Parizi.           
     Zemrel Pablo Picasso, herecka Anna Magnaniova, Pablo Neruda (chilsky 
basnik) a take finsky atlet Paavo Nurmi.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 30" (1970,1971)

Spancha — Mon, 10 Jan 2000 08:09:59 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Mon 10.1.2000 9:09.59
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 30" (1970,1971)

     1 9 7 0 
     -------
     Pro Francii je vyznamnou udalosti roku umrti Charlese de Gaulla, pro 
Afriku zase skon egyptskeho prezidenta Nasira. Vetsina sveta se vsak s obavou 
diva predevsim na Blizky vychod. Izrael totiz valci s Egyptem.
     Na Blizkem vychode zuri i nekolik obcanskych valek a do hry vstupuji 
take Palestinci, kteri 6. zari unesou tri zapadni dopravni letadla na ceste 
do New Yorku. K unosu, o kterem se hodne mluvi, dojde i ve Spanelsku, kde se 
Baskove zmocni zapadonemeckeho obchodnika. Chteji tak protestovat proti soudu 
s sestnacti svymi spolubojovniky. V prosinci je Franco donucen vyhlasit 
vyjimecny stav. 
     Linus Pauling prichazi s nazorem, ze velke davky vitaminu C mohou pusobit 
jako prevence proti nachlazeni a chripce. 
     Sovetska sonda Vene~ra 7 vysila prvni obrazky z Venuse.
     Skupina Beatles se rozpada.
     Krome jiz zminenych politiku opustili tento svet take nekteri zpevaci. V 
Los Angeles zemrela Janis Joplin, v Londyne zase Jimi Hendrix.

     1 9 7 1
     -------
     Ulsteru (hist. irska neoficialni provincie na severu Irska, dnes 
neoficialni nazev Severniho Irska) dominuje nasili, vyhrocuje se soupereni 
mezi jednotlivymi frakcemi IRA a tradicne take mezi protestanty a katoliky.
Situace pripomina obcanskou valku.
     Stale se bojuje take ve Vietnamu, ale nektere jednotky se uz stahuji.
     Ve Washingtonu, Moskve a Londyne je slavnostne podepsana dohoda o zakazu 
rozmistovani jadernych zbrani na morske dno za dvanactimilovou zonu od hranic 
statu.
     V tomto roce je verejnosti predveden prvni mikroprocesor. 
     Na Mesici pristavaji posadky Apolla 14 a 15, zatimco na Marsu pristava 
prvni sonda (sovetska). Jeste pred tim americky Mariner poslal na Zemi prime 
obrazky rude planety i jejich mesicu Phobos a Deimos.
     Premieru ma slavny muzikal Jesus Christ Superstar.
     Billie Jean King je prvni sportovkyni, jejiz vydelek za jediny rok 
prekrocil 100 000 dolaru.
     Zemrel Nikita Chrus~c~ov (sov. statni a stranicky cinitel). Take svet 
hudby zaznamenal ztraty - predevsim prisel o Louise Armstronga a v Parizi byl 
nalezen mrtev i zpevak skupiny The Doors James Douglas Morrison.

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 29" (1968,1969)

Mirco — Sat, 01 Jan 2000 01:47:30 GMT

Posted By: Mirco (You don't have mail!) on 'UsvitVeku'
Date:      Sat 1.1.2000 2:47.30
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 29" (1968,1969)

> >      1 9 6 8
> >      -------
> >      Rok bouri, protestu a take vrazd. Ceskoslovensko zije ve znameni 
> > "prazskeho jara", v srpnu zasahuji vojska Varsavske smlouvy a zeme je 
> > okupovana Sovety. Boure zuri i v Parizi.
> 
>   Upresneni: v pripade, ze do Ceskoslovenska vstoupili divize statu
> Varsavske 
> smlouvy (treba Vychodni Nemecko se toho zucastnilo pry docela rado), tak
> zeme 
> nebyla okupovana jenom Sovety. :)

Za a, okupace armadou NDR byla velmi symbolicka a ty jednotky, ktere se na 
uzemi naseho statu dostaly, byly do nekolika dni pryc. I Varsavske smlouve 
bylo jasne, ze 23 let po valce jsou Cesi na pritomnost nemecke armady na svem 
uzemi skutecne alergicti. 

Za b, Jak uz bylo receno, kniha ze ktere cerpala Spancha je americka a 
protoze se jedna o velmi strucny prehled, je ponekud zjednoduseny. Zkus se 
zeptat kterehokoli obcana CR na to, kdo nas 21. 8. 1968 okupoval. Naprosta 
vetsina ti bez zavahani rekne, ze "Rusaci". Dokonce i severocesky Liberec, 
o ktery by se mohla poprat polska a nemecka armada, byl obsazen sovetskou 
armadou, pricemz velitel onoho tankoveho sboru vyhrozoval, ze pokud se lide z 
namesti nerozejdou, tak rozstrili centrum a zacnou s nadhernou Libereckou 
radnici. Ostatne, tank tusim cislo 327 najel do podloubi jednoho domu na 
namesti, cast ho sboril a nekolik lidi zasypal v jeho troskach. Ceske 
Budejovice byly okupovany madarskou armadou, vse tam probehlo pry velmi 
klidne, protoze vetsina madarskych vojaku, vytazenych narychlo ze zalohy, 
byla temer stejne nestastna jako Cesi. Zadne kradeni hodinek, coz bylo 
oblibenou kratochvili slavne sovetske armady.

Ulbricht, Kadar, Zivkov a Gomulka by si bez Brezneva nedovolili nic. 


> 
>                                                                          SJ

                                         Bye Mirco
                                  (Mam chut nekoho pitvat)

Jeste neco: Chci videt "Neffa batmaniciho s J.F.Kennedym na zabradli Titaniku"

[UsvitVeku] Re: Vietcong vs severovietnamska armada

Radoomek — Thu, 30 Dec 1999 13:27:30 GMT

Posted By: Radoomek (Potkal jsem andilka :-*) on 'UsvitVeku'
Date:      Thu 30.12.1999 14:27.30
Title:     Re: Vietcong vs severovietnamska armada

>   Tak uz jsem to zjistil, doufam ze spravne. :)
> 
>   Vietcong byly spise partyzanske oddily operujici na uzemi jizniho
> Vietnamu, 
> kdyzto Severovietnamska armada byl relativne regularni utvar. Ovsem jak se 
> blizilo k roku 1964, tak se to michalo stale vice, a na uzemi jizniho 
> Vietnamu se objevovali i regularni oddily s kulomety, minomety a dalsi 
> valecnou vybavou tezsi nez kalasnikov. Coz melo za nasledek stale zvetsujici
> se pocet zpratelenych americanu atd. apod... ale to uz je uplne jiny pribeh.
> :)

Tak jak to podavali na MAX1 to bylo asi takto:
Komancove se snazili ovladnout cele uzemi (Kambodza, Laos, Vietnam) a to 
postupne. Nejdrive hodlali dobit JIZNI Vietnam. USA v tom v pocatku nemeli 
mit vubec zadnou roli, nicmene od pocatku cvicili jihovietnamskou armadu (JA) 
plus tajne jednotky regulerne valcily ve vzdusne valce. Spocivalo to v tom, 
ze Kennedy nepovolil ucast USA vojaku ve valce, pouze povolil vycvik Ja 
jednotek a pilotu. Proto americani vzdy vzali na palubu JA vojaka a pak "ho 
cvicili". Potom se po nejake dobe udala ona udalost v jakesi zatoce, nacez 
americani regulerne vstoupili do valky. 
Americani ani potom nemeli povoleno vstup na uzemi Laosu ci Kamb. Presto tam
nektere tajne jednotky bojovaly, ovsem ... oficialne neexistovaly.
JA byla regulerni vladni armada.
Severni Vietnam bylo uzemi ovladane komunistickymi partyzany, kteri byli 
zasobovani z Laosu a Kambodze. 
Americani ... v prvni casti valky fungovali jen jako pozorovatele a poradci a 
vycvikari, potom, co byli napadeni v (ja fakt nevim jestli je to Tomkinska bo 
jaka) zatoce, vstoupili oficialne do valky na strane jizniho Vietnamu.

V podstate ... v prvnich fazich byla valka kompletne v rukou CIA i vojaci pod 
ne spadali, a teprve potom to prevzala armada. 
 
>                                                                          SJ 
Nejzajimavejsi na tom bylo asi to, ze pokud americani Vietnamcum zaplatili vic 
nez severni vietnamci (a to i severovietnamcum), pak ti byli bez jakychkoli 
problemu ochotni pro ne bojovat. Jinak receno: v pozadi bojeschopnosti 
severovietnamcu byly jen a jen penize plus hrozba zastreleni, zatimco na 
strane jihovietnamske to byly jen a jen penize.
... docela tristni valka:) 
IMHOwgh          \/ *                         *                         * *
  *      Jsem RadOOmek *           *                   *        *
      *          ^^   Tedy aspon si to myslim *   *    ... nekdy  *
  * a nekdy taky ne       *  Ale jeden vlastne nevi jestli si neco mysli      *
*   ... a tak  *    *        ... mozna ani nejsem *              *
     * A tak se na me prosim nezlobte *        *    *               *

[UsvitVeku] Vietcong vs severovietnamska armada

SJ — Wed, 29 Dec 1999 11:25:37 GMT

Posted By: SJ (Glory to Caledor!) on 'UsvitVeku'
Date:      Wed 29.12.1999 12:25.37
Title:     Vietcong vs severovietnamska armada


  Tak uz jsem to zjistil, doufam ze spravne. :)

  Vietcong byly spise partyzanske oddily operujici na uzemi jizniho Vietnamu, 
kdyzto Severovietnamska armada byl relativne regularni utvar. Ovsem jak se 
blizilo k roku 1964, tak se to michalo stale vice, a na uzemi jizniho 
Vietnamu se objevovali i regularni oddily s kulomety, minomety a dalsi 
valecnou vybavou tezsi nez kalasnikov. Coz melo za nasledek stale zvetsujici 
se pocet zpratelenych americanu atd. apod... ale to uz je uplne jiny pribeh. :)

                                                                         SJ

                Kdo zachranil sve nervy, nezachranil svoji cest

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 29" (1968,1969)

Spancha — Thu, 23 Dec 1999 11:34:35 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Thu 23.12.1999 12:34.35
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 29" (1968,1969)

     1 9 6 8
     -------
     Rok bouri, protestu a take vrazd. Ceskoslovensko zije ve znameni 
"prazskeho jara", v srpnu zasahuji vojska Varsavske smlouvy a zeme je 
okupovana Sovety. Boure zuri i v Parizi. A bouri se take Severni Irsko, 
zdejsi spory jsou predevsim nabozenske..
     M. L. King je zastrelen v Memphisu, zatimco senatora Roberta Kennedyho - 
prezidentskeho kandidata - zasahl atentatnik v Los Angeles.
     Vietkong a severovietnamske jednotky zahajily ofenzivu, ktera nakonec 
vedla k porazce USA.
     V Grenoblu se konaji zimni olympijske hry, v Mexiku pak letni.
     Zemrel malir Marcel Duchamp a spisovatel Max Brod.

     1 9 6 9
     -------
     Udalosti roku je predevsim pristani cloveka na Mesici. Vedle tohoto cinu 
bledne smrt Ho C~i Mina, odstoupeni de Gaulla, ba i festival ve Woodstocku.
     Prezidentem USA je zvolen Richard Nixon, byvaly prezident Eisenhower ve 
stejnem roce umira.
     Americane se objevuji v titulcich svetovych novin jeste jednou - po 
masakru v jihovietnamske vesnici My Lai, ktery vyvolal obrovske protivalecne 
protesty.
     Na univerzite v Cambridgi se zdari prvni oplozeni lidskych vajicek ve 
zkumavce. A poprve se vznese letadlo Concorde.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 28" (1966,1967)

Spancha — Fri, 17 Dec 1999 10:11:26 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Fri 17.12.1999 11:11.26
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 28" (1966,1967)

     1 9 6 6
     -------
     V Indii se stava premierkou zena: Indira Gandhiova.
     Vietnamska valka pokracuje, v USA se proti ni ozyvaji stale hlasitejsi 
protesty a demonstrace.
     V tomto roce je konecne odhalena chemicka struktura DNA.
     Na Mesici poprve mekce pristava satelit - sovetska Luna IX. Sonda 
Vene~ra III. o mesic pozdeji pristava na Venusi.
     Antonioni uvadi do kin Zvetseninu.
     Jinak zaziva kulturni svet spise smutek: umira sochar Alberto 
Giacometti, spisovatel Evelyn Waugh, malir, grafik a basnik Hans (Jean) Arp, 
herec Buster Keaton (neboli Frigo), kreslir, producent a reziser Walt Disney..
     V Cine propuka takzvana "kulturni revoluce".

     1 9 6 7
     -------
     Situace jako by se prilis nezmenila. Ve Vietnamu se bojuje, v Americe 
protestuje jak proti valce, tak proti diskriminaci.
     Udalosti roku se tak stava predevsim operace, kterou 2.prosince provedl 
chirurg Christian Barnard v Kapskem meste - prvni transplantace srdce.
     Bulgakov vydava Mistra a Marketku (prvni necenzurovane vydani v 
anglickem prekladu), Gabriel Garcia Marquez Sto roku samoty. Beatles nabizeji 
posluchacum Klub osamelych srdci serzanta Peppera. 
     Idolem se stava modelka Twiggy. Byvaly idol, Vivian Leighova, umira v 
Londyne ve veku nedozitych 54 let.
     Zemrel Julius Robert Oppenheimer, jeden z nejznamejsich fyziku, i byvaly 
spolkovy kancler Konrad Adenauer. V partyzanske valce byl zastrelen Ernesto 
Guevara Serna.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 27" (1964,1965)

Spancha — Fri, 17 Dec 1999 08:06:05 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Fri 17.12.1999 9:06.05
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 27" (1964,1965)

     1 9 6 4 
     -------
     Stale pokracuje kubanska krize (Fidelova sestra Juana Castro Ruz uprchla 
a zada o politicky azyl v Mexiku), stale pokracuji boje za obcanska prava v 
Americe. 
     V rijnu je v SSSR sesazen Nikita Chrus~c~ov a k moci se dostava Leonid 
Brez~ne~v.
     Cina oznamuje, ze provedla prvni atomovou zkousku. Nedaleko, ve Vietnamu,
 se stale bojuje. USA zde oficialne vstupuji do valky (na strane Saigonu).
     Na Zemi lze poprve spatrit fotografie mesicniho povrchu a zabery Marsu - 
oboji prenasi satelit. 
     Na Aljasce je zaznamenano jedno z nejsilnejsich zemetreseni v historii: 
8,4 Richterovy stupnice.
     Kubrick uvadi film Doktor Divnolaska. Svet opustil spisovatel a dramatik 
Sean O'Casey, v Dilli zemrel D. Nehru (ind. politik a statnik).

     1 9 6 5
     -------
     Velka Britanie ma smutek, zemrel W. Churchill.
     De Gaulle porazi ve druhem kole prezidentskych voleb jisteho Mitterranda.
     Ve Vietnamu zuri stale divocejsi boje.
     V Kanade je predstavena nova statni vlajka s javorovym listem.
     Na obezne draze je umisten prvni satelit, ktery ma byt vyuzivan k 
televiznimu vysilani.
     Norman Mailer vydava Americky sen. V New Yorku je pri prilezitosti 
navstevy noveho papeze (Pavla VI.) vystavena Michelangelova Pieta.
     Na londynske modni prehlidce jsou predvadeny prvni minisukne, v britske 
televizi se nesmi vysilat reklama na cigarety. Beatles dostavaji Rad 
britskeho imperia.
     V Britanii se poprve stava clenkou londynske burzy zena, v USA je 
jmenovana prvni soudkyne nejvyssiho soudu a Patricia Harrisova se stava prvni 
cernosskou velvyslankyni USA. Poprve je take jmenovan cernossky katolicky 
biskup.
     V Londyne zemrel basnik T. S. Eliot, v Parizi Le Corbusier (fr.-svyc. 
architekt a teoretik) , v Sant-Jean-Cap-Ferrate spisovatel William S. Maugham, 
v Africe Albert Schweitzer (fr.-nem. protestansky teolog, muzikolog) , v 
Kalifornii Nat King Cole (amer.cernossky klavirista, zpevak a skladatel) ...

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 26" (1962,1963)

Spancha — Fri, 10 Dec 1999 14:42:12 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Fri 10.12.1999 15:42.12
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 26" (1962,1963)

     1 9 6 2
     -------
     V cervenci ziskava Alzirsko definitivne nezavislost.
     V Americe stale pokracuji cernosske boure, tentokrat predevsim na 
Mississippske univerzite v Oxfordu, kam je prijat prvni cernossky student.
     John Glenn obletel jako prvni American zemekouli.
     Sonda Mariner II proletela kolem Venuse.
     Ken Kesey nabizi Prelet nad kukaccim hnizdem, James Baldwin vyvola 
rozruch svou knihou Jina zeme. Edward Albee uvadi na scenu hru Kdo se boji 
Virginie Wolffove? a David Lean prichazi do kin s Lawrencem z Arabie.
     Tokio se stalo prvnim mestem, jehoz pocet obyvatel presahl deset milionu.
     V Kodani zemrel fyzik Niels Bohr, v NDR byl zastrelen Petr Fechter - 
prvni obet berlinske zdi. Za ponekud zahadnych okolnosti umira i Marilyn 
Monroe.

     1 9 6 3
     -------
     Nejvetsi udalosti roku je bezesporu zastreleni prezidenta J. F. 
Kennedyho.
     Amerika vsak proziva i dalsi velke udalosti: napriklad velkou kampan za 
obcanska prava cernochu, kterou vede Martin Luther King. Behem tri tydnu je 
uvezneno pres ctyri sta protestujicich. V kvetnu pak dalsich vice nez dva a 
pul tisice. A v srpnu se kona demonstrace u Lincolnova pamatniku ve 
Washingtonu.
     V Moskve je podepsan dohoda o zakazu nuklearnich zkousek v atmosfere, ve 
vesmiru i pod vodou. Signatari jsou Velka Britanie, USA a SSSR.
     Doktor Michael De Bakey poprve pouziva umele srdce k mimotelni cirkulaci 
krve pri operaci.  
     Do vesmiru vyletla prvni zena: Valentina Tereskova.
     Druhy vatikansky koncil dovoluje pouzivat pri rimskokatolicke liturgii 
narodni jazyky.
     Na Capri je zakazano pouzivat tranzistorova radia.
     V londynskem Palladiu na sebe upozornili ctyri mladici z Liverpoolu: 
Ringo, George, Paul a John.
     A do kin se dostava dalsi Hitchcockuv film - Ptaci.
     Ve Velke Britanii se podarila "velka vlakova loupez". Postovni vlak 
jedouci z Glasgowa do Londyna byl "odlehcen" o 2,55 milionu liber. Prevazna 
cast lupu se nikdy nenasla.
     Nedaleko Parize zemrel Jean Cocteau (fr. basnik, dramatik, malir), v 
Hollywoodu skonal Aldous Huxley (angl. spisovatel). Zemrel i papez Jan XXIII.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 25" (1960,1961)

Spancha — Mon, 06 Dec 1999 16:14:48 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Mon 6.12.1999 17:14.48
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 25" (1960,1961)

     1 9 6 0
     -------
     I v tomto roce pokracuje osvobozovani africkych zemi a vyhlasovani novych 
nezavislych statu. Hned na pocatku se bouri Alzirsko. V prubehu roku ziskava 
nezavislost i Nigerie.
     Britske kralovne se narodil prvni syn. Dostal jmeno Charles (a nekolik 
dalsich).
     V listopadu je 35. prezidentem USA (a prvnim katolickym a dosud 
nejmladsim) zvolen J. F. Kennedy. 
     Jsou objeveny kvazary, i kdyz se jeste nevi, co to vubec je. Presneji 
budou popsany az za tri roky. (Kvazary  - nejvzdalenejsi a nejzarivejsi 
objekty, ktere lze ve vesmiru pozorovat. pozn.boardopa)
     V Anglii je vyvinut "pacemaker" - pristroj schopny ridit srdecni cinnost.
     Americka nuklearni ponorka Triton uskutecnuje prvni podmorske obepluti 
zemekoule. Francie provedla na Sahare prvni pokus s jadernou zbrani.
     Hitchcock dokoncuje Psycho, Visconti film Rocco a jeho bratri.
     V Curychu zabehl prvni clovek stometrovou trat za pouhych deset sekund: 
Armin Hary ze NSR.
     Zemrel Boris Pasternak.

     1 9 6 1
     -------
     USA prerusuji diplomaticke styky s Kubou Fidela Castra. V dubnu doslo k 
vylodeni v Zatoce svini. Prvniho kvetna prohlasuje Castro Kubu za 
socialistickou zemi, v prosinci pak za zemi komunistickou.
     V Berline je postavena zed oddelujici vychodni a zapadni sektor mesta (a 
NDR od NSR).
     Dne 12. dubna vyletl do vesmiru prvni clovek: Jurij Gagarin.
     Orient Express absolvuje svou posledni cestu z Parize do Bukuresti.
     V Kusnachtu zemrel psychoanalytik Carl Gustav Jung, v Michiganu finsky 
architekt a designer Eerro Saarinen. Nejvice pozornosti v tomto roce vzbudi 
sebevrazda Ernesta Hemingwaye.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 24" (1957,1958,1959)

Spancha — Mon, 22 Nov 1999 17:25:15 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Mon 22.11.1999 18:25.15
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 24" (1957,1958,1959)

     1 9 5 7
     -------
     V Rime vznika EHS a EURATOM.
     V americkem Little Rocku dochazi k bourim: deviti cernym studentum je 
znemoznen vstup do budovy skoly pro bile. Rozhodnout musi az federalni soud.
     SSSR vypustil na obeznou drahu prvni umelou druzici Spuntik I. O mesic
pozdeji obiha nasi planetu ve Sputniku II. i pes Lajka.
     V Italii vychazi Pasternakuv Doktor Zivago, v Americe vydava Kerouac 
roman Na ceste. Bernstein predvadi v kinech svou West Side Story. Konkuruje 
mu My Fair Lady.
     Kulturni svet vsak zaznamenal i ztraty. V New Yorku zemrel velky italsky 
dirigent Arturo Toscanini a v Hollywoodu podlehl zakerne nemoci herec 
Humphrey Bogart.

     1 9 5 8
     -------
     Ve Francii se vraci na politickou scenu de Gaulle. Svet ma vsak jineho 
hrdinu: brazilskeho fotbalistu, ktery si rika Pele.
     V Madarsku je popraven Imre Nagy, byvaly ministersky predseda.
     Do vesmiru vzleta prvni americky satelit: Explorer I. Amerika vubec 
zaziva rusny rok. Cirkve pristupuju na to, ze zeny mohou zastavat mista 
fararu. Zacina se sirit "beatnicke" hnuti. Idolem mladeze se stava mladicky 
zpevak Elvis Presley.
     V Los Angeles zemrel spisovatel Lion Feuchtwanger.

     1 9 5 9
     -------
     Na Kube se zhroutil Batistuv rezim a k moci se konecne dostava Fidel 
Castro.
     USA se rozrustaji, v lednu se pripoji Aljaska, v srpnu padesaty stat - 
Havaj.
     Mary Leakeyova objevuje v Tanzanii lebku noveho druhu, nazyva jej Homo 
zinjanthropus - dnes je znamy jako Australopithecus.
     Na Mesici pristava (ci sem spise dopada) prvni umele teleso - ruska 
druzice Luna II.
     Do kin vstupuje Feliniho Sladky zivot. V New Yorku je dokonceno 
Guggenheimovo muzeum. Autorem projektu je Frank Lloyd Wright. Americky 
postovni soud dovoluje dovoz a sireni knihy D. H. Lawrence Milenec lady 
Chatterleyove.
     V Kalifornii zemrel Raymond Chandler, ve Phoenixu architekt Wright, ve 
Washingtonu politik Marshall.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 23" (1954,1955,1956)

Spancha — Mon, 22 Nov 1999 16:42:10 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Mon 22.11.1999 17:42.10
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 23" (1954,1955,1956)

     1 9 5 4
     -------
     Na uzemi Vietnamu - kratce po zahajeni mirove konference v Zeneve, ktera 
ma ukoncit konflikt, jenz uz nekolik let panuje mezi vietnamskymi 
revolucionari a Francii - dochazi k masakru pri bitve o pevnost Dien-bien-phu.
Eisenhower jeste stale odmita zapojeni americkych sil po boku Francie. 
Zenevske dohody rozdeluji Indocinu podel 17.rovnobezky: sever ma patrit 
komunistum, jih nacionalistum.  
     V americkem senatu je verejne pokaran a z funkce odvolan Joseph McCarthy, 
ktery uz od pocatku padesatych let vede nesmiritelne tazeni proti "rudemu 
nebezpeci". V jeho sitich uvizlo mnoho znamych osobnosti, krome jinych i 
Charles Chaplin nebo Robert Oppenheimer.
     V Bostonu se kona prvni uspesna transplantace mezi jednovajecnymi 
dvojcaty (ledvina).
     Premieru ma Williamsova Kocka na rozpalene plechove strese nebo 
Felliniho Silnice. Hemingway ziskal Nobelovu cenu za literaturu. V Americe se 
zacaly prodavat barevne televizory.

     1 9 5 5
     -------
     Na asijskem kontinentu je vyhlasena Jihovietnamska republika, v Evrope 
vznika Varsavska smlouva. V alabamskem Montgomery vstupuje do dejin cernoska 
Rosa Parksova. Odmitne prenechat sve misto v autobuse bilemu muzi. 
Nasledujici spory a bojkot vedeny Martinem Lutherem Kingem vyusti ve zruseni 
mnohych pravidel a zakonu. 
     Dorothy Hodginova objevuje slozeni vitaminu B12. A fyzikove Owen 
Chamberlain a Emilio Segre objevili antiproton - prvni anticastici.
     J. R. R. Tolkien dokoncuje Pana prstenu, vychazi i prvni kompletni vydani 
poezie Emily Dickinsonove. V kinech se promita Rebel bez priciny s Jamesem 
Deanem. Bill Haley vydava Rock Around the Clock.
     V tomto roce zemrelo az prilis mnoho znamych osobnosti: Albert 
Einstein, Alexander Fleming, Thomas Mann, James Dean, Paul Claudel...

     1 9 5 6
     -------
     Nejvetsi politickou udalosti je patrne revoluce v Madarsku, kterou krute 
potlacily sovetske tanky. Druha udalost roku, ktera unikla zajmu verejnosti, 
je o neco veselejsi. Americka herecka Grace Kellyova se provdala za monackeho 
knizete Rainiera.
     V prosinci znovu pristane u kubanskych brehu Fidel Castro. Po neuspesnem 
pokusu o prevrat se stahuje do hor a prechazi na jiny zpusob boje - guerillu.
     V Portoriku je zahajeno prvni velkoplosne testovani antikoncepcni 
pilulky. Prodavat se zacne v roce 1960.
     V Tassili v Alzirsku je objevena skala s prehistorickymi freskami. 
     V Britanii je uvedena hra Johna Osborna Ohledni se v hnevu.
     V Brazilii je zahajena vystavba noveho hlavniho mesta - projekt se 
realizuje na puste plani.
     Umira Bertold Brecht a take Irene Joliot-Curiova.

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 22"

queen — Thu, 11 Nov 1999 14:35:35 GMT

Posted By: queen (dite Lenapu) on 'UsvitVeku'
Date:      Thu 11.11.1999 15:35.35
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 22"

>      1 9 5 3
>      -------
>      Zemrel Stalin a nedlouho po nem i Gottwald. Svet prisel o skladatele 
> Sergeje Prokofjeva.

Sergej Sergejevic Prokofjev zemrel ve stejny den jako Stalin.
Leta 1918-1936 travil v cizine, zejmena v Americe a ve Francii. Ozenil se se 
zpevackou Linou, puvodem Spanelkou. V roce 1940, po 17 letech manzelstvi 
(a dvou synech) se s ni rozvadi a az do smrti zije se slecnou Mendelsonovou (o 
24 let mladsi). Duvody rozvodu jsou zrejme politicke a dodnes nebyly zcela 
objasneny.
Stejne tak je zahadou, proc se Prokofjev do Ruska vracel. Snad to byl stesk 
po domove a pratelich. Po navratu uz ale nebylo cesty zpet. 

Nesouhlas se stalinismem daval najevo - jak jinak - hudebni satirou a 
sarkasmem. Kantata k dvacatemu vyroci VRSR, druhy houslovy koncert, prvni 
houslova sonata. Ironie nebyvala pochopena, zminena sonata ziskala 
Stalinovu cenu. Mezitim mizi na Sibiri miliony Rusu.


Queen.
Takovyho troubu jako jsem ja stejne neceka nic dobryho.
A to je prave to krasny.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 22" (1952,1953)

Spancha — Wed, 10 Nov 1999 15:58:48 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Wed 10.11.1999 16:58.48
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 22" (1952,1953)

     1 9 5 2
     -------
     Na britsky trun nastoupila po smrti sveho otce kralovna Alzbeta II., jen 
o par dni pozdeji jeji ministersky predseda Churchill oznamuje, ze Britanie 
vyrobila atomovou bombu. 
     Dwight Eisenhower, ktery se koncem dubna vzdal funkce vrchniho velitele 
NATO, je v listopadu zvolen prezidentem USA - nejvyssim poctem hlasu v 
historii.
     Rusno je v oblasti lekarstvi. American John Lewis provadi prvni uspesnou 
operaci srdce. V Dansku se zdari prvni operativni zmena pohlavi: na svet 
prichazi Christina Jorgensenova.
     Brigitte Bardotova se provdala za Rogera Vadima. Zemrela Eva Peronova.
     V tomto roce se konaji i dalsi olympijske hry. Poprve od skonceni valky 
se jich mohou zucastnit i nemecti sportovci. Na letnich hrach v Helsinkach 
(zimni se konaly take na severu - v Oslu) vstupuje do historie sportu Cech 
Emil Zatopek, ktery ziskal tri zlate medaile - v behu na 5000 a 10 000 metru 
a v maratonu.

