Ave ... asi to bude trosku rozhazene, ale myslim, ze to prectete.
Ted moji chrabri vytahneme spolu, postavime tvrz a ujmeme se nestastnych
kupcu, osamelych dusi bloudicich temito nebezpecnymi koncinami, poskytneme jim
ochranu, teplo a odpocinek. Oni pote s vdecnosti odmeni nas, naplni nase
kapsy zlatem. Pranic nebudeme se bat zbabeleho nepritele, jemuz jde jen o
hmotny majetek. Buh nas vidi a zehna nasim cinum to rekl jednoho dne muj
pan, at tyto slova vypovedi nas osud
I stalo se, ze vladykove zverbovali verne vazaly a vyrazili k hranicim.
Zde tabory sve postavili. I nutne bylo, jelikoz kraj to byl neznamy, vyslat
pruzkumniky. Ti nedbaje nebezpeci vrhli se do lesu a luk, pro sveho
milovaneho vladyku jali se mapy delati.
Vladyka jednoho dne predstoupil pred sve muze rka Nas souper nema
zabran, nase plany pozehnane bohem jsou v ohrozeni, nebudeme cekat az
proradny nepritel pobije nas. Jdete mi verni, postavime tu vez, o jejiz steny
nechame rozbit hlavy krutych nepratel.
Uprostred lesu veze vyrazily, jako silne duby hrde vyzivajic k pokoreni.
Vsak kraj jiz nebyl to neznami, a vladykove ve svych vezich pozorne
prohlizeli mapy. Zde! Postavime nasi tvrz, tam privedeme nase zeny a deti,
nebo spolecne zemreme. I chrabri vojaci chopili se seker a pocali rubat
stromy na mocnou palisadu.
Vsak jednoho dne prerusil stavbu vykrik KUPEC, i po ceste na koni hrde
prijizdel oblecen do cizokrajnych latek obchodnik a za nim oslove prohybajic
se pod zbozim. Vsak kupec potesen pokleknul pred vladykou, nabizejic zlato a
zbrane za ochranu. Pan nas odvetil mu kupce ne pro sebe, ne pro sve lidi, ale
pro vetsi bezpecnost teto cesty prijmu tvou odmenu. Bych vyuzivsi tvych daru
mohl postavit mocnejsi pevnost a vyzbrojit sve verne. Jiz blizi se den, kdy
po teto ceste projizdeti budes moci bez obav a strachu. Ano takto slechetne
odvetil muj pan. I kupec pote pohosten a odpocat odjizdel od nas. Nasi
chrabri vojaci doprovazeli ho az k hranicim.
I vratili jsme se zpet k praci, nez pote dalsi den pripotacel se
otrhanec, padl pred nami na kolena prose, at zabijeme hnusnou carodejnici,
jez kravy nechala mu chcipnout. Sam smrdel jak kupa hnoje. Pan muj pozornym
zrakem se na nej dival, pak poslal sve lidi do lesu. Jdete a privedte mi tu
nestastnou to za nimi volal kdyz mizeli v lesich. Skutecne pote privedli,
mladou krasnou pannu, hrde kracela beze strachu na tvari mezi vojaky, vskutku
dablova milenka. Vladka sam pote mluvil s tou krasnou, nikdo z nas neslysel
co rikali si navzajem. Pravda je, ze k nevoli nas vsech pote propustil ji.
Pry, ze poradila mu, kde ziskat je mozno zlato a zelezo.
Kupec vracejiciho se vsak nepratele chytili a vnutili mu svuj doprovod.
Ta drzost. Vsak take vladyka nevahal a vyslal bojovniky povrazdit
opovazliveho nepritele. Ten den tekla krev. Obchodnika samotneho, doprovodili
jsme v bezpeci pres nas kraj. Byl vdecny, ze uchranil jsme ho od
zlatachtivych loupezniku a stedre podporil nasi vec.
Ona tajemna zenstina pote prisla za vladykou, nabizejic mu mapu, ze kdys
pry mocny kral zemrel v tomto kraji a majetek jeho zmizel s nim. My vedeli
jsme jasne, ze o zlato dablovo musi jit. Ale pan nas rekl Dabel?, ne to sam
Buh nam dava znameni, ze dobre koname a spaseni budeme. Vidite dava nam zlato
pro podporu nasi veci. Jdete a prineste mi poklad. Museli jsme jit, a v
lesich pobit hordy nepratel, vsak odmena byla stedra.
I postavili jsme pak kaplicku a nechali privest kneze aby dekovnou msi
odslouzil. Pote rozhodli jsme se, ze dost bylo drzosti nepratelskych a
vytahli na jejich vez. Chrabre se branil, a mnoho nasich padlo, nakonec ac
nepritel utrpel vetsi ztraty museli jsme se stahnout. Klid pak nastal na par
dni nebot svatky letniho slunovratu jsme slavili, zapomneli na strasti a
unavu, dva dny se veselili a hodovali.
Tvrz nase kvapem rostla. Vsak neustale obtezovani byli jsme muzi vladyky
druheho. Nebylo tu jiz klidneho dne. Tu nepratele vyplenili nase farmy, jindy
zachvatila nas nemoc, jez malomocny pritahl do naseho tabora. Pote odkudsi
pritahli lapkove a obrali kupce. Chytili jsme je pravda. A povesili za nohy
ze stromu jako varovani. Havrani a vlci si ted obiraji jejich kosti. A dalsi
a dalsi udalosti brzdili nasi stavbu. Kupci jiz zvykli si na nasi pritomnost
a z povdekem prijimali nasi ochranu. Jednou vsak pritahl vladyka nepratelsky
k stavbe nasi vyzivajic nas k bitve. Ano prijali jsme a pobili nepratele do
jednoho. Jen jejich pan se sluhou zbabele prchnul svolavajic vetsi armadu.
Byla to vule bozi, ze tvrz nase stala jiz v plne sile. Nepritel pote
pritahl krveziznivou hordu bestii, vyplenil nase farmy a doly. A chte dobyt
nasi tvrz oblehl nas. Zde koncim sve zapisky, nebot zbylo uz jen par vernych
a nepratele chystaji se na ztec........
***** A pozvete upira pres prah vasi duse. ******
Nebudete litovat!
FELDON
|
