V budove Jihoceskeho divadla v Ceskych Budejovicich vas hned ve vstupni
hale prekvapi prehlidka portretu a bust lidi, kteri Jihoceske divadlo nejvice
proslavili. Asi nikoho neprekvapi, ze jde hlavne o herce a jine umelce. Az na
jednoho jsou vsichni zachyceni pomoci obrazu a bust. Ten jeden jediny
vyjimecny ma vsak sochu v nadzivotni velikosti. A touto vyjimkou je prave kdo
jiny nez Mirc~o.
Vstoupil jsem do kancelare reditele divadla a zeptal se ho, jak to s
Mirc~em a divadlem bylo. Pan reditel se pohodlne posadil a zacal vypravet.
"Vsechno to zacalo pred nejakymi peti lety, kdy se ve dverich me
kancelare objevil neznamy pohubly mladik a zadal o angazma. Puvodne jsem jej
prijmout nechtel - a dnes ma tu nejvetsi sochu ve vstupni hale.
Dlouho o to angazma prosil, az jsem nakonec, s tezkym srdcem, svolil. Ale
moje podminka byla, ze bude vystupovat nejdrive v detskych predstavenich,
protoze - rekneme si to uprimne - detske publikum je probirsky kamen kazdeho
herce. Mirc~o kupodivu souhlasil. Dostal scenar a nejblizsi sobotu odpoledne
uz bavil deti v roli Kasparka. A mel ohromny uspech. Kazdym svym gestem,
kazdym pohybem na podiu privadel deti do varu. A navstevnost zacala stoupat,
vsechna detska predstaveni byla dopredu vyprodana. Ovsem, Mirc~ova popularita
se neomezovala jen na prostor divadla. Deti jej zacaly poznavat na ulici a
volaly na nej pres pul namesti 'Ahoj, Kasparku', coz nasmerovalo jeho
popularitu temer k nadhvezdnym vysinam.
Vim, je neprofesionalni shazovat slavneho kolegu kvuli jeho chybam, vsak
Mirc~o mel jen jednu chybu, a tou byly poruchy pameti. Obcas se stalo, ze
zapomnel text. Ale jako spravny herec zacal okamzite mluvit o necem jinem.
Nejcasteji o evolucni teorii. Deti byly sice nejdrive prekvapene, kdyz misto
o princezne a drakovi slysely o Darwinovi, ale hned se zase dostavaly do
varu. 'Jeeeee, my jsme byli opicky', volaly a smaly se jeste vic nez kdy
predtim. Od te doby musel Mirc~o pokazde pri predstaveni prednest neco z
evolucni teorie a deti se bavily a bavily, takze jsme museli hrat jeste jedno
predstaveni kazdy den, jak bylo vzdycky nrvano. A tehdy jsme prisli na
myslenku predstavit Mirc~a dospelemu publiku. A byla to myslenka na Nobelovku.
Zdramatizovali jsme slavny Dostojevskeho roman 'Idiot' a Mirc~o dostal
hlavni roli. A stejny uspech, na jaky byl zvykly u deti, jej potkal i u
dospelych. Dokonce jsme se v Jihoceskych listech docetli, ze, cituji, 'takovy
idiot tu jeste opravdu nebyl'. Publikum odmenovalo potleskem kazdy Mirc~uv
pohyb, kazdou mimickou kreaci, kazde slovo. I tady se stalo, ye Mirc~o
zapomenul text a spustil Daqrwina. Druhy den jsme se v Jihoceskych listech
mohli docist, ze 'idiot se jeste zidiotstil'. A Mirc~ova popularita rostla
jeste vyse a tehdy jsme prisli na myslenku postavit ve vstupni hale tu sochu.
Jenomze prisla potreba vratit Mirc~a detskemu publiku. Deti jej totiz
doslova pozadovaly. Secvicili jsme proto predstaveni 'Oklamany orac'. Slo o
to, ze se oracovi ztratil vul a orac jej hledal. A Mirc~ovi byla pridelena
role orace. Behal po podiu a volal: 'Deti, nevidely jste tady nekde vola?' a
deti mu odpovidaly 'Videly a jeste porad vidime' a ukazovaly na nej. Mirc~ove
popularite to prospivalo, ale vadilo mu to, protoze mel se slovem 'vul' jeste
jine asociace a proto chtel zmenu repertoaru. Pristoupili jsme na ni a nase
dramaturgicke oddeleni pripravilo pohadku 'Oklamany sokolnik', kde se misto
vola ztrati sokol. Pravda, kdyz volal Mirc~o na deti 'Nevidely jste meho
ptaka?', nebylo to tak pusobive jako driv.
Od nove sezony se Mirc~o samozrejme vraci na podium. Chystame nove
predstaveni s nazvem 'Chaloupka strycka Teofila' a Mirc~o se objevi opet v
hlavni roli."
Myslim, ze ke slovum pana reditele neni co dodavat. Snad jen, ze muzeme
byt radi, ze takova divadelni hvezda s nami sdili prostor teto BBS.
T A Z
Kdo neblije, chlasta pod sve moznosti.
|