     1 9 5 3
     -------
     Po sestadvaceti mesicich cekani jsou ve vezeni Sing-Sing popraveni 
manzele Rosenbergovi. Na Kube doslo k pokusu o statni prevrat. Vudce 
neuspesnych povstalcu, jisty mlady vojak jmenem Fidel Castro, byl odsouzen na 
patnact let vezeni, o dva roky pozdeji se vsak dostava na svobodu pri 
amnestii.
     V cervenci je v Koreji podepsano primeri. Korea ma byt rozdelena 
38.rovnobezkou.
     Z Westminsterskeho opatstvi je do celeho sveta primym prenosem vysilana 
dvouapulhodinova korunovace mlade britske kralovny.
     Na vrcholu Mount Everestu poprve stanul clovek: Edmund Hillary a Tenzing 
Norkay.
     Zemrel Stalin a nedlouho po nem i Gottwald. Svet prisel o skladatele 
Sergeje Prokofjeva.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 21" (1950,1951)

Spancha — Fri, 05 Nov 1999 10:25:24 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Fri 5.11.1999 11:25.24
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 21" (1950,1951)

     1 9 5 0
     -------
     Udalosti roku bylo prekonani hranice osmi tisic metru nad morem. Na 
pocatku cervna se Maurice Herzog vydal na vrchol Annapurny - do vysky 8091 
m.n.m. Za svuj uspech zaplatil nekolika prsty.
     V cervnu prekrocily severokorejske vojenske utvary 38. rovnobezku 
Korejskeho poloostrova. Druhy den vydava prezident Truman rozkaz americkym 
namornim a leteckym silam, aby pomohly jizni casti Koreje v boji proti 
agresorum. Dalsi den prijima Rada bezpecnosti OSN rezoluci o vojenske 
intervenci v Koreji. Korejska valka oficialne zacala. Kousek dale na zapad 
zatim Cina obsazuje Tibet.
     V Britanii je o Vanocich rusno. Skotsti nacionaliste totiz ukradli temer 
dvousetpadesatikilogramovy piskovec z britskeho korunovacniho trunu. (Bude 
nalezen az v dubnu pristiho roku.)
     V Chicagu je provedena prvni transplantace ledviny (od mrtveho darce).
     Newyorsky Diners Club zavadi prvni kreditni karty.
     Na Empire State Building se objevila televizni vez.
     V dubnu umira jeden z nejvetsich tanecniku prvni poloviny stoleti: Vaclav 
Niz~inskij. V listopadu pak skonal v pozehnanem veku 94 let spisovatel 
G.B.Shaw. Svet opustil i dalsi znamy spisovatel - Heinrich Mann zemrel kratce 
pred navratem do vlasti v kalifornske Santa Monice.

     1 9 5 1
     -------
     V Koreji se i nadale valci. Velka Britanie, Francie a pozdeji i USA 
oficialne ukoncily valecny stav s Nemeckem. V zari je uzavrena mirova smlouva 
s Japonskem.
     V USA se kona proces s Juliem a Ethel Rosenbergovymi - za spionaz jsou 
odsouzeni k trestu smrti.
     Na trh vstupuji prvni komercni pocitace, je poprve pouzita elektrina 
ziskana z nuklearni energie. A do stratosfery vyletli prvni zivi tvorove: 
ctyri opice.
     V tomto roce je dostavena budova Spojenych narodu v New Yorku. Na jeji 
stavbe se podileli i Le Corbusier, Oscar Niemeyer a predevsim Wallace 
Harrison.
     Televize poprve vysila primy prenos z utkani v boxu, poprve nabizi 
divakum i chirurgickou operaci a take barevny program.
     Automobilovy prumysl ztratil velmi znameho konstruktera - Ferdinanda 
Porsche. Zemrel rovnez spisovatel Andre Gide a politik Petain.

[UsvitVeku] Re: Rok 1942 - SJuv pohled III

Mirco — Mon, 01 Nov 1999 16:46:19 GMT

Posted By: Mirco (Did you see news toady?) on 'UsvitVeku'
Date:      Mon 1.11.1999 17:46.19
Title:     Re: Rok 1942 - SJuv pohled III

> > Jak jiz bylo receno, Japoncum u Midwaye velel Nagumo. A Jamato byla
> spustena
> > na vodu poydeji, jestli se nepletu. Ale u Midwaye temer jiste nebyla.
> Nagumo
> > velel z jedne letadlove lodi. 
> 
> Snad se nepletu, ale IMHO u Midwaye  byly lode Akagi, Kaga, Horju a 

Hirju

> Sorju...nebo aspon tyhle sly ke dnu (ale muzu mit v tech jmenech trochu 
> zmatek). 

A co se tyce Jamato, nevim, ale rekl bych ze v dobe Midwaye uz byla ve sluzbe 
.. nespletl si ji Melkel nahodou se sesterskou lodi Musasi? 


> 
>                  Zaklinac

                                   Bye Mirco (Totenhertz)
                                     Es kommt der Tag!

Jeste neco: Chci videt "Neffa batmaniciho s J.F.Kennedym na zabradli Titaniku"

[UsvitVeku] Re: Rok 1942 - SJuv pohled III

Zaklinac — Mon, 01 Nov 1999 16:37:23 GMT

Posted By: Zaklinac (black horseman) on 'UsvitVeku'
Date:      Mon 1.11.1999 17:37.23
Title:     Re: Rok 1942 - SJuv pohled III

> Jak jiz bylo receno, Japoncum u Midwaye velel Nagumo. A Jamato byla spustena
> na vodu poydeji, jestli se nepletu. Ale u Midwaye temer jiste nebyla. Nagumo
> velel z jedne letadlove lodi. 

Snad se nepletu, ale IMHO u Midwaye  byly lode Akagi, Kaga, Horju a 
Sorju...nebo aspon tyhle sly ke dnu (ale muzu mit v tech jmenech trochu 
zmatek). 

>                           Melkel Durruth


                 Zaklinac

 ...take me away
                      from the place I've been
     to another life,
                         in another world

[UsvitVeku] Rok 1943-45 SJuv pohled

SJ — Fri, 29 Oct 1999 09:46:15 GMT

Posted By: SJ (In the name of Floyd...) on 'UsvitVeku'
Date:      Fri 29.10.1999 11:46.15
Title:     Rok 1943-45 SJuv pohled

     Rok 1943

     Jiz na zacatku ledna rissky tiskovy sef naznacuje, ze propaganda typu 
1.rok valky: Zvitezili jsme, 2.rok valky: Zvitezime, 3.rok valky: Musime 
zvitezit, 4.rok valky: Nesmime prohrat se ubira smerem nezadouci.
     Uprostred ledna blokada Leningradu je znacne oslabena. 3.unora 1943 
obkliceni v Stalingradu Nemci kapituluji, cely svet rika velke: "Aaaach..." a 
nemecti spojenci zacinaji stale vice pochybovat o uspesnem konci valky.
     V severni Africe se Rommel pokousi o posledni protiofenzivy, ale pokazde 
je konec koncu odrazen se stale vetsimi ztratami a ustup do Tunisu pokracuje. 
9.5.1943 5.tankova armada vysila posledni hlaseni: "Tankovy AOK hlasi v 15:23 
hodin: Podklady a pristroj zniceny. Na shledanou, at zije Velkonemecka rise 
a jeji vudce". 13.5. Nemci s konecnou platnosti kapituluji v Tunisu. Vetsina 
vojaku je absolutne vycerpana vedrem, palbou a celkovou deprimujici situaci. 
Tazeni v Severni Africe, ktere zacinalo tak slibne a zdalo by se ze za chvili 
mocnosti Osi vstoupi do Kahiry, skoncilo.
     Hitler se rozhodl, ze znovu prokaze ze trpi gamblingem nejvyssi 
kategorie a rozhoduje se, ze zlomi obrovske sovetske sily, ktere se 
shromazduji na Kurskem vybezku. Je pripraven hodit na nenavistneho 
bolsevickeho nepritele nejmodernejsi techniku, nejzkusenejsi divize a 
vsechno, co se vsechno podarilo shromazdit Guderianovi za posledni mesice. 
Vetsina rozumnych frontovych velitelu tvrdi, ze to v zadnem pripade neni 
rozumne a ze tak budou ztraceny rezervy, ktere brzy budou zapotrebi. Hitler 
vsechny serval, rekl ze tomu vubec nerozumneji a velel pokracovat v 
pripravach na ofenzivu.
     Ofenziva zacina 5.cervence 1943 a stale nabira na intenzite. Nejlepsi 
nemecke divize vrazeji soucasne z jihu a severu do sovetskych frontovych 
linii a pomalu ale jiste postupuji pres stovky protitankovych del, zakopanych 
tanku, minova pole a pechotni divize. Ztraty jsou stale tezsi a Stepni 
Zebracka sbira sve obeti na zemi a ve vzduchu. Soucasne Nemci dostavaji ranu 
pod pas - 11.cervence se spojenci vyloduji na Sicilii.
     Nemecky tisk stale zverenuje udaje o stovkach znicenych nepratelskych 
tanku a vracich letadel obohacujicich svym vzhledem Evropske plane, ale  
stale casteji se vyskytuji slova: "Silny nepratelsky utok byl odrazen", 
"Protiutoky byly za velkych ztrat odrazeny" apod. 15.cervence Soveti 
prechazeji do kontraofenzivy a zjistuji se hroziva skutecnost, ze 200 
Nemeckych Tigru proste nemuze porazit 3000 sovetskych tanku a nekolik stovek 
letadel s totalne vycerpanymi piloty nemuze celit zdrcujicim vlnam sovetske 
vzdusne kavalerie. Nemecke tankove divize zazpivali svoji labuti pisen.
     Na zacatku zari se Spojenci premistuji i na italske pobrezi. Za nekolik 
dnu Italska vlada podepisuje mirovou smlouvu se Spojeneckymi mocnostmi a 
Nemci Italy odzbrojuji. "Ochranu statu" prebira Wehrmacht. Na vychodni fronte 
pokracuje obrovska ofenziva a nehlede na obrovske ztraty na strane nepritele 
Nemci jsou nuceni se stahovat stale vice a vice na zapad. Hitler stale vice 
krici o tom, ze se musi stat za kazdou cenu, ale nekteri vice rozumni 
generalove mu nesdeluji presne informace o tom, co se deje na fronte a bez 
jeho svoleni zachranuji sve jednotky pred obklicenim.
     A v cas, kdy zapadni mocnosti oslavuji Vanoce, na vychodni fronte 
pokracuje sovetska ofenziva. Sovetsky narod totiz Vanoce neslavi a navic je 
ma v lednu. Ztraty se jako vzdy ignoruji a Nemci ustupuji stale a stale dale 
na zapad, ponechavajic za sebou vraky vyhozenych do povetri poskozenych 
tanku. Nehlede na zdalo by se nepriznivou situaci Nemecko zvysuje celkovou 
produkci obrnene techniky a letadel.

     Na dalekem tichomori se odehrava Bitva u Solomonovych ostrovu a dalsi 
vyznamne operace, ktere zajiste jsou popisovany v mnoha dalsich knihach, 
proto o nich ted nemluvim.

     Rok 1944

     Sovetska ofenziva stale pokracuje, misto znicenych nebo obcas dokonce i 
stazenych divizi se do boje posilaji svezi vojaci. Zvlastni ale je, ze Soveti 
se rozhoduji, ze se zbavi nadbytecne zastarale techniky tak, ze do nich posadi 
sve vojaky a poslou dopredu. Nemci jsou prekvapeni, ze vidi dokonce i tanky 
T-26, kteri ziskali velkou slavu v obcanske valce ve Spanelsku. Nehlede na 
prekvapeni miri presne a zastarale tanky zapaluji, jako papirove krabicky. 
Nevim, zda se tak rezim zbavoval trestaneckych cet nebo tak odsuzoval na smrt 
i obycejne vojaky. Mate o tom nekdo nejake informace?
     V breznu roku 1944 je najednou britskymi jednotkami zastavena Japonska 
ofenziva, ktera dosahla az do Indie. Spojenci bombarduji Rumunska naftova 
pole.
     6.cervna zacina operace Overlord - zapadni spojenci se vyloduji v 
Normandii. Nehlede na neprilis priznive vylodovaci podminky a odhodlane 
pokusy Nemcu v desantu zabranit, spojenci za absolutni nadvlady ve vzduchu 
vytvareji predmosti a za pomoci palby mnoha bitevnich lodi a krizniku ho 
neustale rozsiruji. Nemci zacinaji bojovat na trech frontach - na vychode na 
ne neunavne tlaci rusky medved, vice jak polovina Italie a Rim je v rukou 
spojencu a ted zacinaji problemy ve Francii. Mimochodem, velice zajimavym 
zustava ten fakt, ze sovetsti autori tvrdi, ze teprve s vylodenim ve Francii 
se otevrela Druha Fronta, ktera byla slibovana jiz v roku 1942, kdy Sovetsky 
Svaz krvacel pod udery nemeckych tankovych hrotu, a naprosto opomijeji fakt 
vylodeni na Sicilii (o valce v Severni Africe nemluvme).
     Nemci si neustale hraji na machry a pokracuji v bombardovani Londyna 
strelami V1. V sprnu Soveti se jiz blizi k Varsave. Nemecke divize opousteji 
jizni a zapadni Francii a stahuji se bliz k nemeckym hranicim. Situace se 
meni z mirne kriticke na mirne zoufalou.
     V zime se Nemci pokousi o svuj posledni protiutok, ktery zacina 
16.prosince. Posledni rezervy jsou vrzeny na zapadni spojence, par 
nevycvicenych americkych divizi kapituluje a zbytky slavnych nemeckych divizi 
kutali pres Ardensky les. Do vzduchu se zvedaji take zbytky leteckych svazku 
s cilem znicit spojenecka letadla na letistich. Malokde dosahuji velkych 
uspechu a zpet se vraci mene nez petina vyslanych letadel. Kolem Noveho roku 
je jasne, ze ofenziva je odsouzena ke krachu.
     Stalin shovivave vyslysi prosby zapadnych spojencu o pomoc, nedava sve 
armade ani kratky odpocinek a Sovetska (pozor, Ruda armada uz davno 
neexistuje, byla prejmenovana nekde v roce 1943!) Armada obklicuje Budapest a 
vali se stale dal a dal na zapad.

     Rok 1945

     Nekde v unoru se v tisku zminuje jmeno nejakeho Novaka, clena 
Hitlerjugendu, ktery v hornim Slezsku za ctyri dny spalil nejmene devet 
sovetskych tanku. Jaky osud potkal mladeho hrdinu v dalsich dnech znamo neni.
     Nemecko se ocitlo v obkliceni, byvali spojenci ho opousteji a Bulhari 
napriklad premalovavaji cerne krize na svych tancich (koupenych od Nemcu) na 
rude hvezdy a jsou s radosti vitani v radach sovetskych vojaku.     Poslednim 
vernym spojencem zustava Madarsko - bojuje az do konce.
     Stalin rozkazuje Zukovovi, aby obsadil Berlin k 1.kvetnu - velkemu 
svatku vsech pracujicich. Zukov vrha do boje vsechny divize, ktere ma po ruce 
a jako klasicky sovetsky vojevudce naprosto ignoruje silene ztraty. Potom se 
prece muzeme chlubit tim, ze jsme ztratili vice jako 20 milionu lidi, ne!?
     Hitler neustale sni o zazracnych zbranich, ale sam tomu neveri, bledne a 
propadava depresi. 30.dubna spacha sebevrazdu se svoji manzelkou, Evou Braun, 
ktera je jiz nekolik dnu jeho zenou. Berlin je objat plamenem, sovetsti 
vojaci citi, ze valka je u konce, a tak bojuji se zvireci odhodlanosti a 
odvahou. Stejne odvazne a odhodlane bojuji i Nemci, protoze vedi, ze slitovani 
se nedockaji. Nad Reichstagem se zveda rudy prapor a boje pokracuji i v 
mestske kanalizaci. 8.kvetna dle zapadnich mocnosti a 9.kvetna dle Svazu 
Sovetskeho Nemecko bezpodminecne kapituluje a 10.kvetna je v Rakousku vyhozen 
do povetri vlastni posadkou posledni tank nemeckeho Panzerwaffe...
     Maloznamou a velice smutnou strankou boju v Nemecku zustava kruta 
skutecnost, ze Soveti rozzlobeni na maximum tim, jak se chovali Nemci k 
civilnimu obyvatelstvu jejich statu, pachaji stejne nechutne zlociny na 
nemeckych civilistech a naplnuji tak svoji touhu po pomste.

     Na Tichomori Japonci prichazeji stale o dalsi ostrovy, jsou zformovany 
jednotky Kamikaze (v prekladu Bozi Vitr, prvni Kamikaze byl uragan, ktery 
zabranil v 12.stoleti vysadku Mongolskych invaznich sil na pobrezi Japonska a 
tak ho v podstate zachranil pred zotrocenim, ktere ocekavalo treba zem 
Ruskou). Mnozi japonsti velitele povazuji tuto taktiku za naprosto neucinnou 
a zbytecnou a jenom posilujici zoufalstvi naroda. Ovsem nejvyssi ztraty na 
lodich spojenci trpi prave od utoku Kamikaze. Americane vyuzivaji svych 
modernich pristroju a vypocitavaji, ze vylodeni na Japonske pobrezi bude stat 
zivot minimalne milionu vojaku. 
     A rozhoduji se, ze zlomi vuli Japoncu tim ze shodi atomove bomby na 
Hirosimu a Nagasaki. Pozdeji vetsina letcu, kteri tvorili posadku letadel 
shazujicich tyto zbrane na hlavy Japoncu, bud zesilela nebo investovala 
veskery svuj majetek na pomoc tem, kteri prezili. A uprostred jednoho z mest 
zustal stat most, na kamennem zabradli ktereho jsou videt ctyri stiny. Kteri 
pred chvili byli lidskymi bytostmi...
     Sovetsky Svaz porusuje 9.srpna svoji smlouvu o neutoceni s Japonskem, 
kterou mimochodem Japonsko dodrzovalo i v dobe, kdy se zdalo, ze Sovetsky Svaz 
je srazen na kolena (ovsem Stalin jako paranoik Japoncum stejne neveril a 
drzel podel hranice obrovske mnozstvi pripravenych na obranu divizi), a utoci 
na Mandzusko. 24.srpna ofenziva konci - Mandzusko je v sovetskych rukou.
     Stalin pronasi svoji znamou vetu, ze "Sovetsky narod nepochopi, kdyz ani 
jedna cast imperialistickeho Japonska neprejde do rukou Sovetskeho Svazu" a 
pripojuje ke sve vitezne zemi ostrovy, o ktere se hada i dodnes.

     2.zari roku 1945 v 09:18 hodin Tokijskeho casu oficialne konci druha 
svetova valka. Cisar place a kapitulace je podepsana.

     Timto konci i me vypraveni a vsem, kdo to vydrzel az do konce, dekuji a 
tesim se na dalsi debaty! :) 

                                                                         SJ

                Kdo zachranil sve nervy, nezachranil svoji cest

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 20" (1948,1949)

Spancha — Tue, 26 Oct 1999 11:58:09 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 26.10.1999 13:58.09
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 20" (1948,1949)

     1 9 4 8
     -------
     V Praze se k moci dostavaji komuniste v cele s Klementem Gottwaldem. 
     Je zalozen stat Izrael.
     Soveti uzaviraji Berlin. Tito se rozchazi se Stalinem.
     Rozdeluje se Korea.
     Poprve po valce se konaji olympijske hry. Zimni ve Svatem Morici, letni 
v Londyne.
     George Gamow a Ralph Adler publikuji teorii "velkeho tresku". 
     Je zalozena Svetova zdravotnicka organizace.
     V New Yorku jsou instalovany prvni elektronicky ovladane vytahy.
     A NBC zacina vysilat prvni televizni westernovy serial.
     V Indii je zavrazden Mahatma Gandhi.
     V Moskve zemrel Sergej Ejzenstejn (sov.filmovy a divadelni reziser)

     1 9 4 9
     -------
     Mao konecne triumfuje a zcela ovladne Cinu.
     Je zalozeno NATO a SSSR oznamuje, ze vyrobil atomovou bombu.
     Jsou zalozeny NDR, NSR, C~LR a take RVHP a Rada Evropy.
     Gerard Kuipers objevil druhy Neptunuv mesic.
     Simone de Beauvoir vydava Druhe pohlavi. Vychazi roman 1984 George 
Orwella.
     V americke televizi se objevuje prvni sitcom: Goldbergovi.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 19" (1946,1947)

Spancha — Mon, 25 Oct 1999 16:28:39 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Mon 25.10.1999 18:28.39
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 19" (1946,1947)

     1 9 4 6
     -------
     Svet se pomalu zacina vzpamatovavat. V Cannes se kona prvni festival. 
Poprve se sice uskutecnil uz v roce 1939, ale behem valky se neopakoval.
     De Gaulle podal demisi, ovsem brzy se do cela statu vratil.
     V cele Argentiny stanul Juan Peron.
     Japonsko se stalo konstitucni monarchii dle britskeho vzoru - cisar uz 
neni bohem.  
     V Norimberku bylo vyneseno dvanact rozsudku smrti.
     Od Mesice se odrazily prvni radarove signaly. 
     Na atolu Bikini v Pacifiku se uskutecnil prvni podmorsky atomovy vybuch. 
Je urcena poloha magnetickeho severniho polu. A v Parizi jsou poprve 
predvedeny bikiny (pojmenovane podle atolu Bikini).
     Vychazi Rek Zorba Nikose Kazantzakise.
     Je zalozeno UNESCO.

     1 9 4 7
     -------
     Indie a Pakistan vyhlasuji nezavislost.
     USA vyhlasuji plan pomoci valkou znicenym evropskym zemim, tzv.Marshaluv 
plan. V Cine pokracuje obcanska valka, komuniste zacinaji vitezit a ziskavaji 
kontrolu nad Mandzuskem. Komuniste se dostavaji k moci i v Madarsku a v 
dalsich evropskych zemich, ktere z vetsi casti osvobodil SSSR.
     Thor Heyerdahl se vydava na clunu z balzoveho dreva (Kon-Tiki) z Peru do 
vychodni Polynesie. Beduinsky pasacek naleza u Jericha "svitky od Mrtveho 
more".
     Na trh vstupuje magnetofon pro domaci pouziti a mikrovlnna trouba. V USA 
se objevuje prvni zprava o letajicim taliri.
     Automobilovy prumysl prichazi o Ettore Bugattiho a Henryho Forda. Zemrel 
i fyzik Max Planck a filmovy reziser Ernst Lubitsch.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 18" (1943,1944,1945)

Spancha — Mon, 25 Oct 1999 16:12:30 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Mon 25.10.1999 18:12.30
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 18" (1943,1944,1945)

     1 9 4 3
     -------
     Hned v prvnich tydnech roku dochazi k obratu ve valce. Nemci jsou totiz 
nuceni u Stalingradu kapitulovat. Americane obsadili cely Guadalcanal.
V Africe se Nemci pripravuji k ustupu z Tuniska. V kvetnu se nakonec vzdaji. 
Britove poprve bombarduji Berlin. Italska fasisticka Velka rada vyslovila 
neduveru Mussolinimu. Il Duce je zbaven moci i svobody. Za mesic a pul ho 
Nemci vysvobodi ze zajeti.
     Ve varsavskem ghettu propukne povstani zbylych padesati Zidu (450 tisic 
uz bylo transportovano nebo zabito). V polovine cervence jsou vsak 
definitivne porazeni a ghetto je srovnano se zemi.
     Oswald Avery z Rockefellerova institutu dokazuje, ze DNA je nositelem 
geneticke informace.
     Premieru ma muzikal Oklahoma od Richarda Rodgerse a Oscara Hammersteina. 
V tomto roce na sebe poprve upozornil jisty Frank Sinatra.

     1 9 4 4 
     -------
     Pariz je osvobozena. De Gaulle je ve Francii a koncem srpna vyhlasuje v 
Parizi prozatimni vladu. Spojenci se vyloduji ve Francii. Nemci se pousteji 
do ofenzivy v Ardenach. A take bombarduji Londyn. Pripravuje se atentat na 
Hitlera, ale nezdaril se. Na Slovensku vypuklo povstani.
     Americka armada pouziva DDT proti epidemii tyfu v Neapoli. Ve valce je 
poprve pouzit napalm. Uskutecnila se prvni synteza chininu - Japonci totiz 
odrizli pristup k prirodnimu chininu. Na Harvardu je dokoncen prvni 
digitalni pocitac.
     Polni marsal Rommel byl donucen k sebevrazde. V New Yorku zemrel 
holandsky malir Piet Mondrian. Francouzsky letec Antoine de Saint-Exupery se 
nevratil z bojoveho letu nad Korsikou. Zemrel take rusky malir Vasilij 
Kandinskij a Romain Rolland. 

     1 9 4 5
     -------
     Nemecka kapitulace, Hitlerova sebevrazda, Goebbelsova sebevrazda, 
Mussoliniho poprava, ukonceni valky, ale take Hirosima a Nagasaki...
Koncentracni tabory jsou osvobozeny a vydavaji hruzne svedectvi. Zahynulo v 
nich mnoho milionu Zidu.
     Na Jalte probiha konference, v Norimberku zacinaji procesy s valecnymi 
zlocinci, v San Francisku je podepsana charta OSN.
     Pacientum je poprve aplikovano ciste kurare. Je syntetizovan vitamin A.
     V Pensylvanii prochazi prvnimi zkouskami prvni plne automatizovany 
elektronicky pocitac ENIAC.
     Krome vyse zminenych umira v tomto roce i Franklin Delano Roosevelt.

[UsvitVeku] Re: Rok 1939-1942 - SJuv pohled II

SJ — Thu, 21 Oct 1999 10:04:45 GMT

Posted By: SJ (In the name of Floyd...) on 'UsvitVeku'
Date:      Thu 21.10.1999 12:04.45
Title:     Re: Rok 1939-1942 - SJuv pohled II

> To zase neni pravda. Nemci moc dobre vedeli, co je to ruska zima (i kdyz ne
> na 
> vlastni kuzi). Ovsem vsechny dlouhodobe predpovedi Hitlera ujistovaly, ze 
> zima 1941-1942 bude VELMI MIRNA. Pritom z dlouhodobeho hlediska tomu je

  Pripadne take jako vzdycky pocitali s bleskovou valkou a padem Sovetskeho 
Svazu jeste na podzim. Ale stejne... meli problemy se zasobovanim a barvili 
tanky kridou a vojaci nosili odevy zabitych/zajatych sovetskych vojaku aby se 
zahrali. 

> >   Sovetsky narod povzbuzen skutecnosti ze Stalin zustava v Kremlu a
> rozkazem
> > "Ani Krok Zpet - Za Nami je Moskva!" pracuje a bojuje bez svatku, bez 
> > prestavek a s asijskou zurivosti (kdo neveri, at si precte krasnou basen 
> 
> Ovsem na zacatku valky to tak slavne s bat~us~kou Stalinem nebylo. Stalin
> byl 
> snad jediny, kdo byl prvnim uderem nemcu 21. cervna prekvapen. Podle svedku 
> prosedel cely den ve sve vile, zdesen a zdrcen, zatimco v Kremlu to uz 
> vr~elo. Kdyz za nim prisel Molotov a ostatni soudruzi z Nejvyssiho sovetu, v
> prvni chvili si myslel, ze ho jdou sesadit. Coz ovsem nebyla pravda a Stalin
> se ujal obrany statu, nicmene trvalo mu tyden, nez se uplne vzpamatoval. 

  Myslis utok 22.cervna, ze ano? :) Jinak Stalin vystoupil pred narodem jenom 
3.cervence (nebo 4.?) a pronesl svoji velikou rec zacinajici slovy "Bratry a 
sestry!" V prvnich dnech, kdyz mu volali a ptali se, co maji delat, odpovidal 
jenom zdrcenym hlasem: "Soudruh Stalin za to nemuze, soudruh Stalin prilis 
veril kavaleristum". 

                                                                         SJ

                Kdo zachranil sve nervy, nezachranil svoji cest

[UsvitVeku] Re: Rok 1939-1942 - SJuv pohled II

Mirco — Wed, 20 Oct 1999 16:42:07 GMT

Posted By: Mirco (I can hear marching feet) on 'UsvitVeku'
Date:      Wed 20.10.1999 18:42.07
Title:     Re: Rok 1939-1942 - SJuv pohled II

   Jen par veci na doplneni, ju SJi? >-)

>   1941. Italska neschopnost nezna hranic a jenom diky nemecke pomoci jsou 
> okupovany Balkany a Britove jsou odrazeni zpet.

Doslo to dokonce tak daleko, ze kdyz italska armada z okupovane Albanie 
prekrocila recke hranice a byla samozrejme zachycena na Metaxasove linii 
(Italum jejich pruhlednou taktiku, ze budou predstirat hlavni uder na Solun 
ale zatim pujdou primo k jihu, nikdo neveril), utrpela tolik ztrat, ze zacala 
ustupovat na albanske uzemi a Rekove ji samozrejme s chuti pronasledovali. 
Francouzi potom na francouzsko-italskych hranicich posmesne vztycovali cedule 
s napisem: Rekove stujte, toto uz je francouzske uzemi!"  

> granaty pod tanky. Obzvlast fanaticky se chovaji komisari. Hitler vydava 
> rozkaz na miste zabijet kazdeho komunistu. Protoze SSSR nepodepsal Zenevskou

Tohle bylo rozhodnuto uz davno pred utokem, Hitlera k tomu nejspise presvedcil 
Himmler. Navic komisari meli byt zabijeni tak, aby se jim neposkodila lebka a 
mohla byt tak zarazena do antropologickych sbirek RSHA s nalebkou (pardon 
nalepkou) zidobolsevicky Umtermensch. 

