1 9 6 2
-------
V cervenci ziskava Alzirsko definitivne nezavislost.
V Americe stale pokracuji cernosske boure, tentokrat predevsim na
Mississippske univerzite v Oxfordu, kam je prijat prvni cernossky student.
John Glenn obletel jako prvni American zemekouli.
Sonda Mariner II proletela kolem Venuse.
Ken Kesey nabizi Prelet nad kukaccim hnizdem, James Baldwin vyvola
rozruch svou knihou Jina zeme. Edward Albee uvadi na scenu hru Kdo se boji
Virginie Wolffove? a David Lean prichazi do kin s Lawrencem z Arabie.
Tokio se stalo prvnim mestem, jehoz pocet obyvatel presahl deset milionu.
V Kodani zemrel fyzik Niels Bohr, v NDR byl zastrelen Petr Fechter -
prvni obet berlinske zdi. Za ponekud zahadnych okolnosti umira i Marilyn
Monroe.
1 9 6 3
-------
Nejvetsi udalosti roku je bezesporu zastreleni prezidenta J. F.
Kennedyho.
Amerika vsak proziva i dalsi velke udalosti: napriklad velkou kampan za
obcanska prava cernochu, kterou vede Martin Luther King. Behem tri tydnu je
uvezneno pres ctyri sta protestujicich. V kvetnu pak dalsich vice nez dva a
pul tisice. A v srpnu se kona demonstrace u Lincolnova pamatniku ve
Washingtonu.
V Moskve je podepsan dohoda o zakazu nuklearnich zkousek v atmosfere, ve
vesmiru i pod vodou. Signatari jsou Velka Britanie, USA a SSSR.
Doktor Michael De Bakey poprve pouziva umele srdce k mimotelni cirkulaci
krve pri operaci.
Do vesmiru vyletla prvni zena: Valentina Tereskova.
Druhy vatikansky koncil dovoluje pouzivat pri rimskokatolicke liturgii
narodni jazyky.
Na Capri je zakazano pouzivat tranzistorova radia.
V londynskem Palladiu na sebe upozornili ctyri mladici z Liverpoolu:
Ringo, George, Paul a John.
A do kin se dostava dalsi Hitchcockuv film - Ptaci.
Ve Velke Britanii se podarila "velka vlakova loupez". Postovni vlak
jedouci z Glasgowa do Londyna byl "odlehcen" o 2,55 milionu liber. Prevazna
cast lupu se nikdy nenasla.
Nedaleko Parize zemrel Jean Cocteau (fr. basnik, dramatik, malir), v
Hollywoodu skonal Aldous Huxley (angl. spisovatel). Zemrel i papez Jan XXIII.
|
