Tak zdar lidi, jenom jedna mala romanticka historka...
Jednoho krasneho letniho romantickeho a ja nevim jeste jakeho vecera si Melkel
vlezl k sobe do stanu a v blahe nadeji, ze se vyspi se natahl na svuj spacak
a spokojene zavrel oci. Slabounce k nemu dolehal monolog Sileneho Melkora,
ktery pred stanem oblazoval Damiena svym vykladem o sketinismu, nastesti tato
ozvena byla velice slabounka, jinak by pristi udalosti jiste nabyly na mnohem
rychlejsich obratkach.
Pred stanem se ozvaly tiche kroky - Melkor k nemale spokojenosti Melkela
skoncil svuj vyklad a chystal se odplout do zatisi sveho bordelu, kdyz se
ozvala slova, ktera Melkela vytrhla ze spani spolehliveji nez kdyby pred jeho
stanem bouchla naslapna mina.
"A ted jeste jednou, Melkore..."
Ten se nedal dvakrat pobizet, posadil se PRILIS blizko Melkelovu stanu a
spustil nanovo.
Jista dvoumetrova obluda tichounce zaupela, stiskla ocni vicka a tlapou
zacala satrat po svem odevu, samozrejme pouze po tom nejhlavnejsim, nehodlal
totiz poslouchat dejiny sketinismu moc dlouho. Pak se ozvalo vyhruzne
"zzzzz", to jak se rozepnul stanovy zip. A potom uz se jenom krajinou
rozlehal dvoji dupot kopyt - jedny, hm, rekneme tezsi [o jak jsi mocny,
velky Melkele...] a ty druhe, hm, rekneme podstatne lehci. A do slastnych
zvuku letni noci se ozyval zaryry vyklad sketinismu, prerusovany
hlasitym funenim, lapanim dechu a [kupodivu] smichem [ to jeste
chudak Melkor netusil, co se zahy bude dit, on totiz Melkel opravdu
nema rad lidi, kteri ho nenechaji vyspat...]
Po chvilce dupot utichl a tichou planinou s nesl zurivy vykrik:" Vybliz,
dones lano !"
I stalo se. Melkor lezel svazany do kozelce par desitek metru za taborem a
Melkel spokojene odfunel zpet do sveho skromneho...ehm, hmmm, no, tak jo...
obydli. V blahe nadeji, ze nocni mura skoncila a on se konecne vyspi se
opet svlekl a se spokojenym zafunenim se svalil na zem, respektive na
spacak. Zhruba pet vterin se nic, ale zhola nic nedelo. Najednou ale tmu
protalo podezrele hup...hup...hup...hu..plaac.
"A Sqweta byla vsim..."
Lev [ehm] ve stanu opet zarval a zasatral po svych svrscich. Monolog na
chvili utichl a ozvalo se nejiste : " Melkele, proc se oblikas..?" [cas
potrebny k tomu, aby si ubohy Melkor uvedomil, ze mu jde opravdu o zivot...]
"Odneste me nekdo odtud, ja to tak rychle nestihnu..." [VELICE plactive...]
Obr Melkel vyrazil ze stanu a rekl jen dve slova :" Vybliz, kolecka..."
Ano, pratele, tusite spravne. Mily hodny Melkor skoncil o par stovek metru
dal na vyvysenine, a jelikoz se ani pote nevzdal sve viry a dal pro ni chtel
zaryte trpet [coz samozrejme doprovazel odb[p]ornym vykladem,..], skoncil
jeste o par desitek metru dal asi metr a pul nad zemi na konstrukci, ktera
mela drzet pozdejsi most pres val. A opet spravne tusite, pratele, Melkel se
te noci opravdu vyspal...
Zuzanka
PS: Pokracovani priste
|