> tom, co to jsou ruske cesty, pripadne, ze ty cesty vubec nejsou. Nevedeli
> nic o bazinach a mrazu. A o nekonecnyh prostorech maticky Rusi. Tankove 

To zase neni pravda. Nemci moc dobre vedeli, co je to ruska zima (i kdyz ne na 
vlastni kuzi). Ovsem vsechny dlouhodobe predpovedi Hitlera ujistovaly, ze 
zima 1941-1942 bude VELMI MIRNA. Pritom z dlouhodobeho hlediska tomu je prave 
naopak .. kazdych padesat let se opakuje urcity cyklus velmi chladnych a 
jinych obdobi .. ta chladna trvaji kolem 5ti let a pripadaji na prvni puli 
kazdych 40tych a 90tych let kazdeho stoleti (opakem jsou tepla 10ta a 60ta 
leta ... ta desata zavinila i katastrofu Titaniku, protoze neobvykle tepla 
leta urvala obrovske mnozstvi arktickych ledovcu, ktere se mohly tak dostat 
jizneji nez obvykle a proverit onen znamy vtip, ze kdyz se lod srazi s 
ledovcem, tak ten ledovec pak klidne popluje dal, jako by se nic nestalo. 
Pozor, vyjimkou z celeho cyklu byla 10ta leta 19. stoleti .. a zrovna na tu 
vyjimku dojel Napoleon). Takze Nemci vedeli ... ale necekali.

>   Sovetsky narod povzbuzen skutecnosti ze Stalin zustava v Kremlu a rozkazem
> "Ani Krok Zpet - Za Nami je Moskva!" pracuje a bojuje bez svatku, bez 
> prestavek a s asijskou zurivosti (kdo neveri, at si precte krasnou basen 

Ovsem na zacatku valky to tak slavne s bat~us~kou Stalinem nebylo. Stalin byl 
snad jediny, kdo byl prvnim uderem Nemcu 21. cervna prekvapen. Podle svedku 
prosedel cely den ve sve vile, zdesen a zdrcen, zatimco v Kremlu to uz 
vr~elo. Kdyz za nim prisel Molotov a ostatni soudruzi z Nejvyssiho sovetu, v 
prvni chvili si myslel, ze ho jdou sesadit. Coz ovsem nebyla pravda a Stalin 
se ujal obrany statu, nicmene trvalo mu tyden, nez se uplne vzpamatoval. 

>   Amerika vstoupila do valky a pro Americany zacala druha svetova. Mam
> pocit, ze ihned za par dnu USA vyhlasily valku Nemecku. 

Obracene .. Hitler se svoji typickou zpupnosti tusim kolem 11. prosince 1941 
vyhlasil valku USA. 


>                                                                          SJ

                                   Bye Mirco (Totenhertz)
                                     Es kommt der Tag!

Jeste neco: Chci videt "Neffa batmaniciho s J.F.Kennedym na zabradli Titaniku"

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 17"

SJ — Wed, 20 Oct 1999 15:26:55 GMT

Posted By: SJ (In the name of Floyd...) on 'UsvitVeku'
Date:      Wed 20.10.1999 17:26.55
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 17"

>   Tohle bych nevidel uplne jako nejvetsi udalost roku a mam pocit ze se mnou
> bude souhlasit i SJ. POdle me nejvetsi udalosti tohoto roku je napadeni SSSR

  Poznamka: pro nas - Evropany.

>   Toto preci nejde vynechat....

  Tady bych ale neobvinoval Spanchu, ona za to nemuze. To vsechno ti zatracene 
imperialisticti zraloci zpoza Velke Kaluzi. :) Kdyz cituje knizku americkeho 
autora, tak se tomu neda zabranit, kdyby tam dodavala sve vlastni poznatky, 
tak by se to mohlo jeste povazovat za poruseni neciho copyrightu. :) To voni 
ty Americani umeji, delat slona z mouchy. :) A navic... diky komu jsme se 
vubec dostali k tak zajimavemu tematu? :)

>   
>         _____
>       /__/__/\
>      /__/__/\/\            Lubic~et
>      \__\__\/\/         
>       \__\__\/     
>                           (c) Maniakus

                                                                         SJ

                Kdo zachranil sve nervy, nezachranil svoji cest

[UsvitVeku] Rok 1942 - SJuv pohled III

SJ — Wed, 20 Oct 1999 15:12:13 GMT

Posted By: SJ (In the name of Floyd...) on 'UsvitVeku'
Date:      Wed 20.10.1999 17:12.13
Title:     Rok 1942 - SJuv pohled III


  Rok 1942.

  V Africe pokracuje vitezny Romelluv postup na Kahiru. Pod palicim sluncem a 
v nesnesitelnem vedru se Nemci a Britove prali o bezvyznamne kopecky podel 
pobrezi. Tobruk nekolikrat prechazel z rukou do rukou (ale padl o rok drive 
mam pocit ;) ) a sam Rommel neprozretelne vrhl poslednich svych 40 tanku na 
britskou obranu pod El-Alameinem, kde i zustali stat objati plamenem. 
Mimochodem, italsky tank M13/39 dodnes stoji na jednom kopci pobliz 
El-Alameinu s delem namirenym na vzdalene mesto.
  Africke dobrodruzstvi prave koncilo a zbytky Afrika Korps ustupovali zpet.

  Na vychodni fronte se Hitler docasne vzdal sveho umyslu pokorit Moskvu, 
spokojil se s blokadou Leningradu na severu (ktera trvala celkove pres 900 
dnu) a vrhl se na Vychod - cilem byl Stalingrad a Kavkazske zdroje surovin. 
Cela Ukrajina byla pod Nemeckou nadvladou, ale tovarny za Uralem chrlily 
tisice dalsich tanku a letadel. Nehlede na Nemeckou prevahu v taktice, prevaha 
v kvalite tanku stale byla v rukou Sovetu. Soveti meli vice paliva, vice 
vyzbroje a hlavne vice muzu.
  Casem bylo jasne, ze jakekoliv utoky na Moskvu a Kavkaz maji byt zastaveny, 
ma-li byt pokoren Stalingrad. Jak Hitler tak i Stalin pridavali tomuto mestu 
mimoradny vyznam, neslo prece jenom jmeno jednoho z nich. Na konci roku 1942 
se Nemcum podarilo probojovat k okrajum Stalingradu. Teplota znova klesla pod 
tricet pod nulou, neustale padal snih a v ruinach mesta zuril boj, podobneho 
kteremu jeste v cele valce nebylo. Pozdeji Stalingrad nazyvali Rudy Verdun. 
Oboum stranam dochazely zasoby munice a jidla. Jeden ze sovetskych velitelu 
pozdeji vzpominal, ze kdyz psal do hlaseni: "Pod natlakem nepratelskych 
obrnencu jsme opustili ulici X a presunuli se do ulice Y" tak vzdy chtel 
napsat "Vyplizili jsme zpod nemeckych tanku, kterym doslo palivo a nekterym z 
nas se podarilo dostat na ulici Y".
  Tovarna Krasnyj Oktjabr prechazela z rukou do rukou nekolik desitek krat, 
kdykoliv se Nemcum podarilo dostat o jeden barak dale, zjistovali, ze ruiny 
za nimi jsou okupovany vojaky Rude armady, a kdykoliv se vojaci Rude armady 
zvedali do protiutoku, byli odrazeni zbytky nemeckych oddilu. Casto dochazelo 
i k bojum muz proti muzi, kdy se zraneni vojaci plizili mezi domy co nejbliz k 
nepriteli, aby vystrelili posledni kulku aneb do nej vrazili nuz.
  Byla tu ovsem jedna skutecnost, na kterou Nemci zapominali nebo si nechteli 
vsimnout. Soveti neustale dostavali zasoby munice, vodky a cigaret 
("machorky") z leveho brehu Volgy, kdezto Nemci zasobovali sve vojaky pres 
uzky koridor, ktery branily spatne vycvicene a jeste hur motivovane rumunske 
a madarske divize. Toho pozdeji i vyuzili Soveti ku svemu prospechu. Prvni 
zdrcujici porazka na vychodni fronte na sebe nenechala dlouho cekat.

  Na dalekem Tichomori se uprostred leta odehrala bitva o Midway, kdy 
obrovska japonska flotila vedena nejvetsi bitevni lodi na svete - Yamato a 
nejlepsim japonskym admiralem Yamamoto smerovala na bohem zapomenuty atol 
Midway, v pulce cesty mezi USA a Japonskem. Americani ale meli 
k dispozici perfektni vyzkumnou sluzbu a darilo se jim rozlustit japonske 
kody. Kdyz Japonci kod zmenili, Americane nechali vyslat otevrenym textem 
zpravu, ze na Midwaji je porucha cerpaci stanice a je nedostatek vody. 
Japonci okamzite reagovali zpravou, ze na AJ chybi pitna voda. V tu chvili 
bylo jasne, ze v pripade, ze Japonci chystaji utok na AJ, bude to utokem na 
Midway.
  Meli pouhe 2 letadlove lode (Enterprise, Hornet) a jednu kriticky 
poskozenou a narychlo opravenou (Yorktown). Japonci meli 4 letadlove lode 
(Akagi, Kaga, Soryu a Hiryu), meli nejlepsi piloty a prvotridni letadla. 
Americane nemeli zadnou bitevni lod, Japonci meli Yamato a hordu tezkych 
krizniku. Nemohli vyhrat. A presto se stalo to, cemu se rika Neuveritelne 
Vitezstvi (stejne jako Pearl Harboru se rika Den Potupy - Day of Infamy). 
Obetovav nekolik letek na zastaralych letadlech se Americanum podarilo unavit 
japonske stihacky, hlidkujici nad flotilou, vycerpat jejich zasoby munice a 
uderit ve chvili, kdy nacerpavali palivo.
  Samotnou bitvu popisovat nebudu, stejne Walter Lord to popisuje lip, reknu 
jenom, ze Japonci prisli o vsechny 4 lode a Americanum znicili jenom Yorktown 
a smetli polovinu obrany na Midwayi. Pro Japonce to byla prvni zdrcujici 
porazka, ktera byla utajena pred narodem a posadky namorniku ani nepoustely 
na breh.

  Tak to je ode me pro dnesek vsechno. :) Doufam, ze jsem nikoho moc neunavil 
a hlavne prosim berte vsechny datumy a presna data s nadhledem, mam extremne 
deravou pamet. :) 

                                                                         SJ

                Kdo zachranil sve nervy, nezachranil svoji cest

[UsvitVeku] Rok 1939-1942 - SJuv pohled II

SJ — Wed, 20 Oct 1999 14:32:37 GMT

Posted By: SJ (In the name of Floyd...) on 'UsvitVeku'
Date:      Wed 20.10.1999 16:32.37
Title:     Rok 1939-1942 - SJuv pohled II


  1941. Italska neschopnost nezna hranic a jenom diky nemecke pomoci jsou 
okupovany Balkany a Britove jsou odrazeni zpet.

  22.cervna roku 1941 4:00 nemecke divize zacinaji utok na pevnost Brest 
(kdysi polska pevnost, nyni v sovetskych rukou). Stovky sovetskych letadel 
jsou zniceny primo na letistich. Behem prvnich nekolika tydnu Ruda Armada 
ztraci stovky tisic muzu. Mnozi nemecti dustojnici si vsimaji prvnich 
podezrelych priznaku: nektere oddily bojuji do posledniho muze a vrhaji se s 
granaty pod tanky. Obzvlast fanaticky se chovaji komisari. Hitler vydava 
rozkaz na miste zabijet kazdeho komunistu. Protoze SSSR nepodepsal Zenevskou 
konvenci, si muzou Nemci dovolit zachazet s zajatci a civilisty jak se jim 
zachce.
  Zacina totalni evakuace tovaren a kolchozu za Ural a na Sibir. Nehlede na 
absolutni nemeckou nadvladu v nebi se vice jak 2/3 prumyslnych tovaren podari 
uniknout. Hitler si hladi brisko a mluvi o zhrouceni bolsevistickeho systemu. 
Najednou se zjistuje nasledujici strasna skutecnost - Nemci netusili nic o 
tom, co to jsou ruske cesty, pripadne, ze ty cesty vubec nejsou. Nevedeli nic 
o bazinach a mrazu. A o nekonecnyh prostorech maticky Rusi. Tankove divize 
sice bouraji kazdou prekazku, ktera se jim postavi do cesty, ale zasobovani je 
cim dal horsi, pechota zaostava, delostrelectvo tazene koni (ano, je to fakt, 
vice jak 3/4 nemecke armady v roce 1941 nebylo ani MOTORIZOVANO!) lezi 
desitky kilometru za bojovymi liniemi.
  Sovetsky narod povzbuzen skutecnosti ze Stalin zustava v Kremlu a rozkazem 
"Ani Krok Zpet - Za Nami je Moskva!" pracuje a bojuje bez svatku, bez 
prestavek a s asijskou zurivosti (kdo neveri, at si precte krasnou basen 
A.Bloka "Skyfove", tam je o rusech a asiatech :) ).
  Nemci jsou zastaveni nekolik kilometru pred Moskvou, jeden z pruzkumnych 
oddilu dokonce vidi veze Kremle. V mnoha nemeckych divizich zustava jen par 
desitek bojeschopnych tanku z puvodnich nekolika set, epidemie tyfu, 
nedostatek obleceni a general Zima utoci po cele fronte.
  1.prosince 1941 se nad studenymi planemi rozneslo hromove Uraaaaaaaaa a 
cerstve sibirske divize ve valenkach, usankach a v plne vyzbroji s nekolika 
tanky T-34 se vrhli kupredu. Vydeptani Nemci se zhroutili a nebezpeci padnuti 
Moskvy jiz zmizelo naveky.

  Nekde daleko daleko na Tichomori Americane zazivali dne 7.prosince svoji 
nejvetsi potupu. Necekanym utokem japonska letadla znicily nebo kriticky 
poskodili nekolik bitevnich lodi, krizniku, torpedoborcu a zruinovali samotny 
pristav. Jedinym stestim Americanu bylo to, ze vsechny jejich letadlove lode 
v te dobe se nachazely mimo pristav. Jenom nekolik americkych stihacek se 
stihlo zvednout do vzduchu a sestrelit par Japoncu driv nez se sami 
zhroutily dolu nebo se jejich piloti katapultovali. Mam pocit, ze dva stroje 
se dokonce vratily na zakladnu, ale tim jsem si nejsem jist.
  Amerika vstoupila do valky a pro Americany zacala druha svetova. Mam pocit, 
ze ihned za par dnu USA vyhlasily valku Nemecku. 

                                                                         SJ

                Kdo zachranil sve nervy, nezachranil svoji cest

[UsvitVeku] Rok 1939-1942 - SJuv pohled

SJ — Wed, 20 Oct 1999 13:20:10 GMT

Posted By: SJ (In the name of Floyd...) on 'UsvitVeku'
Date:      Wed 20.10.1999 15:20.10
Title:     Rok 1939-1942 - SJuv pohled


  Rok 1939. 1.zari 1939. Rano, usvit. Slunce se jeste nezvedlo nad oblohou, 
ploty podel hranic jsou srazeny k zemi. Nemecti vojaci nadseni plapolajicim 
rozkazem Hitlera zachranit mlady svobodny nemecky stat pred invazi a 
provokacemi prokletych imperialistu se zvedaji na cestu Slavy.
  Soucasnym uderem ze vsech smeru, ktere si to Nemecko jenom mohlo dovolit 
(to znamena, ze samotneho Nemecka, kousku Vychodniho Pruska, uzemi Ceske a 
Slovenske republiky) nejmodernejsi armada te doby se vrhla na mene pocetneho 
a podstatne hur vyzbrojeneho protivnika. Jenom pomer tanku, schopnych celit 
tankum nepritele se u Nemcu pohyboval nad 1.000, kdyzto u Polaku kolem 300 
(kazda knizka uvadi jina data).
  Polska armada zmatene ustupuje k hranicim, podnika protiutoky a na jednom 
miste dokonce odhazuje spatne vycvicenou nemeckou pechotni divizi k nemeckym 
hranicim. Polske letectvo je smeteno behem prvnich dnu z oblohy. Za devet dnu 
Nemci dorazili k branam Varsavy, soucasne zacina oblehani Modlinu - pevnosti 
na severo-zapad od Varsavy.
  Zhruba za tyden, kdy Polsko krvaci a zmita se v agonii, Ruda Armada 
prekroci hranici Polska a dohoda s Nemeckem o dalsim prerozdeleni teto zeme 
nalezne sve uplatneni. Uzemi, ktere SSSR tehdy okupoval se Polsku nikdy 
nevratilo. Ted je to uzemi Beloruska, nemylim-li se.

  Jiz dne 3.zari Francie a Velka Britanie vyhlasuji Nemecku valku. Valka 
spociva v tom, ze se nad zakopy na zapadni frontou zvedaji plagaty s napisy: 
"Nestrilejte po nas, ani my nebudeme!".

  Rok 1940. Nemecko bleskovym uderem okupuje Dansko, v Norsku se situace ovsem 
zhorsuje diky neprilis vhodnemu pocasi, spatnym cestam a vytrvalosti 
britskych vzdusnich sil. Konec koncu ale padne i Norsko, kralovska rodina, 
zlaty poklad a britske sily jsou evakuovany.
  10.kvetna 1940. Nemecko obchazi Maginotovu linii, ktera se povazovala za 
nedobytnou, ponechava proti ni nekolik oddilu zenistu a velkorazna dela, 
ktere se bavili ostrelovanim bunkru a shazovanim plynovych granatu do 
ventilacnich sachet jeste po padu Francie, a vede hlavni utok pres Holandsko, 
Belgii a Luxemburg. Z transportnich letadel je na Holandsko svrzeno vice jak 
6000 parasutistu, kteri okupuji vetsinu dulezitych mostu.
  Spojenecke veleni neustale blbne a nedokaze se dohodnout s belgickym velenim 
o dalsim postupu. Konci to kapitulacim vsech trech malych zemi, z kterych 
Lucembursko bylo prevalcovano bez vetsich usili.
  Nemecke mechanizovane a tankove divize se otaci na Francii. Francie je 
povazovana za stat s nejlepsi armadou. Tanky jsou rozdeleny mezi pechotnimi 
divizemi a jsou povazovany za jejich soucastku a ve vsem se podrizuji veleni 
pechoty. Nemci je drti jednu po druhem koncentrovanym utokem za dokonale 
spolupraci se Stukami.
  Britsky expedicni sbor po skoro uspesnem protiutoku pod Arrasem, ponechav 
zbytky obrnene techniky opousti spolu s nekolika francouzskymi oddily (a De 
Gaullem), opousti kontinent. Francie zustava sama. Pariz je prohlasen za 
svobodne mesto... neni tomu dlouho, co Francie padne.

  Ihned v lete zacina tzv. Bitva o Britanii. Goring prohlasuje, ze ted uz to 
zvladne a stovky nemeckych letadel se objevuji nad jiznim a vychodnim 
pobrezim ostrovniho kontinentu. Britove poprve pouzivaji radary a nehlede na 
to se Nemcum dari. Spousta letadel zvlast podel jizniho pobrezi je v 
troskach. Vyroba novych letadel je skoro znemoznena. Jeste chvile a Anglicke 
nebe bude v moci sedych stroju s hakovymi krizi.
  V tu chvili Goring dela osudovou chybu - rozhodne se zlomit nepriteli 
moralku. Zacina bombardovani Londyna. Tovarny a radarove stanice jsou 
opraveny a vybudovany znovu. Do nebes se zvedaji desitky a stovky novych 
britskych stroju a nemecke ztraty se stavaji stale vetsimi. Britove bojuji se 
stale vetsi nenavisti v srdcich, nikdo totiz nema rad bombardovani civilnich 
mest.
  Za chvili se zjistuje, ze pokracovani nemeckych naletu je nemozne. Ztraty 
jsou katastrofalni, spousta skvelych pilotu padlo do zajeti nebo naslo smrt v 
plapolajicich strojich ci pod morskou hladinou.

  V zime Hitler podepisuje dalsi direktivu s klicovym nazvem Barbarossa.

  V severni Africe pokracuji lite boje, neschopne italske veleni dokaze i 
pres obrovskou prevahu v poctu prohravat predem vyhrane bitvy. Ocel italskych 
tanku muze byt prorazeny anglickou puskou, moralka klesa a Britove zahani 
Italy az k Tunisu. Hitler se vzteka a posila do Afriky svoje oddily, 
konkretne 5.lehkou tankovou divizi, 20.tankovou divizi, 60 stihacek Me-109E a 
20 bombarderu Ju-87. Tak se zrodi Afrika Korps.

  V zime tehoz roku se Sovetsky Svaz ztrapnuje pri utoku na Finsko. Nehlede 
na absolutni prevahu v technice a vyzbroji se valka neustale protahuje. 
Nepripravena na zimu ruda armada nese silene ztraty (moje babicka vzpomina na 
auta plna odriznutych koncetin mijejici jeji rodne mesto). Ale pres to 
vsechno si SSSR tyto ztraty muze dovolit a Finsko kapituluje. Cast uzemi 
kolem Leningradu odchazi Sovetskemu Svazu. 

                                                                         SJ

                Kdo zachranil sve nervy, nezachranil svoji cest

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 17"

Rubic — Wed, 20 Oct 1999 10:09:51 GMT

Posted By: Rubic (Tedka pry i Hranacek :-)) on 'UsvitVeku'
Date:      Wed 20.10.1999 12:09.51
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 17"

>      1 9 4 1
>      -------
>      Nejvetsi udalosti je bezesporu utok na namorni zakladnu Pearl Harbor. 
> Americane prichazeji o 188 letadel a 2403 muze. A vstupuji do valky.

  Tohle bych nevidel uplne jako nejvetsi udalost roku a mam pocit ze se mnou 
bude souhlasit i SJ. POdle me nejvetsi udalosti tohoto roku je napadeni SSSR 
vojsky Osy, cili zacatek Velke vlastenecke valky. Docela me mrzi ze se na 
tuto udalost ve vyctu uplne zapomnelo. Protoze zatimco na vsech 
ostatnich frontach,a to po celou valku, proti sobe valci maximalne 10-20 
divizi, tak na obou stranach vychodni fronty proti sobe stalo dohromady 
vetsinou pres 300 divizi, nekdy i vic. Coz v poctech lidi dela asi tak 5-5,5 
milionu jen na strane nemecke. A podobne cislo i na strane ruske. 
   Pravda obsazovali velke kusy uzemi. Ale treba Odessa se branila velkou radu 
dni a vazala znacne sily skupiny armad jih, ktere o to pomaleji postupovali 
dal. A copak bitva pred Moskvou take nic nebyla? Nebo obkliceni celeho 
ruskeho jihozapadniho frontu v prostoru u Kyjeva? Zajmuto zde bylo pres 1 
000 000 ruskych vojaku. 
  Toto preci nejde vynechat....
  
        _____
      /__/__/\
     /__/__/\/\            Lubic~et
     \__\__\/\/         
      \__\__\/     
                          (c) Maniakus

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 17" (1941,1942)

Spancha — Wed, 20 Oct 1999 09:59:09 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Wed 20.10.1999 11:59.09
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 17" (1941,1942)

     1 9 4 1
     -------
     Nejvetsi udalosti je bezesporu utok na namorni zakladnu Pearl Harbor. 
Americane prichazeji o 188 letadel a 2403 muze. A vstupuji do valky.
     Mussolini pri setkani s Hitlerem prijima nemeckou pomoc v Africe, 
italske jednotky totiz nepostupuji tak, jak si predstavovaly. To se ma brzy 
zmenit. Ovsem do konce roku budou Italove v Etiopii stejne porazeni a 
Mussoliniho sen o vychodoafricke rimske risi se rozplyne.
     V dubnu podepisuje Stalin s Japonskem petiletou smlouvu o neutralite.
     Od zari plati narizeni Reinharda Heydricha, ze vsichni Zide starsi 
sesti let museji na uzemi okupovanem Nemci nosit na svrchnim odevu Davidovu 
hvezdu. V Osvetimi, ktera byla otevrena uz v minulem roce, jsou instalovane 
plynove komory.
     V Anglii jsou prvni dva pacienti leceni penicilinem.
     V New Yorku zacina vysilat prvni komercni televizni stanice WNBT. A 
dalsi newyorska stanice - WCBW - experimentuje s barevnym vysilanim.
     Ve Svycarsku zemrel James Joyce, Virginia Woolfova spachala sebevrazdu.
(anglicka prozaicka a esejistka)

     1 9 4 2
     -------
     Nemci se dostali pres Stalingrad. Japonci bojuji s Americany o Midway. 
Predevsim Nemecko "vyresilo zidovskou otazku", a zacinaji transporty do 
koncentracnich taboru, v Osvetimi je plynem popraveno 1500 polskych Zidu 
najednou.
     V Praze je spachan atentat na risskeho protektora Reinharda Heydricha. 
Nemci jako odvetne opatreni vyhlazuji Lidice.
     Takrka nepovsimnut provadi Enrico Fermi prvni samostatnou a 
kontrolovanou nuklearni reakci. Atomovy vyzkum se ukryva pro prisne tajny 
Manhattan Engineer District - Manhattansky projekt. Cilem je vytvorit mocnou 
nicivou bombu.
     Do kin vstupuje po delsich prutazich film Casablanca a disneyovsky 
pribeh Bambi. Nahravaci spolecnost RCA Victor udeluje prvni "zlatou desku" za 
prodej vice nez milionu nahravek. Ziskava ji Glenn Miller za orchestralni 
nahravku Chattanooga Choo Choo.
     Nejvyssi soud USA rozhodl, ze rozvody dosazene ve state Nevada jsou 
platne pro cele uzemi Spojenych statu.
     V Rio de Janeiru spachal sebevrazdu rakousky spisovatel Stefan Zweig.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 16" (1939,1940)

Spancha — Wed, 20 Oct 1999 09:00:43 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Wed 20.10.1999 11:00.43
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 16" (1939,1940)

     1 9 3 9
     -------
     Deni poslednich let vrcholi. Hitler obsadil v breznu Ceskoslovensko 
(zrizen protektorat Cechy a Morava, Slovensko vyhlasuje samostatny stat). 
Prvniho zari napadl Polsko (bez vyhlaseni valky). Behem zari Francie a Velka 
Britanie vyhlasuji valku Nemecku - vypukla druha svetova valka.
     V tomto roce bylo sice objeveno pusobeni DDT, ale na vyuziti si tato 
latka musi kvuli valce pockat.
     Smrt Sigmunda Freuda v tomto bourlivem valecnem roce takrka unikla 
pozornosti.

     1 9 4 0
     -------
     I v tomto roce staci jedine heslo: blietzkrieg aneb bleskova valka. 
Danska Kodan padne za dvanact hodin. O norsky Narvik se bojuje o trochu dele. 
Nemci obsazuji Belgii, Lucembursko, Nizozemsko a postupuji stale na zapad, 
aby uz 14.cervna pochodovali po Champs-Elysees. Ve Francii se k moci dostava 
Petain. Jeho vlada se usazuje ve Vichy.
     Karl Landstseiner a Alexander Wiener zatim v relativnim poklidu objevili 
Rh-faktor.
     A ctyri mladi francouzsti chlapci nalezli pri prochazce se psem jeskyni 
Lascaux s nastennymi malbami.
     Charles Chaplin uvadi do americkych kin novy film s nazvem Diktator.
     V Mexiku je zavrazden Lev Trockij, ve Svycarsku zemrel malir Paul Klee a 
ve Velke Britanii umira byvaly ministersky predseda Neville Chamberlain.

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 14"

Rubic — Thu, 14 Oct 1999 08:49:05 GMT

Posted By: Rubic (Tedka pry i Hranacek :-)) on 'UsvitVeku'
Date:      Thu 14.10.1999 10:49.05
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 14"

> 
> >      1 9 3 6 
> >      -------
> >      V Nemecku se letos konaji XI. letni olympijske hry. Naciste je 
> > zneuzivaji k propagaci "noveho Nemecka".
> 
>   Slysel jsem nekdy mezi pohadkami na dobrou noc, co mi vypraveli rodice, ze
> 
> pry Hitler velel zastrelit cely sovetsky olympijsky tym, ktery neco vyhral. 
> Vite o tom nekdo neco? Slysel jsem take neco o tom, ze odmitl darovat zlatou
> 
> medaili cernosskemu sportovci, ktery porazil Nemce. 
> 
   Nevim tim zastrelenim si nejsem jistej. Ale co sem cetl nejake clanky. Tak 
napriklad se nemecti rozhodci na samozrejme prikazy shora snazili poskozovat 
i nase sportovce. Takze gymnaste skoncili v mnoha disciplinach na 
nemedailovem ctvrtem miste. Az se Alois Hudec zdrave nastval a ve cvicenich 
na kruzich visel v predepsanych pozicich nikoli 2-3s ale i 1-12s. A jedine 
takovou to cestou se dostal ke zlate olympijske medaily.
   To s temi cernoskymi sportovci - kdyz vyhral Jessie Owens, nevim  o kterou 
s tech 4 medaily slo (100m, 200, 4*100m a dalka). Ale asi dalka. No zkratka 
hitler udeloval zlate medaile osobne. A v okamziku kdyz Owens skocil vitezny 
skok a koukl na tribunu - tak na miste vyhrazenem risskemu kancleri bylo 
prazdno.

 

        _____
      /__/__/\
     /__/__/\/\            Lubic~et
     \__\__\/\/         
      \__\__\/     
                          (c) Maniakus

[UsvitVeku] (88mm Flak)

SJ — Wed, 13 Oct 1999 11:48:57 GMT

Posted By: SJ (In the name of Floyd...) on 'UsvitVeku'
Date:      Wed 13.10.1999 13:48.57
Title:     (88mm Flak)

> > s cernymi krizi na vezich se kutaleli po francouzskych silnicich. 
> 
>      Tych nemeckych zbrani cs. povodu bolo viac, aj taky 88mm
> protilietadlovy 
> (pripadne) protitankovy kanon je povodne cs. konstrukcia. 

