Vazeni a mili, byli jsme se podivat v Brne na vystavu Stredovek je, kdyz... v
Biskupskem dvore. Je urcena pro zakladni skoly, takze jsme ji i rozumeli. Bylo
tam noho zajimavych veci, treba dva saly plne minci od Keltu az po soucasnost
a jine, ale hlavne to, co nas vsechny zajima nejvice- jidlo a muceni. Dostali
jsme tam malou brozurku, ve ktere jsou strucne popsany jednotlive oblasti
stredovekeho zivota, tak jsem si rekl, ze to jidlo by mohlo zajimat i osttni.
Tady je.
POZOR!!!!!!!! KONCI KECY A ZACINA OBSAH!!!!!!!!! POZOR!!!!!!!!!!!!!!
Kuchyne stredoveku byla znacne odlisna od soucasne. Mezmala totiz brambory.
Ty se u nas objevily az v 17. - 18.. stoleti a vytlacily pastinak.
Krome mrkve a petrzele se pestovaly dnes temer nezname korenove zeleniny -
rapontika a sladky koren sevlaku - potocnice. Dulezitou slozkou potravy
zejmena chudsich vrstev byly jedle repy - turin a vodnice, jimiz se take
krmila zvirata. Pestovala se i dalsi zelenina - cibule, cesnek, okurky, dyne,
tykve a samozrejme i zeli, ktere se na zimu konzervovalo dodnes pouzivanym
kvasenim. Nejdulezitejsi slozkou potravy vsak byly obiloviny, z nichz se
vyrabela mouka ruznych kvalit na ruzne druhy kynuteho peciva, "chleba" (bily,
rezny, housky, rohacky, calty, kolace, pirohy, makovce, vdolky, mazance a
dalsi). Z jecmene se delaly kroupy, z psenice spaldy prazma - prazene
nedozrale obili. Pestovaly se i dva druhy prosa, z nichz se vyrabely jahly,
ktere spolu s ovsem byly zakladni potravinou chudych. Dalsi druh prosa -
rosnicka krvava - se upravovala jako ryze.
Pestovaly se lusteniny - hrach, cocka, cizma (cizer) a dva druhy bobu
(fazole se k nam dostaly ozdeji z Ameriky). Hrach se jedl se slaninou, jako
kase s rozinkami, medem a mandlemi, nebo se z nej delala "pucalka" z
naklicenych a oprazenych semen.
Nezvykle dnes pusobi predstava semencove kase, varene z konopneho nebo
lneneho semene s pive, orechy, bezovym kvetem, muskatem a medem, stejne jako
jisel - polevka z maku s vinem.
Korenila se hodne. V bohatych kuchynich i korenim dovazenym - pepr, zazvor,
muskatovy orech i kvet, hrebicek, galgan (galanga), skorice, zrna rajska,
kardamon, rimsky kmin aj. Krome koreni se dovazely i dalsi pochutiny -
mandle, citrony, fiky, ryze a pod. V [prostych domacnostech se pouzivalo
zejmena koreni doma pestovane: chmel, salvej, petrzel, mata, materidouska,
kmin, anyz, tymian, majoranka, saturejka. Nejoblibenejsim korenim byl safran.
Jsem unaveny, vy jiste take. Pokracovat budu jindy. Jen jeden recept:
Kyselice z veprovych neb telecich paznehtu
Nozicky opal, ocosti a povar ve vode. Napul uvarene je vloz do vina a var
tak dlouho, az maso zacne odpadat od kosti. Uvarene vykosti, maso propasiruj,
co zbylo na kostech potluc v mozdiri. Usus az do cerna topinkyz bileho peciva
a utluc v mozdiri. Vsechno vloz do vyvaru. Pridej pasirovane svestky nebo
povidla, pridej medu a povar. Dej tam vsechna koreni a prisyp kminu, pridej
orechy nebo jadra z ovoce.
Necky (formu) potri medem a vlej tam smes. Az vystydne a ztuhne, krajej
napric. Posyp zazvorem nebo skorici a podavej.
A ja dodavam: Dobrou chut!
Melkel Durruth
Dest pada a kvetiny rostou na hrobech nasich pratel
Tak bud proste se mnou
|
