V teto priloze bych rad rozebral problem materialu, ze ktereho jsou vyrabeny
plechovky na prechovavani lepidla. Za starych casu, kdy Zeme byla jeste mlada
a magie aktivni, lide bezne lepidlo nepouzivali. Kdyz opravdu potrebovali
neco slepit, prinesli si rozbitou vec primo k lepidelniku a slepili ji tam.
Lepidelnik je strom, ktery se dnes jiz ve volne prirode nevyskytuje a i v te
dobe byl velmi vzacny, takze lide samozrejme premysleli, jak lepidlo bezpecne
prenest blize ke svym domovum. Pro tehdejsi filozofy nebylo prilis obtizne
definovat, ze takovy material musi byt neslepitelny, ovsem velice dlouhou
dobu se melo za to, ze "neslepitelny material" je pouhopuoha teze, ktera v
realnem svete neexistuje.
Az tesne po objeveni Murphyho zakona se tehdejsimu mladikovi Theodoru
Kanagonovi "podarilo" rozbit vazu, ktera patrila jeho matce a ktere si jeho
matka VELICE cenila. Jelikoz byl tehdy doma sam a rodice se meli vratit az za
tyden, posbiral strepy a vydal se na cestu k nejblizsimu lepidelniku. Tam
ovsem zjistil, ze dana vaza proste nejde slepit, at se snazi sebevice. A
jelikoz se problematikou neslepitelneho materialu zajimal jiz drive, ihned mu
doslo, ze mimodek objevil neco vyjimecneho. Rekl o tom nekolika svym starsim
znamym, jenz pracovali ve vedeckem ustavu a ihned zacali s intenzivnim
vyzkumem. Ve sve euforii bohuzel zacali na nespravnem miste a to v
Kanagonovic dome, takze prijezd Kanagonovy matky zchladil jejich pocatecni
nadseni natolik, ze prvnich vysledku sve prace se dockali az po peti letech.
Samozrejme byly ihned provedeny tisice pokusu s tisici vazami na celem svete,
ale vysledek byl vzdy fatalni. Vaza rozbita za ucelem vzniku neslepitelneho
materialu byla totiz vzdy slepitelna.
V dobe o pet let pozdeji pak Kanagonovi naslednici (mladik sam mel jeste stale
domaci vezeni) prisli (samozrejme vicemene nahodou) na to, ze kdyz nejaka
divka nekomu zlomi srdce natolik, ze dany clovek spacha sebevrazdu, jedna se o
zlomene srdce, ktere tez nejde nicim slepit ci zalatovat. Diky tomu se cely
problem dostal mimo zakon, protoze podnikavi lide ihned zacali cvicit slicne
agentky, jejichz obetem vetsinou k sebevrazde mirne dopomahali. Takto vznikle
srdce sice BYLY neslepitelne, ale lidska etika precejenom proti takovemu
jednani povstala. Potomci tehdejsich agentek bohuzel ziji i dnes, i kdyz k
sebevrazde uz dokazi dohnat malokoho.
Tado doba byla ovsem paradoxne "zlatou erou neslepitelneho materialu",
protoze v ni vznikly jeho velke zasoby, ktere vicemene (s mirnou pomoci
nejake te nechtene rozbite vzacne keramiky) postacuji dodnes.
http://www.inf.upol.cz/~zezulaj
|
