To jsem takhle jednou sel do lesa na sisky. Cesta byla sucha, misty mokra a
viditelnost celkem dobra, takze idealni pocasi k tomu, aby mi bylo tak, jak
muze byt spokojenemu jen.
Pri techhle piratskejch myslenkach jsem se zapomnel divat na cestu a zakopl
o krtinec. Z dury vylezl krtek a hodil po me lopatickou, zrejme jsem ho dost
nastval. No nic, sel jsem dal a nahla jsem zaslechl podivny zvuk, pripominalo
mi to zvuk cepeli dvou savli, ktere se krizi v podivnem tanci Arama
Chacaturjana. Zaujalo me to, sel jsem tedy po zvuku a co jsem nespatril. Dva
barbari v potu tvare, tratolisti krve a stinu lesa tajemnem tam provozovali
zapas na zivot a na smrt. Krev strikala, kusy masa odletovaly od zurive se
mihajicich cepeli. sundal jsem z krku pistalku a odpiskal polocas.
Rivalove se zmatene rozhlizeli kolem sebe. Vystoupil jsem z krovi a gestem
spasitele jsem je odkazal kazdeho do sveho kouta ringu. Barbari se podivali
jeden na druheho a ten druhej zase na prvniho a zarvali:UGRAAAAH.
Vzal jsem tedy nohy na ramena a jal se hledet, kde nechala drevomorka diru,
ale barbari jsou barbari a vyznacuji se tim, ze nedavaji nohy na ramena,
naopak jsou nohama pevne na zemi a to jim ted ohromne usnadnilo situaci.
Zjistil jsem, ze s nohama na ramenou se vazne blbe utika, tak jsem je z
ramen zase sundal, ale tato operace mi zabrala tolik casu, ze kdyz jsem tento
ukon ukoncil, jiz jsem lezel v barbarskem lezeni pripominaje zivy induktor.
Doufal jsem, ze si ostatni pirati vsimnou, ze stary alnagon neni tam, kde by
mel byt, totiz v lodni lekarnicce a ze me pujdou zachranit. Koneckoncu nic
jineho jsem take nemohl delat. Neprichazelo v uvahu, abych delal neco jineho,
nez zpracovaval prichazejici uvahy.
Ty suchozemske krysy si klidne sedly k ohni a tvareli se jakoby se
nechumelilo. Necekali, ze mozna kazdou chvili do tabora vtrhne squadra
korzaru a ze si oba dva brzy adoptuje Smrt. Mozna.
Kdyby vas zajimalo, co se delo dal, tak se ozvete
S pozdravem
Vas
pirat sedmi bebeesek
|