  Jestli myslis 88mm Flak, zbran legendarni a obavanou, tak byla vymyslena v 
Nemecku v roce 1928 jako delo protiletadlove. Ihned ve Spanelske valce se 
zjistilo, ze muze byt pouzito i jako delo protitankove i jako delo pro 
podporu pechoty. Dokonce se pry pouzivalo i v namornich bitvach. Kruci, ta 
linka laguje jak ja nevim co.
  Podivejte se treba na http://www.iper.net/museoaviazione/Cannone.htm, tam 
je par kecu o tom vsem.

  Jaky 88mm nemecky kanon je ceskeho puvodu? 

> > SJ
> 
> Crazy.

                                                                         SJ

                Kdo zachranil sve nervy, nezachranil svoji cest

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 15"

SJ — Tue, 12 Oct 1999 17:07:17 GMT

Posted By: SJ (In the name of Floyd...) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 12.10.1999 19:07.17
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 15"

>      1 9 3 7
>      -------
>      Spanelska valka se rozhorela naplno. Hitler, stejne jako Mussolini 
> samozrejme podporuje Franka. Baskicka vesnice Guernica je malem smetena z 
> povrchu zeme pri trihodinovem utoku nemeckeho letectva, jak bylo oficialne 
> priznano teprve v roce 1946 (Goring pripustil, ze nemecka armada chtela nad 
> Guernikou vyzkouset nove bombardovaci letouny).

  Nejspis slo o velice znamy Ju-87 Stuka, ktery pilotovan zkusenym letcem 
dokazal zasahnout 2m maly cil (tak v roce 1943 Stuky zasahovaly kominy 
italske bitevni lodi Roma, aby nepadla do rukou spojencu, jestli jsem zase 
neco nespletl). Navic byly vybaveny sirenami, takze pri stremhlavem letu/padu 
vydavali hrozive zvuky, zdrcujici psychiku nepritele.
  Krome Nemecka a Italii se do Spanelska posilali dobrovolnici (nebo 
"dobrovolnici" to se nedovime) ze SSSR. Stejne jako vyzbroj, vcetne sovetskych 
tanku T-26 a BT, stihacek Il-15, Il-16 atd. apod. Sovetsti autori dosud 
poukazuji na to, ze Nemci byli poradne vydeptani velkou prevahou sovetskych 
tanku nad nemeckymi typy (o italskych ani nemluvime). 

>      V Cine zatim Japonci obsadili Peking.

  Mimochodem, nekteri autori tvrdi, ze druha svetova zacala utokem Japonska na 
zeme vychodni asie. 

>      V SSSR pokracuji politicke procesy, je popraven vojevudce 
> M.N.Tuchac~evskij.

  Armada prisla o vice jak 2/3 svych dustojniku.

>      1 9 3 8
>      -------
>      Valka je doslova na spadnuti. V breznu anslus Rakouska, v zari pak 
> mnichovska dohoda.

  Ale o Mnichovske dohode proboha nesmite mluvit! :) To je jedno z mych 
oblibenych temat, vzdycky zacinam obstastnovat okoli ruznymi daty a 
informacemi (dost casto nepresnymi).
  Totiz Ceska Republika mela podepsanou spojeneckou dohodu o pomoci s Francii 
a Sovetskym Svazem. Ovsem protoze nebyla hloupa, tak ji podepsala tak, ze 
Sovetsky Svaz muze prijit na pomoc JEDINE V PRIPADE, ze na pomoc prijde 
Francie. No a nastala velice zajimava situace.
  V Nemecku je na zapadnich hranicich 10 divizi, proti nim stoji 50 
francouzskych a 10 britskych divizi expedicniho sboru. Na vychodnich 
hranicich a podel hranic s Ceskou republikou je umisteno 30 divizi. Na 
zapadnich hranicich Sovetskeho Svazu si velitele 55 divizi povzbuzuji vojaky 
na dalsi osvobozeneckou akci. Jenomze... Francie na pomoc neprichazi. 
Sovetsky Svaz pomoct nemuze... no a sami vite jak to skoncilo.
  Mimochodem, ceske tanky modernejsiho typu LT-38 (v Panzerwaffe oznacovany 
jako PzKpfw.38(t) ) dost posilily nemecke tankove divize, slouzily v dalsich 
rocich jako podvozky pro spoustu samohybnych del a stihacu tanku. A v roce 
1940 Francouzi dost litovali, ze Ceske Republice nepomohli, pac ty tanky, ale 
s cernymi krizi na vezich, se kutalely po francouzskych silnicich. 

                                                                         SJ

                Kdo zachranil sve nervy, nezachranil svoji cest

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 14"

SJ — Tue, 12 Oct 1999 16:55:33 GMT

Posted By: SJ (In the name of Floyd...) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 12.10.1999 18:55.32
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 14"


  Jako vzdycky par detailu navic. :)

>      1 9 3 5
>      -------
>      Italie obsadila Etiopii.

  Kde se poprve ukazalo, ze i zaostale narody vyzbrojene ostepy, luky a 
puskami z roku 1812, jsou schopny udelat ze spatne vycvicenych talianu pekne 
jezky. Zajimave ovsem je, ze se behem boju poprve zacali docela aktivne 
vyuzivat italske tanky. Ty totiz puskami z roku 1812 prostrelit neslo. 
(Existuji svedectvi, ze brneni lehcich italskych tanku se dalo prostrelit 
kulomety a i dokonce puskami co mela ve vyzbroji britska armada... to se ovsem 
odehravalo az pozdeji). 

>      1 9 3 6 
>      -------
>      V Nemecku se letos konaji XI. letni olympijske hry. Naciste je 
> zneuzivaji k propagaci "noveho Nemecka".

  Slysel jsem nekdy mezi pohadkami na dobrou noc, co mi vypraveli rodice, ze 
pry Hitler velel zastrelit cely sovetsky olympijsky tym, ktery neco vyhral. 
Vite o tom nekdo neco? Slysel jsem take neco o tom, ze odmitl darovat zlatou 
medaili cernosskemu sportovci, ktery porazil Nemce. 

>      V SSSR se kona prvni velky proces s tzv. trockisty.

  A nejenom s nimi pochopitelne.

>      V tomto roce zemrel letec Bleriot, spisovatele M.Gorkij, R.Kipling ci 
> L.Pirandello a hudebni skladatele A.Glazunov a O.Respigi.

  O Maximovi Gor'kim je take zajimave povidani. Jak jiste vite napsal totiz 
roman Mat' (tj. Matka ;) ). No a soudruh Stalin, nejlepsi pritel vsech deti a 
sportovcu, ho privolal k sobe a rekl neco ve stylu, ze sovetsky narod velice 
oceni i jeho dalsi roman, ktery zajiste napise. Jmenovat se bude Otec. O kom 
mel byt soudruh Stalin taktne mlcel. Maxim Gor'kij nastesti zadny roman Otec 
nestihl napsat. Take se povida, ze soudruh Stalin ho presvedcil o tom, ze v 
SSSR se zije dobre mimo jine ukazkami jednoho z kanalu, co vyryli vezni 
GULAGu ve prospech spolecnosti.

                                                                         SJ

                Kdo zachranil sve nervy, nezachranil svoji cest

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 15" (1937,1938)

Spancha — Mon, 11 Oct 1999 15:47:27 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Mon 11.10.1999 17:47.27
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 15" (1937,1938)

     1 9 3 7
     -------
     Spanelska valka se rozhorela naplno. Hitler, stejne jako Mussolini 
samozrejme podporuje Franka. Baskicka vesnice Guernica je malem smetena z 
povrchu zeme pri trihodinovem utoku nemeckeho letectva, jak bylo oficialne 
priznano teprve v roce 1946 (Goring pripustil, ze nemecka armada chtela nad 
Guernikou vyzkouset nove bombardovaci letouny). 
     V Cine zatim Japonci obsadili Peking.
     V SSSR pokracuji politicke procesy, je popraven vojevudce 
M.N.Tuchac~evskij.
     Nedaleko New Yorku se zritila vzducholod Hindenburg. Se 117 pasazery na 
palube preletela Atlantik (36 cestujicich uz New York nikdy nevidelo). Byl 
to jeden z poslednich letu vzducholodi. 
     V San Franciscu je dokoncen most Golden Gate (prace na nem zacaly roku 
1933).
     Walt Disney uvadi prvni kresleny celovecerni film - Snehurka a sedm 
trpasliku. Amerika propada kouzlu jazzu.
     V tomto roce zemrel Guglielmo Marconi (It. radiotechnik, obdrzel prvni 
patent na bezdratovy telegraf). Svet opustil take Pierre de Coubertin 
(iniciator obnoveni olympijskych her). Kulturni svet ztratil Maurice Ravela 
a George Gershwina. 

     1 9 3 8
     -------
     Valka je doslova na spadnuti. V breznu anslus Rakouska, v zari pak 
mnichovska dohoda. V listopadu dochazi zatim k nejvetsimu pogromu na Zidy - 
267 vypalenych synagog, 7500 vyrabovanych obchodu, 91 zabitych Zidu a 26 000 
deportovano do koncentracnich taboru. Rika se tomu "kristalova noc" (podle 
mnozstvi skla vysypaneho z rozbitych oken napadenych domu).
     Nemecky chemik Otto Hahn objevuje stepeni uranu.
     Prilis klidu neprinasi ani svet umeni - Orson Welles vysila 30.rijna v 
newyorskem rozhlase hru Invaze z Marsu. Je natolik presvedciva, ze vypukne 
panika.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 14" (1935,1936)

Spancha — Mon, 11 Oct 1999 14:05:55 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Mon 11.10.1999 16:05.55
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 14" (1935,1936)

     1 9 3 5
     -------
     Nejvetsi udalosti roku se stalo verejne predstaveni televize. 
     Italie obsadila Etiopii.
     V Berline byly vyhlaseny Norimberske Zakony, namirene proti Zidum. 
Nemecko zakazuje jazz (cernosskeho nebo zidovskeho puvodu).
     American Carlton Magee vynalezl parkovaci hodiny. Poprve jsou pouzity v 
ulicich Oklahomy. 
     V tomto roce zemrela belgicka kralovna Astrid, malir Kazimir Malevic a 
hudebni skladatel Alban Berg.

     1 9 3 6 
     -------
     Dne 19. srpna v Andalusii zastrelili basnika Federika Garciu Lorku.
     O mesic drive se na jihu Spanelska vydal na krvavy pochod Francisco 
Franco. Vypukla spanelska obcanska valka.
     Londyn. V lednu zemrel kral Jiri V. a na trun nastoupil Eduard VIII., 
tehoz roku vsak abdikuje - bude se zenit s rozvedenou Americankou.
     V Nemecku se letos konaji XI. letni olympijske hry. Naciste je 
zneuzivaji k propagaci "noveho Nemecka".
     Italie zatim formalne anektuje Etiopii. Mussolini prohlasuje krale 
Viktora Emanuela III. etiopskym cisarem.
     V SSSR se kona prvni velky proces s tzv. trockisty.
     V USA je prezidentem znovu zvolen F.D.Roosevelt. Frank Lloyd Wright 
zacina stavet v Pensylvanii dum, ktery bude pozdeji znam jako Falling Water.
     V tomto roce zemrel letec Bleriot, spisovatele M.Gorkij, R.Kipling ci 
L.Pirandello a hudebni skladatele A.Glazunov a O.Respigi.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 13" (1933,1934)

Spancha — Thu, 23 Sep 1999 09:39:54 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Thu 23.9.1999 11:39.54
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 13" (1933,1934)

     1 9 3 3
     -------
     Koncem ledna je Adolf Hitler jmenovan nemeckym kanclerem. O mesic 
pozdeji hori budova Risskeho snemu. Vinik neni dopaden, strany a frakce se 
obvinuji navzajem. Udalost se stava zaminkou k vyhlaseni novych dekretu 
omezujicich nejruznejsi svobody. Prestoze naciste nevitezi ve volbach, 
dostavaji se fakticky k moci. Opozice je naprosto dezorientovana a Hitler 
zahajuje tazeni proti Zidum.
     Albert Einstein odchazi do USA. Nemecko opousti i mnoho dalsich 
vyznacnych osobnosti - Bertold Brecht, Thomas Mann, Erich von Stroheim.
     Ve Spojenych statech je zrusena prohibice a zakaz Joyceova Odyssea. V 
kinech se promita prvni verze King Konga.
     Zemreli architekt Adolf Loos a spisovatel John Galsworthy.

     1 9 3 4
     -------
     Nemecko podepsalo s Polskem pakt o neutoceni (mel platit deset let).
     V ulicich Parize propukaji boure a demonstrace. Pri manifestaci 6.unora 
prislo o zivot dvanact lidi, stovky dalsich zraneny.
     Jako v minulem roce (a v letech pristich) se pozornost soustreduje na 
Nemecko. Krome jineho taky na "noc dlouhych nozu" - cistku mezi vedoucimi 
spickami SA, pri niz je zavrazdeno 77 osob (pry se podilely na spiknuti proti 
Hitlerovi). Hitler se nechava po smrti prezidenta von Hindenburga zvolit 
prezidentem (kanclerem samozrejme zustava). Nechava se oslovovat "der Fuhrer".
V temze roce se setkava s Mussolinim.
     V Rakousku je pri pokusu tamnich nacistu o puc zavrazden kancler 
Dollfuss.
     SSSR vstupuje do Spolecnosti narodu.
     V Cine se Mao Ce-tung vydava na "velky pochod" proti C~ankajs~kovi.
     V kanadskem Ontariu se narodila prvni patercata, ktera prezila vice nez 
par hodin. 
     Zemrela dvojnasobna nositelka Nobelovy ceny Marie Curieova.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 12" (1930,1931,1932)

Spancha — Thu, 23 Sep 1999 08:10:55 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Thu 23.9.1999 10:10.55
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 12" (1930,1931,1932)

     1 9 3 0
     -------
     Zatim je jeste klid. Pozornost pritahuje Maria Magdalena von Loch aneb 
Marlene Dietrich, jeji Modry andel a predevsim jeji krasne nohy. Udajne 
nejkrasnejsi na svete.
     Haile Sellasie se stava vladcem Etiopie (u moci zustane do roku 1974).
     V Indii zahajuje Gandhi kampan obcanske neposlusnosti.
     Je objevena planeta Pluto.
     Ernest Lawrence vynalezl spiralni urychlovac castic.
     Nobelova cena za literaturu je poprve udelena spisovateli ze Spojenych 
statu americkych - Sinclairu Lewisovi.
     Zemrel dalsi znamy spisovatel, otec Sherlocka Holmese, sir Arthur Conan 
Doyle a rusky malir Ilja Repin. V Moskve spachal sebevrazdu Vladimir 
Majakovskij.

     1 9 3 1
     -------
     V Parizi se kona kolonialni vystava. Chaplin uvadi Svetla velkomesta.
     Ve vysce sestnacti kilometru nad zemi se odehrava prvni stratosfericky 
let.
     Japonci obsazuji Mandz~usko. Je objeveno deuterium a radiove vlny 
prichazejici z vesmiru.
     V Cine se rozvodni Jang-c-tiang, postizeno je na ctyricet milionu Cinanu.
     V New Yorku je slavnostne otevrena Empire State Building. Az do roku 
1972 zustava nejvyssi stavbou sveta.
     Ve West Orange zemrel Thomas Alva Edison.

     1 9 3 2
     -------
     Japonci obsadili S~anghaj.
     Po dvojich volbach v Nemecku je NSDAP nejsilnejsi frakci v risskem snemu.
     Rakousko ma noveho spolkoveho kanclere - Engelberta Dollfusse.
     Prezidentem Spojenych statu se stava Franklin Delano Roosevelt, zahajuje 
New Deal.
     Britsky fyzik James Chadwick objevil neutron a American Carl Anderson 
pozitron.
     Shirley Templeova nataci svuj prvni film (Rusovlase alibi), v Benatkach 
se poprve kona mezinarodni filmovy festival (bez udileni cen).

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 11" (1928,1929)

Spancha — Thu, 16 Sep 1999 11:31:06 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Thu 16.9.1999 13:31.06
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 11" (1928,1929)

     1 9 2 8
     -------
     Nejvice se hovori o Briand-Kelloggove paktu, ktery prohlasil valku za 
nezakonny postup. Smlouvu podepsalo celkem dvaasedesat statu. Frank Kellogg 
za ni ziskal v roce 1929 Nobelovu cenu za mir. 
     Trockij odchazi do exilu, C~ankajs~ek vstupuje do Pekingu.
     Prezidentem Spojenych statu se stava Herbert Hoover.  
     Nobile se ztratil nad severnim polem. Roald Amundsen zmizel, kdyz se 
ho snazil zachranit.
     Italske kralovstvi uzavira s papezem Piem XI. lateranske smlouvy, na 
jejichz zaklade vznikl stat Vatikan.
     Alexander Fleming odjizdi na dovolenou, kdyz predtim zanechal v 
laboratori misky s kulturami - prvni krok k objevu penicilinu.
     D.H.Lawrence dokoncuje skandalni roman Milenec lady Chatterleyove.
     A do kin vstupuje Mysak Mickey.

     1 9 2 9
     -------
     Neni sporu o tom, co lze povazovat za nejvetsi udalost roku: 24.rijna 
doslo ke krachu na newyorske burze, coz rozpoutalo svetovou hospodarskou 
krizi.
     Byla vynalezena lednicka.
     Na jare doslo v Chicagu k udalosti, k niz se jeste mnohokrat vrati 
nejeden spisovatel a filmar: v garazi je ke zdi postaveno sest gangsteru a 
bez milosti odstreleno cleny konkurencniho gangu (mimochodem, prave tak 
zacina film Nekdo to rad horke).
     Salvador Dali porada svou prvni samostatnou vystavu. 
     Akademie filmoveho umeni a vedy v tomto roce poprve udeluje Oscary.
     Automobilovy prumysl prisel o tri prukopniky - Nemce Carla Benze, 
Wilhelma Maybacka a Americana Davida Buicka.

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 9"

Rubic — Thu, 16 Sep 1999 09:00:35 GMT

Posted By: Rubic (Plnohodnotny ctvrtak;-))) on 'UsvitVeku'
Date:      Thu 16.9.1999 11:00.35
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 9"

> 
>      1 9 2 4
>      -------
>      V zime se konaji I.zimni olympijske hry. Jejich hostitelem se stava 
> Chamonix (Francie). Zacatky jsou skromne, divaci chybeji, rozhodci postavaji
> primo na lede, medailisty skoro nikdo neoslavuje. 
 
  Mam pocit ze se tato akce konala jako tyden zimnych sportu a za olympijske 
hry byla prohlasenna teprve pozdeji. 

>Letni olympijske hry v Parizi uz vzbudily vice pozornosti, hrdinou her se 
>stal finsky bezec Paavo Nurmi (dve zlate medaile - beh na 1500 m, beh na 5 
km). 
  
  Nevim jestli by zisk dvou medaili byl hrdinstvi (samozrejme myslim s 
pohledu Nurmiho, ktery mel mnohem vetsi plany). Ve skutecnosti  ziskal 5 
zlatych medaili. Jeste to tusim byl prespolni beh, prespolni beh druzstev a a 
to posledni si nevzpomenu.  Napriklad 6 medaili z toho ctyri zlate ziskal 
Ville Ritola, ktery zdatne souperil s Nurmim.  

 O ctyri roky pozdeji se oba rozloucili s olympiadami, kazdy se ziskem 1 zlate 
a jedne stribrne. Nurmi zlato na 10 000m a stribro na 5 000, a Ritola 
obracene.  

        _____
      /__/__/\
     /__/__/\/\            Lubic~et
     \__\__\/\/         
      \__\__\/     
                          (c) Maniakus

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 10" (1926,1927)

Spancha — Fri, 10 Sep 1999 08:18:28 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Fri 10.9.1999 10:18.28
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 10" (1926,1927)

     1 9 2 6
     -------
     Hirohito se stal japonskym cisarem. V Polsku provedl marsal Pilsudski 
statni prevrat.
     Nejvetsi udalosti je nastup nove zenske mody: zeny si strihaji vlasy 
nakratko, oblekaji se do kosile a saka, na krk si uvazuji kravaty a na hlavu 
nasazuji pansky klobouk. Rika se tomu styl a la garcon. Nejslavnejsi 
propagatorkou noveho stylu je Kiki de Montparnasse.
     V tomto roce zemrel malir Claude Monet, spisovatel Rainer Maria Rilke, 
spanelsky architekt Antonio Gaudi a predevsim idol mnoha zenskych srdci - 
herec Rodolfo Valentino.

     1 9 2 7
     -------
     Kveten prinasi velkou udalost: Charles Lindbergh pristava po triatriceti 
a pul hodine v Parizi. Prave preletel Atlantik. Na letisti v Orly ho vita sto 
tisic lidi. 
     V Cine je zatim cim dal rusneji. C~ankajs~ek je u moci, Mao Cetung v 
horach.
     V USA jsou jedny z nejhorsich zaplav v dejinach. Reka Mississippi se 
vylila z brehu.
     Take v kulture se deje mnoho zajimaveho: nejvetsi senzaci vzbudil prvni 
zvukovy film - Jazzovy zpevak. 
     Zemreli americka tanecnice Isidora Duncanova a spanelsky malir Juan Gris.

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 4"

Mirco — Wed, 08 Sep 1999 21:42:08 GMT

Posted By: Mirco (if making war is better..) on 'UsvitVeku'
Date:      Wed 8.9.1999 23:42.08
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 4"

>      Katastrofy nekonci. V noci ze 14. na 15.dubna dochazi k te nejvetsi a 
> nejmene pravdepodobne: Titanic po narazu do ledovce zmizel pod hladinou. 
> Umira 1490 pasazeru z celkoveho poctu 2201. Byli mezi nimi i ctyri americti 
> miliardari. Spolu s udajne nejbezpecnejsi lodi noveho stoleti se potopily i 
> trezory s poklady za tri sta milionu dolaru.

Jen pro poradek: Pocet obeti katastrofy byl 1517 lidi, pocet zachranenych 706 
respektive 705 (jeden cestujici zemrel na nasledky utrap jeste v den zachrany 
na palube Carpathie). Pokud by nekdo mel zajem, mohl bych sem neco o historii 
teto lodicky napsat, i kdyz je to historie dost blizka a z usvitu veku 
rozhodne neni. 


                                   Bye Mirco (Totenhertz)
                                     Es kommt der Tag!

Jeste neco: Chci videt "Neffa batmaniciho s J.F.Kennedym na zabradli Titaniku"

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 9" (1923,1924,1925)

Spancha — Mon, 06 Sep 1999 12:01:02 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Mon 6.9.1999 14:01.02
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 9" (1923,1924,1925)

     1 9 2 3
     -------
     Alain Gerbault preplul jako prvni osamely moreplavec Atlantik. V cili v 
New Yorku ho po 142 dnech na mori a 26 bourich cekala jedna skromna kytice.
     V Nemecku vypukla ekonomicka krize a naciste se pokouseji o statni 
prevrat. V listopadu se Hitler pokusi o puc znovu a opet bez uspechu. Je 
odsouzen k peti letum vezeni, ale po deviti mesicich je propusten. Behem 
pobytu ve vezeni diktuje Rudolfu Hessovi Mein Kampf.
     V Italii se Mussoliniho vlada pousti do konfliktu s Reckem - necha 
bombardovat a obsadit ostrov Korfu.
     Ve Spanelsku nastoluje general Primo de Rivera vojenskou diktaturu a 
Turecko se stava republikou.
     V Japonsku doslo v zari k zemetreseni, ktere postihlo Tokio. Vysledkem 
je 140 000 mrtvych.
     Zemrela Sarah Bernhardtova a Gustave Eiffel. V tomto roce zemreli i 
Jaroslav Hasek a nemecky fyzik W.C.Rontgen.
     Kulturni svet vsak zaziva i mile prekvapeni: Lee De Forest predvadi v New 
Yorku prvni ozvucene filmy.

     1 9 2 4
     -------
     Udalosti roku je umrti Vladimira Iljice Lenina, i kdyz uz v te dobe neni 
u moci. V roce 1922 byl vystridan Stalinem.
     V zime se konaji I.zimni olympijske hry. Jejich hostitelem se stava 
Chamonix (Francie). Zacatky jsou skromne, divaci chybeji, rozhodci postavaji 
primo na lede, medailisty skoro nikdo neoslavuje. Letni olympijske hry v 
Parizi uz vzbudily vice pozornosti, hrdinou her se stal finsky bezec Paavo 
Nurmi (dve zlate medaile - beh na 1500 m, beh na 5 km).
     Recko vyhlasuje republiku. Kral Jiri II. je svrzen.
     Kulturni svet ztraci Giaccoma Pucciniho, Franze Kafku, Anatola France a 
Josepha Conrada (angl.spisovatel pol.puvodu).
     George Gershwin komponuje Rapsodii v modrem a Andre Breton vydava 
Manifest surrealismu.

     1 9 2 5
     -------
     Svet ma novou hvezdu: Josephine Bakerova (amer.cernosska tanecnice a 
zpevacka) vstoupila na scenu. A take novy lek - vakcinu proti tuberkuloze.
     V Italii nastoluje Mussolini fasistickou diktaturu a v Nemecku jsou 
zalozeny oddily SS. 
     Jinak je rok 1925 vcelku klidny. Afery obstaravaji takove udalosti, 
jakou bylo zatceni americkeho ucitele za to, ze vyucoval Darwinovu teorii.
     Vychazi Fitzgeralduv Velky Gatsby a Kafkuv Proces.
     V kinech se promita Chaplinovo Zlate opojeni a G.B.Shaw ziskal Nobelovu
cenu za literaturu.

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 8"

SJ — Mon, 06 Sep 1999 10:21:35 GMT

Posted By: SJ (In the name of Floyd...) on 'UsvitVeku'
Date:      Mon 6.9.1999 12:21.35
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 8"

>      1 9 2 0
>      -------
>      Svetem jeste otrasaji dozvuky bolsevicke revoluce. Komuniste se v mnoha

  A budou otrasat jeste X dalsich roku... :)
 
>      Velka valka sice skoncila, ale v Evrope se presto bojuje. Mezi
> valcicimi 
> stranami - Polskem a sovetskymi vojsky - bylo v rijnu podepsano primeri.

  Kdyz jsem pred 3 lety byl v Polsku, tak jsem videl koncert na oslavu 
"Porazky Bolsevickych Hord", v SSSR zase byla velice popularni pisnicka 
"Pomnjat psy atamany, pomnjat pol'skije pany, konnarmejskije nasi klinky". 
Sice se utok do Polska nepodaril, ale Stalin, ktery se ho zucastnil osobne, 
si ho dobre zapamatoval a Polakum to nikdy neodpustil (podle vetsiny autoru). 

>      A v Rusku jako v prvni zemi sveta byly legalizovany potraty.

  Take se provadeji experimenty stylu "Volne rodiny", ve kterych nekolik muzu 
a zen ziji pohromade a maji spolecne deti. Zjistilo se ale, ze deti pak 
vyrostou uplne mentalne postizene, psychicky omezene, zmatene a nerozumne. 
Stejne jako muzum a zenam to nevyhovovalo. V Rude armade zase vojakum 
kontroluji prislusne rozmnozovaci organy, aby zjistili, zda nekdo z nich 
nahodou nemasturboval... jak to zjistovali, znamo neni, ale tresty byly velke. 

>      1 9 2 2
>      -------
>      V Italii je po uspesnem pochodu fasistu na Rim jmenovan ministerskym 
> predsedou Benito Mussolini. Po skonceni obcanske valky v Rusku vznikl 30.12.
> SSSR.

  Tentyz rok, jestli se nemylim, byla podepsana Rappalska smlouva mezi 
Nemeckem a Ruskem o spolupraci, solidarite apod. Tim vzniklo velice zajimave 
spojenectvi, ktere znamenalo: "Prezijeme i bez vas, vy tam vsichni". Nemecko 
potrebovalo obili, Rusko - stroje. 

                                                                         SJ

                Kdo zachranil sve nervy, nezachranil svoji cest

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 8" (1920,1921,1922)

Spancha — Mon, 06 Sep 1999 09:52:59 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Mon 6.9.1999 11:52.59
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 8" (1920,1921,1922)

     1 9 2 0
     -------
     Svetem jeste otrasaji dozvuky bolsevicke revoluce. Komuniste se v mnoha 
zemich ozyvaji stale hlasiteji. Hlasiteji se take ozyvaji zeny. V USA je jim 
priznano hlasovaci pravo.
     Ve Spojenych statech doslo v tomto roce k jedne, zdanlive bezvyznamne 
udalosti, ktera vsak bude mit ohromny dopad: jsou zatceni Nicola Sacco a 
Bartolomeo Vanzetti (v roce 1921 budou odsouzeni a o dalsich sest let pozdeji 
popraveni - proces byl inscenovan jako soucast kampane proti rev. del. hnuti)
     Velka valka sice skoncila, ale v Evrope se presto bojuje. Mezi valcicimi 
stranami - Polskem a sovetskymi vojsky - bylo v rijnu podepsano primeri.
     Cinou otrasla tragedie: pri jednom z nejhorsich zaznamenanych 
zemetreseni zahynulo v provincii Kan-su priblizne 180 000 lidi.
     V tomto roce zemrel italsky malir Modigliani.
     A v Rusku jako v prvni zemi sveta byly legalizovany potraty.

     1 9 2 1
     -------
     Rusko zachvatil hladomor. Lenin vyhlasil program NEP (Nova ekonomicka 
politika). V Iranu se k moci dostava legendarni Reza Pahlavi. Jizni cast 
Irska se odtrhla od Velke Britanie. Dalsim nove vzniklym statem je Mongolsko, 
ktere se odtrhlo od Ciny. Ceskoslovensko, Rumunsko a Kralovstvi Srbu, 
Slovincu a Chorvatu zalozily Malou dohodu.
     Albert Einstein ziskal Nobelovu cenu za fyziku, Anatole France za 
literaturu. A Kanadan Frederick Banting s Americanem Charlesem Bestem izoluji 
inzulin.
     Do kin vstoupil Chaplinuv film Kid. 
     Svet opustil velky tenor Enrico Caruso.

     1 9 2 2
     -------
     Nejvetsi udalosti roku je Carteruv objev hrobky faraona Tutanchamona. Je 
to prvni neporusena egyptska hrobka, ktera kdy byla objevena.
     Tentokrat se hlavni valecny konflikt odehrava mezi Reckem a Tureckem. 
Mustafa Kemal ziska Carihrad, coz znamena konec osmanske rise.
     V Italii je po uspesnem pochodu fasistu na Rim jmenovan ministerskym 
predsedou Benito Mussolini. Po skonceni obcanske valky v Rusku vznikl 30.12. 
SSSR.
     V tomto roce vychazi Odysseus Jamese Joyce a John Galsworthy dokoncuje 
prvni cast Sagy rodu Forsythu. 
     V Tokiu je otevren hotel Imperial (architektem je Frank Lloyd Wright).
     Jako kazdy rok doslo k umrtim nekolika vyznamnych osob. Za vsechny 
jmenujme Marcela Prousta.

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 6"

SJ — Tue, 31 Aug 1999 15:22:42 GMT

Posted By: SJ (In the name of Floyd...) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 31.8.1999 17:22.42
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 6"

>      1 9 1 6
>      -------
>      Ve stejnem roce doslo k bitve na Somme, v niz Britove poprve nasadili 
> tanky.

  Fronta se posunula o par desitek kilometru za cenu vice jak desetkrat 
mensich ztrat. Mimochodem, take zajimave je to, ze spousta knizek vysvetluje 
pojem tank, ze to vymyslely anglicane (coz je pravda), pac vypadal jako 
cisterna. No neni tomu presne tak (alespon z mych zdroju), ony tanky se 
maskovaly jako cisterny pri preprave vlakem (rychlost 5 a mene km/h neni moc 
uchvatna, jenom francouzsky Renault Ft-17 mel 8.5, ale to bude az v pristim 
roce... ;) ), a proto se jim ve vsech znacenich rikalo Tank, tj. cisterna. 

> Petrohrade byl zavrazden Rasputin a Jack London spachal sebevrazdu.

  Protoze se zjistilo ze mel homosexualni tendence a nasledne prohral 
nekolik soudnich sporu, ktere doufal ze vyhraje diky sve popularite... dle 
jistych zdroju... 

>      1 9 1 7
>      -------
>      Vybrat nejvetsi udalost tohoto roku je pomerne snadne: probehly totiz 
> revoluce v Rusku. Nejprve se zeny a raneni vojaci, kteri se vratili z
> fronty, 
> vzbourili v unoru. Do druheho dne vsude visely rude prapory. Duma se
> pokusila 
> vytvorit konstitucni monarchii, moci se ujima tzv. Prozatimni vlada. Car 
> rozpustil dumu a sam vzapeti abdikoval.

  Car totiz chtel valcit dal, a narod uz nechtel. Prozatimni vlada, ktera se 
marne pokousela nastolit v Rusku demokracii (prip. Monarchii, prip. 
konstitucni Monarchii, prip. Anarchii), zalezi kterou politickou stranu 
budeme brat v potaz, bohuzel take chtela valcit dal. Nebo jeji nerozumna 
vetsina. Toho vyuziji bolsevici-populisti. 

>      To vsak nebyl konec. Prisel rijen (v zapadnim kalendari pochopitelne 
> 7.listopad) a s nim vystrel z krizniku Aurora, v noci na 8. 11. nasledoval 
> utok na Zimni palac a vitezstvi bolseviku. Lide v Rusku si predstavuji, ze
> se 
> konecne dockaji miru a klidneho zivota.

  A dockali se jak je dobre znamo obcanske valky... z fronty odchazi armada, 
Nemci radostne vstupuji do Ukrajiny a presunuji spoustu jednotek zpet na 
zapad.. 

>      Tanecnice Mata Hari je odsouzena k trestu smrti zastrelenim za udajnou 
> spionaz.

  Ja jsem mel pocit, ze oficialne se povazuje za agentku tajne sluzby. :)


                                                                         SJ

                Kdo zachranil sve nervy, nezachranil svoji cest

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 7" (1918,1919)

Spancha — Tue, 31 Aug 1999 08:33:11 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 31.8.1999 10:33.11
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 7" (1918,1919)

     1 9 1 8 
     -------
     Samozrejme je tu konec valky (11. 11. podepsano primeri). Za ctyri roky 
bylo ve vice nez dvaceti zemich mobilizovano sedesat pet a pul milionu 
muzu, dvacet a pul milionu z nich bylo raneno, osm a pul milionu zabito. 
Letite rise se zhroutili, velke rise se rozpadly. Z mapy zmizelo 
Rakousko-Uhersko, Osmanska rise a nemecke cisarstvi. Triumfuji demokraticke 
systemy, rodi se nove staty, vznikaji nove republiky.
     Pred koncem valky vsak jeste dalekonosne nemecke delo ostreluje Pariz. 
Prezident Woodrow Wilson navrhuje mirovy plan. Nemecko uzavira s Ruskem 
brest-litevsky mir.
     V tomto roce zemreli Claude Debussy, Edmont Rostand (fr.basnik a 
dramatik) i Guillaume Apollinaire. O zivot byl pripraven rusky car a jeho 
rodina.

     1 9 1 9
     -------
     Amerika ma ryze mirove starosti: Kongres schvaluje prohibicni zakon 
(tzv.Volsteaduv), to znamena zakaz vyroby, dovozu a prodeje alkoholickych 
napoju.
     Presto jeste stale doznivaji otresy valky. Ve Versailles a v 
Saint-Germain byly podepsany mirove smlouvy. Ale svet se jeste nevzpamatoval.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 6" (1916,1917)

Spancha — Tue, 31 Aug 1999 08:15:16 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 31.8.1999 10:15.16
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 6" (1916,1917)

     1 9 1 6
     -------
     Mezi nejvetsi udalosti roku se zapsala bitva u Verdunu. Yperit, strelba, 
dela. Od ctvrt na osm rano, kdy byl vydan rozkaz k utoku, do tri ctvrte na 
pet odpoledne, kdy zacali ve trech vlnach utocit nemecti vojaci, se poklidne 
mestecko promenilo v prave peklo. Raneni a mrtvi: 500 000 Nemcu. 437 000 
Francouzu. Fronta se temer nepohnula.
     Ve stejnem roce doslo k bitve na Somme, v niz Britove poprve nasadili 
tanky.
     Cerna Hora kapitulovala. Na Pariz dopadaji bomby shazovane ze 
vzducholodi. Dublin zaziva krvave velikonoce.
     Zemrel rakousky cisar Frantisek Josef I. a Henryk Sienkiewicz, v 
Petrohrade byl zavrazden Rasputin a Jack London spachal sebevrazdu.
     Jen Tristan Tzara ve zdanlivem poklidu zaklada hnuti dada.

     1 9 1 7
     -------
     Vybrat nejvetsi udalost tohoto roku je pomerne snadne: probehly totiz 
revoluce v Rusku. Nejprve se zeny a raneni vojaci, kteri se vratili z fronty, 
vzbourili v unoru. Do druheho dne vsude visely rude prapory. Duma se pokusila 
vytvorit konstitucni monarchii, moci se ujima tzv. Prozatimni vlada. Car 
rozpustil dumu a sam vzapeti abdikoval.
     To vsak nebyl konec. Prisel rijen (v zapadnim kalendari pochopitelne 
7.listopad) a s nim vystrel z krizniku Aurora, v noci na 8. 11. nasledoval 
utok na Zimni palac a vitezstvi bolseviku. Lide v Rusku si predstavuji, ze se 
konecne dockaji miru a klidneho zivota.
     Nemecko se zajima jen o valku. Zahajuje ponorkovou valku proti vsem 
nepratelum. Avsak valecna stestena jako by se od Nemecka definitivne 
odvracela. Ve Francii jsou americke jednotky, Britanie utoci ve Flandrech, 
Italie je porazena u Caporetta.
     Tanecnice Mata Hari je odsouzena k trestu smrti zastrelenim za udajnou 
spionaz. Zemrel malir Edgar Degas.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 5" (1913,1914,1915)

Spancha — Tue, 31 Aug 1999 07:43:31 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 31.8.1999 9:43.31
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 5" (1913,1914,1915)

     1 9 1 3
     -------
     Na Balkane propukaji velke nepokoje. Na jedne strane stoji Bulharsko, 
Recko, Cerna Hora a Srbsko, na strane druhe Francie, Velka Britanie, Nemecko, 
Rakousko-Uhersko a Rusko. A jeste je tu Turecko, ktere sice postupuje cast 
uzemi obema zucastnenym stranam, zaroven si ovsem ponechava kontrolu nad 
Istanbulem. V Thessaloniki (Soluni) je zavrazden recky kral pote, co odtud 
byli evakuovani posledni Turci. Bulharsko necekane napadlo Srbsko, Recko a 
Rumunsko. Reseni konfliktu je v nedohlednu.
     Take v Mexiku je rusno, doslo tam ke statnimu prevratu.
     Jen muzam se dari. Konecne je objevena ztracena Mona Lisa. Guillaume 
Apollinaire vydava sbirku Alkoholy a Marcel Proust publikuje jeden z 
bestselleru dvacateho stoleti: Hledani ztraceneho casu.

     1 9 1 4
     -------
     Dne 28.cervna je v Sarajevu zavrazden arcivevoda Frantisek Ferdinand 
d`Este. Jsou to prvni vystrely prvni svetove valky.
     O mesic pozdeji vstoupilo Rakousko a Srbsko do valecneho stavu. V 
devetatricaty den valky stoji nemecke oddily sotva padesat kilometru od 
Parize. Bojuje se na Marne.
     Jedinym uspechem tohoto roku se zda prvni pouziti radioveho zareni v 
boji proti rakovine.

     1 9 1 5
     -------
     Valka urcuje prubeh celeho roku 1915. Do ruske armady je naverbovano pet 
tisic Armenu. To vyvola odpoved Turecka: zurivy masakr, ktery pripravil o 
zivot padesat tisic lidi. V 17 hodin odpoledne 22.dubna Nemci poprve pouzili 
v bitve u Ypres bojovy plyn. Postizeni francouzsti vojaci zcernali v 
obliceji, kaslali krev a nakonec umirali. Nemecka ponorka potopila britsky 
luxusni parnik Lusitanii. Italie vstoupila do valky. Probiha tezka ofenziva 
na Somme, pri valecnych operacich je znicena Remes.
     A tak jedinym uspechem tohoto roku je asi navrat Mahatmy Gandhiho do 
Indie.

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 4" (1910,1911,1912)

Spancha — Mon, 16 Aug 1999 13:16:47 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Mon 16.8.1999 15:16.47
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 4" (1910,1911,1912)

     1 9 1 0
     -------
     Byl to zvlastni rok. Mexiko kricelo "Viva Zapata!" a obdivovalo tohoto 
revolucionare s dlouhymi kniry.
     Pariz koncem ledna zazila potopu, ktera ji na par dni promenila doslova 
v nove Benatky. Latinska ctvrt byla pod vodou a nadrazim Orsay se prohanely 
vlny.
     Neni divu, ze doslo k tak velke katastrofe. Vinik byl jasny: Halleyova 
kometa, ktera se prave priblizila Zemi na minimalni vzdalenost.
     Zpusobila jeste dalsi pohromy: napriklad smrt anglickeho krale Eduarda 
VII., smrt Marka Twaina, Lva Tolsteho, Roberta Kocha i celnika Rousseaua.
     Uspechu se v tomto pohnutem roce dockalo snad jen Portugalsko, ktere 
vyhlasilo republiku. 
     A uspesna byla take Sarah Bernhardtova, ktera se vydala na velke turne 
po USA.

     1 9 1 1
     -------
     Katastrofy pokracovaly i v tomto roce. V Maroku vypukla vazna krize. 
Nemecko se dohaduje s Francii o nadvladu nad uzemim. Americane intervuji v 
Mexiku. A Mona Lisa je ukradena!
     Zato Roald Amundsen se mohl radovat. Dosahl jizniho polu.
     A Anglie se konecne dockala korunovace noveho krale - Jiriho V.
     Zemrel americky vydavatel a novinar Joseph Pulitzer, po nemz je 
pojmenovana nejprestiznejsi americka cena pro novinare.
     Marie Curieova ziskala druhou Nobelovu cenu (za chemii).

     1 9 1 2
     -------
     Katastrofy nekonci. V noci ze 14. na 15.dubna dochazi k te nejvetsi a 
nejmene pravdepodobne: Titanic po narazu do ledovce zmizel pod hladinou. 
Umira 1490 pasazeru z celkoveho poctu 2201. Byli mezi nimi i ctyri americti 
miliardari. Spolu s udajne nejbezpecnejsi lodi noveho stoleti se potopily i 
trezory s poklady za tri sta milionu dolaru.
     Arizona se stava ctyricatym osmym statem USA.
     Je otevrena Asuanska prehrada.
     A Roland Garros vzleta do vysky 4900 metru nad zemsky povrch.
     Letectvi se tyka i dalsi vyznamna udalost - mezi Londynem a Parizi byla 
zavedena pravidelna letecka posta.
     V tomto roce svet ztratil Augusta Strindberga, Karla Maye a Jaroslava 
Vrchlickeho.

[UsvitVeku] Promeny - Pocatek sveta

Spancha — Thu, 12 Aug 1999 08:51:41 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Thu 12.8.1999 10:51.41
Title:     Promeny - Pocatek sveta

     Nez byla zeme a more a nebesa kryjici vsechno, jeden a tyz byl prirody 
vzhled kol dokola vsude: Chaos to byl, shluk hmoty jen syrove, bez ladu 
skladu, pouha netecna tiha a nesvorne zarodky veci mani sloucenych v celek, 
jez na jedno misto se sesly. Nebylo doposud Slunce, jez svetu by davalo 
svetlo, nebylo Luny, jez mohla by rust a nabyvat ruzku, ve vzduchu rozlitem 
vukol se nevznasela tu Zeme, vyvazena svou tihou, a po dlouhem okraji sousi 
bohyne morskych vod svych pazi nerozestrela. Byl tam sic vzduch, a byla zeme, 
i more tam bylo, zeme vsak nebyla pevna, a nemohla plynouti voda, vzduch byl 
bez jasu: nemelo nic tam staleho tvaru, prekazkou bylo si navzajem vse - vzdyt 
v jednom tu tele pospolu valcilo s teplem studeno, se suchem vlhko, s vecmi 
pak tezkymi lehounke zas a s tvrdymi mekke.
     Buh a tvurc~i svetovy duch pak skoncili ten zapas. Oddelil od nebe zemi a 
od zeme oddelil vodstvo, z husteho ovzdusi zeme pak vyloucil oblohu cistou.
A kdyz je rozpredl tak a vynal z nejasne spousty, rizna jim vykazal mista a 
svornym spoutal je mirem. Ohniva podstata nebeske klenby, vsi tize jsouc 
prosta, k vysinam sveta se vznesla a za byt si vzala to misto. Mistem a 
lehkosti svou s ni sousedi ovzdusi zeme.
Sama pak zem, jsouc hustsi a hmotnych nabravsi zivlu, sklesla dolu tou 
tihou. Kol posledni zaujal misto plynouci tekuty zivel, jenz sevrel pevny 
kruh zeme.
     At to byl kdokoli z bohu, jenz utridil smesici hmoty: roztav ji tak a 
roztatou sporadav do clanku sveta, jal se pak nejprve sbalovat zem v tvar 
velike koule, aby tak ze vsech stran se jevila docela stejnou. Potom kazal 
mori se rozliti, prudkymi vetry vzdouvat a oblitych sousi kol dokola 
obklopit brehy. Rozlehle baziny pridal i prameny, jezera, reky, tekouci z 
vyssich mist a klikatym vroubene brehem: ruznym se vinouce smerem, z nich 
nektere mizeji v zemi, jine do more dojdou, a plani volneho vodstva prijaty, 
misto svych koryt pak bicuji pobrezi morske. Kazal rovinam tez se rozestrit, 
udolim klesnout, lesum pokryt se listim a vyvstati skalnatym horam.

     Jako pak nalevo pasem dve a tolikez vpravo roztina nebe, a paze je ve 
stredu, zhavejsi onech, tak buh ve sve peci to brime, jez obloha svira, 
stejnym rozdelil poctem: i zeme ma patero pasu. V prostrednim z nich je 
vedro, i nelze ho obyvat lidem; ve dvou vysoky snih; dve umistil v obojich 
stredu, smisil tu s chladem zar a dal jim teplotu mirnou. Nad nimi klene se 
vzduch: je lehci sice nez zeme, lehci nad vodu tez, lec tezsi nez ohnivy 
zivel. V nem at se usidli mracna, buh rozkazal, v nem at i mlhy sidli a hrom, 
jenz srdcem smrtelnych zachvivat bude, v nem at sidli i vetry, jez z mracen 
kresaji blesky.
     Vetrum vsak sveta strujce a stavitel nedopral bydlet ve vzduchu, kdekoli 
chti: i dnes, ac rozlicnym smerem kazdy ridi svuj van, jen stezi lze zabranit
bratrum, aby snad nebyl rozsapan svet: tak hrozne se svari. Euros ustoupit 
musel az na vychod, v nabatskou risi, v persky kraj a k horam, jez u jitrnich 
paprsku lezi. Vecer a morsky breh, jejz zapadni zahriva slunce, sousedem 
Zafyra ma; az v Skythii, v pulnocni kraje Boreas mrazny vpadl, a zeme 
protejsich koncin smaci vecnymi mraky a destem vodnaty Auster.
     Nad tim nade vsim buh pak rozestrel prejasny ether, prosty tize a cisty 
i od vseho zemskeho kalu.

     Kdyz tak veskero jsoucno buh oddelil rozmezim pevnym, hvezdy, jez nebylo 
driv tou spoustou zavate zriti, zacaly pojednou tryskat a planout na celem 
nebi. Aby pak nebylo kraje, jenz vlastniho tvorstva by nemel, hvezdy a podoby 
bohu si zabraly nebeskou pudu, lesklym rybam byl vykazan pribytek v 
plynoucich vodach, zeme pak dostala zver a hybne ovzdusi ptactvo.
     Tvora vsak, ktery by svetejsi byl a o velkych vecech premyslet znal a 
vladnout ostatnim, nebylo dosud: povstal tudiz clovek - at dal mu z bozskeho 
vzniknout semene strujce jsoucna, ten puvodce lepsiho sveta, ci ze snad 
cerstva zeme, jez spojeni s etherem prave musela opustit, sourodych nebes si 
chranila sime, tu pak Prometheus vzal, a smisiv ji s destovou vodou, dal ji 
podobu bohu, tech spravcu celeho sveta. Kdezto vsak ostatni tvorstvo je 
schyleno, k zemi se diva, cloveku dal on vztycenou tvar a k nebi mu kazal 
hledet a vzprimeny zrak vzdy k hvezdam do vyse zdvihat. Tak tedy zem, jez 
syrova byla a bez tvaru jeste, presla v nezname podoby lidi a na se je vzala.

[UsvitVeku] Ovidius - Promeny

Spancha — Fri, 06 Aug 1999 07:49:22 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Fri 6.8.1999 9:49.22
Title:     Ovidius - Promeny

     Chtela bych, aby tento board byl ruznorody(co se tyka historie), a proto 
jsem se rozhodla uvest vam zde neco malo z anticke literatury. Bude to vyber 
baji, povesti a legend z bohate mytologicke recke tradice, ve kterych se 
vypravi o promene cloveka ve zvire, rostlinu, kamen, vodu, hvezdu a pod., 
anebo vubec o ruznych - ponejvice ovsem nadprirozenych - zmenach bytosti 
zivych i veci nezivych. Knihu Promeny napsal vam vsem jiste znamy basnik 
Publius Ovidius Naso. Nebojte, v latine to tu uvadet nebudu.)
     Jiste si v bohate skale najde kazdy svou oblibenou povest .)

PS:  Na druhou stranu nevim, jestli to bude nekoho zajimat, tak bych 
byla rada, jestli by mi ti, koho to zajima, poslali mail.

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 2"

SJ — Wed, 28 Jul 1999 08:39:58 GMT

Posted By: SJ (In the name of Floyd...) on 'UsvitVeku'
Date:      Wed 28.7.1999 10:39.58
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 2"

>      1 9 0 5
>      -------
>      Na krizniku Potemkin doslo ke vzpoure. 
>      Rusko zaziva jeste jeden sok: velkovevoda Sergej, stryc cara Mikulase
> II. 
> , je zavrazden.

  7.I.1905 se v Rusku slavi Vanoce, k Zimnimu Palaci se blizi velka 
demonstrace s ikonami. Nerozumny car Nikolaj II se obava narodni vzpoury a 
vidi v ubohych starcich, zenach a detich povstalce a rozkazuje demonstraci 
postrilet.
  Spousta deti sedi na stromech kolem a koukaji, jak dospeli prochazeji mimo 
Palace, kdyz se ozvou prvni vystrely z rovnych rad vojaku. Spousta vojaku 
nechtelo strilet po lidech, nesoucich ikony a neplanujicich nic zleho a 
nechutneho a proto zvedali pusky nahoru. O osudech deti na stromech radeji 
zminovat nebudeme. Demonstrace je rozehnana.
  Lenin nasledne poznamenava, ze tak "car postrilel posledni nadeji naroda v 
hodneho cara". 

  Po celem Rusku propukaji nepokoje, povstani maleho a stredniho rozsahu. 
Nekteri obzvlast aktivni revolucionari jsou popraveni, spousta je vyslana do 
zahranici, chytrejsi se schovavaji. I ve stolicnich mestech urcite delnici 
vychazeji do ulic, aby byly zmasakrovani kozaky. Nespokojenost narodu roste. 

                                                                         SJ

                Kdo zachranil sve nervy, nezachranil svoji cest

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 3" (1906,1907,1908,1909)

Spancha — Tue, 27 Jul 1999 08:00:22 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 27.7.1999 10:00.22
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 3" (1906,1907,1908,1909)

     1 9 0 6
     -------
     Po klidnem minulem roce prichazi katastrofa: v San Francisku se 18.dubna 
v 5 hodin 12 minut rano roztrasla zeme. Zemetreseni znicilo 28 000 budov, 700 
lidi zabilo a vyvolalo obrovsky pozar, ktery takrka znicil obchodni i cinskou 
ctvrt mesta. V roce 1935, kdy byla vypracovana Richterova stupnice, byla sila 
zemetreseni odhadnuta na 8,3 stupne.
     Zemreli Pierre Curie, malir Paul Cezanne a norsky dramatik Henrik Ibsen.
     Theodore Roosevelt ziskal Nobelovu cenu miru.

     1 9 0 7
     -------
     Tento rok se radi k tem klidnym.
     Jednou z nejvetsich udalosti bylo vystaveni obrazu Pabla Picassa 
Avignonske slecny.
     Udalosti je take vznik belinografu neboli fototelegrafu.

     1 9 0 8
     -------
     Klidny rok, ktery vsak z pohledu historie pripomina klid pred bouri.
     V Turecku propukaji nepokoje, Bulharsko vyhlasuje nezavislost, Rakousko 
anektuje Bosnu a Hercegovinu.
     Zaroven se kona prvni kongres psychoanalyzy.
     Je zalozeno mesto Tel Aviv.
     Emile Zola je prenesen do Pantheonu.

     1 9 0 9
     -------
     V tomto roce doslo k nekolika udalostem, ktere se sice v zasade tykaji 
jednotlivcu, byly vsak vyznamne pro cele lidstvo. 
     Peary dosel na severni pol.
     Louis Bleriot prekonal kanal La Manche.
     Niz~inskij vystoupil spolu s Ruskym baletem v Parizi.
     Jana z Arku byla beatifikovana. (pozn: blahoreceni, predposledni stupen 
procesu tykajiciho se  prohlaseni za svetce)

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 2" (1903,1904,1905)

Spancha — Tue, 27 Jul 1999 07:19:16 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 27.7.1999 9:19.16
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 2" (1903,1904,1905)

     1 9 0 3
     -------
     Ac je to k nevire, v tomto roce se uskutecnil prvni zavod Tour de France. 
Mel sest etap o celkove delce 2400 km, ktere zavodnici absolvovali behem 
devatenacti dnu. Vitezem se stal jisty Maurice Garin.
     Zemreli maliri Paul Gauguin a Camille Pissarro, a papez Lev XIII. Novym 
papezem byl zvolen Pius X. 
     V tomto roce byla ocenena prace Pierra a Marie Curieovych - ziskali 
Nobelovu cenu za fyziku. 
     
     1 9 0 4
     -------
     Nejvetsi udalosti tohoto roku byla rusko-japonska valka. Na jare 1905 
bylo Rusko definitivne porazeno. Mirovou smlouvou Japonci ziskali Port Arthur, 
jizni Sachalin a protektorat nad Koreou a jiznim Madz~uskem.
     Bratri Wrightove uskutecnuji ve Spojenych statech prvni let motorovym 
letadlem presahujici vzdalenost jednoho kilometru.
     Zemrel Anton Pavlovic C~echov.

     1 9 0 5
     -------
     Na krizniku Potemkin doslo ke vzpoure. 
     Rusko zaziva jeste jeden sok: velkovevoda Sergej, stryc cara Mikulase II. 
, je zavrazden.
     Svet opustil velky snilek Jules Verne.

[UsvitVeku] Re: "Udalosti 20.stoleti - 1"

Spancha — Tue, 27 Jul 1999 06:56:42 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 27.7.1999 8:56.42
Title:     Re: "Udalosti 20.stoleti - 1"

     TRANSVAAL...

     Podivam se, co rika Mala ceskoslovenska encyklopedie vydana roku 1987 :

     "provincie na SV Jihoafricke republiky; 262 499 km2; 10,92 mil.obyvatel;
      uzemi puvodne osidleno bantuskymi kmeny, zac. 19.stol.okupovano Matabely,
      od roku 1835 sem pronikali vlny burskych vystehovalcu z Kapska. Ti pak 
      rozpoutavali povstani proti Britum a nakonec byli roku 1902 porazeni.
      (rok 1902 - skoncila burska valka)

[UsvitVeku] "Udalosti 20.stoleti - 1" (1900,1901,1902)

Spancha — Mon, 26 Jul 1999 09:23:43 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Mon 26.7.1999 11:23.43
Title:     "Udalosti 20.stoleti - 1" (1900,1901,1902)

     1 9 0 0
     -------
     V Parizi byla otevrena prvni trasa metra. Prvni vlak vyrazil na 
trinactikilometrovou trat 20. cervence rychlosti 30 km v hodine. Jizdenka 
stala 15 centimu ve druhe tride.
     V Cine vypuklo povstani boxeru.
     Italsky kral Humbert I. byl zavrazden.
     Zemrel filozof Friedrich Nietzsche.
     Velka Britanie anektovala Transvaal. (pozn.boardopa...anektovat-pripojit 
cizi statni uzemi k jinemu statu :)
     Puccini zkomponoval jednu z nejslavnejsich oper - Toscu.
     A Sarah Bernhardtova triumfovala na parizskych jevistich.

     1 9 0 1
     -------
     Rok byl pomerne klidny. Presto doslo k jedne vyznamne udalosti, kterou 
bychom meli oznacit za malou revoluci. Do provozu byl totiz uveden pristroj 
Itala Guglielma Marconiho, ktery dokazal bez dratu propojit Evropu s Novym 
svetem. 
     V USA byl zvolen prezidentem Theodore Roosevelt.
     Byly udeleny prvni Nobelovy ceny.
     Doslo take k nekolika umrtim, jichz si svet povsiml s litosti. V roce 
1901 opustili svet Giuseppe Verdi, kralovna Viktorie a malir Henri de 
Toulouse-Lautrec. 

     1 9 0 2
     -------
     Dne 15. cervence se zritila zvonice na namesti sv.Marka v Benatkach. Na 
jeji rekonstrukci bylo vynalozeno sedesat milionu lir.
     Na Martiniku vybuchla sopka Pelee. Vysledkem bylo tricet tisic mrtvych.
     Tento rok zemrel spisovatel Emile Zola.
     Skoncila burska valka.
     Eduard VII. byl v Londyne korunovan kralem Velke Britanie.
     Zacala se budovat Asuanska prehrada.

[UsvitVeku] Karel IV. a Lukov

Isabelle — Fri, 23 Jul 1999 06:18:49 GMT

Posted By: Isabelle (Mala velka prisera...) on 'UsvitVeku'
Date:      Fri 23.7.1999 8:18.49
Title:     Karel IV. a Lukov

Karel IV a Lukov

(Novodoba povest)

     Mladicky Karel IV., jeste jako markrabe moravsky, projizdel celou zemi, 
sverenou mu nedlouho pred tim jeho otcem Janem Lucemburskym do spravy. 
Provazen nepocetnou druzinou navstivil vsechny kraje se zcizenymi kralovskymi 
hrady. Chtel je ziskat zpet nejen proto, aby tak upevnil svou moc v zemi, 
ale i proto, ze je slechta ziskala nepravem, casto za zlomek skutecne ceny 
zastaveneho statku.
     Pri techto vypravach poslednim cilem mladeho kralevice Karla byl hrad 
Lukov, znamy svym mocnym opevnenim, ktery strezil pomezni prusmyky 
moravsko-uherske. Hrad se tycil na skalnatem vrchu, obklopenem tezko 
proniknutelnymi lesy, v krajine puste, ridce osidlene, jako prava zemska 
pevnost.
     Druzina Karlova, provazena nekolika zbrojnosi, projizdela od casneho 
rana moravskou zemi od Olomouce urodnymi rovinami, od vesnice k vesnici, od 
mesta k mestu. Byl krasny majovy den. Nebe bylo bez mracku a slunce ozarovalo 
siry kraj, kterym projizdeli. Tam vdaleku se zvedaly hory, cil jejich cesty. 
Pozde odpoledne jezdci i jejich kone jiz byli unaveni, ale Karel nepolevil a 
nedal na nalehani svych pruvodcu, aby cestu prerusili a odpocinuli si. Chtel 
se dostat stuj co stuj k hradu Lukovu jeste pred setmenim.
     Konecne jezdci stanuli znaveni a celi zapraseni vysoko nad krajinou, u 
brany lukovskeho hradu. Vsude kolem bylo ticho a klid. Jen breskna fanfara 
ohlasila prijezd pana zeme, nad jehoz druzinou se trepotal praporec se znakem 
moravske orlice. Okna hradniho palace svitila do stmivajiciho se vecera. 
Okenice se otevrely a z okna vyhledl pan Sternberk, aby v pritmi vecera 
rozpoznal, kdo to stanul pred branami jeho hradu. Aniz by zavrel okenni 
kridlo, spechal dolu ke vstupni brane, aby privital prichoziho a jeho 
druzinu. Podle praporce poznal, ze do hradu zavital sam kralevic, o jehoz 
navstevach moravskych hradu se doslechl.
     Kdyz pan Sternberk sesel na nadvori, hradni brana byla jiz otevrena a 
pruvod zemepana kracel cestou vzhuru podle hlavni veze druhou hradni branou 
na prvni nevelke nadvori, obklopene ze vsech stran vysokymi stavbami a 
pevnymi hradbami. Tady se setkal Sternberk se svym hostem. Statny hradni pan, 
jiz prokvetlych vlasu, se hluboce poklonil pred mladickym kralevicem a chtel 
pred budoucim ceskym kralem pokleknout. Nez ten mu polozil ruce na ramena a s 
uprimnym pohledem do oci mu pripomenul, ze prichazi na pratelskou navstevu, 
aby poznal svou zemi i kralovske statky, ktere mu byly otcem svereny k 
ochrane.
     Privitani Karla IV. Sternberkem bylo srdecne a uprimne. Kralevic byl se 
svymi nejblizsimi pruvodci uveden uzkym schodistem, osvetlenym loucemi, do 
nejvetsi komnaty v patre hradniho palace, jehoz klenuti vzpiral stihly 
kamenny sloup, stojici v jejim stredu. Tady byli pak hoste uvitani pani 
Katerinou ze Sternberka. V hlubokem okennim vyklenku, u dosud otevreneho 
okna, stala divka v dlouhych splyvavych satech, nezneho vyrazu tvare, s 
velkyma blankytnyma ocima a zlatych vlasu. Kralevic Karel se v udivu a se 
zalibenim zahledel na slicnou divcinu tvar, ktera pod jeho pohledem sklopila 
oci. Vysla kralevici vstric, aby vlozila svou chvejici se ruku do jeho 
podavane dlane. Kdyz potom vsichni odesli ke spolecne tabuli, oci obou 
mladych lidi se nejednou stretly a snad si svymi pohledy sdelili, ze v sobe 
nasli zalibeni.
     Vsichni z kralevicovy druziny byli unaveni a radi prijali nabidku ulozit 
se k odpocinku. Kralevic vsak nemohl usnout. Stale se vracel ve svych 
predstavach k libeznemu zjevu mlade slechticny, ktera mu pripadala jako perla 
ztracena v tvrde kamenne pevnosti. Vstal ze sveho loze, vzal na sebe plast a 
vyhledl oknem do krajem ktery byl ozaren mesicem. Byl prekvapen krasou, 
kterou mel pred ocima. Napadlo ho, ze by mohl dojem z nocniho obrazu krajiny 
znasobit, kdyby vystoupil na vez, zvedajici se u narozi palace. Aniz by se 
dlouho rozmyslel, vybehl vzhuru na ochoz veze. Vlahy vetrik, ktery ho ovanul, 
stribrne svetlo mesice a pryskyricna vune okolnich lesu vznitila dojmy 
mladeho muze z krajiny, ktera se v matne siluete vecera prostirala dodaleka.
     Ldyz postoupil nekolik kroku stranou, zustal prekvapenim stat. Na konci 
ochozu spatril divcinu, ktera ho dnesniho vecera tolik zaujala a na niz stale 
musel myslet. V te chvili se take divka ohledla a cela zmatena prekvapenim 
ustoupila o krok, jakoby chtela uteci pred kralevicem, ktery tu stal zivy a 
nikoli pouhy prelud. Kralevic pristoupil k divce a zahledel se do krasy 
jejiho zjevu. Vztahl k ni ruce, sve otevrene dlane, aniz by rekl jedine 
slovo. Jen jeho oci prozrazovaly okouzleni, jemuz podlehl. Divka jakoby 
rozumela jeho vyzve, vysla mu vstric. Tak tu stali, zahledeni jeden do 
druheho, s nesmelym stiskem rukou. Pri silnejsim zavanu vetriku zvedl se z 
ramen divcinych jemny slojir a snesl se na ruce kralevicovy. Ten prilozil 
zavoj ke rtum. Byl to naznak prani mladeho muze, aby se mohl sklonit nad 
divcinu tvar a polibit ji? - Nez vtom sem dolehl hlas pani Kateriny 
Sternberkovny, ktera volala svou dceru, aby se vratila ze sveho kazdodenniho 
pobytu na veznim ochozu.
     Co se asi stalo dale? Polibili se mladi lide, poprve a naposledy? 
Ponechal si kralevic divcin satek a choval jej jako pamatku na tuto prihodu? 
To nikdo nevi.
     Muzeme se vsak domnivat, ze tato vzpominka na lukovsky hrad byla 
pricinou, proc byl uveden hrad Lukov na prvnim miste, pred ostatnimi 
moravskymi hrady, kdyz Karel IV. ke konci sveho zivota, uz jako cesky kral a 
rimsky cisar, psal svuj zivotopis. Nedochovala se nam ani zprava, jak 
skoncilo jednani mezi kralevicem a Sternberkem v zalezitosti majetkopravni. 
Vime jen tolik, ze po teto udalosti drzeli Sternberkove lukovsky hrad az do 
r. 1515, tedy skoro dalsich 200 let.

                                                                      RM  



                         Isabelle


*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*.*

[UsvitVeku] Valdstejnova pomsta

Spancha — Tue, 13 Jul 1999 08:13:43 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 13.7.1999 10:13.43
Title:     Valdstejnova pomsta

     Sedeli v jedne hospudce za mestem Chebem pekne pohromade: rysavec, pihaty 
a kulhavy - bratri Sedlakovi. Mazali u duboveho stolu karty a hadali se, kdo 
vic podvadi, kdo koho navadi a od spravedlive hry odvadi.
     Prisedl k nim kovar Trhlik a chtel je, rozvadene, napomenout. Jak se 
hosi hadali, az chlupy z brady druheho meli za kosili, tak rychle se dali 
dohromady, jakmile nekdo dalsi se chtel mezi ne michat. Chteli kovare poslat 
k certu pro kovadlinu, ale kovar se postavil a rekl: "Tak prrr, chlapci, 
zvolna na mne s tim vyskakovanim. Co si myslite o mem strachu, mam ho vic nez 
doma hrachu," zasprymoval a zarymoval kovar. Potom zvedl vazne prst a rekl: 
"Mozna, ze bych se trasl strachy pred povodni, pred pozarem, to jsou zle 
zivly, ale s takovymi orezpruty s penou od piva u huby si vzdycky poradim. 
Pred takovymi se neklepu." Bac, bouchl dvermi a odesel.
     Ty tri uz prestaly karty bavit. Uvazili, ze kdyby to dali vsichni tri 
dohromady, co jednomu chybi a druhemu ne, byl by z nich prece jen jeden 
poradny chlap a ten se prece jen tak neda. Odhodili karty na stul, vstali a 
vysli z hospody. Kovar tam jeste stal. Podival se jen tak, jakoby nahodou na 
protejsi dum, kde byly slunecni hodiny a rekl: "Poslouchejte, holobradci, az 
se zase budete vytahovat, poslu vas tam, kde se vam kolena roztresou a 
kalhoty budou praskat!" 

     "To bych chtel videt," rekl pihaty, "ceho by se mohl poradny chlap 
zaleknout..."
     "Treba Valdstejnova ducha," rekl kovar a hned vysvetloval barvite, jak 
na chebskem hrade, kdyz orloj oznami dvanactou, rozsviti se na hrade okna, 
zaskripeji a rozleti se vrata a vyjede cerny kocar zaprazeny tremi pary 
cernych koni.
     Chlapi se prestali vytahovat a naslouchali.
     "Copak tam strasi?" zeptal se kulhavy.
     "Bodejt, ze strasi," rekl kovar. V tom kocare se zjevi bila tvar a pod ni 
- krvava rana na prsou tak, jak ji dostal roku 1634 na rozkaz cisare."
     "No a dal?" ptal se rysavy a kovar pokracoval: "Podle kocaru jdou s 
nablyskanymi meci v rukou ti, kteri s nim museli zahynout: Kinsky, Trcka, 
marsalek Illo a rytmistr Neuman."
     "A proc ho vubec zabili?" ptali se jeden za druhym.
     "Kdybyste se misto mazani karet starali o to, co se tu v kraji kdy 
vazneho prihodilo, vic by vam to sluselo!" mavl rukou kovar nad hloupou 
otazkou, "to je tak, kdyz Cech nezna dejiny sve zeme." Potom si odkaslal a 
vysvetloval zvedavcum, jak byva lidske stesti prchave, vratke. jednou je 
clovek slaven a obavan, jako Valdstejn, potom podeziran, ponizen a ubit.
"Vsak si o tom vsechen lid v Chebu septa, ze duch Valdstejnuv nema v hrobe 
pokoje, pokud se nepomsti. Zustal tady, aby se vracel, pry v ta mista, kde 
byl zabit. I kdyz jeho telo odpociva v hrobe, duch si prichazi pro vysvetleni, 
proc mu to udelali, kdyz to preci s ceskym lidem myslel dobre. Odkoupil tu 
vsechna panstvi ceskych exulantu, aby neprisla do rukou cizaku. Magdalena 
Trckova mu v tom pomahala, ta by vypravela, jak by je opatroval, jak chtel s 
Jicina udelat velkomesto.
     Duch Albrechta z Valdstejna pry hleda v Chebu potomka tech, co tu cisari 
pomahali. Toho muze pry odvedou ti muzi na popravu za smrt slavneho vevody.
     "Zvasty!" zasmal se rysavy a rekl, ze tomu neveri a ze se na vlastni oci 
presvedci.
     "Jen jdi!" rekl kovar, posadil si cepici na ucho a sel po svych.
     Marne bratri nejstarsiho nabadali, aby sel spat. Vratil se do hospody, 
dal si jeste par sklenicek na kuraz, a kdyz se posilnil a vecer padl do ulic, 
vypotacel se k hradu. Dlouho sel, vlastne klopytal. Premira piti udela sve.

     Konecne na vezi odbila pulnoc.
     Rysavec se zadival k hradu. Vtom se vsechny okna rozesvitila. Zaskripela 
vrata. Ozvaly se konske podkovy. Zahrcel kocar, a nez se muz vzpamatoval, 
projel kolem neho a bila tvar, mrtvolne bleda, se na neho z rudych podusek 
vycitave zadivala. Kostnata ruka na neho ukazala. Take krvavou ranu na prsou 
v rozhalene kosili uvidel. Co vsak bylo nejhorsi? Blyskani mecu v rukou 
mstitelu, kteri vedli na popravu za smrt vevodovu mladeho muze. Jak se kone 
vzepjali pred rysavcem, ohnivy plamen jim vyslehl z nozder a hned osvitil 
tvar toho, koho vedli na trestne pravo.
     Muz se dival udivene jako do zrcadla. Tohle je prece on! On sam! V 
mdlobach se svezl k zemi. Rano ho nasli pastevci pod hradem. Krisili ho, ale 
k zivotu neprivedli.
     Byla to hruza z obrazu, ktery skutecne v opilosti videl? Nevim. Chebsti 
si tu povest vypraveji. Po pulnoci se ale radeji ve meste nezdrzuji. S temi 
vsak, jak je znamo, neni nikdy kloudna rec, takze uz nam nikdo nedosvedci, 
zda duch Valdstejnuv bloudi po Chebu stale, nebo si ulehl do stinu sveho 
zprachniveleho tela v hrobce v Mnichove Hradisti. Tam ma kazdy navstevnik 
Budcovova zamku moznost zamyslet se: Budovec, popraveny na Staromestskem 
namesti mezi sedmadvaceti ceskymi pany, shlizi ze sveho kamenneho pomniku na 
hrobku toho, kdo pobelohorskym exulantum zastavil majetek.
     Kde vsechno usili a snahy vlastnit majetek a tituly konci?
     Vsechna slava - polni trava.

[UsvitVeku] O svatem Prokopu na Sazave

Spancha — Thu, 08 Jul 1999 10:19:38 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Thu 8.7.1999 12:19.38
Title:     O svatem Prokopu na Sazave

                 "Bouri to dnes, bouri, sazavskymi lesy,
                 lovci trubky zneji, vsechno vukol desi..."

     Odtud basnikuv uvod do povesti o zalozeni sazavskeho klastera. V te 
bource a buraceni mezi stromy se miha v sametove capce s orlim perem a v 
loveckem sate postava jednoho z prvnich ceskych vladcu, knizete Oldricha.
V rukou naprazeny sip, ale zase se mu ruka novym bleskem zachvela, a tak 
nezasahl touzeny cil. Byla jim krasna, bila lan. Zmizela tak, jako uz 
mnohokrat v houstinach, v zarostlem vyvratu, ve skalni rokline. Oldrich byl 
vyborny lovec. Z dalky zasahl divocaka, do vysky namiril a veverka mu padla k 
noham, vsak z ni zeny usiji capku na zimu. Lovil v lese, ve vode, vsak ano, i 
u vody. Tam prece nasel svou krasnou Bozenu, kdyz s divkami tloukla pradlo o 
kameny. Ted se mu ale nechce darit v lovu, to urcite ta nenadala boure, jinak 
by uz mel i tu ctyrnohou bilou krasavici u nohou. Uz ji vidi. Znovu za ni 
pospicha, znovu se priblizuje ke tvari luk - ted mi neujdes, krasko! Vtom 
zaburacel z hloubi lesa hlas: "Kdo jsi a proc honis moji lan?"
Prekvapeny Oldrich uvidel pred sebou starce, kteremu do sta let moc dni 
nechybelo. Vousy i vlasy zarostly az do pasu a v te belobe hnevem stazena 
tvar.

     Oldrich chvili stal, jako by ho hrom uderil. Vidi bose nohy starce, v 
trni a kameni stoji, a prece jedina znamka bolesti neni znat v jeho tvari. 
Oldrich si prohlizi vybledly plateny sat dlouhy az ke kotnikum, v pase 
prevazany potrhanou snurou. Vtom se vzpamatoval. Narovnal se v ramenou, zvedl 
hlavu a rekl: "Jsem Oldrich, knize cesky, a lovim ve svem lese. Kdo jsi ty, 
ze mi v lovu prekazis?"
     "Ja jsem Prokop, mnich, poustevnik. Prebyvam zde ve skale, zivim se 
lesnimi korinky a plody a modlim se za spasu sve duse i tve, knize cesky, za 
duse celeho ceskeho naroda. Ta lan, kterou chces uhonit, zahriva vecer moje 
zkrehle nohy a rano mi dava mleko. Ochocil jsem si ji. I ona ma dusi a ja 
nechci, abys ji zabil."
     Knize sebou trhl, sahl po toulci, ale kdyz videl starce zarostleho 
stribrem sedin, sklonil hlavu.

     Uz davno ustala boure, knize se z lesa nevracel. Sedel v poustevne a 
povidal si s Prokopem o tom, jak se svet zmenil k horsimu od jejich mladi, ze 
ani modlitby nekdy nebe nevyslysi, Boha neobmekci.
     Od te doby pry knize Oldrich nasel v poustevne vice zalibeni nez v 
Bozencinych ocich, a dokonce se pry vzdycky tesil na koflik laniho mleka vic 
nez na knizeci tabuli.
     Jednoho dne rekl: "Vis co, Prokope poustevniku, muzi svaty svym zivotem, 
zalozim tady klaster a ty v nem budes prvnim opatem." Jak slibil, ucinil.
 
     Stalo se tak podle legendy po vyvrazdeni Slavnikovcu a po odchodu 
prazskeho biskupa Vojtecha ze zeme. Tehdy pry odesel Prokop do ustrani, kde 
zil a roku 1032 se setkal s knizetem Oldrichem, jak jsme vam vypraveli. K 
zalozeni klastera vsak doslo podle historickych dat az za syna knizete 
Oldricha, Bretislava I., roku 1039 a nalezel radu Benediktynu. Od tech casu az 
do roku 1097 se tu udrzovala slovanska liturgie.
     K pozdejsi goticke vystavbe klastera bylo pristoupeno za vlady Karla IV. 
Pomalu se kolem osidlovaly i majetky a v Posazavi nastala rusna vystavba. V 
sestnactem stoleti zmenil se cely vzhled budov, psavalo se dokonce i "zamek 
Klaster svateho Prokopa". Roku 1547 bylo panstvi zkonfiskovano Divisovi 
Slavatovi z Chlumu pro ucast ve stavovskem odboji proti Ferdinandovi I. 
Budovu "zamek" ziskali sazavsti mnisi.

[UsvitVeku] Jecminek, hanacky kral bez koruny

Spancha — Mon, 07 Jun 1999 16:20:26 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Mon 7.6.1999 18:20.26
Title:     Jecminek, hanacky kral bez koruny

     Narodil se za tezkych casu roboty, kdy usouzeny lid ocekaval spaseni, 
protoze uz mu zivot prestal chutnat. Jak take jinak? Dane, valky, bida a 
otrocina pro cizi, casto i nedobre panstvo. Lide sklaneli hluboko hlavy v 
kostele, ke kolenum ohnutym na studenych dlazbach. Na zamku pak take museli 
pokleknout v pokore pri kazde prosbe. Vecne sepjate ruce pak byly plne 
mozolu a byly prazdne, kdyz velebnicek poslal mezi lavice kasicku, nebo kdyz 
spravce vybiral dane a utahoval jim opasky az na kost, aby svuj mohl povolit. 
Tak to slo tehdy na Hane. V tom case bydlel na Chropynskem hrade, ci spise 
zamku, bohaty a rozmarily hrabe. Mel hodnou a milou zenu, ktera se za sedlaky 
a chalupniky stale primlouvala. Ale to bylo zrovna trnem v ocich chropynskeho 
pana, ktery prohlasil jednoho odpoledne: "Pani, jeste jedenkrat promluvis na 
primluvu toho, koho jsem rozhodl potrestat a potrestam pak i tebe!"

     Tak se take stalo. Dobra pani zapomnela na muzovu hrozbu, vsak je uz 
tezko predelat dobreho nebo zleho cloveka. Rozhodla se slovem zastat chudeho 
poddaneho, ktery nemel co dat do ust ani sobe ani rodine, natoz aby mel na 
dane, ktere mu byly vymereny. Jeste nevypustila slova z ust vsechna a zamecky 
pan se rozohnil. Zvolal s prstem natazenym ke dverim se zlatou klikou:
"Ven z meho zamku!"
     Pani zvedla modre oci ke svemu muzi a padla na kolena: "Muj muzi, muj 
pane! Odpust, ale nemohla jsem jinak. Moje srdce mne zradilo, napovedelo. 
Odpust, prosim, prece nosim pod srdcem tve dite!"
     "Moje dite? Bude i tve, mozna tak zmekcile povahy, cele po tobe! 
Chropynsti vsak musi byt muzi udatni! Nic nedbam tvych slzi, odejdi ze zamku 
a z meho zivota a uz se tady nikdy neukazuj!"
     Marne i radcove, uzasli nad zlobou panovou, prosili, aby se krotil, ze by 
mohl pozdeji litovat, pan byl neoblomny a srdce jako z kamene.
     Pani se zvedla, pobledla ve tvari, naposledy uprela s vycitkou krasne 
oci na sveho muze. Potom si vzala par nejnutnejsich veci a pres ramena si 
prehodila bily hedvabny satek. Odchazela pomalu ze zamku. Jen dite pod srdcem 
se ji ozvalo. Otocila se k zamku. Ne, neposlal pro ni komornou s omluvou. Jen 
psy a draby, aby ji vyprovodili daleko za zamecka vrata.

     Sla tedy smutna pani dva dny krajinou slunce a dozravajicich klasu. Hana 
byla zlata a nad ni modre nebe. Pisen poli ji uklidnovala. Lehoucky vanek 
roztancil chrpy a maky mezi plnymi klasy a duse panina se uklidnila.
     Tretiho dne ulehla do jecmene a porodila detatko. Byl to chlapec dlouhy 
jako klas jecmene. Oci mel modre jako chrpy, rtiky jako kvet vlciho maku a 
vlasky? Byly zlute jako klasky.
     "I ty muj jecminku!" rekla matka a libala telicko ditete. Potom synka 
zabalila do bileho satku po mamince a jako by babicciny ruce hyckaly 
plavovlaseho vnoucka.

     Zatim poddanemu lidu v podzamci se zastesklo po dobre pani. Vzali vecer 
po robote sve kone a vyjeli ji hledat do kraje. Nasli ji s detatkem u prsu 
lezet uprostred pole. Donesli ji rychle dzban s mlekem a plenky a detatko 
sami pokrtili vodou ze studanky. Knez byl daleko a kdo vi, zda by pokrtil syna 
neposlusne pani chropynske. Od te doby se syn chropynskeho pana jmenoval 
Jecminek. Jak jej nazvala matka v prvni chvili, tak se zalibilo lidu.
     Pani zvedli ze zeme. Obtocila si kolem boku satek a vzala do naruci 
chlapce, na ktereho se smalo mnoho divcich a zenskych oci. Vyskaly a tesily 
se z novorozenatka, krasneho jako zlate hanacke pole.
     Zatim se doneslo k chropynskemu panu, ze v poli porodila jeho zena syna. 
Narozeni syna mu udelalo radost, ale byl pysny jako Babylonska vez a rekl si, 
ze ona, neposlusna, mela by prijit prosit na kolenou za odpusteni. Pak by se 
snad dal obmekcit. Zlost prvnich dnu z neho opadla.
     Jenze i pani byla hrda. Podruhe uz na kolena padat nechtela. Mela uz sve 
stesti - syna. Sobeckeho manzela ozelela. Lide ji nasli skromnou svetnicku, 
kde chlapce vychovavala za jejich pomoci z plen do kalhotek.
     Chropynsky pan vsak s pribyvajicimi lety byval zasmusily. Tomu podivinu 
se styskalo po zene a touzil po synkovi. Kdyz poznal, ze nic nenadela s tim, 
co uz zmaril, skocil do studne.

     Hanacky lid chtel na chropynsky zamek odvest pani s mladym markrabetem, 
ale pani rekla: "Jen at bydli na zamku ti, co tam bydleli dosud, ja jsem tomu 
zivotu odvykla." 
     Posilali tedy novi pani obcas alespon pro Jecminka, vzdyt byl prece 
pravym nastupcem po krvi, po rodu. Jecminek obcas pozvani prijal, a zastavil 
se nejdrive na nadvori u stare lipy, kterou tam zasadil stary sluha v den jeho 
narozeni. U ni privazal kone a vchazel tise a nehlucne, jen plave kadere nad 
celem mu poskocily. Jakmile vsak uvidel nekdy v rukou novych spravcu karabac, 
stiskl je tak silne, ze mu z nich vypadl. Lamal hole zvednute v hnevu nad 
poddanymi, pomahal jim z kolenou a zvedal jejich srdce v nadeji, ze jejich 
vnuci uz robotu nepoznaji. Verili mu. Jezdil v prestrojeni na belousi mezi 
zence, tancil v hanackem kroji s devcaty a ztracel se jim pak, placicim, v 
polich jako zlatovlase dite. Jen vitr pry si pohraval s jeho vlasky jako s 
klasky. Divky vypravely, rodice neverili, stari kroutili hlavou. Vsak poznali 
jiz na svete roztodivne veci.
     Co vsak bylo jiste, byla skutecnost, ze Jecminek se stal pro vsechny na 
hane nekorunovanym kralem. Jen jemu verili, jen jeho uznavali. Byl jim 
utechou, kterou jim osobne daval, nadeji na lepsi casy.
     Jecminek zil se svou matkou a vracel ji vsechnu lasku, kterou dala ona 
jemu. I kdyz zemrela a odesla mezi hvezdy, pracoval u sedlaku i na panskem. 
Jednou tu a podruhe jinde, ztracel se ve svete, aby se zase objevil v case, 
kdy dochazela lidu nadeje a trpelivost. Syn chropynskeho pana davno odesel za 
svou matkou, ale hanacky lid tvrdil, ze zije. Tu ho videli o znich ve zlate 
psenici, jindy jeho chrpove oci spatrili v zite, urcite pak v jecmeni, kde si 
vanek pohraval s plavymi kaderemi hanackeho krale Jecminka, spravedliveho 
zastance sedreneho selskeho lidu.

[UsvitVeku] Ruze z Kamyku

Spancha — Fri, 04 Jun 1999 07:35:29 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Fri 4.6.1999 9:35.29
Title:     Ruze z Kamyku

     Na Kamyku zil udatny rytir s krasnou choti a oba se tesili na potomka. 
Jak uz tomu nekdy byva, andel lasky pokladal do malovanych selskych kolebek 
vic deti, nez panstvu do postylek s nebesy. Take na Kamyku bylo pripraveno 
hnizdecko z bledemodrych krajek pro rytirskeho synka. Osud vsak detatko stale 
odpiral. Az jednou po dlouhem souzeni kamyckych manzelu se ujalo i zde 
seminko lasky a na Kamyku rozkvetlo poupatko. Byla to holcicka, krasna jako 
ruze a dali ji proto jmeno Ruzenka. 

     Radost z detatka byla vsak zaplacena velkou bolesti. Po porodu detatka 
zemrela hradni pani a rytirovo souzeni bylo bezmezne. Nejen, ze nemel syna - 
potomka, ale ztratou choti jeho zivot nemel cil. Presel cas a i na Kamyce 
smutek zbelel a ustoupil pred usmevem nad devcatkem, ktere se podobalo matce. 
V ni nasel rytir znovu chut k zivotu. Ruzenka byla pritulna jako hrdlicka, 
cila jako perletasek. Vyrostla v ruzi a ve svem otci uvidela vzor spravneho 
muze. Snad proto nenasla v zadnem z zenichu zalibeni. At postavali s loutnami 
pod hradem, nebo posilali vonava psanicka po sluhovi, kvitka a pisnicky a jine 
sladkosti licili na srdce divky, odmitala statecne jednoho muze za druhym. Ne 
a ne a vdavat se pry nebude.
     Jenze ten jeden, a byl to napadnik z templarskeho hradu ve Velkych 
Z~ernosekach, prisahal, ze se za takove odmitnuti pomsti, jak jen to bude 
nejlepe umet. A ze to umel, dozvite se hned.
     
     Pan na Kamyku se tehdy sice te hrozbe jen smal, ale to jeste netusil, 
jak kruty a zly je ten, ktery ji vyslovil.
     Take Ruzenka brzy na vsechny zenitby chtive pany zapomnela a prochazela 
se ruzovym sadem pod hradem se svym psikem. Byla stastna, kdyz se vracela do 
sve komnaty mezi knizky, ktere ji pripravil otec.
     Jednou ji na hrade dlouho cekali k veceri. Neprisla vecer, nedockali se 
ji do pulnoci. Ustarany otec svolal sluzebnictvo a spolecne hledali v lese, 
polich, lukach, zahradach. Dceru rytirovu vsak nenasli ani lovci se svymi psy 
a ti znali kazdy kout v krajine.
     Zoufaly rytir dal rozhlasit po okoli ztratu sveho jedinacka. Zadne zpravy 
se vsak nedockal. Utrapeny oblekl sat potulneho pevce, vzal loutnu a chodil 
tak s pisnickou od hradu ke hradu. Postaval pod okny a zpival:

     Ztratil jsem ruzicku
     z me zahrady,
     sel bych ji vyhledat,
     nevim kady,
     cesty jsou zmatene,
     den je kratky,
     vrat se mi, dcerusko,
     domu zpatky...

     Strhal uz na loutne vsechny struny, vlasy mu zbelely. Vousy zarostly 
uslechtilou tvar a sat i strevice uz sedral. Nestastny otec jedine dcerky! 
Marnost mu byla v patach a slabost suzovala znavene telo.
     Kdyz tak prochodil krajinami dlouhy cas, pocitil, ze je chvile k navratu, 
aby mohl doma slozit hlavu k poslednimu spanku. Na zpatecni ceste musel casto 
odpocivat. Sel take kolem templarskeho hradu u Z~ernosek. Zdalo se mu, ze 
slysi dlouhe a tahle kvileni. Jako by narikaly vsechny dcery Meluziny a Vetru.
Zaposlouchal se do toho tahleho narku a zdalo se mu, ze mezi tim kvilenim 
place jeho Ruzenka. Co vsechno se ale starci pred smrti nezdava! Slysi hlasy 
a ma vidiny. Kam se ubira tmou k templarske brane? Hemzi se tam sede postavy, 
ted, prave ted rozsvecuji louce.
     Starec se vmisil mezi celed. Ani si nepovsimli zebraka, jen jeho loutny. 
Muz v dlouhem cernem habitu rekl: "Pojd, stary, zahraj tu nad rakvi panny!"
     Stary rytir vesel za nim do kaple. Louc ozarila kamennou hrobku a v ni 
otevrenou rakev. Spala v ni divka bila jako lilie. Kdysi to byla ruzova ruze 
rytirova srdce - dcera Ruzenka.
     Stary rytir sahl do strun a tresoucim se hlasem zpival:

     Ztratil jsem ruzicku,
     z me zahrady,
     sel jsem ji vyhledat,
     nasel tady,
     zivot byl zmareny
     muj den kratky,
     uz se mi, dcerusko,
     nevratis zpatky.

     Polibil divku na celo. Zapadlo za ni tezke viko rakve.
     Z poslednich sil vstal a vracel se domu. Na Kamyku porucil svym lidem, 
aby vsedli na kone a ujizdeli k zernoseckemu hradu s ohnivym pozdravenim. 
"Kdo bude chtit uteci, toho ubijte!" rekl. Vjeli tedy kamycti o pulnoci pod 
hrad kruteho templare, ktery znicil krasnou divku, kdyz ji predtim nasilim 
unesl. Zmaril jeji zivot a drzel ji v zajeti proti jeji vuli tak dlouho, az 
zalem zemrela. Styskala si po otci a po svobode v ruzove zahrade na Kamyku, 
umirala zalem a smutkem z bezmocnosti. Po cely cas ale hrozby ani prosby 
templarovy jeji srdce neziskaly.
     Kamycti zapalili hrad kruteho nasilnika. Zbylo po nem jen spaleniste a 
vypravenka tak trvala, jako kvitek nesmrtelky.
     Z kaple zernosecke odnesli rakev divky na Kamyk, kde ji ulozili do 
rodinne hrobky vedle maminky, kterou nikdy nespatrila. Brzy k nim pochovali i 
toho, kteremu souzenim zhasla svice zivota. Rytire z Kamyka nad Vltavou, otce 
krasne Ruzenky.

[UsvitVeku] O pasece Ruzova

Isabelle — Tue, 01 Jun 1999 08:04:55 GMT

Posted By: Isabelle (Norman wife) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 1.6.1999 10:04.55
Title:     O pasece Ruzova

((Predesilam, ze se opet jedna o doslovny opis z Lukovskeho zpravodaje c. 3 z 
roku 1984...)) 

O pasece Ruzova

     Jeste v minulem stoleti stala za skalnatym zavetrim, v same blizkosti 
lesa na Ruzove paseka, ktera patrila Chytilum. Dnes byvalou usedlost v techto 
mistech pripominaji jen zbytky rozborenych zakladu. Jak Chytilova paseka 
kdysi vypadala, doklada uz jen jeji obrazova podoba, vytepana do kovovych 
dvirek krbu, kterou dal zhotovit Leo Chytil vytvarnikovi, podle popisu jejiho 
byvaleho skutecneho vzhledu, i s okolim. Fotokopie tohoto vytepaneho obrazu 
je v dokumentacnich prilohach k nasi kronice.
     Tady, na Ruzove, hospodaril stary rod, jehoz posledni potomek mel sedm 
synu. Vsichni si vydobyli v zivote pekneho postaveni a uspesneho uplatneni. 
Jeden z bratri, Alois, byl novinarem a vydavatelem "Chytilova moravskeho 
adresare", Vaclav byl urednikem v Praze, Leo se trvale uchytil ve Svycarsku 
jako prumyslovy podnikatel a nejstarsi Tomas byl v lukovskem dvore safarem. 
Ostatni tri se rozesli po svete. V roce 1931 se naposledy vsichni setkali v 
Lukove. Z tohoto jejich setkani v ucebne skoly byla porizena fotografie. Potom 
jeden za druhym se ztraceli, a dnes uz z nich nezije nikdo.
     Na miste Chytilovy paseky zustaly jen roztrousene kameny na rovinatem 
prostoru a houst keru sipkove ruze. Tady, na Ruzove, vznikla asi povest, 
ktera se vypravovala mezi prislusniky Chytilova rodu a lety presla v 
obecnejsi znamost.

                          *   *   *

     Na hrade Lukove zil mocny rytir, pan dalekych kraju, rozkladajicich se 
na vsechny strany, pan nad nekolika mesty a mnoha vesnicemi. Co vsak byla 
platna vsechna panova moc a vsechen jeho vehlas, kdyz nemohl zabranit smrti 
hradni pani, ktera zemrela brzy po narozeni ditete, devcatka, ktere vyrostlo 
do krasy, jiz nebylo obdoby. Rytirova dcerka byla sverena do pece chuvy, 
kterou mela hradni pani za sveho zivota v oblibe. Hradni pan oplakaval smrt 
sve zeny v osamocenosti a tesil se jen ze sveho ditete, ktere prospivalo na 
tele i na duchu. Od detstvi s ni vyrustal na hrade klicnikuv syn Jiri, ktery 
ji byl spolecnikem pri hrach. Pozdeji, kdyz oba dorostli, provazel Jiri svou 
malou sverenkyni pri jizdach na koni do okoli hradu, po lesnich cestach, 
slunecnimi pasekami i pritmim lesa, a kdyz oba dospeli, na loveckych 
vypravach. Provazel je pes Taras, ktery je neopoustel ani na chvili.
     Mezi obema mladymi lidmi vznikla naklonnost a nakonec laskyplny cit. 
Jejich mlade lasce prala jen divcina stara chuva. Dbali o to, aby svuj cit 
pred otcem utajili. Lasku vsak nelze utajit, ta vyzaruje z oci, z kazdeho 
pohledu, z pousmani i doteku. Kdyz se otec dovedel o vzajemne naklonnosti 
obou mladych lidi, zle se rozhneval. Jirika z hradu vyhnal a hrozil mu tezkym 
trestem, priblizi-li se jeste nekdy k jeho dceri, vstoupi-li kdy do hradu.
     Zoufaly Jirik se chtel se svou divkou rozloucit, nebo ji aspon jeste 
spatrit. Nemohl prenest pres srdce, ze musi odejit bez sluvka rozlouceni a 
ujisteni o opravdovosti sveho citu, sve lasky. Pomohla opet stara chuva, 
ktera citila bolest obou mladych lidi z rozchodu a dala jim prilezitost k 
setkani.
     Otec divcin, aniz by to dal znat, bedlive pozoroval pocinani sve dcery. 
Pristihl oba zahledene do sebe pri vypadni brance. Neuposlechnuti prikazu 
velice se dotklo hrdosti hradniho pana. Nemohl se smirit s tim, ze jeho 
dcera, slechticna, mohla se sklonit k prostemu jinochu, zapomenout na svuj 
puvod a opet se setkat s panosem. V hnevu a ve zlobe vyhnal svou dceru i s 
Jirikem z hradu a prikazal jim, nez slunce zapadne, aby byli v daleku.
     Po uprchlicich jako by se zem slehla. Na hrade bylo jako po pohrbu. 
Nebylo slyset radostny divcin smich ani vesele volani Jirikovo. I pes Taras 
lezel u dveri do divciny komnaty a smutne tekal svyma ocima na kazdeho 
prichoziho a opet je sklopil, kdyz v nikom nepoznaval svou pani.
     Hradni pan brzy litoval sve ukvapenosti, kdyz byl najednou na hrade sam, 
bez sveho ditete, jehoz lasku a prichylnost brzy postradal. Casto vystupoval 
na vez a zadival se na Hradskou cestu, nespatri-li svou vracejici se dcerku. 
Teprve po dlouhem case se nestastny otec rozhodl, ze se sam vypravi hledat 
ztracenou dceru. Veril, ze panos Jirik ochrani svou velitelku, ze ji pomuze v 
nesnazich, aby se ji nic zleho neprihodilo.
     Oba mladi stvanci neodesli vsak daleko do sveta, jak jim to rozzlobeny 
otec prikazal. Naopak, oba, v prestrojeni do prostych satu, se skryli jen 
nadohled z hradu, v male chate, v niz si casem zhotovili vsechno, co 
potrebovali sami, stul, loze i pec. Tady spolu hospodarili a zustavali ve 
skromnosti, ale stastni, ze tu mohou zit v lasce a v pocitu stesti ze 
vzajemne blizkosti, ukryti pred zraky sveta. Kolem jejich pribytku zacaly 
vyrustat plane ruze, jakoby sama priroda jim chtela poskytnout bezpecny ukryt.
     Leta ubihala a hradni pan se uz vzdal vsi nadeje, ze se s dcerou kdy 
setka. Davno uz zapomnel na svuj hnev i svou zatvrzelost. Jak rad by byl 
sevrel sve dite v naruci. Co se nepodarilo po dlouhem hledani v dalekem 
kraji, to se stalo docela nahodou. Kdysi se hradni pan prochazel s Tarasem po 
lese na protilehlem vrchu, nize pod hradem. Kdyz lovec a Taras prekrocili 
Belovodsky potok, dali se vzhuru prikrym svahem. Tu pes zacal vetrit a 
rozbehl se po stope vzhuru, aniz by byl k zadrzeni. Teprve kdyz pan vystoupil 
na samy vrchol kopce, slysel nedaleko radostny stekot sveho psa. Po jeho 
hlase prisel az k mistu zarostlemu hustym krovim sipkove ruze, prave 
kvetouci. Co spatril, kdyz se dostal uzkym pruchodem v krovine, vzalo mu 
dech. Na prahu prosteho obydli mlada zena, jeho dcera, se sklani k Tarasovi, 
hladi ho a slzy ji kanou z oci. Tu se pohledy dcery a otce setkaly. Otec 
spechal s otevrenou naruci k dceri, objal ji a cely stastny hledi na Jirika, 
ktery stal stranou.
     Kdykoli potom mladi manzele vypravovali svym detem o chaloupce obrostle 
ruzovymi keri, vzdycky ji, i jeji okoli, nazyvali Ruzova. To jmeno tomuto 
mistu zustalo navzdy.

R.M.




                         Isabelle de La Fern
                           baronka z Linsdanu, 
                             pani na Kamyku

[UsvitVeku] Ceskokrumlovske povidani

Spancha — Tue, 25 May 1999 16:27:09 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 25.5.1999 18:27.09
Title:     Ceskokrumlovske povidani

     V mistech, kde stoji dnes podivuhodny zamek, na jehoz usili jiz padlo 
mnoho lidske zluci v dlouhych etapach jeho oprav, rovnez volske zluci, aby se 
zachranily jejim natrenim prastare drevene tramy, staval kdysi hrad. Zminka o 
nem je v letopisech z roku 1253, spojuje se se jmenem Vitka z rodu Vitkovcu. 
Patri k ni uz v tom case i erb, na kterem se rozviji ve stribrnem poli zelena 
ruze. V pozdejsich letech ziskal po smrti Vitka majetek jeho pribuzny 
Jindrich z Rozmberka s cervenou petilistou ruzi. Vitkovi synove byli totiz 
bezdetni a jeho dedicke pravo mu pro vedlejsi vetev potvrdil kral Vaclav II.
     Jindrich z Rozmberka se z Rozmberka tedy odstehoval na Krumlov. Mel syna 
Oldricha a ten se po jeho smrti ujal dedictvi. Tak slo z ruky do ruky. 
     Oldrich, jak uvadi historie, byl pricinou, ze lid prijal za ceskeho 
krale uherskeho panovnika a rakouskeho vevodu Albrechta.
     Kdyz roku 1439 zemrel, uznal jeho syna, Ladislava Pohrobka.
     Oldrich z Rozmberka byl rovnez znamy svou touhou po majetku. Sel za nim 
doslova pres mrtvoly, nepohodlne rivaly daval popravit. Zaslouzil se vsak 
take o rozvoj a prestavbu krumlovskeho sidla. Jeho syn Jan se uz tolik 
nezajimal o program katolickych panu. V roce 1469 se dokonce sblizil s Jirim 
Podebradskym. Jeho starosti byl jen rodinny majetek a nebyly to male 
starosti. Prodeje, zastavy a znovu koupe. A v tom mu vlastne zivot ubihal.
     Rozmberkove meli Cesky Krumlov az do smrti posledniho, bezdetneho clena 
rodu - Petra Voka, ktery zemrel roku 1611. Kdyz jeho telo ukladali do hrobky 
ve vysebrodskem klastere, vzal pry tehdy knez Matej Cyrus stit s erbem, zlomil 
jej a prohlasil neco, co si pak vysvetlovali jeho priznivci i nepratele kazdy 
po svem. Asi tak to Cyrus chtel.

     My se vsak vratime k Vitkovi, ktery vyslal posly prave do krajiny, aby 
hledali misto na stavbu puvodniho hradu krumlovskeho.
     Na konich vyjeli jeho synove, ctyri krasni mladenci v rytirske zbroji, 
jejich pomocnici a ochranci.
     Ukolem vsech clenu jizdy bylo rozjet se do vsech stran zeme a najit 
misto, kde by se dal postavit hrad. Nesli poselstvi do mest a vsi s prosbou o 
radu. Nikdo vsak nevedel, kde by bylo dobre mocnemu hradu. V kazde vsi take 
meli lide jine starosti, jejich domy prepadala horda loupezniku, a tak se 
zavirali na zavoru, nebo utikali do sklipku ve stranich, jakmile uvideli muze 
na konich nebo nezname lidi blizit  se od lesa.
     Vitkovci tedy jeli, nic netusili, nesli korouhev vprostred jizdy. Teprve 
kdyz chteli pozadat o trochu vody v prvni chalupe, vysla ustrasena zena a 
rekla. "Nezlobte se, jsou tu loupeznici a musime se schovat. Vam radim, dejte 
se opacnou cestou, nebo jim padnete do rukou."
     "To nemuzeme," rekli Vitkovci, " neseme poselstvi a nase cesta vede 
tudy."
     Sotva zena okenici pribouchla, vtrhli na ne ze zalohy ctyri jezdci. Za 
nimi dalsi. Nastal boj. Nepratele byli v presile a zraneni bojovnici uz 
ztraceli silu. Loupezniku bylo dvanact, poslu jen sedm. Dva se dali jinou 
cestou, zustalo jich pet.
     "My nestastnici!" vykrikli a vrhli se na hordu loupezniku. Odzbrojili je 
a zajali. Byli to muzi zli, otupeli. Vedeli, ze budou postaveni pred pana 
krajiny, ale jeste se vzpouzeli.
     "Tak co, supove, kde mate sva hnizda?" zeptal se jich nejstarsi 
Vitkovec. On to byl, ktery vyjel poslum vstric, jakmile je veznik z veze 
spatril. Dlouho to trvalo, nez zajati lotri prozradili, kde se cela leta 
radili, kde skryvali korist. Bylo to na opustenem skalisku. Tam se schazeli, 
tam mivali schuzky i dalsi lapkove z okoli. Ted to tu je vsechno jak na 
dlani. Misto, kde se mohli cela leta skryvat, kam orlove a postolky jen 
doleteli, kam clovek by cestu ani stopu nenasel.
     
     Ted tedy je maji. Poslove pobidli kone. Pred sebou strkali svazane 
lotriky, aby jim ukazali cestu k dalsim brlohum. To skalni vyvysene misto, 
zarostle huste krovinami, zalibilo se vsem Vitkovcum. Nejstarsi z nich pak po 
uvazeni rozhodl: "Aby se tu uz nikdy nemohli schazet loupeznici, kteri 
skodili nasim poddanym, prikazuji zde postavit hrad. Musi byt pevny a mocny, 
protoze bude ochranou vsem ostatnim hradum v kraji. V podhradi se usadi pak 
vsichni remeslnici. Blize k rece rybari. Kdyz bude malo domacich pracovniku, 
budu muset pozvat i cizi.
     Jak rekl, tak se i stalo. Staveniste se brzy hemzilo lidmi jako 
mraveniste. Moudre hlavy a moudre ruce se spojily a pani si je pochvalovali.
     Take ulice tu vznikaly podle hradu a dostaly jmena, jaka jim patrila. 
Tam, kde se usadili rybari, nazvala se Rybarska. Prvni ulice nove osady nesla 
a nese podnes nazev Latran. To pry podle lotru, ukrytych ve strme skale, ktere 
Vitkovci premohli. Petilista ruze se pak rozvijela do nekolika barev a dlouho 
byla mocnym znamenim na erbu mocnych vladcu rozmberskych, kterych se obaval 
zprvu i sam cisar a kral.

[UsvitVeku] Kdo to nevi...

Spancha — Wed, 12 May 1999 15:39:23 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Wed 12.5.1999 17:39.23
Title:     Kdo to nevi...

     Sestnactileta studentka prisla pozde do skoly. Prisny ucitel zadal 
omluvenku od rodicu. Otec napsal: 
     "Prosim, abyste moji dceru omluvil. Mam totiz tri dcery a pouze jedno 
zrcadlo." 
     I kdyz vtipkovani na podobne tema prehani, v jednom ze stockholmskych 
obchodnich domu se rozhodli udelat pokus. Pred vchodem umistili velke zrcadlo 
a pocitali, kolik muzu a kolik zen se do nej podiva. Vysledek byl 
prekvapujici. Z 1000 zen, ktere prosly kolem, 412 pred nim postalo, ale z 
1000 muzu tak ucinilo 778! Jak je videt, tento drobny vynalez neni tak 
nepodstatny.

     Archeologicke nalezy potvrzuji, ze lide pouzivali zrcadlo uz v mladsi 
dobe kamenne. V 3.tisicileti pr.n.l. se vyroba zrcadel stala v Egypte 
umeleckym remeslem. Vyrabela se z bronzu, medi, zlata a stribra. V dobe 
zelezne byla zrcadla uz velmi rozsirena, ale opet to byly jen kovove tabule, 
vetsinou okrouhle, jejichz jedna strana byla vyhlazena a vylestena. Zdobila 
je vyrezavana drevena rukojet u Reku v podobe figurky, dokonce pozlacena a 
postribrena, zadni strana byvala pomalovana reliefy, vyjevy z mytologie a pod.
     Takova zrcadla existovala po staleti. Mala zeny nosily v pouzdre z 
ozdobneho prouti nebo v krabicce ze dreva ci slonove kosti. Ramy velkych 
zrcadel byly casto vykladany drahokamy.

     Zrcadla ze skla, na jedne strane povlecena kovovou vrstvou se objevila v 
Benatkach v roce 1279. V pozdejsich stoletich se Benatcane proslavili po 
celem svete jako nejzrucnejsi mistri ve vyrobe zrcadel. Vyrabeli je z 
hodnotneho skla, kovova vrstva se vyznacovala rovnomernou tloustkou a ram 
tvorily kousky brousenych zrcadel a zdobily jej ryte vybrousene kvety a 
ornamenty. Benatcane si vyrobu vynosneho druhu zbozi strezili jako oko v 
hlave, jeji tajemstvi vsak nakonec proniklo i do jinych statu. V 17. a 
18.stoleti se zacala vyrabet po cele Evrope.
     
     Puvodne se zrcadla vyrabela tak, ze byl na sklo nanasen cinovy amalgan. 
Roztirali jej na jemnou vrstvicku a potom usilovne lestili. Protoze rtutove 
pary jsou jedovate, preslo se na postribrovani skla. Prubeh postribrovani 
trva nekolik minut. Deje se chemicky, rozprasovanim stribra ve vakuu.

     V nejedne zemi se udrzovaly povery, ze zrcadlo muze vyjevit vyznamne 
tajemnstvi. Devcata v Polsku si 30.listopadu, na sv.Ondreje, sedala vecer 
pred zrcadlem a dychtive ocekavala, jakou podobu mileho jim vycaruje. V 
Nemecku svatebcane zdobili kone zrcadelky, nebot to pry prinasi novomanzelum 
stesti. Rozbite zrcadlo v mnoha zemich znamenalo sedm let nestesti.
     I dnes je zrcadlo pomocnikem krasy, ale stridmejsim a mene okazalym nez 
v minulosti. Plni ale i jinou ulohu. Vyuziva se v mnoha vedeckych oborech. 
Polsky astronom Jan Helvetius sestrojil periskop, ktery je zalozen na 
principu rovnych zrcadel. Zrcadlo se stalo zakladem dalsiho optickeho 
pristroje- dalekohledu.

*******************************************************************************
...tak to bylo jen pro zajimavost opsano z casopisu Mozaika.....

[UsvitVeku] Bila pani z Landstejna

Spancha — Thu, 29 Apr 1999 16:25:51 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Thu 29.4.1999 18:25.51
Title:     Bila pani z Landstejna

     Tohle zjeveni, ktere v belostnem havu za mesicniho svitu bloudilo v 
letnich dnech lesem na upati hradu Landstejna a hledalo jahody, jak tvrdili 
mistni lide, patrilo pod erb petiliste ruze, kde se bilym panim zalibilo. Lid 
v podhradi tvrdil a donesl az do kronik, ze bila riza pod zriceninami hradu 
patrila Blance z Valois, prvni manzelce cisare Karla IV. Stavala pry take 
casto pri uplnku na hradbach, jindy u okenka veze a belostny satek prikladala 
k ustum, k ocim, k nosu... 

     Verte, neverte na duchy. Duchove pry nemaji lidskych potreb, tedy ani slz 
a jinych zbytecnosti, ktere souzi zejmena zeny. Takovy zensky duch pry docela 
jiste vedel, ze mu ani plac, ani satek nepomohou, city se vytratily ze zivota 
svetskeho. Ano, jenze vraci-li se takovy duch na svet? Dlouho se o tom pod 
Landstejnem povidalo, dokonce - jak dlouhy byl ten ci onen plac nestastne 
pani. Zle a klevetive jazyky pak tvrdily, ze bila pani Blanka docela jiste 
zarlila postupne na vsechny dalsi Karlovy manzelky a v den jejich svatby se 
pry v landstejnskych lesich lamaly vetve, stromy padaly, buracel tu vichr a 
hnal po lesnich cestach pred sebou kameni z hradu. Hnev bile pani se ubiral 
nekdy i cestou hromu a blesku, jindy vytrvalym suchem, az vyprahla pole pukala 
jako landstejnske skaly. Z historie vsak davno vime, ze Blanka z Valois nemela 
duvod k zarlivosti. Byla nejvetsi Karlovou laskou, a kdyby neodesla na 
vecnost, usadila by se po boku sveho chote provzdy. Jenze domlouvejte zenskemu 
duchu na cimburi! Cim vice se budete snazit, tim vice pry pak zuri.

     Kolem zricenin Landstejna, v kraji, kteremu se rika Vitorazsko, nebo 
take kralovstvi Vitoradovo, je mozne spatrit lecjaky div prirody. V case, kdy 
rostou houby, pod hradem je jich tolik, jako by je tu sama zminena bila pani 
rozsevala, a pak se tise radovala z radosti houbaru.
     Take lesni zelen je zde prokvetla bilymi, ruzovymi a modrymi kvety 
naprstniku, ktery tu tvori bohate koberce sveho druhu. Mezi divy prirody patri 
i clovek. Ten, ktery s utkvelou myslenkou zachranil to, co se zachranit da, 
vysel s motykou, aby se stal prikladem ostatnim. Postaral se o to, ze 
Landstejn byl znovu po dlohych letech zpristupnen verejnosti, jako Stare Hrady 
u Libane, ktere zachranil pan ucitel Holman s hrstkou mistnich obcanu. 

     Zenske prizraky tedy je dnes rovnez mozno potkat na jahodovych cestach, v 
malini, v housti. Neni jich malo a neplaci. Kdo by tu ronil slzy, kdyz je tu 
tak krasne a kdyz - jen se podivejte - uz je vasi koristi ten nadherny 
kremenac s temne pomerancovou hlavickou a zdravou nohou.
     Jinak za bilou pani je mozno se vydat kamkoliv. Na Telc a Rozmberk, na 
Valec a Loket, do Sobeslavi, Dobrise, Decina ci Berouna, na zamek Konopiste, 
nebo hrad Karlstejn. Take Karlovy Vary, Ronov, Sedlcany maji svou bilou 
pani. Zjevuje se i na Morave, treba na Perstejne, v Bludove a Velkych 
Losinach, ale tam bych spise uverila na carodejnice. Hon na carodejnice? Ne, 
vzdyt to byly nevinne duse zen odsouzene zlymy patery. Ti uz nam neprozradi, 
jestli je prizraky jejich obeti pronasledovaly. Na Landstejne pry byli vsichni 
radi, ze maji jen uplakanou bilou pani, ktera preje lesnim plodum a kvetum 
naprstniku, protoze co jedna jeji slza - to vzacny kvet zbarveny do nachova.

[UsvitVeku] Vyhodnoceni ankety

Spancha — Tue, 20 Apr 1999 10:35:20 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 20.4.1999 12:35.20
Title:     Vyhodnoceni ankety

     Preji krasny den .)

     Takze je tu uz dlouho ocekavane vyhodnoceni me ankety...
     Ozvalo se mi jen 13 lidi (ooooo jak magicke cislo), coz na pocet lidi 
prihlasenych zde na BBS je dost chaby pocet :)....alespon se mi lepe
vyhodnocovaly vysledky .)
     Jelikoz se ukazalo, ze kazdy za div sveta povazuje neco jineho, nemuzu 
vyhodnotit presne sedm divu, ale predkladam vam kompletni seznam vsech 
zminovanych objektu s poctem lidi, kteri pro nej hlasovali.
     
     1. Velka cinska zed   (6x)

     2. Mayska kultura - pyramidy v Mexiku   (5x)

     3. Petra  /Jordansko/   (4x)
        Stonehenge  /Anglie/   (4x)

     4. Egyptska kultura - predevsim pyramidy v Gize   (3x)
        Chram sv. Petra ve Vatikanu   (3x)
        Machu Picchu  /Peru/   (3x)
        Tadz Mahal  /Indie/   (3x)

     5. Borobudur  /Java, Indonesie/   (2x)
        Opera v Sydney  /Australie/   (2x)
        Stavby od Antonia Gaudiho, vcetne chramu Sagrada Familia v Barcelone
        Versailles  /Francie/   (2x)

     6. Antiochie  /Turecko/   (1x)
        Baalbecky chram  /Libanon/   (1x)
        Byzanc  /Turecko/   (1x)
        Cajove zahrady v Japonsku   (1x)
        Eiffelova vez  /Francie/   (1x)
        Ermitaz v Leningradu    (1x)
        Florencie  /Italie/   (1x)
        Glastonbury Tor  /Anglie/   (1x)
        Hagia Sofia (chram bozi moudrosti v Istanbulu) /Turecko/  (1x)
        Holandske poldery   (1x)
        Chram matky Bozi v Parizi  /Francie/   (1x)
        Klastery Meteora  /Recko/   (1x)
        Koloseum  /Italie/   (1x)
        Kreml  /Rusko/   (1x)
        Milansky dom  /Italie/   (1x)
        Mont Saint-Michel  /Francie/   (1x)
        Nahrobni kamen v Upsale /vikinsky hrob/   (1x)
        National Gallery London  /Anglie/   (1x)
        Nazca  /Peru/   (1x)
        Newgrange  /Irsko/   (1x)
        Parlament  /Madarsko/   (1x)
        Parthenon  /Recko/   (1x)
        Petrodvorec  /Rusko/   (1x)
        Socha Svobody v New Yorku  /USA/   (1x)
        Spasitelova socha v Rio de Janeiro  /Brazilie/   (1x)
        Sikma vez v Pise  /Italie/   (1x)
        Terakotova armada  /Cina/   (1x)
        Voskove muzeum madame Tussaud  /Anglie/   (1x)
        Zamek Neuschwanstein  /Nemecko/   (1x)
        Zamky na Loire  /Francie/   (1x)

     z umeleckych del: Leonardo da Vinci - Mona Lisa /obraz/   (1x)
                                         - Posledni vecere Pane /obraz/  (1x)
                       Michelangelo - David /socha/  (1x)
                       Pablo Picasso - Guernica /obraz/   (1x)
                       Caravaggio -  veskere obrazy

     ...a tot vse....docela me prekvapuje, ze nikdo neuvadi zadne ceske dilko 
(ani ja .)))....cozpak v Ceske Republice nic krasneho neni?
 

                                        s pozdravem Spancha :)

    ... s laskou prijimejte i ty, kdo prichazeji odjinud...tak nekteri, 
    aniz to tusili, meli za hosty andely...

[UsvitVeku] Buchlovska lipa neviny

Spancha — Wed, 14 Apr 1999 15:01:38 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Wed 14.4.1999 17:01.38
Title:     Buchlovska lipa neviny

     Kdyz od Buchlova vitr veje, i koruna stare lipy se chveje...
     Rozrostla se dosiroka, az do vyse okna rytirskeho salu v prvnim patre 
hradu a povest, kterou vam budu vypravet, se o ni opira uz nekolik stoleti.
     Hrad Buchlov, jeden z nejzachovalejsich moravskych hradu, vzhlizi do 
roviny moravskeho Slovacka. Diva se k posvatnemu Velehradu a ve svych zdech 
skryva mnoha neprozrazena tajemstvi slz i radosti, jak je stridave zivot i 
zde nadeloval.
 
     Prvni zaznamy o vsi Buchlovice a puvodnim hradu Buchlove pochazeji ze 
13.stol., kdy byval pouze lovcim hradkem a mel sveho spravce.
     Za panovani ceskeho krale Vaclava IV. dostali jej pani ze Zastrizlu jako 
zastavu, rovnez jako zastava byl v 15.stoleti pridelen postupne Ctiborovi 
Vajdovi, panu na Trencine a Beckove, a za krale Jiriho z Podebrad jej meli 
rytiri z Mosnova. Dalsi cesky kral Vladislav pripsal Buchlov jako dedicne 
zbozi panu Trnavskemu z Boskovic a po nem tu vladli pani ze Z~erotina, z 
nichz Pavel Z~erotin jej prodal v polovine 16.stoleti opet Janu ze Zastrizlu.
Tak se na Buchlov tento rod uz podruhe vratil. Hradu dali podobu, jakou ma 
dnes, pristavovali, upravili, Buchlov milovali az do smrti posledniho po 
meci. Byl jim Milota ze Zastrizl a stalo se to presne za sto let, kdy Buchlov 
podruhe koupili.
     Milotova sestra Kunhuta se provdala za Divise z Petrswaldu, a tak roku 
1630 presel hrad do vlastnictvi tohoto rodu. Behem let pri nem vznikla i 
stavba kaple svate Barbory na sousednim kopci, snad jako ulitba Bohu za 
posledniho clena rodu po meci, ktery take brzy odesel. Zbyla tu jeste 
Eleonora Petrswaldska, ale ta byla svobodna. Sve majetky odkazala synovci 
Leopoldu Berchtoldovi.

     Kdy vznikla povest? Snad prave za Petr~valdu, jak se jim pozdeji zacalo 
rikat, kdy dal Jan Jetrich postavit v Buchlovicich novy zamek. V tom case 
vzniklo take nadvori, malebne brany a kulata vez "Andelka" s veznici a druhym 
nadvorim s hladomornou.
     Buchlovu patrilo lovecke trestni pravo a pravomoc odsuzovat k poprave. I 
kdyz se lid bal panske zloby a trestu, prece jen hlad byl vetsi nez strach. 
Tehdy se na poli malo urodilo diky robote, suchu, povodnim, valkam a moru 
nebylo casto v chalupe co dat do ust. Neni tedy divu, ze i pytlaku bylo v 
kazdem panskem lese tolik, kolik hladu mezi poddanymi. Zajicu a bazantu pak v 
lese bylo kupodivu stale dost. Po pecince z nich zatouzila proto casto i 
chasa bez erbu.
 
     Kdyz se pani nemohli dopocitat srnci zvere a zajecich kusu, o kterych 
tehdy, na rozdil od dnesnich hajnych mel kazdy fort spravny prehled, rozhodli 
se zvysit lesni ostrahu. Prijali nove myslivce a ti meli hlidat zname pytlaky 
ve dne v noci. Pokud takove chytili pri cinu, trestali je nemilosrdne. Casto  
se clovek zamyslel: Pani! Vrazdi se navzajem v soubojich. Vyvolavaji valky a 
v nich prolevaji reky krve. Cim vice mrtvych maji na svem konte, tim vetsi 
zasluhy maji a dostavaji vyznamenani, tituly a statky. Ti, kteri uhonili 
srnecka v panskem lese, aby mela hladova rodina co do misy, byli souzeni na 
smrt za lesni pych. Jedina pocta pro ne bylo posledni obcerstveni u kamenneho 
stolu, aby nevypustili dusi s hladovym zaludkem, a pak - sbohem, zivote.

     Stalo se, ze byl z lesniho pytlactvi narcen prave jeden z novych mladych 
myslivcu. Sklanel se nad dankem, ktery lezel v mlazi poraneny. Nekdo pred nim 
ho uhonil, kdyz v tom za nim jiny z myslivcu zarval: 
     "Tak jsem te chytil, kamarade!"
     Chvili nic nechapal, potom se branil, krizoval, prisahal. Marne. 
Obvineneho odvedli v poutech na zamek a pridelili mu to same, co ostatnim 
pytlakum: posledni obcerstveni a smrt.
     U kamenneho stolu stal knez, na stole rozzata svice, cise s vinem a 
chleb s kouskem slaniny. Vedle svinuty pergamen s panskou peceti, pod kterou 
byl rozkaz k poprave.

     Myslivec stal a ocekaval nejhorsi. Zadival se k vychazejicimu slunci, 
nabozne naslouchal zpevu probouzejiciho se ptactva v lese, tise se modlil a 
prosil andela spravedlnosti o zachranu. Potom dostal napad. Prave ve chvili, 
kdy se jej zeptali, ma-li nejake posledni prani, prohlasil: 
     "Mam. Protoze neverite v moji nevinu, rad bych vas o ni presvedcil. 
Dovolte, abych zasadil vzhuru koreny tuto mladou lipu, ktera u korene stare 
vyrusta. Nedrzi pevne v zemi, asi ji krtek podryl. Zasadim ji a jestli se ujme 
a zazelena, bude to dukaz me neviny. K tomu mi dopomahej Buh, moje pravda a 
andel lesu."

     Chvili se radili, krcili rameny, kroutili hlavami, potom rozhodl pan z 
Buchlova: "Vyhovte mu! Stejne lipa zvadne do tri dnu!"
     Bylo po poprave. Myslivec udelal v zemi jamku a zasadil mladou lipu. 
Koreny se zachvely ve vanku nad zemi. Dalsi ukol pripadl slunci a desti a 
bozimu pricineni. Lipa se ujala, zazelenala. Z korenu vypucely nove vyhonky a 
vetve a lid prichazel, aby se na ten div podival.
     "Je nevinny!" volali pod okny zamku. Hlas na hradnim nadvori silil a 
pani museli naslouchat. Mlady myslivec vysel z vezeni a dostal jeste mesec 
zlatych. Stal se v Buchlovicich vazenym muzem.

     Snad stoji za zminku jeste skutecnost, ze hrad Buchlov nebyl nikdy dobyt 
ani od moravskych husitu, kteri se o to pokouseli a dlouho jej oblehali. Snad 
proto je tak zachovaly a diva se do krajiny s velebnosti moudreho starce.

[UsvitVeku] Hastrman na Ukole

Isabelle — Fri, 09 Apr 1999 12:40:51 GMT

Posted By: Isabelle (Norman wife) on 'UsvitVeku'
Date:      Fri 9.4.1999 14:40.51
Title:     Hastrman na Ukole

     Hastrman na Ukole

     Ve mlyne na Ukole meli kazdy rok v lete nevitaneho hosta. Byl to vodnik, 
ktery mlynari, mlynske chase i mlecum skodil, jak jen mohl, takze nikdo 
nechtel slouzit a mleci se mlynu vyhybali.
     Kdysi prisel do mlyna potulny muzikant a zadal o nocleh. Chtel si ustlat 
na palande, jako v kazdem mlyne, kam na sve pouti krajinou zavital. Ale mlynar 
o tom nechtel ani slyset. Jiste by se nocleznik rana nedockal, tak radil 
hastrman ve mlyne. Nez sumar se nebal a nedal jinak, nez ze bude spat ve 
mlynici, a ze si uz s hastrmanem nejak poradi.
     Jakmile mlynar zastavil na noc mlynske kolo a ve mlyne se rozhostilo 
ticho, sumar vzal do rukou housle a zacal vyhravat. Skripavy zvuk housli se 
rozlehal po mlynici i po celem mlyne a jeho okoli. Po chvili bylo slyset 
splouchani a cvachtani a pred muzikantem se objevil prikrceny zeleny muzicek, 
vrascite tvare, s neklidne tekavyma ocima. Chvili se dival na sumare, ale 
zanedlouho pristoupil k hrajicimu mladikovi, uprene ho pozoroval a nakonec ho 
vyzval, aby mu housle pujcil, ze si chce take zahrat.
      "Ale ano, co by ne," odpovedel sumar. "Mas-li jen na to rovne prsty? 
Ukaz !" Vodnik ukazal houslistovi sve ruce, s blanami mezi prsty, ukoncenymi 
misto prstu boulickami.
      "Mily brachu," rekl sumar vodnikovi, "to ti musim prsty napred narovnat. 
Chvili pockej, hned to bude." Rozstipl v koute stojici hrabovou nasadu a 
vyzval vodnika, aby vsunul prsty do rozstepu. Kdyz tak vodnik ucinil, muzikant 
rozsochu uvolnil a ta sevrela vodnikovi prsty tak, ze bolesti zasycel, kroutil 
se, knucel a muzikanta prosil, aby ho zbavil bolestiveho sevreni.
      Sumar tak slibil ucinit teprve tehdy, kdyz vodnik slibi, ze se uz ve 
mlyne neukaze. Pohrozil mu, kdyby nedostal svemu slibu, ze by na nej sumar 
vyzral jinak. Vodnik slibil a skutecne se uz na Ukole neukazal. Zato lide 
nemohli zapomenout na zleho vodnika a ve mlyne na Ukole nechteli mlit. A tak 
mlyn chatral, az zpustl docela. 

     R.M.

     1939 - Vypravovala M. Skrabankova svemu synovi Josefovi, ktery ji zapsal 
            pri nekdejsim shledavani mistnich povesti zaky skoly.



 


                         Isabelle de La Fern
                           baronka z Linsdanu, 
                             pani na Kamyku

[UsvitVeku] Dodatek k povesti O puvodu podkovy na Kralkach

Isabelle — Wed, 07 Apr 1999 08:59:24 GMT

Posted By: Isabelle (Norman wife) on 'UsvitVeku'
Date:      Wed 7.4.1999 10:59.24
Title:     Dodatek k povesti O puvodu podkovy na Kralkach


     Ke kralkam se vsak vaze i skutecna udalost. V dobe romantismu, kdy se u 
slechty projevoval zajem o navrat k prirode, pocatkem 19. stol., tu doslo k 
idylickemu setkani mladych prislusniku hrabecich rodin Seilernu z Lukova - 
Lesne a Magnisu ze Straznice, kteri asi casto vyjizdeli na konich na hrad a 
Kralky. Pro tuto prilezitost, a patrne na pamet zasnub a sprizneni Seilernu 
s Magnisy, bylo toto misto kamenicky upraveno vtesanymi sedadly do skaly, s 
kamennym stolem pred nimi. Na postrannim skalisku byl vytesan napis, ktery 
je dosud citelny :

                  Octavia Grafin Magnis
                          1828

     R.M.

     (Omlouvam se za pozdni dodani i tohoto udaje, povedlo se mi totiz ve 
vytrzenych listech zprehazet stranky a naaahodou jsem je dneska poskladala 
do puvodni podoby :) doufam :)))

  


                         Isabelle de La Fern
                           baronka z Linsdanu, 
                             pani na Kamyku

[UsvitVeku] O Kaneckove

Isabelle — Wed, 07 Apr 1999 08:17:21 GMT

Posted By: Isabelle (Norman wife) on 'UsvitVeku'
Date:      Wed 7.4.1999 10:17.21
Title:     O Kaneckove

     Povest o Kaneckove

     Je tomu uz kolik set let, co byl lukovsky hrad oblehan nepritelem. Drive 
nez pritahlo nepratelske vojsko k hradu, rozkazal hradni pan dovezt do 
hradnich komor a sklepu velke zasoby obili, hrachu a bobu a do chleva prihnat 
ziva zvirata, aby hradni posadka v nastale valce netrpela hladem. Pak byl 
zdvizen padaci most a hradni prikop byl napusten vodou.
     Sotva byli na hrade se vsemi pripravami hotovi, pritahlo nepratelske 
vojsko, ktere hned na hrad zautocilo. Kazdy napor nepratel byl statecnou 
posadkou odrazen. Oblehatelum se nepodarilo vniknout za hradby, at utocili 
sebevetsi silou. Pod hradbami lezelo tolik zabitych utocniku, ze je sotva 
stacili za noci odklidit. I kdyz jeden utok nasledoval za druhym, nepriteli se 
nepodarilo hrad dobyt. Velitel utociciho vojska poznal, ze silou se hradu 
nezmocni. Proto porucil hrad ze vsech stran oblehnout, aby z neho ani mys 
neproklouzla. Rozhodl se, ze hradni posadku vyhladovi. Co se nepodarilo 
zbranim a odvaze vojaku, to vykona hlad.
     Oblehani trvalo nekolik mesicu. Zasob na hrade den ode dne ubyvalo. 
Obranci hradu, obklopeni ze vsech stran neprateli, dostavali nepatrne pridely 
potravin, jen aby se zasobami vystacili co nejdele. Ze je na hrade zle, to se 
nepritel nesmel dovedet. Pistci vyhravali dlouho do noci, a z hradu se ozyvalo 
veseli a zpev. Zdalo se, ze na hrade se bez ustani hoduje. Konecne zustal v 
hradnich zasobarnach posledni sud obili a ve chleve posledni kanecek.
     Zatim uz padalo listi ze stromu a snih pokryl celou krajinu. Studene 
vetry se prohanely krajem. Oblehatelum bylo den ze dne hure. Stany, stojici 
kolem hradu, nemohly vojaky ochranit pred zimou, vanicemi a nepohodou.     
Lepe se vsak nedarilo ani posadce na hrade. Hradni pan vedel, ze se mu zvenci 
zadne pomoci nedostane. Vedel, ze musi spolehat jen sam na sebe a na svou 
posadku. Ta vsak byla dlouhymi boji vycerpana a co horsiho, hladem tak 
umorena, ze zbrojnosi uz sotva chodili po hradbach. A prece se nepritel nesmel 
dovedet, jak zle je na hrade. Nezbyvalo nez oblehajici prelstit. Proto se pan 
hradu rozhodl k takoveto lsti : Dal porazit posledniho kanecka, jeho bricho 
vyvrhnout a naplnit zbyvajicim obilim. Potom kanecka vystrelili nejvetsim 
prakem doprostred nepratelskeho lezeni, v ta mista, kde byl stan velitele 
nepratelskeho vojska.
     Nepratele se podivili, jakym strelivem obranci hradu plytvaji. Mysleli 
si, ze na hrade uz je nedostatek, ze tam hladovi, a ze se uz hradni posadka 
musi vzdat. A zatim takoveto mrhani zasobami. Kdyz nepratele poznali, ze hrad 
ma stale jeste dostatek zasob, kdezto na ne doleha zima a nepohoda, od hradu 
odtahli.
     Od te doby pole, na nez se snesla neobvykla strela, se nazyva Kaneckov. 

     R.M.

     1939 - podle vypravovani 65 lete starenky Marie Solarove z Lukova c. 38 



                         Isabelle de La Fern
                           baronka z Linsdanu, 
                             pani na Kamyku

[UsvitVeku] Panna a Baba

Spancha — Tue, 06 Apr 1999 09:13:48 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 6.4.1999 11:13.48
Title:     Panna a Baba

     Daleko do kraje Ceskeho raje a jeste dal za jasneho dne je videt prirodni 
div, zvany Trosky. Jako by vyrostly na cedicovych vyvrelinach, kazda jina a 
prece k sobe patrici, jsou obe zriceniny spojeny v romanticky celek uprostred 
turnovske krajiny. Ta, ktera je na vychodni strane a rika se ji Panna, je 
skutecne nodostupna jako ctnostna divka, vysoka skoro sedesat metru. Druha 
je rozlozita jako zena v siroke sukni, pod kterou skryva silne boky. Je nizsi 
a pojmenovali ji Baba.

     Puvod obou jmen, jak vypraveji navstevnikum pruvodci i jak se dochovalo 
v okolnich vesnicich mezi lidem zde usedlym, pochazi uz z 15.stol. Poprve 
najdeme zminku o Troskach v tolik zpochybnovanem, z prachu pomluv ocistovanem 
a mezi podvrhy znovu odsouzenem Rukopise kralovodvorskem. Pise se tu mezi 
jinym o statecnem boji Cechu se saskymi zoldnery, kteri nakonec byli mezi 
Troskami a Hrubou Skalou porazeni mladym Benesem z Markvartic. Udalost se 
podle Rukopisu stala roku 1203, kdy na cedicovych skalach staval hradek, 
ktery podlehl jednomu z castych pozaru. Vnuk statecneho Markvartice, ktery se 
psal uz po otci z Wartenberka, postavil pozdeji na Troskach kamenny hrad. 
Bylo to v letech 1365-1393. Drive, nez zemrel, prisel hrad v drzeni krale 
Vaclava IV., a nekolik let pak do rukou nejvyssiho purkrabi pana Otty z 
Bergova. Jeho stejnojmenny syn byl velky nepritel Husova uceni. 

     V roce upaleni Mistra Jana napadl opatovicky klaster, dal pobit ty, kteri 
se staveli na odpor a uloupili vsechno, co tu nalezl. Za devet let povstalo 
proti nemu vojsko Zizkovo a chtelo se mu odvdecit stejnym dilem. Oblehalo 
Trosky, ale i kdyz mstitele vedli statecni synove krale Jirika z Podebrad 
Viktor a Hynek z Podebrad, museli marny boj vzdat. Na Trosky se nedostali. 
Otta z Bergova vsak odplate stejne neusel. Prisla  v podobe loupezivych 
rytiru, S~vejkara a S~offa, kteri se na Trosky dostali lsti a zradou, chytili 
pana Ottu a uveznili tam, kam daval sam zavirat nepohodlne poddane. Usadili 
se pak na cas do jeho komnat a podnikali loupezne vypravy z hradu do okoli. 
Pet let se snazili nabyvat majetku bez prace, az v roce 1444 byli pochytani a 
potrestani sibenici. Otta z Bergu, kteremu se brzy podarilo uprchnout tajnou 
podzemni chodbou daleko drive, stal se zase panem na Troskach. V roce 1452 
zemrel a Trosky zdedil jeho bratr Jan, muz docela odlisneho smysleni, velmi 
oddany Jirimu z Podebrad. Slouzil mu opravdu verne az do smrti. Protoze ale 
kazda mince ma dve strany a osud dve tavre, take Trosky stihala podobna 
zmena. Po smrti Jana z Bergu koupil Trosky Jan Zajic z Hazenburka, opet 
odpurce a nepritel Jiriho z Podebrad. Tak se stalo, ze koncem leta roku 1469 
prijel na Trosky Jiri z Podebrad a hrad vitezne dobyl. Protoze byl velkorysym 
muzem, zanedlouho Zajici z Hazenburka je zase vratil.
     V tom case se odehrava nase povest.

     Mezi rodinou majitele zila i stara zena, prisna katolicka, ktera 
vychovavala svou vnucku, sirotka po rodicich. Divka se s babickou zbozne 
modlila a cetla bibli, odrikavala poctive ruzenec a to az do te doby, nez 
dorostla v prekrasnou pannu. Potom pridavala tise k modlitbe i vrouci prani, 
aby ji andel lasky seslal toho, koho by mohla milovat vic nez sebe a vic nez 
nebe. Stalo se, ze ji do cesty prisel mladenec urostly jako jedle. Mel jen 
jednu vadu, ktera by zamilovane divce naprosto nevadila, zato jeji babicku 
dohnala k zurivosti. Chodila od te chvile, co ji komorna tu zpravu donesla, 
jako telo bez duse. Behala od okna komnaty ke dverim a zase zpet, chytala se 
za hlavu a kricela: "Nic horsiho, nez husitu uz jsi si oblibit nemohla, 
nestastnice! Takoveho neznaboha, kacire a hlupce pod oboji, ktery by si rad 
snad u oltare poharem vina s knezem cinkal, protoze mu ten pohar zavidi!"
 
     Kdyz se dost nahnevala a vykricela, premyslela. Potom si klekla na 
klekatko ze sametu a prosila Boha, aby na husitu poslal certa, s vnuckou ze 
si poradi sama. V te chvili skoncila prvni milostna hra puvabne divky. A take 
laska mezi babickou a vnuckou, protoze zmareni prvni lasky je prave takovy 
zlocin, jako rozslapnout poupe ruze.
     Babicka uzavrela milou vnucku do hradni veze, aby se s milencem nemohla 
schazet. Byla to prave ta vyssi cast, zvana pozdeji "Panna". Sama bydlela pak 
v nizsi, ktera se po ni nazyvala "Baba".

     Roku 1490 koupil od Zajicu Trosky nejvyssi kancler Jan ze S~ellenberka. 
R.1542 pripadly Janu z Bibrsteina, dale je koupil Krystof Popel z Lobkovic a 
ten roku 1559 prodal hrad i se vsim, co k nemu nalezelo, Jindrichu Smirickemu 
ze Smiric. Tak byly pripojeny ke Hrube Skale. Smiricti meli Trosky az do Bile 
Hory, nez je ziskal Albrecht z Valdstejna.
     Za tricetilete valky obsadili Trosky Svedove, cisarska vojska je dobyla 
zpet, za deset let se Svedove vratili znovu a potom byl hrad poboren. A 
pustl...

     Jak Balbin tvrdi, jeste roku 1681 by bylo byvalo mozne hrad zachranit, v 
tom case ale nikdo o Trosky nedbal, i kdyz az do roku 1821 patrily rodu 
Valdstejnu, nez presly s Hrubou Skalou baronu z Aehrentalu. Tehdy se pokusil 
Alois, rytir z Aehrentalu, o napravu. Dal postavit u paty Panny tocite 
schody. V polovine unora 1843 vsak jej zastihla smrt, a tim skoncily i pokusy 
o zachranu Trosek.

     A prece ti, kteri prijedou do Ceskeho raje, nezapomenou je nikdy 
navstivit a dech se jim taji nad jejich puvabem, ktery zapada jako kamen 
ceskeho granatu do prstynku, do krajiny Turnovska.

[UsvitVeku] Jelen s ohnivym krizem

Spancha — Fri, 02 Apr 1999 08:38:53 GMT

Posted By: Spancha (. * . * . * . * . * . * .) on 'UsvitVeku'
Date:      Fri 2.4.1999 10:38.53
Title:     Jelen s ohnivym krizem

     Bylo pred svatkem svateho Abdona, mucednika. Stary ptacnik Jeronym se 
protahl v pruhovanych perinach, po pameti sahl po dymce a zadival se z okna k 
decinskemu zamku. Zivl, az se mu brada protahla.
     "Co nespis, starousi," zavrcela zena Barbora, "jeste nesvita."
     "Ale to je prave ten cas pro mne," vyskocil Jeronym, i kdyz toho 
prudkeho pohybu hned zalitoval. Ruplo mu poradne v kostech, jako kdyz se 
vetve dubu lamou.
     
     Jeste jednou se podival k zamku, kdyz si oblekal odrenou vestu a 
prohlasil: "Co jsem se panum naslouzil, ptacku jim nalapal, do zlacenych 
kleci pozaviral penkavicky, drozdy, slaviky a konipasy. Ted uz mne 
nepotrebuji, jsem pro ne stary sedivec. Jenze ja jim dnes ukazu, co jeste 
dovedu, zajdu na cihadlo. Jen tak, pro radost.
     " Nemas rozum, muzi, lehni si zase do kanafasu a spi. Snad jeste ani 
svitani nebylo," rekla. V duchu vsak si take pomyslela sve, vedela dobre, ze 
ptacnikovi sesednou vousy, ale duse se nemeni. Touha po praci je v nem k 
neskonani.

     Jeronym nedal nic na zeniny reci a vysel ze dveri. Sel k lesu pod 
Leopolduv kopec, kde bylo cihadlo. Uz cestou poznal, ze zena mela pravdu. To 
mesicni zare vypadala jako ranni rozbresk, zatim bylo brzy i pro ranni 
ptacata. Rekl si tedy, ze v mechu je prave tak jako v perinach a ticha luna 
bude lepsi spolecnici nez upovidana zena. Natahl se pomalu, aby mu v kostech 
zase neruplo, a slastne zavrel oci. Za chvili jej vsak probudil praskot vetvi.
Mesic byl za kopcem, a presto z houstin vychazela matna zare. Co to je? 
Premyslel. Chvili se dival v ta mista jako lovec na cekane - a hle, spatril 
bileho jelena. Mezi parohy mel ohnivy kriz, vysel vznesenym krokem na cestu k 
Decinu. Mesic se ukazal znovu nad kopcem, ale byl jako krvavy pomeranc, a 
prece se uz blizil rozbresk dne. Ptacnik vstal, ocistil si saty od jehlici. 
Snad se mi to zdalo? Pomyslel si. Usnul jsem, stary moula. Vsechno to byl jen 
sen. Zvedl dymku, vstrcil ji do kapsy a sel cestou, kterou odesel bily jelen.

     Pojednou videl mezi stromy starou korenarku Klaskovou. Oci mela jako 
kola od vozu, mavala na neho hulkou a volala: " Jeronyme, pockej, neco ti 
povim. Vysla jsem si brzy na podmaselniky, a jak se hrabu houstim, satek mi v 
trnkach uvizl. Pojednou proti mne kraci jelen s krizem mezi parohy. Nechala 
jsem satek v trni, vidis, tuhle je. Stipni mne, prosim, jestli nespim..." 

     Tretiho dne vypukl u truhlare na rynku pozar. Shorelo vsechno, co mel, 
ale take druhe domy, kostel a pul mesta lehlo popelem, jak se pozar rychle 
siril. 

     Jeronym a Barbora se z te hruzy pomalu vzpamatovavali a tehdy rekl 
ptacnik zene: "Mou vinou se tak stalo, privolal jsem nestesti, probudil jsem 
jelena s ohnivym krizem. Kdybych te byl, Barborko, poslechl a zustal doma, 
nebyl by pozar.
     "Jdi ty, blazne stara, to neni tvou vinou," tesila muze Barbora, 
"ucednik kresal ohen do kamen, nedal pozor, trisky byly suche, jiskry padly 
do pilin. Cele leto je suche, vody bude malo. Posad se, starousku, dam ti 
obklad na celo."

     Jenze Jeronym zase nedbal zeniny moudre reci, muzi uz takovi jsou, ze 
musi prosadit svoje. Vzal hul a cepici a sel znovu k cihadlu odprosit jelena, 
ze mu zkrizil cestu v nocni cas. Jelena se vsak nedockal.
     Staruska Baruska vybehla za nim, neposlechl. Vracela se domu sama. 
Drvostepove mu tedy v lese zhotovili boudu, vystlali mechem a suchym kapradim  
a Jeronym tam prespal. Cekal na jelena...Brzy se z neho stal poustevnik a 
obracel na viru bezbozne drevorubce, kdyz kleli nebo hubovali pri praci. Ani 
to se mu nedarilo. Obcas chytil na cihadle ptacky-zpevacky. Zavrel je do 
klece, ale brzy je zase poustel na svobodu. Radoval se z jejich letu a jejich 
zpevu, vzdyt copak je ptak v zajeti?

     Kdyz zemrela dole ve meste staruska Baruska, sesel k jejimu hrobu, 
pomodlil se, aby mu odpustila, a vratil se do cihadla pod Leopolduv kopec. 
Veril, ze se docka jelena a tak odcini svou vinu. Misto jelena za nim prisla 
smrt a udelala tecku za jeho trapenim. Snad se sesel se svou staruskou na 
jinem cihadle a poslouchaji spolu ptaci zpev.

[UsvitVeku] Bivoj

Spancha — Tue, 30 Mar 1999 15:45:28 GMT

Posted By: Spancha (jmeno me....) on 'UsvitVeku'
Date:      Tue 30.3.1999 17:45.28
Title:     Bivoj

     Kdysi pradavno v dobach Krokovych dcer, kdy nase lesy oplyvaly zveri, 
ptactvem nebeskym i lesnimi plody tak bohate, ze davaly obzivu chudym i 
bohatym, zil na Kavcich horach divoky kanec. Byl tak silny a prece obratny, ze 
se stal postrachem celeho okoli.

     Jednou si narikali lide, ze jim rozvalel obili, jindy roztrhal psy, ktere 
na neho poslali. Zver pred nim utikala z lesu, clovek se ho bal, ale byl 
proti nemu bezbranny. Tomu lesu se tedy vsichni vyhybali. Jahody a houby v 
nem dozravaly bez uzitku, ptactvo se premnozilo a pusobilo skody na poli. 
Nikdo si nevedel s tim neradem rady, az se do kraje zatoulal mlady lovec 
Bivoj a rekl, ze zbavi lidi toho nestesti. Neverili mu, ale on si kance 
vycihal v mistech, kam se ukladal ke spanku. Dlouhe dny ho pozoroval, sledoval 
za silnym stromem. Drive vsak, nez mohl muz ruku zvednout, kanec Bivoje 
spatril a utekl s divym revem. 

     Lide se divili, ze na Bivoje vubec neskocil a neroztrhal ho, ale ten 
je ujistil, ze se jen zvireti zadival do zdivocelych oci a kanec ten 
pohled nevydrzel. Verili ci neverili? Ale nepredbihejme hlavni udalosti.

     Bivoj byl chlap, jaci se uz dnes nerodi. Matcina prsu se drzel rok a 
pul, potom se toulal po zelenych cestach a snedl od ovesneho klasku pres 
jerabiny az po strevlika vse, co mu priroda nabidla. Mel sily za ctyri 
a oci jako rys. Mrstny byl uz od malicka jako veverka a neni divu, ze se 
po nem brzy otacely nezne oci panen.

     Jednoho dne Bivoj, prikrceny v hlohovem keri, uvidel kance, ktery si 
vyhrabaval pelech ke spani. Mlady muz nemel u sebe zadne zbrane, ale to 
mu nevadilo. Skocil po kanci celym telem, chytil ho za usi a tiskl k 
zemi. Kanec se chtel vyprostit ze zajeti lidskeho tela. Rval a rval se, 
chrochtal divoce a zmital sebou, ale Bivoj roztrhal rychle zuby rukav 
tkane kosile, svazal kance na nohach a zvedl ho na plece. Tak ho nesl na 
posvatny Vysehrad. Potom pozadal o vstup ke knezne Libusi. Ta podivneho 
hosta prijala a Bivoj ji slozil kance k noham se slovy:
     "Otevrel jsem znovu tobe a tvemu lidu, vzacna pani, cestu do 
nepristupnych lesu. Hle, tu je pricina zla, ktera pominula."

     Libuse vstala ze sveho stolce, kde popijela z kamennych kotliku caj 
z divizny se svou sestrou Kazi, ktera ji prisla navstivit. Prave si 
povidaly o muzich a jinych humornych vecech, kdyz tu najednou bac, Bivoj 
prastil kancem o zem. Pozadal pak o nuz, aby mohl ukoncit zivot divokeho 
zvirete. Ucinil tak pred ocima obou zen a kanci hlavu pak nechal pribit 
nad vysehradskou branu.

     Libuse cosi poseptala Kazi. Ta se zadivala na hru muznych svalu a v 
tom pohledu byl obdiv. Potom se oci Kazi a Bivoje setkaly. Dopadlo to, 
jak se stava mezi muzem a zenou. Z oci do oci vyslehl plamen a zapalil 
krajinu srdce.  "Dekuji ti, statecny muzi!" rekla Libuse, "odmenu prijmi 
od me sestry Kazi."

     Kazi darovala Bivojovi nadherny kozeny opasek z pokladu sveho otce, a 
kdyz mu ho pripinala, ovanul ji horky dech muze, az se zachvela. Bivoj 
podekoval, a protoze Kazi mela prave naspech domu, nabidl se, ze ji 
doprovodi. Jeste nez odesel z Vysehradu, visela kanci hlava nad 
vysehradskou branou, aby tam na vecnou pamatku pripominala tuto udalost.

     Cestou na hrad Kazin si s Kazi povidal o vsem moznem, takze si Bivoje 
oblibila. Netrvalo dlouho, slovo dalo slovo, ruka vzala ruku do dlani. 
Kazi sama nabidla obe statecnemu Bivojovi. Nikdy pry nelitovala.